Už je to asi tak dvacet let, co jsme zjistili, že náš vesmír se nejen rozpíná, ale tohle rozpínání se dokonce ještě zrychluje. Aby tohle bizarní chování vesmíru astrofyzici vysvětlili, tak si museli vymyslet temnou energii, tajuplnou esenci, která pohání zrychlování rozpínání vesmíru. Od té doby se všichni snaží přijít na to, co by taková temná energie mohla být zač. Pokud by se to fyzikům povedlo, tak prolomí jednu z největších fyzikálních záhad dnešní doby. Není ale tajemstvím, že veškeré snahy v tomto směru byly zatím vesměs neúspěšné.
Souvik Banerjee ze švédské Uppsalské univerzity a jeho kolegové vytvořili nový model vesmíru, který by podle nich mohl vyřešit problém s temnou energií. Jejich koncept vesmíru, který publikoval časopis Physical Review Letters, zahrnuje právě i temnou energii a nabízí vesmír, který sedí na rozpínající se bublině v extra dimenzi. Rekvizity modelu švédského týmu nezapřou, že mají co dělat se strunovými teoriemi.
Strunové teorie si přitom už řadu let dělají zálusk na to, že vysvětlí temnou energii i další ze záhad fyzikálního světa. Zároveň ale čelí kritice z mnoha různých stran, a někteří fyzici rádi zdůrazňují, že žádný z modelů, který vycházel ze strunových teorií, se zatím neukázal jako životaschopný.
Banerjee a spol. vycházejí z toho, že náš vesmír existuje na takzvané bráně (brane). Veškerá existující hmota v našem vesmíru podle nich souvisí se strunami, které jedním koncem procházejí skrz bránu do další dimenze. Jak říká Wikipedia, brány jsou dynamické objekty ze světa strunových teorií, které se mohou šířit časoprostorem podle zákonitostí kvantové mechaniky. Brány mají hmotnost a mohou mít i další vlastnosti, jako třeba elektrický náboj.
Podle Banerjeeho týmu je gravitace našeho čtyřrozměrného časoprostoru spjatá s rozpínající se bránou, která zase úzce souvisí s překlopováním nesupersymetrického pětirozměrného anti-de Sitterovského falešného vakua na pravé vakuum. Nezní to zrovna moc srozumitelně, ale výsledkem toho prý je, že se pozorovatel ve čtyřrozměrném časoprostoru setkává s působením síly odpovídající pozitivní kosmologické konstantě spojené s hmotou a zářením. Což je přesně to, co pozorujeme.
Strunové teorie si v současné době nestojí příliš dobře. Výsledky experimentů a pozorování je nijak zvlášť nepodporují. Spíše naopak. Jestli s tím něco zmůže práce Banerjeeho týmu, to se ukáže až časem.
Video: What is a brane?
Literatura
Uppsala Universitet 27. 12. 2018, Physical Review Letters 121: 261301.