O.S.E.L. - Nejmenší ze všech teropodů
 Nejmenší ze všech teropodů
…aneb Kubánský kolibřík kalypta nejmenší

Sameček nejmenšího známého teropodního dinosaura, kolibříka kalypty nejmenší (Mellisuga helenae). Samečci jsou menší než samičky a při průměrné délce 5,5 cm váží necelé 2 gramy. Jsou tak zhruba pět milionkrát lehčí než největší druhohorní teropodi. Kredit: Charles J. Sharp, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Sameček nejmenšího známého teropodního dinosaura, kolibříka kalypty nejmenší (Mellisuga helenae). Samečci jsou menší než samičky a při průměrné délce 5,5 cm váží necelé 2 gramy. Jsou tak zhruba pět milionkrát lehčí než největší druhohorní teropodi. Kredit: Charles J. Sharp, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

V minulém příspěvku jsme si představili největšího suchozemského živočicha současnosti, chobotnatce slona afrického. V tomto příspěvku bych zase rád představil nejmenšího známého dinosaura v dějinách života na Zemi. Nevěříte? Je přece dobře známo, že ptáci jsou poslední přežívající skupinou teropodních dinosaurů ze skupiny Maniraptora.[1] Nejmenším známým dinosaurem je tedy zároveň nejmenší vědou popsaný pták současného světa.[2] Ve fosilním záznamu známe také relativně malé druhy dinosaurů (z nichž nejmenším prokazatelně dospělým druhem je čínský Microraptor zhaoianus s odhadovanou hmotností kolem 434 gramů)[3], žádný z nich se však svou „drobností“ nevyrovná kubánské kalyptě nejmenší (Mellisuga helenae). Tento trpasličí opeřenec, původní na Kubě a přilehlém Ostrově Mládeže (Isla de Juventad) patří dokonce k nejmenším známým teplokrevným obratlovcům vůbec. Samičky jsou o trochu větší než samečkové, dosahují průměrné délky těla 6,1 cm a hmotnosti asi 2,6 gramu. Samečkové mají tělo dlouhé jen kolem 5,5 cm a váží pouze 1,9 gramu. Jsou tak zhruba jen třikrát těžší než větší jedinci čmeláka zemního (Bombus terrestris)![4] Tito miniaturní teropodi se živí nektarem deseti druhů květin, z nichž devět je endemických právě na Kubě a přilehlém souostroví (kde je ostatně endemická i samotná kalypta nejmenší).[5] Nádherně leskle zbarvení ptáčci jsou skvělými letci a stejně jako ostatní kolibříci dokážou ve vzduchu výborně manévrovat. Jejich vajíčka měří na délku jen kolem 1 centimetru a váží zhruba 0,4 gramu.[6] Zajímavé jsou i některé fyziologické údaje, například srdeční rytmus, který může u některých kolibříků činit přes 1260 úderů za minutu (u druhu kolibřík Clémenciin; Lampornis clemenciae) nebo počet nádechů za minutu, který i v klidu činí asi 250.[7] Skutečně fantastičtí malí dinosauři.

 

Některým svým příbuzným z druhohorní éry by kalypta nejmenší pohodlně hnízdila v očnici. Jedním z těchto obrů byl i africký karcharodontosaurid Carcharodontosaurus saharicus, jehož lebka měřila na délku až kolem 160 cm. Kredit: Mathew Deery; Wikipedie (CC BY 2.0)
Některým svým příbuzným z druhohorní éry by kalypta nejmenší pohodlně hnízdila v očnici. Jedním z těchto obrů byl i africký karcharodontosaurid Carcharodontosaurus saharicus, jehož lebka měřila na délku až kolem 160 cm. Kredit: Mathew Deery; Wikipedie (CC BY 2.0)

 

Zajímavé je také velikostní porovnání s vyhynulými teropody a dinosaury obecně. Největší pták a dinosaurus v současné přírodě, africký běžec pštros dvouprstý (Struthio camelus), dosahuje maximální zjištěné hmotnosti asi 157 kilogramů[8] a je tak zhruba 80 000krát těžší než kalypta nejmenší. Skutečný rozdíl však vynikne až při porovnání největšího současného a největšího druhohorního teropoda. Z hlediska hmotnosti byli pravděpodobně největšími známými teropody obří exempláře druhu Tyrannosaurus rex, u kterých je hmotnost odhadována asi na 7000 až 10 000 kilogramů.[9] V tom případě byli největší jedinci tyranosaura zhruba 3 500 000 až 5 000 000krát těžší než jejich současní příbuzní. Tyrannosaurus sice nebyl nejdelším známým teropodem (tím byl nejspíš spinosaurid druhu Spinosaurus aegyptiacus o délce až přes 15 metrů)[10], i tak by ale největší známý exemplář „Sue“ s délkou přes 12,3 metru překonával nejmenšího kolibříka více než 200krát. Dokonce i samotná oční bulva tyranosaura byla v průměru asi dvakrát větší než celé tělo kalypty.[11] Při srovnání největšího známého dinosaura s tím nejmenším vynikne rozdíl ještě více. Zatím rekordně velký sauropod Argentinosaurus huinculensis dosahoval odhadem hmotnosti mezi 73 a 96 tunami[12], což odpovídá 36,5 milionům až 48 milionům průměrně velkých kalypt nejmenších.Vzhledem k tomu, že se svými 35 až 40 metry délky byl zřejmě i nejdelším známým dinosaurem[13], můžeme v tomto (byť anatomicky značně neodpovídajícím) porovnávání pokračovat. Argentinosauři byli dlouzí asi jako 580 až 670 nejmenších kolibříků. Jakkoliv jsou tyto údaje impozantní, přesto nejsou tak výrazné, jako rozdíl mezi nejtěžším a nejlehčím současným savcem – zatímco největší jedinci kytovce plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus) váží až kolem 180 tun[14], rejsek bělozubka nejmenší (Suncus etruscus) dosahuje průměrné hmotnosti jen 1,8 gramu[15]. Velryba je tedy takřka přesně sto milionkrát těžší!


Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

 

Short Summary in English: The bee hummingbird is the smallest living bird and the smallest theropod dinosaur known to science. Females weigh just 2.5 g and are about 6 cm long, and males are even smaller. The heaviest known theropod Tyrannosaurus rex was probably 4 to 5 million times heavier.

 


 

Odkazy:

https://www.hbw.com/ibc/species/bee-hummingbird-mellisuga-helenae

https://en.wikipedia.org/wiki/Bee_hummingbird

https://www.beautyofbirds.com/beehummingbirds.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Dinosaur_size#Lightest_theropods

———

[1] Richard O. Prum (2008). „Who’s Your Daddy?“. Science. 322 (5909): 1799–1800. doi: 10.1126/science.1168808

[2] Andrea Cau (2018). „The assembly of the avian body plan: a 160-million-year long process“ (PDF). Bollettino della Società Paleontologica Italiana. 57 (1): 1–25. doi: 10.4435/BSPI.2018.01

[3] Benson, R. B.; et al. (2018). Cope’s rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329

[4] Viz web https://animaldiversity.org/accounts/Mellisuga_helenae/

[5] Dalsgaard, B; et al. (2009). „Plant-hummingbird interactions in the West Indies: Floral specialisation gradients associated with environment and hummingbird size“. Oecologia. 159 (4): 757–66. doi: 10.1007/s00442-008-1255-z

[6] Martínez García, Orestes; et al. (1998). „Estudio preliminar de la conducta reproductiva de Mellisuga helenae (Aves, Apodiformes) en condiciones naturales“ [Preliminary study on the reproductive behaviour of Mellisuga helenae (Aves, Apodiformes) in natural conditions]. El Pitirre (španělsky) (Winter): 102–106.

[7] Lasiewski, Robert C. (1964). „Body Temperatures, Heart and Breathing Rate, and Evaporative Water Loss in Hummingbirds“. Physiological Zoology. 37 (2): 212–223. doi: 10.1086/physzool.37.2.30152332

[8] Davies, S. J. J. F. (2003). „Birds I Tinamous and Ratites to Hoatzins“. In Hutchins, Michael. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. 8 (2nd ed.). Farmington Hills, MI: Gale Group. pp. 99–101. ISBN 978-0-7876-5784-0.

[9] Hutchinson, J. R.; et al. (2011). „A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth“. PLoS ONE. 6 (10): e26037. doi: 10.1371/journal.pone.0026037

[10] Henderson, D. M. (2018). „A buoyancy, balance and stability challenge to the hypothesis of a semi-aquatic Spinosaurus Stromer, 1915 (Dinosauria: Theropoda)“. PeerJ. 6: e5409. doi: 10.7717/peerj.5409

[11] Stevens, Kent A. (2006). „Binocular vision in theropod dinosaurs“. Journal of Vertebrate Paleontology. 26 (2): 321–330. doi: 10.1671/0272-4634(2006)26[321:BVITD]2.0.CO;2

[12] Benson, R. B. J.; et al. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[13] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[14] McClain C. R.; et al. (2015). Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna. PeerJ 3:e715. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.715

[15] Jürgens, Klaus D. (2002). „Etruscan shrew muscle: the consequences of being small“. The Journal of Experimental Biology. 205 (Pt 15): 2161–2166. PMID 12110649


Autor: Vladimír Socha
Datum:13.12.2018