Noční obloha nad čínským velkoměstem Čcheng-tu se možná brzy dočká vylepšení. Představitelé města, které je momentálně pátým nejlidnatějším v zemi, s dohromady více než 11 miliony obyvateli, plánují postavit umělý měsíc a vypustit ho na oběžnou dráhu nad provincií S’-čchuan.
Nepůjde samozřejmě o kamenné těleso, které by se podobalo přírodnímu Měsíci. Tenhle měsíc bude mnohem menší, ale zase bude mnohem blíže k Zemi. Podle Wu Chunfenga, šéfa institutu Chengdu Aerospace Science and Technology Microelectronics System Research Institute Co. Ltd. (CASC), který je kontraktorem čínského vesmírného programu, by umělý měsíc měl být asi osmkrát jasnější, než jeho přírodní jmenovec.
Podle Chunfenga je motivace projektu z nemalé části ekonomická. Umělý měsíc by měl ušetřit městu peníze za veřejné osvětlení. Jestli vše půjde podle plánu, tak by nový měsíc měl osvětlovat území o průměru až 80 kilometrů. Kromě intenzivního osvětlení Čcheng-tu a okolí bude záře nového měsíce viditelná i jinde v Číně a dokonce i za mořem.
Zatím ale scházejí bližší informace o velikosti umělého měsíce a jeho skutečné jasnosti, což jsou faktory, které zásadně ovlivní jeho výslednou viditelnost. Také ještě není úplně jasné, zda má projekt umělého měsíce oficiální podporu vedení města Čcheng-tu a rovněž čínské federální administrativy, která do toho jistě bude chtít mluvit. Není to poprvé, kdy se o něco podobného někdo pokouší. V devadesátých letech se o podobný projekt, i když méně velkorysý, snažilo i Rusko. Tehdy to ovšem k ničemu nevedlo.
Jak to v dnešní době bývá obvyklé, podobné projekty na oběžné dráze okamžitě vzbuzují obavy astronomů. Silný zdroj světla v blízkém vesmíru by jim mohl narušit pozorování. Kang Weimin, šéf čínského Institutu optiky, který je součástí Technologického institutu v Charbinu, k tomu proto říká, že by záře umělého měsíce vlastně neměla být intenzivní.
Podstatné obavy mají i biologové. Podle nich jsou mnozí živočichové vysoce citliví na záři Měsíce a jeho fáze. Například velký noční dravec výr velký komunikuje na dálku tím, že vystavuje své bílé peří na hrdle. Využívá k tomu svit Měsíce a je v tomto zvýšeně aktivní za úplňku. Dalším příkladem mohou být koráli na Velkém bariérovém útesu u severovýchodního pobřeží Austrálie. Stovky druhů těchto žahavců vypouštějí vajíčka a spermie při masových rozmnožováních, která jsou načasována podle svitu Měsíce.
Z dostupných informací zatím není jasné, jakou technologii pro tvorbu záření čínský měsíc vlastně bude používat. Zřejmě půjde o satelit na geostacionární dráze, klíčová je ale jeho velikost a další parametry. Zatím není možné odhadnout, do jaké míry by mohl ovlivnit místní přírodu. Podle současných plánů by měl čínský měsíc být na obloze v roce 2020, takže do té doby se snad dozvíme víc.
Video: China Plans To Launch An 'Artificial Moon' To Light Up The Night Skies | TIME
Literatura
Live Science 18. 10. 2018.