V našich buňkách pracují desetitisíce různých bílkovin. Jejich „směna“ se tak trochu podobá hokejovému mači. Tam má trenér na střídačce více než dvacítku hráčů, ale na led posílá jen brankáře a jednotlivé pětky podle toho, jestli se hraje přesilovka nebo v oslabení, jestli tým vede nebo prohrává a i podle toho, koho posílá na led soupeřův trenér.
Většina hráčů odpočívá na střídačce. S bílkovinami je to podobné. V buněčné střídačce jich je mnoho, ale „na led“ vyjíždějí jen některé. Obvykle ty, které nabraly energii v podobě fosfátových skupin. Až doposud byl považován za výsadní zdroj těchto fosfátových skupin ATP a na bílkoviny je věsily četné enzymy ze skupiny kináz (ty se samy dostávaly do aktivního stavu připojením fosfátové skupiny čili fosforylací). Ztráta fosfátové skupiny zajišťovaná enzymy ze skupiny fosfatáz zase posílala bílkovinu na buněčnou střídačku.
Všichni vědátoři věděli, že věc je mnohem složitější, protože mnohé bílkoviny se dostávají do aktivního stavu i defosforylací (tedy ztrátou fosfátové skupiny), ale to, co odhalil tým amerických vědců vedených Salomonem Snyderem z Johns Hopkins University v Baltimore, asi čekal málokdo. Snyder zjistil, že ATP není jediným zdrojem fosfátových skupin pro bílkoviny a že alternativní zdroj vůbec nepotřebuje k přenosu fosfátové skupiny na bílkovinu kinázy. Postavil tak před svět zcela nového kandidáta na regulaci vnitrobuněčných procesů – difosfoinositol pentakisfosfát (zkrácené IP7 pro sedm fosfátů navázaných na molekulu inositolu). IP7 patří mezi tzv. pyrofosfáty, je přímo nabit energií a tu dokáže předávat bílkovinách v podobě fosfátových skupin bez jakéhokoli enzymatického prostředníka. IP7 je ve fosforylaci proteinů stejně zdatný jako ATP s kinázami. Dopad tohoto objevu lze zatím jen tušit. Zdá se, že mezi klíčovými cíli pro IP7 jsou i proteiny, které mají v buněčném jádru na starosti tvorbu ribozomů (továren na výrobu bílkovin v buňce).
Každopádně může IP7 směle kandidovat na titul „molekula roku 2004“.
Salomon Snyder – jestli se jeho objev potvrdí a bude žít dost dlouho, má šanci na Nobelovu cenu. Jeho objev se zdá skutečně převratný.
Pramen: A. Saiardi et al., "Phosphorylation of proteins by inositol pyrophosphates," Science, 306: 2101-5, December 17, 2004.