Tahle „třaskavá“ informace obletěla o prázdninách roku 2017 celý český internetový svět – najdete ji na Novinkách, v Blesku, Infu a určitě i leckde jinde. Vzhledem k pověstné dynamice internetového prostředí a odvěké pravdě, že nic není starší než včerejší noviny, by toto sdělení mělo být bezpečně pohřbeno pod mocnou vrstvou tekutých písků času, odkud by se ho snad měli pokoušet exhumovat jen potrhlí sběratelé bizarních historických kuriozit. Leč není tomu tak. Nejeden povýšený intelektuální snob bude i dnes touto informací mávat jako bojovou zástavou a když budete mít štěstí jako já, můžete se na svou adresu dočíst např. následující: „A čemu nerozumíte v českém článku? Jednoduchá statistika. Rozvedlo se 14 % GL párů za 11 let, zatímco hetero páry mají setrvalou rozvodovost 50 % - a mohl byste začít konečně argumentovat fakty a ne s předpoklady.“
Zmíněné články obvykle uvádějí, že mezi lety 2006 až 2016 bylo v české republice uzavřeno 2 647 registrovaných partnerství a ve stejném období 14,5 % těchto partnerství (tedy 384) zaniklo. No a tento údaj je srovnáván s úhrnnou mírou rozvodovosti manželství, která skutečně činní něco kolem 50 %. Zde jde ovšem o klasický problém srovnávání hrušek s jablky. Úhrnná míra rozvodovosti je totiž údaj o tom, jaký podíl původně uzavřených manželství se vůbec kdy rozvede a není tedy omezena dobou 11 let (lidé se rozvádějí i po 15 či 30 letech od sňatku). Pokud bychom tedy chtěli z materiálů českého statistického úřadu z roku 2011 a 2016 (citace 2, tabulka 3.4. a citace 3 tabulka 3.5.) vypočítat kolik % manželství uzavřených před jedenácti a méně lety se rozpadlo (tedy údaj srovnatelný s rozpadem registrovaných partnerství), musíme pracovat s hodnotami tzv. redukované míry rozvodovosti podle doby uplynulé od sňatku. V datech ČSÚ z roku 2016 zjistíme např. následující redukované míry rozvodovosti: 0,4 (0); 1,67 (1); 2,34 (2); 2,42 (3); 2,43 (4); 2,41 (5) atd. To znamená, že v roce 2016 se rozpadlo 0,4 % manželství uzavřených v roce 2016, 1,67 % manželství uzavřených v roce 2015, 2,42 % manželství uzavřených v roce 2014 atd. Známe-li tedy počet uzavřených manželství v daných letech, příslušné redukované míry rozvodovosti a máme chuť si hrát s čísly, dojdeme k jiným závěrům, než nám předkládají mainstreamová média. Z dat shrnutých v tabulce l je zřejmé, že ve sledovaném časovém období byla rozvodovost manželství nižší než rozvodovost registrovaných partnerství. Dále by se samozřejmě dalo testovat, zda je tento rozdíl statisticky významný (na první pohled není) a nakonec by bylo třeba přiznat, že jsme se od srovnávání jablek s hruškami dostali ke srovnávání plodů planých jabloní a šlechtěných kultivarů. Troufnu si předpokládat, že většina registrovaných párů je bezdětných (přičemž u rozvodovosti manželů je počet dětí velmi vlivnou proměnnou), počet jednotlivých svazků v daném období je řádově odlišný a odlišnost bude patrně možné najít i v dalších důležitých parametrech, jako je % dané populace, které svazek uzavřelo, průměrná délka trvání svazku, průměrný věk partnerů apod.
Na dané téma jsou samozřejmě zpracovány i studie, které mají vyšší míru věrohodnosti, než moje amatérské hraní s čísly. Pokud s nimi ale budete chtít operovat v diskusích se zastánci uzákonění stejnopohlavních manželství u nás, se zlou se potážete: nevytrhávejte dílčí čísla z bůhví jakého celku, bůhví odkud s neznámou společenskou normou….. Ale i s vědomím, že nejde o čísla od nás (jak by také mohlo jít, když tu manželství stejnopohlavních párů zatím uzákoněno nemáme), dovolím si uvést některá zahraniční data.
Např. Wikipedie (oblíbený zdroj pro rychlou orientaci v neznámé problematice) uvádí, že v Holandsku bylo v roce 2005 oddáno 580 lesbických párů a během 10 let jich bylo rozvedeno 30 %. Rozvodovost heteropohlavních manželství byla ve stejném období 18 % a v případě homosexuálních mužských párů pak jen 15 %. K těmto údajům je však třeba poznamenat, že ačkoli se Wikipedie v posledních letech velmi zlepšila, co se kvality odkazovaných zdrojů týká, výše uvedené informace pocházejí z holandského denního tisku a ani v odkazovaném článku nelze dohledat původní zdroj informací
Starší studie z roku 2006 se zabývá stabilitou registrovaných partnerství v Norsku (1993-2001) a Švédsku (1995-2002). Ve studovaném období bylo v Norsku uzavřeno 1293 a ve Švédsku 1526 registrovaných partnerství (a také 196 000 a 280 000 heterosexuálních manželství). Ve studii jsou uváděny hodnoty relativního rizika (RR) rozvodu stejnopohlavních párů vztažených k riziku rozvodu heteropohlavních manželství. Hodnota RR 1,5 znamená, že daný typ stejnopohlavního páru má 1,5-krát vyšší pravděpodobnost rozvodu než pár heteropohlavní. Dále jsou zde uváděny hodnoty konfidenčních intervalů (CI) relativního rizika – pokud tento interval obsahuje hodnotu 1, znamená to, že zjištěné relativní riziko se statisticky významně neliší od 1 a tedy, že riziko rozvodů homo- a hetero-pohlavních párů je stejné. V případě Švédska byla pro gay páry zjištěna hodnota RR 1,35 (CI 1,13 – 1,59) a pro lesbické páry RR 3,03 (CI 2,51 – 3,61). V rámci norské kohorty vykazovaly lesbické páry o 77 % vyšší pravděpodobnost rozvodu než gay páry. V práci byl diskutován i vliv výchovy dětí na stabilitu párů a pro švédskou kohortu byly vypočteny hodnoty RR týkající se pouze bezdětných párů (srovnávací i hodnocená populace se skládala pouze z bezdětných párů) – hodnota RR pro gay páry pak byla 1,49 (CI 1,22 – 1,79) a pro lesbické páry 3,0 (CI 2,40 až 3,69).
Oba typy stejnopohlavních svazků lze tedy na základě uvedených dat považovat za méně stabilní než svazky heteropohlavní, a to nezávisle na tom, zda pár vychovává či nevychovává dítě. Lesbická partnerství jsou pak výrazně „dynamičtější“ (korektní výraz, který je v podobných studiích užíván) než partnerství mužů, či heteropohlavní manželství.
Další věrohodné studie srovnávající rozvodovost hetero- a homo-pohlavních sňatků jsem nenašel, ale popravdě – nehledal jsem nijak usilovně. Cílem tohoto textu není podrobně zmapovat problematiku stability uvedených typů svazků, ani se vyslovovat pro nebo proti uzákonění stejnopohlavních manželství. Text jsem napsal jako reakci na diskusi s obhájci stejnopohlavních manželství, kteří pracují s daty a argumentačními schématy způsobem, který nemá daleko k propagandě. Vtipné je, že mnozí z nich se považují za zapálené bojovníky proti „fake-news“. Za sebe si myslím, že se s lidmi ochotnými bojovat za svoji „pravdu“ s využitím nevhodně interpretovaných dat roztrhl pytel, a že každé upozornění na takový nešvar rozhodně stojí za námahu……..
Literatura:
-
Andersson, G., Noack, T., Seierstad, A., & Weedon-Fekjaer, H. (2006). The demographics of same-sex marriages in Norway and Sweden. Demography, 43(1), 79-98.