Pacienti léčení na schizofrenii se často potýkají s razantním nárůstem tělesné hmotnosti. Jako nejrizikovější se z tohoto hlediska jeví preparáty uvedené na trh v devadesátých letech, např. klozapin a olanzapin. Britsko-čínský tým vedený Gavinem Reynoldsem z Queen University Belfast prověřil dědičnou informaci pacientů, kteří užívali léky proti schizofrenii, a zjistil, že reakci v podobě tloustnutí lze dopředu spolehlivě odhadnout podle změny jediného písmene genetického kódu v regulační části (tzv. promotoru) genu 5-HT2C.
Podle tohoto genu se v lidském těle tvoří bílkovina, jež slouží jako jakási anténa (tzv. receptor) pro zachycení signálu v podobě molekuly serotoninu. Serotoninem spolu vzájemně komunikují nervové buňky. Lidé, kteří mají v určitém místě genu 5-HT2C „písmeno“ C (tedy bázi cytosin) jsou vystaveni zvýšenému riziku tloustnutí v odezvě na léky proti schizofrenii. Lidé, kteří mají v tomtéž místě genu 5-HT2C písmeno T (tedy bázi thymin) jsou vůči tloustnutí odolní. Původní studie prověřovala genetický základ sklonu k tloustnutí u čínských pacientů. Nyní byla podobná studie provedena i na evropské populaci a ukázalo se, že odolnost k tloustnutí má stejný genetický základ.
Sklon k tloustnutí v odezvě na léky proti schizofrenii se nedědí jednoduše. Podílejí se na něm i další geny. Reynoldsův tým zjistil, že svou roli hraje i změna v jednom písmeni genetického kódu v promotoru genu pro bílkovinný hormon leptin. Přitom se však ukázalo, že odolnost k obezitě je založena různě u Asiatů a Evropanů.
Zatímco Asiaty chrání „písmeno“ (báze guanin) v příslušném místě genu, pak Evropany chrání „písmeno“ A. Jak je to možné, to se zatím neví. Podíl leptinu na sklonu k tloušťce ale velkým překvapením není, protože tento hormon je produkován tukovou tkání a jeho vzestup potlačuje v mozku funkci centra, které nám při nabuzení dodává chuť k jídlu.
Varianty genu 5HT2C určují hladinu leptinu v krvi člověka před podáváním léků. Neurčují však, jak se hladiny leptinu změní po podání léku. Varianty genu pro leptin pak podmiňují, jak se hladiny hormonu změní v dlouhodobém průběhu léčby.
Tyto poznatky by mohly posloužit lékařům k volbě léků, které by schizofrenní pacienty neohrožovaly obezitou. Mnoho nemocných vysazuje léky právě proto, že po nich razantně přibývají na váze.
Předběžné výsledky naznačují, že stejné změny v jediném písmeni genetického kódu u genu 5HT2C a genu pro leptin mohou určovat tloustnutí při léčbě dalších duševních onemocnění, např. maniodepresivní psychózy nebo depresí.
Pramen: Drug Discovery Today, Vol 3. No. 6, p 223-224