Až donedávna byla jednou z největších záhad, spojenou s vývojem tyranosauroidů, otázka jejich vývoje v mezidobí mezi pozdní ranou křídou (asi před 100 miliony let) a pozdní svrchní křídou (zhruba před 80 miliony let). Toto dvacet milionů let dlouhé období bez nálezů fosilií tyranosauroidních teropodů poskytovalo prostor k množství spekulací, ale přinášelo jen málo hmatatelných dokladů o skutečném průběhu evoluce těchto fantastických dravých dinosaurů.[1] Významné zaplnění této mezery v čase i v našich znalostech přinesl až objev z poměrně nečekaného místa – nešlo o Severní Ameriku, ani o Čínu nebo Mongolsko (jak by bylo možné očekávat), ale o středoasijský Uzbekistán. Právě v sedimentech souvrství Bissekty z počínající svrchní křídy na území pouště Kyzylkum byl objeven tolik očekávaný fosilní záznam dosud zcela neznámých turonských tyranosauroidů.[2] Jednotlivé kosterní fragmenty teropodů byly v tomto souvrství objevovány již od roku 1944 sovětskými paleontology, teprve v roce 2004 však byl učiněn zásadní objev. Tehdy vydaly vrstvy formace Bissekty výborně zachovanou mozkovnu teropodního dinosaura střední velikosti.[3] Dobře patrná byla architektura kostí obklopujících míchu a samotný mozek i střední ucho a otvory pro původní nervové pletence. Tento objev popisuje ve své knize The Rise and Fall of the Dinosaurs (kterou jsem mimochodem nedávno dočetl) jeden z vědců, kteří dinosaura později formálně popsali, americký odborník na teropody Stephen Louis Brusatte.[4] Když mu v roce 2014 ruský paleontolog Alexandr Averianov svěřil ve staré krabici ze sovětské éry dvojici fosilních mozkoven pro výzkum počítačovým tomografem, netušil, co Brusatte ve své pracovně ve skotském Edinburghu objeví. Ukázalo se totiž, že tyranosauroid z pouště Kyzylkum, žijící přibližně v době mezi staršími formami raně křídových tyranosauroidů (jako byl australský Timimus nebo čínský Xiongguanlong) a populárních pozdně křídových tyranosauridů[5], byl dravec s velmi vytříbenými smysly. Na jaře roku 2016 jej zmíněný Brusatte spolu s Averianovem a jejich německým kolegou, působícím dlouhodobě ve Spojených státech, Hansem-Dieterem Suesem konečně formálně pojmenovali.[6] Další zástupce stále se zvětšující „tyranosauří“ rodiny byl na světě.
Působivé jméno Timurlengia euotica vzdává hold historii místa objevu i samotným schopnostem svého dinosauřího nositele. Rodové jméno odkazuje k Tamerlánovi (Tímur Lenk, žil 1336 – 1405), turkickému dobyvateli a vojevůdci, který vytvořil ve 14. století ohromnou Tímurovskou říši o odhadované maximální rozloze kolem 4,4 milionu km2.[7] Součástí této říše byla i současná oblast objevu fosilií, proto tento název. Druhové jméno („dobře slyšící“) zase odkazuje k velmi vytříbenému sluchu dinosaura, který dokazuje struktura jeho vnitřního ucha i stavba příslušné oblasti mozku. Dlouhé kanálky vnitřního ucha nasvědčují schopnosti timurlengie vnímat velmi dobře nízkofrekvenční zvuky. Postupně bylo objeveno poměrně velké množství fosilií timurlengie, ačkoliv není zcela jisté, zda některé nemohly patřit i jinému druhu tyranosauroida přítomného v souvrství Bissekty. Kromě mozkovny jsou to další části lebky a čelistí, četné obratle a dráp z dolní končetiny. Tyto zkameněliny nám dávají představu o přibližném tvaru těla a celkové velikosti dinosaura. Při délce až 4 metry a hmotnosti 170 až 270 kilogramů dosahoval rozměrů menšího koně, tyto údaje však odpovídají drobnějším, zřejmě subadultním exemplářům timurlengie. Dospělí jedinci (například exemplář ZIN PH 1239/16, představující fragment lebky) byli pravděpodobně větší. Fylogenetická analýza ukázala, že T. euotica byla zřejmě sesterským druhem staršího čínského rodu Xiongguanlong. Je dokonce možné, že společně tyto dva druhy tvoří klad tyranosauroidů s dlouhou úzkou lebkou, představujících sesterskou skupinu k vyspělejší čeledi Tyrannosauridae. Každopádně je ale jisté, že timurlengia je velmi důležitým rodem, který nám naznačil, jak probíhala evoluce těchto dravců v kritickém a nepříliš probádaném období počátku svrchní křídy. Ukázala, že v době před 90 miliony let ještě tato skupina teropodů nedosáhla obřích velikostí, ale jejich mozek se zvětšoval a smysly se již výrazně zlepšovaly, což zřejmě pomohlo pozdějším tyranosaurům v rychlém nástupu k dominanci. Co vlastně způsobilo toto zvětšování nervového centra a vylepšování sluchu, čichu i zraku u těchto teropodů, to zatím nevíme. Jisté je, že zatímco tyranosauroidi zdokonalovali své kognitivní schopnosti a tříbili smysly, jejich dosavadní konkurenti karnosauři (jako byli velcí karcharodontosauridi) začínají ve stejné době velmi rychle mizet ze scény.[8] Posledních 25 milionů let křídy mělo na severní polokouli patřit právě tyranosauridům.
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Short Summary in English: Timurlengia was a medium-sized genus of tyrannosauroid theropod dinosaur found in Uzbekistan, in the Bissekty Formation (Kyzylkum Desert), living during the Turonian age of the early Late Cretaceous, about 92 million years ago.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Timurlengia
https://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/timurlengia.html
https://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=348490
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_t/timurlengia.php
[1] Loewen, M. A.; et al. (2013). Evans, David C., ed. „Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans“. PLoS ONE. 8 (11): e79420. doi: 10.1371/journal.pone.0079420
[2] T. D. Carr; et al. (2017). A new tyrannosaur with evidence for anagenesis and crocodile-like facial sensory system. Scientific Reports 7: 44942: 1-11. doi: https://doi.org/10.1038/srep44942
[3] Averianov, A.; Sues, H-D. (2012). „Skeletal remains of Tyrannosauroidea (Dinosauria: Theropoda) from the Bissekty Formation (Upper Cretaceous: Turonian) of Uzbekistan“. Cretaceous Research. 34: 284–297. doi: 10.1016/j.cretres.2011.11.009
[4] Brusatte, S. (2018). The Rise and Fall of the Dinosaurs. Harper Collins Publishers, New York (ISBN 978-0-06-249042-1); str. 188-191.
[5] Brusatte, Stephen L.; Carr, Thomas D. (2016). „The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs“. Scientific Reports. 6 (1). doi: 10.1038/srep20252
[6] Stephen L. Brusatte; et al. (2016). „New tyrannosaur from the mid-Cretaceous of Uzbekistan clarifies evolution of giant body sizes and advanced senses in tyrant dinosaurs“. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 113 (13): 3447–3452. doi: 10.1073/pnas.1600140113
[7] Turchin, Peter; Adams, Jonathan M.; Hall, Thomas D (2006). „East-West Orientation of Historical Empires“. Journal of world-systems research. 12 (2): 222. ISSN 1076-156X
[8] Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2017). „Carcharodontosaurids remained extinct in the Campanian-Maastrichtian: Reassessment of a fragmentary maxilla from Presidente Prudente Formation, Brazil“. Cretaceous Research. 84: 515-524. doi: 10.1016/j.cretres.2017.09.008