Čína byla v posledních desetiletích jedním z nejhlasitějších příznivců jaderné energetiky. Ze čtyř jaderných reaktorů spuštěných ve světě v roce 2017 stojí tři v Číně a čtvrtý postavila čínská firma v Pákistánu. Podle odborníků je v možnostech Číny spustit 10 až 12 jaderných reaktorů ročně. Přesto ale v Číně zřejmě nezahájili stavbu nového reaktoru od sklonku roku 2016. Oficiálně Čína stále přísahá na jádro, neoficiálně je prý jádro v Číně jako běžná civilní energetika už prakticky odepsané. Hysterie po Fukušimě velmi znepřátelila jádro s veřejností, a co je ještě horší, velice zdražila stavby jaderných reaktorů. Ceny solárních a větrných technologií neustále klesají a investice do jádra se staly velmi riskantními.
Navzdory tomu ale, jak se zdá, jaderné technologie zůstávají v Číně ve hře, ve specifické podobě. Jak uvádějí Asia Times s dalšími médii, a spolu s nimi i čínští představitelé, Čína letos zahajuje stavbu plovoucích jaderných elektráren. Takové elektrárny by přitom mohly zařídit elektřinu pro vzdálené umělé ostrovy, s jejichž pomocí si Čína snaží přivlastnit Jihočínské moře.
Plovoucí jaderné reaktory nezní příliš bezpečně. Čínská společnost China National Nuclear Corp, a spolu s nimi i čínská administrativa, ale docela jistě nemají bezpečnost na prvním místě mezi prioritami. Potřebují zajistit elektřinu pro umělé ostrovy a plovoucí elektrárny budou podle všeho praktičtější, než vedení elektřiny z pevninské Číny. Nemluvě o výrobě elektřiny dieselovými generátory.
Představitelé Číny zároveň potvrdili, že prototyp plovoucího reaktoru právě testují u pobřeží čínské provincie Šan-tung. Čína již dlouhá desetiletí montuje malé jaderné reaktory do ponorek a v dnešní době pracuje na jaderné letadlové lodi, takže mají k dispozici jak nezbytné technologie, tak i odborníky.
Jestli vše poběží podle plánu, tak by Čína měla první plovoucí a plně funkční jaderný reaktor spustit na vodu v roce 2021. Tak jako v podobných případech, se i tato nová čínská technologie velmi podobá technologiím, na kterých pracuje Rusko. Jejich plovoucí elektrárny by zase měly v dohledné době vyrazit za severní polární kruh a podpořit ruské záměry ovládnout na severu co nejvíce území a zdrojů.
Asia Times uvádějí, že pokud by Čína chtěla dodávat elektřinu na všechny umělé ostrovy v Jihočínském moři z plovoucích jaderných elektráren, tak by jich potřebovali asi tak dvacet. Využití plovoucích jaderných elektráren by ale mohlo být podstatně širší. Posloužily by v případě krizových situací nebo katastrof v oblasti pobřeží a Čína by je také mohla využít pro provoz těžby a zpracování fosilních surovin v oceánu.
Video: South China Sea: 'Leave immediately and keep far off' - BBC News
Literatura
Asia Times 21. 3. 2019, MIT Technology Review 12. 12. 2018.
