Ekologistické organizace Hnutí Duha, Greenpeace ČR, Zelený kruh Calla uveřejnily své představy o práci a složení připravované uhelné komise. Jednou z jejich hlavních tézi je, že uhelné zdroje nesmí být nahrazeny zdroji jadernými. Což zdůraznil hlavně Edvard Sequens předseda Calla.
Bohužel je vidět, že ani Greta Thurnbergová a ani vysoký počet stávkujících studentů u nás ekologické aktivisty nedokázaly oslovit a přesvědčit o důležitosti snížení emisí oxidu uhličitého. Ani celosvětové středoškolské stávky za klima nevyvolaly u zelených aktivistů reflexi a pochopení, že hlavní prioritou je snížení emisí. Neslyší slova Grety Thurnbergové, že je třeba jednat, jakoby hořelo, a poslouchat vědce hlavně z IPCC. A právě ti říkají ve své zprávě, že náhrada uhlí plynem není řešení. A to ani v případě, že se budou uvažovat pouze emise při jeho spalování a ne emise metanu a CO2 při jeho těžbě a přepravě. A také, že pouze s obnovitelnými zdroji bez využití jaderných zdrojů a/nebo fosilních zdrojů se záchytem CO2 není možné potřebné snížení dosáhnout.
Ani současný světový tlak na snížení emisí nevedl u zelených aktivistů k reflexi dopadů jejich předchozích aktivit proti nízkoemisním zdrojům, které například způsobily, že Německo má v elektroenergetice násobně vyšší emise než Francie a uhelné elektrárny bude provozovat nejspíše až do roku 2038. I poté bude intenzivně využívat fosilní zdroje v podobě plynových. I u nás jsou emise vyšší, než by mohly být, kdyby politici i aktivisté, a to i ti zelení, postupovali racionálněji, na základě vědeckých a technických faktů s odhodláním opravdu emise snížit. Stále je u nich bohužel prioritou ideologický boj místo snahy o úbytek emisí.
Bude zajímavé sledovat, jestli alespoň při jednání komise budou reflektovat požadavek, který sami zmiňují. Tedy, že není možné v zadání předjímat řešení, čím se nahradí uhlí, tedy například jejich apriorním vylučováním využití jaderných bloků. Pro výsledek práce komise bude důležité, jak racionálně budou všichni členové postupovat. Jestli budou schopni dospět ke konsensuálnímu rozhodnutím, které se i ve výzvě zelených aktivistů požaduje. Pokud opravdu chceme efektivně snížit emise bez toho, aby se ohrozila stabilita společnosti, je potřeba rozhodné společné úsilí.
Je nutné zajistit, aby i v nadcházející náročné době bylo Česko schopné si zajistit dostatečný potřebný výkon a dodávky elektřiny pro obyvatelstvo i průmysl. A to i pro narůstající elektromobilitu. To musí reflektovat i scénář odstavování uhelných zdrojů. Zatím jsme sice exportérem, ale to se již brzy změní. Podrobný rozbor rizik a možných scénářů, které nás v energetice čekají, je zde. Navíc v našem okolí začne být nedostatek zdrojů v době, kdy nefouká a nesvítí. Těžko tak lze spoléhat na dovoz elektřiny v tomto období.
Česká republika nemá mořské pobřeží. Jak to vypadá v této situaci, lze vidět u sousedního Bavorska. To má jen velmi malý podíl elektřiny z větru a slunce, a to i přes obrovské úsilí a náklady, které byly v této spolkové zemi do této oblasti investovány. Většina koncepcí zelených organizací předpokládá vysoký podíl využívání biomasy pro výrobu elektřiny. Ovšem nejen pěstování kukuřice pro bioplynové stanice ještě více rozšíří intenzifikaci zemědělství a zhorší už tak environmentální situaci naší krajiny. A tu bychom spíše měli chránit. Vyloučení jaderných elektráren z našeho mixu by tak zákonitě vedlo k intenzivnímu rozvoji velkých plynových zdrojů s příslušnými dopady nejen v oblasti emisí CO2. Komise tak bude mít před sebou náročnou práci a uvidíme, jak k jejímu úspěchu přispějí zmíněné zelené organizace a zda dokáží pro snížení emisí CO2 překonat svá ideologická dogmata.