Ve středu 27. března (2019) se Indie dostala do prestižního klubu vesmírných válečníků. Premiér Narendra Modi s pompou vystoupil v televizi a oznámil, že test protisatelitní zbraně (ASAT), pojmenovaný „Mission Shakti“, byl nadmíru úspěšný. Indie se podle něj zapsala do historie jako vesmírná vojenská mocnost. Což je nepochybně pravda.
Sestřelit satelit na oběžné dráze se doposud podařilo jenom třem zemím, Spojeným státům, Číně, a také Rusku. Teď se k nim přidala i Indie. Protisatelitní raketu, kterou vyvinula výzkumná organizace obranných technologií Defence Research and Development Organisation (DRDO), odpálili z vojenského testovacího zařízení Integrated Test Range (ITR) u Chandipuru v indickém státě Uríša. Za 168 sekund raketa zničila svůj cíl, vojenský satelit Microsat-R, na jeho oběžné dráze ve výšce 274 kilometrů. Microsat-R vzlétl do vesmíru teprve 24. ledna 2019 a již od samotného počátku bylo jeho úkolem sehrát roli terče v testu protisatelitního systému.
Terč Microsat-R vážil asi 740 kilogramů. Když ho zasáhla impaktní hlavice protisatelitní rakety, tak došlo k destrukci satelitu. Vzniklo při tom více než 400 kusů vesmírného odpadu, z nichž prý 60 stojí za trvalé sledování. Podle dosavadních údajů má 24 z nich takovou oběžnou dráhu, že by tyto objekty mohly zasáhnout Mezinárodní vesmírnou stanici. Podle původních prohlášení představitelů organizace DRDO měla většina trosek po likvidaci satelitu zaniknout v atmosféře do 45 dní od testu „Mission Shakti“.
Šéf NASA Jim Bridenstine s tím ale rozhodně nesouhlasí. Podle něj budou trosky po indickém testu protisatelitní zbraně obíhat po oběžných drahách bohužel nejspíš celé roky. Důvodem je podle něj to, že kvůli solárnímu minimu došlo k určitému poklesu vrstev atmosféry Země, které by jinak zajistily destrukci trosek v atmosféře. Bridenstine tvrdí, že indický protisatelitní test zvýšil riziko srážky ISS s vesmírným odpadem o 44 procent.
Pokud jde o vesmírný odpad na oběžné dráze, všichni se obávají především takzvaného Kesslerova syndromu. Astrofyzik NASA Donald Kessler v roce 1978 popsal hypotetický scénář, kdy za nešťastné souhry okolností dojde na nízké oběžné dráze Země k dominovému efektu. Oblak trosek způsobí další srážky, které pokaždé vytvoří další a další trosky a ještě více tím zvýší pravděpodobnost dalších srážek. Pokud by k něčemu podobnému skutečně došlo, tak by to mohlo vyústit ve ztrátu velkého počtu satelitů na nízkých oběžných drahách. Možná bychom pak po dlouhou dobu vůbec nemohli létat do vesmíru ani vypouštět nové satelity, protože by hrozilo příliš velké riziko srážek s orbitálním odpadem.
Odborníci nicméně uznávají, že indický test Mission Shakti nebyl pro vesmírné lety a provoz orbitálních stanic a satelitů tak nebezpečný, jako předchozí testy tohoto typu Číny a Ruska. Indický test se odehrál ve výšce méně než 300 kilometrů. Číňané sice v roce 2007 sestřelili podobně velký satelit Fengyun FY-1C, ten ale obíhal Zemi ve výšce 865 kilometrů. Vzhledem k tomu shoří trosky po indickém testu v dolních vrstvách atmosféry dříve, nežli v případě čínského testu.
Podle Kesslera je problém s orbitálním odpadem typickým problémem tragédie občiny (tragedy of the commons). Vesmírný prostor je všech, takže vlastně nikoho. Každý, kdo vesmírný prostor využívá, se tudíž snaží maximalizovat své zisky, bez ohledu na možné budoucí škody. Tento mechanismus je prostý, důsledný a absolutně zničující. Nemá žádný velký smysl apelovat na ostatní aktéry, každý bude i nadále maximalizovat své zisky. Jinak to nejde. Katastrofálnímu rozvrácení orbitálního prostoru odpadem bychom asi nejlépe mohli zabránit tím, že urychleně vyvineme účinné technologie pro nepřetržitou likvidaci orbitálního odpadu. Vědci a inženýři už na nich pracují, takže jim držme palce, pokud v budoucnu nechceme hnít tady dole na Zemi.
Video: Town Hall with NASA Administrator Jim Bridenstine
Video: US reconnaissance aircraft monitored India's ASAT missile test
Literatura
Business Insider 28. 3. 2019.