Firmu Watrix založil Yongzhen Huang v roce 2016, začínala jako inkubátor pod patronací Ústavu automatizace Čínské akademie věd (CASIA). Během dvou let je ze startupu přední světová společnost v oblasti využití umělé inteligence k „počítačovému vidění“ a na analýzu rozsáhlých dat. Je jedinou firmou na světě, která nabízí program rozpoznávající osobu s přesností 94 procent. Systém je v současné době již testován čínskou policií a během prvních 1000 hodin provozu přispěl k odhalení více než 20 podezřelých. Asi nepřekvapí, že společnost na svůj produkt již získala závazné objednávky v celkové výši více než 19 milionů amerických dolarů.
Myšlenka rozpoznávat nás podle chůze a gest není nová. O něco podobného se snaží počítačoví mágové v Japonsku, Velké Británii i v USA. Pod hlavičkou obranných informačních systémů se již déle než deset let pracuje na rozpoznání jednotlivce jak podle tváře, tak podle biometrických znaků včetně způsobu pohybu. Metoda využívající chůzi se ale zatím v praxi neuplatnila, kvůli její vysoké „chybovosti“. Stávající rozpoznávací systémy se proto soustředí na obličejové charakteristiky, jako jsou oči, nos a ústa. Obličej musí být dostatečně osvětlen a nesmí být přesvětlen (sluncem ani reflektorem) a od obrazu tváře se požaduje, aby měl 80 až 100 pixelů mezi zorničkami očí. I když se uvádí, že pro rozpoznání obličejů lze použít standardní kamerové systémy, praxe je jiná. Umístění většiny kamer je takzvaně „přehledové“ a ty se k danému účelu nehodí. Velkou roli hraje i natočení obličeje. Optimálně by mělo být v rozmezí +/- 15 stupňů horizontálně a stejně tak i vertikálně. Překročení hodnot deformuje poměr vzdáleností detekovaných obličejových bodů výsledek identifikace je žalostný. O možnosti oklamat systém nasazením kapuce a brýlí, ani nemluvě.
Zatímco systémy rozpoznávající obličej jsou na výpočet méně náročné a pracují takřka v reálném čase, rozpoznávání charakteristik pohybu je mnohem komplikovanější. Nejde v něm totiž o porovnávání uložených dat v databázi zájmových osob s jedním obrázkem, ale program musí pracovat s tělními proporcemi a hlavně s jejich pohybem. Jde tudíž o sekvence mnoha snímků. Náročnost na výpočetní techniku je proto zcela jinde, než u rozpoznávání tváře. Nejspíš proto se v dostupných materiálech již nehovoří o rozpoznání osoby v reálném čase. Než se na obrazovce operátorovi objeví hláška „shoda“, nějakou dobu to trvá. Se stávajícím vybavením má systém osobu „poznat“ do deseti minut. Lze předpokládat, že s postupným rozšiřováním databáze zájmových osob se ale potřebný čas bude prodlužovat a že hlavní roli v časovém parametru bude hrát výkon počítače.
Výhodou čínského přístupu je, že systém nevyžaduje speciální kamery a že algoritmus se spokojuje se záběry ze standardních sledovacích IP kamer. Společnost Watrix představila svůj zatím nejnovější produkt, "Shuidi Shenjian", umožňující rozpoznat totožnost podle tvaru těla a chůze minulý týden. Má být vysoce spolehlivý i v případě, že se cíl pohybuje ve větší vzdálenosti, nebo je slabě osvětlen a samozřejmě, že i když má zakrytý obličej, nebo se převlékne do jiného oblečení. Z vyjádření generálního ředitele společnosti Watrix jejich systém identifikuje osoby z běžných kamer do vzdálenosti 50 metrů a to bez ohledu na to, z jakého směru je dotyčný snímán (třeba i zezadu).
Qizhi Yao o produktu Watrixu prohlásil, že „Je už chytřejší než člověk“. Pro našince neznalého čínských poměrů nebude na škodu podotknout, že jde o Andrew Chi-Chih Yao z Tsinghua University. Západní svět ho zná spíš jako nositele Turingovy ceny (Nobelovka informatiky). Než se Yao vrátil do Číny, stihl si udělat doktoráty na Harvard University, na University of Illinois at Urbana-Champaign a pobrat docentury a profesury na MIT, Stanfordu, University of California, Berkeley a Princeton University. Pokud on se o Watrix vyjádřil v superlativech, lze předpokládat, že to nebude čínský šmejd, s jakým máme v Česku tu čest v čajnašopech. Nejspíš tu máme co do činění se systémem, který ve schopnosti identifikovat lapky a mordýře bude lepší než samotný Hercule Poirot. Při prezentaci systému, poněkud znepokojené čínské veřejnosti, je zdůrazňována jeho schopnost identifikovat nestandardní chování nemocných osob a jak může přispět k bezpečnosti provozu. Všem ale je jasné, že o udělátko, které nás bude schopno identifikovat na dálku a dokonce i zpětně z kamerových záběrů, bude zájem nejen v zařízeních pro seniory, ale i u policie, celníků, tajených a netajených služeb. Odhadem má jít o trh, v němž se v přepočtu na české koruny může točit až 300 miliard.
Závěr
Před bdělým okem Velkého bratra ještě byla šance se nějak schovat. Před Čínským bratrem už ne.
Literatura