Když se řekne mizení včel, většinou nám přijde na mysl syndrom zhroucení včelstev (Colony colapse disorder), neboli CCD. Jenže vražednou kombinací pro včely jsou i varoáza a virové choroby. Navíc i u zhroucení včelstev mají podle některých zpráv asistovat viry. Pro zmíněný syndrom je charakteristické náhlé zmizení dělnic z kolonie, přičemž mrtvé včely nejsou k nalezení v okolí ani uvnitř úlu. Královna a vývojová stádia ale přežívají. Kritickým obdobím pro taková včelstva je zima, kdy se spoléhají na zásoby a musí udržet dostatek jedinců pro pokračování kolonie v dalším období.
Někdy má mizení včel poněkud jinou podobu a u včel se projeví deformace křídel. Má se za to, že to je dílo viru DWV, celým jménem Deformed wing virus. Do češtiny se překládá jako virus deformovaných křídel. Dnes už je popsáno několik jeho kmenů. Způsobují akutní infekci u larválních stádií, která ale nemusí být smrtelná. Napadení virem může mít dokonce i skrytou inaparentní formu. Pak na nich je možno jen pozorovat, že se hůře „učí“. Je to známka toho, že se jim virus replikuje v nervových buňkách. Zhoršená „inteligence“ by nemusela až tak moc vadit, kdyby onemocnění včelám také nezkracovalo délku života. To pro přezimování kolonie nevěstí nic dobrého a v tomto ohledu je výsledek hodně podobný syndromu zhroucení včelstev.
Dalším z hodně rozšířených virů u včel v Americe je LSV (Lake Sinai virus). Do češtiny se překládá jako virus jezera Sinai. I on má dnes řadu kmenů a podobně jako u DWV viru k přenosu nákazy přispívá varoáza. Není ale podmínkou, protože se včely mohou nakazit i bez ní. Pouhým kontaktem.
Tým Steva Shepparda včera zveřejnil zprávu, že se jim daří ve včelstvech obě zmíněné obávané virové infekce potlačit. Nemocné včelstvo výrazně ozdraví během velmi krátké doby – zhruba za týden. Analýza na přítomnost virů provedená 12 dnů po léčbě prokázala, že ošetřené kolonie (v porovnání s neléčenými) měly 79krát nižší hladinu titrů detekujících virus deformovaných křídel a u viru jezera Sinai bylo snížení 45 000 násobné.
Co je to za látku s tak úžasným efektem?
Vědci přiznávají, že to zatím neví. Léčbu provádí extraktem z amady a reishi. To znamená, že v prvním případě použili výluh z houby troudnatec. Nejde o nic mimořádného, znali ho už naši pradědové. Vyklepávali houbu do tenké vrstvy a z takto připravené plsti si vyráběli čepice i podšívku do zimních kabátů. Jejich pradědové si vyschlého jádra, nacházejícího se nad spodní rourkovou vrstvou, cenili z jiného důvodu. Říkali tomu troud, což se dnes překládá jako zápalná hubka. Troudnatec v našich končinách ani dnes není žádnou vzácností, najdeme ho na bucích, dubech, břízách, lípách, topolech, javorech a méně často i na jiných stromech. Poznat se dá snadno, plodnice tvarem připomíná kopyto.
Ve druhém případě šlo o výluh z lesklokorky. Ta rovněž náleží k houbám chorošotvarým, ale na rozdíl od troudnatce je houbou jednoletou. Jak už název napovídá, poznat se dá podle lesklé vrchní vrstvy. S jejím sběrem to bude poněkud horší. Navzdory tomu, že poctivě provedené testy neprokázaly, že by léčba lesklokorkou život lidským pacientům s rakovinou prodloužila, reklamou živené nadšení pro alternativní medicínu z ní udělalo doslova hit. S trochou štěstí se ale na dubech, topolech, ořešácích a platanech nalézt dá.
Američtí vědci se po lesích za plodnicemi hub nehonili. Výluhy si připravovali z micélií, která si předpěstovali v agaru používaném pro kultivaci kvasinek. Obsah poté přenesli do sáčku s rýží a odtud do plastových pytlů s březovými pilinami. Zhruba po měsíci piliny vyluhovaly. Použili na to roztok, který podle uvedeného složení, silně připomínal vodku Amundsen. Stejnou službu by ale měly vykonat i Stalinovy slzy. S výluhem z pilin pak včely léčili způsobem, tak trochu připomínajícím: „co kdo snese“, přičemž léčebný lektvar obsahoval jedno procento výluhu ve vodném roztoku cukru (fifty/fifty). Menší kolonie dostaly jednorázově cca tři litry roztoku do běžného krmítka. Kontrolní skupiny v něm měly stejné množství cukrové vody, ale bez výluhu. Ideální na ozdravování se ukázal mix výluhů obou druhů hub.
I když se zatím neví, jaké substance za léčebným účinkem stojí, důležité je, že to funguje. Jistým příslibem serióznosti je fakt, že zprávu zveřejnil recenzovaný odborný časopis Scientific Report a že to není dílo jednotlivce. Pod zprávou je podepsán tucet autorů a jde o výsledky několikaleté studie, v níž se angažovaly: státní univerzita, výzkumný ústav amerického ministerstva zemědělství i experti ze soukromé sféry. Praxe ocení, že včely proti léčbě neprotestují. Ozdravení pomocí sladké šťávy je jednoduché a levné a nežádoucí účinky se nevyskytly. Autoři studie ve svém článku slibují, že případným zájemcům na žádost poskytnou data i další podrobnosti. Kontaktní osobou je Walter S. Sheppard, WSU.
Literatura
Paul E. Stamets et al, Extracts of Polypore Mushroom Mycelia Reduce Viruses in Honey Bees, Scientific Reports (2018). DOI: 10.1038/s41598-018-32194-8