Philip Larkin z CSIRO Plant Industry v australské Canbeře si nedá pokoj. Jak jsme již na Oslu informovali, před časem vyšlechtil ve spolupráci s firmou Tasmanian Alkaloids odrůdu máku, která neprodukuje morfin a není tedy zneužitelná pro produkci drog. Mák, který dostal jméno
Norman, se využívá jako zdroj surovin pro farmaceutický průmysl.
V Tasmánii, která je producentem 40% světové sklizně máku, se Norman pěstuje na většině ploch.
Nyní sáhl Larkin do dědičné informace máku a získal rostliny, které jsou prosty jak morfinu, tak i kodeinu. Dosáhl toho "vypnutím" genu pro kodeinon reduktázu technikou siRNA. Ta funguje na obecně platném principu dvouvláknové RNA. Rostlina vyrábí podle vloženého genu krátký úsek dvojité šroubovice RNA a rostlina si z ní pak sama připraví "munici" proti mRNA specifického genu.
Gen zůstává v rostlině netknutý, ale RNA, která se podle něj syntetizuje, je průběžně sekána na maličké kousky.
Výsledný efekt je stejný, jako kdyby gen v rostlině vůbec nebyl. Právě to se stalo s genem pro kodeinon reduktázu v novém Parkánově máku.
V důsledku zablokování genu v pletivech rostliny sice chybí morfin a kodein, ale za to se tam hromadí jiné látky. Ve významných množstvích se mezi nimi vyskytuje i retikulin, po kterém je mezi biochemiky a farmaceuty značná poptávka.
Při hledání nových léků proti malárii se ukázalo, že některé prostředky připravované z planě rostoucích rostlin hubí parazity v lidském těle díky látkám složeným ze dvou molekul retikulinu.
Další vývoj léků proti malárii založených na tomto principu ale vázl právě pro nedostatek suroviny - retikulinu. Díky Larkinovu máku by mělo být retikulinu habaděj. Pokud se všechno povede, mohl by se "retikulinový" mák stát výhodným artiklem.
Vědci v skrytu duše doufají, že by se jeho pěstování mohlo šířit po světě i na úkor opiového máku určeného pro výrobu drog.
Začnou Afghánci a Kolumbijci pěstovat máky, které nelze využít k výrobě opia a heroinu?