Historie projektu Thor se datuje do doby Vietnamské války. V jejím průběhu US Air Force nasadila zbraň zvanou „Lazy Dog“. Šlo o válcovité projektily o velikosti 6cm. Byly z běžné oceli, shazovaly se z letadla a neobsahovaly žádné výbušniny. Síla destrukce spočívala čistě v kinetické energii. Munice to byla bezpečná, jednoduchá i levná. Dala se vypouštět v obrovských množstvích a prakticky z jakéhokoliv letadla. Každý "Lazy Dog", jehož rychlost před nárazem často překračovala 800 kilometrů za hodinu vyvinul obrovské množství kinetické energie a pronikal jakýmkoliv materiálem (20 cm betonu). Účinky byly nerozlišující a strašné.
Na základech „Líného Psa“ na přelomu tisíciletí Pentagon vypracoval studii, která řešila jak efektivně ničit sila raket na nepřátelských územích. Zpráva RAND s názvem "Space Weapons, Earth Wars" z roku 2003 pak obsahuje návrh nové vesmírné zbraně zvané "svazek super-rychlých tyčí" (hypervelocity rod bundles). Personál Pentagonu pravděpodobně není obeznámen s našimi Rychlými šípy od Jaroslava Foglara, jinak by to v překladu neznělo tak špatně.
"Projekt Thor" amerického letectva oživuje sny generálů mít něco, co napáchá škody srovnatelné s výbuchem jaderné bomby, ale bez následků radioaktivního spadu. Návrh spočívá v umístění „sila telefonních sloupů“ vyrobených z wolframu a umístěných na oběžnou dráhu Země. Z wolframu proto, že to je kov s nejvyšším bodem tání. Tyče by stačilo pouze „shodit“ ve správný okamžik a ony by se již samy urychlily až na desetinásobek rychlosti zvuku.
Na rozdíl od klasických zbraní, jejichž ničivou sílu zajišťuje odpálení trhaviny v blízkosti cíle, jde o čistě kinetickou zbraň spoléhající na účinek síly dané hmotností a zrychlením. Zatímco zbraně typu rail-gun urychlují projektil pomocí elektromagnetické energie, Project Thor využívá gravitace.
Náklady na vynesení 1kg do vesmíru jsou dnes odhadovány na 20 000 dolarů. To znamená, že umístění 6m dlouhé volframové tyče o hmotnosti 10 tun na oběžnou dráhu, by stálo asi 230 milionů dolarů. Jakkoliv se zdá tato částka přemrštěná, současná Trumpova administrativa uvažuje o nové generaci mezikontinentálních balistických raket, u nichž by doprava jedné „tyče“ vyšla na 212,5 milionů dolarů. Snížení je téměř zanedbatelné a náklady stále vysoké, nicméně předností je eliminace následků radioaktivního spadu.
USA nyní zvažují rozšířit svůj jaderný arzenál (tak to aspoň prezentuje americký prezident). Nejspíš se i projekt Thor znovu dostává do hry, jako varianta militarizace vesmíru. Na „svazky tyčí" bez výbušnin, chemikálií nebo jaderného materiálu, se totiž nevztahuje zákaz daný Smlouvou o vesmíru z roku 1967, a ani jiná právně závazná ujednání.
Mnohé země, včetně Ruska a Číny, naléhají na Spojené státy, aby se přihlásily k úmluvě o předcházení závodům ve zbrojení ve vesmíru, jak ji formulovalo OSN v říjnu loňského roku. Nejen, že USA zatím všechny návrhy odmítají, postupně odstupují od dalších odzbrojovacích ujednání, včetně dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu INF z roku 1987.
V roce 2014 USA odmítly návrh Smlouvy o předcházení umístění zbraní ve vesmíru a o ohrožení nebo použití síly proti objektům vesmírného prostoru (PPWT). Argumentovaly tím, že je "zásadně vadný", protože nezahrnuje pozemní zbraně.
Nedávno se německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov snažili obnovit jednání o smlouvě INF, jakož i novou smlouvu o snižování strategických zbraní (START). Ta se zaměřuje na všeobecné snižování zbraní. Maas v rozhovoru pro tisk uvedl, že "Vesmírné zbraně a autonomní zbraně už brzy nebudou sci-fi, ale možná realita. Potřebujeme pravidla, která budou držet krok s technologickým vývojem nových zbrojních systémů."
Odmítnutí ze strany USA dělá dojem, že se snaží dohnat ztracený čas a řeší možné zaostávání v oblastech kvantového šifrování a hypersonických střel s náporovým motorem. A že si svým odmítavým postojem otevírají cestu mít eso v rukávu spočívající v technologii vynesení velmi hmotného nákladu na oběžnou dráhu. V čemž už jsou světovými lídry.
Jenže i Čína má v plánu vlastnit velké rakety. Před několika dny na letošní mezinárodní výstavě letectví a kosmonautiky Zhuhai Airshow představila svůj projekt nosné rakety s parametry: délka 90 metrů, hmotnost 2 tisíce tun. A to je téměř dvakrát více, než měl jejich Dlouhý pochod 5. I když jde o mírový projekt, v případě potřeby je stroj připraven dopravit na nízkou oběžnou dráhu 70 tun jakéhokoliv nákladu. Čína se netají ani tím, že zahájila vývoj supertěžké nosné rakety Dlouhý pochod 9. V jejích silách bude vynést 140 tun nákladu na oběžnou dráhu Země...
Nejsem si úplně jist, zda by byl Stan Lee potěšen, kdyby věděl s čím je teď spojován jeho hrdina, ale určitě by ho zajímalo, vidět to v akci. V každém případě Stanu Lee sluší vyjádřit poděkování za lavinu zábavy, kterou svým bláznovstvím spustil a doufám, že nyní svými příběhy o Thorovi rozveseluje i svatého Petra.
Poznámka: Článek čerpal z článku Staff Writers uveřejného na www.spacedaily.com, Washington DB 20. listopadu 2018.
Další zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lazy_Dog_(bomb)
https://en.wikipedia.org/wiki/Thursday