To, co se s odstupem času rozrostlo ve studii, začalo nenápadně v době, kdy u nás Ivanu Jirousovi vyšly v samizdatu „Magorovy labutí písně“ a v Americe Apple ještě s obrázkem nakousnutého jablka vyráběl trapné propisky, trička a hrníčky. V roce 1986 poprvé rozdali na univerzitě v Sydney studentům anonymním test s otázkami, u nichž se bylo potřeba zamyslet nad evolucí a existencí Boha. Od té doby již 18letí uchazeči o vysokoškolský diplom pravidelně zaškrtávají jednu z možností, kterou považují za správnou:
1.) Člověka (Homo sapiens) v jeho současné podobě stvořil Bůh někdy během posledních 10 000 let.
2.) Lidé se vyvíjeli po miliony let z méně pokročilých forem života, ale Bůh celý proces včetně našeho vývoje řídil.
3.) Vyvíjeli jsme se miliony let z méně pokročilých forem života, ale Bůh se v tomto procesu neangažoval.
4.) Nemám na to žádný názor.
Systematičnost trvající už třicet dva let přináší ovoce v podobě vyjevení trendu, jakým se ubírá myšlení nastupující mladé generace. Protože se ale jedná o výpovědi 18letých výrostků v prvním roce studia, kdy jsou vysokoškolskou průpravou ještě prakticky nedotčeni, vypovídá to i o názorech, s jakými je do života vypravují rodiče a kantoři středních škol.
Podle Michaela Archera, vedoucího desetičlenného kolektivu a prvního autora odborného článku, který před dvěma dny zveřejnil časopis Education and Outreach, na začátku těchto testů více než polovina studentů (60%) věřilo v Boha a bylo přesvědčeno, že se podílel na vzniku člověka. Loni si tím bylo jisto už jen 29 %. Soubor respondentů v průměru představuje ročně 530 duší.
Studentů přesvědčených, že Bůh stvořil svět de novo v čase posledních deseti tisíc let, bylo v roce 1986 10 %. Během třech desítek let řady zastánců kreace prořídly na 3,6 %.
Z připojeného grafu je patrné, že u Australanů dochází k velkým změnám v jejich pohledu na svět a že ten se tomu americkému začíná mílovými kroky vzdalovat. V USA se k představě kreace (stvoření všeho stvořitelem) stále hlásí téměř polovina populace (40 %). Navíc ze statistického šetření obdobného tomu australskému vyplývá, že v USA zastoupení ateistů roste pomalu a v posledních letech dokonce ustrnulo. Z 9 % v roce 1982 jejich počet stoupl na 19 % loňského roku. Jenže tak jako loni těch 19 % ateistů v USA bylo už i v roce 2014. Pro americkou společnost je navíc charakteristické i vysoké procento tápajících. Uvádí se až devět procent.
Anglický pojem „non-theist“, který i ve svém grafu uvádí Michaela Archera, je zde přeložen jako ateista. S vědomím toho, že řada filozofů (především z řad teologů) pojmy non-theist nevěřící a ateista rozlišuje jako různé entity. Vyjdeme-li z podstaty takového rozlišování, tak lze říci, že ateista tvrdí, že Bůh není. A že nevěřící to neřeší, protože se tím nezabývá. Protože otázky kladené studentům byly formulovány tak, že při volbě odpovědi se museli zamyslet a nešlo nechat otázku existence a neexistence Boha stranou (neřešit ji), nedávalo by to smysl. Že respondenti při volbě odpovědi trápili myslivnu, dokládá i nízké zastoupení těch „bez názoru“. Označení ateista se v tomto případě jeví jako odpovídající.
Závěr
V Austrálii nejde jen o studenty, změnou prochází celá tamní společnost. Potvrzuje to i nedávné sčítání obyvatel. Z vyplněných dotazníků se dalo vyčíst, že počty přívrženců zastávajících stvoření Bohem klesají čtyřikrát rychleji, než tomu je například v USA - zemi, která se ještě honosí přívlastkem nejsilnější ekonomiky světa, ale v níž podle letošní zprávy zpravodaje OSN pro lidská práva Philipa Alstona chudí neustále chudnou.
Zda se australský odklon od dogmat víry nějak projeví na jejich ekonomice, by byla bohapustá spekulace, nicméně kantoři posun v názorech kvitují s povděkem a pochvalují si, že to s výkladem učení páně Darwinova nemají tak těžké, jako jejich kolegové v USA. Podle pedagogů se to příznivě odrazí i ve snazší akceptaci mnoha dalších vědeckých poznatků, které s evolucí zdánlivě nesouvisí. Na otázku, čemu lze přisoudit rozdíl australské a americké společnosti k otázkám víry, Michael Archer odpovídá způsobem, který si nezadá s tesáním kůlů naším K.H. Borovským: „Mohlo by to být tím, že zatímco do Ameriky odcházeli zbožní migranti z řad protestantů, Austrálii Evropa zásobovala vrahy a trestanci“.
V Česku se budeme sčítat za tři roky. Už nyní je ale rozhodnuto, že na rozdíl od toho australského, z našeho dotazníku vypadla kolonka „vyznání“. Dříve jsme ji tam také měli. A tak se ani v roce 2021 nedozvíme, jak si ve víře v porovnání se světem stojíme. Je to škoda, protože během desetiletí se i naše společnost hodně změnila. Pokud se rozhodneme tyto údaje zjistit dodatečně, bude průzkum něco stát a státu nezbude, než to řešit na úkor kapes daňových poplatníků, nebo omezením jiného výzkumu. Přitom by jedna či dvě kolonky nikoho nic nestály a stydlivé povahy by jednoduše nechaly bod nevyplněn. Jako bonus by nám celostátní akce poskytla výsledky s mnohem větší vypovídací hodnotou, než jakýkoliv dodatečný průzkum.
Video: Michael Archer v TED
Literatura
Michael Archer et al. hirty two years of continuous assessment reveal first year university biology students in Australia are rapidly abandoning beliefs in theistic involvement in human origins, Evolution: Education and Outreach (2018). DOI: 10.1186 / s12052-018-0083-9
University New South Wales, News