Šéf výzkumného týmu, profesor Hiroaki Shimokawa z Lékařské fakulty Univerzity v Tóhoku, je kardiologem. LIPUS používá při léčbě poinfarktových stavů srdce a věří, že pomůže i při léčbě poškozeného mozku. Kredit: Tohoku University.

Tóhoku-čihó znamená v japonštině „oblast na severovýchodě“ (東北地方). V zemi vycházejícího slunce tento název nese severovýchodní oblast ostrova Honšú (本州 – znaky pro „kniha“ a „stát“). Tým vědců z Univerzity v Tóhoku, vedený kardiologem, profesorem Hiroaki Shimokawou (の下川 宏明), zveřejnil výsledky zajímavého výzkumu, který, když jeho závěry potvrdí i probíhající klinické testy, by mohl znamenat začátek neinvazivní a levné terapie některých neurodegenerativních poruch. Nejde o žádný nový lék, či objev nečekaných vlastností nějaké chemické substance, nýbrž o metodu LIPUS - low-intensity pulsed ultrasound, tedy aplikaci pulzů ultrazvukových vln o nízké intenzitě. Žádná novinka. Jako doplňková terapie se užívala pro urychlení hojení zraněných měkkých tkání i komplikovanějších zlomenin kostí. Po kritických studiích, které účinky LIPUSu zpochybnily, se od tohoto způsobu pomocné léčby povětšinou upustilo.

Japonští vědci to ale nevzdali a zkoušeli dál. Prý se jim již podařilo prokázat, že LIPUS podporuje tvorbu krevních cév u laboratorních prasátek s ischemií myokardu, tedy nedostatečným prokrvením srdečného svalu. Jiné studie prý odhalily pozitivní vliv na produkci bílkovin nezbytných pro růst a činnost nervových buněk.

Zvuk o frekvenci 1,9 MHz neslyší žádný pozemský tvor. Nebezpečí spočívá v tom, že při větší intenzitě a delším trvání může mít na živou tkáň destruktivní účinky. Nepodléhejte iluzím vyvolaným nadějnými informacemi a neexperimentujte. Bezpečnější pro zdraví mozku je pohyb.

Obětmi nynějšího výzkumu se staly laboratorní myšky. Pro výzkum v případě Alzheimerovy nemoci vědci zvolili transgenní hlodavce označené 5xFAD, u kterých se rychle rozvíjejí typické neurodegenerativní symptomy. Problémy spojené s druhou nejrozšířenější demencí, vaskulární, což je demence způsobena rozsáhlejším poškozením mozku opakovanými cévními mozkovými případy, výzkumníci navodili zúžením obou krčních tepen (krkavic) zdravých myší. U tohoto pokusu imitujícímu vaskulární demenci někteří hlodavci podstoupili v podstatě stejnou operaci, jen bez zužující smyčky omezující průtok krve v tepnách (v grafech jsou označeni jako „sham“.) Každá skupina byla rozdělena na zvířátka, jež podstupovala LIPUS-terapii ultrazvukem, a na kontrolní bez ní, ale jinak se jejich podmínky v ničem nelišily.

Přístroj na léčbu lidského mozku metodou LIPUS. Snad zatím slouží jenom ke klinickým testům a snad je provádí zcela nezávislý tým. Kredit: Tohoku University.

Pokus simulující vaskulární demenci trval 28 dní, přičemž myším se zúženými krčními tepnami každý druhý den po dobu 20 minut speciální přístroj vysílal do mozku každou sekundu 6 000 krátkých, 17 mikrosekund trvajících pulzů zvukových vln s frekvencí 1,875 MHz. Myším s Alzheimerem byly tyto 20minutové terapeutické dávky ultrazvuku aplikovány v 1., 3., 5., 28., 30., 32., 56., 58., 60., 84. A 86. den pokusu. Všichni hlodavci absolvovali na konci pokusu několik behaviorálních testů a pak položili na oltář vědy své životy, aby vědci mohli prozkoumat jejich mozky.

Výsledky jak kognitivních behaviorálních testů, tak laboratorních analýz mozkových tkání naznačují, že LIPUS má naději stát se alespoň podpůrnou léčební metodou. Z hlediska poznávacích funkcí došlo k zlepšení zejména u myší s chirurgicky navozeným nedostatečným prokrvením mozku imitujícím vaskulární demenci. Myším s obdobou lidské Alzheimerovy demence nepředstavitelně kratičké pulzy vysokofrekvenčních neslyšitelných vibrací nedopomohly k prokazatelně lepším výkonům, než měla kontrolní skupina bez terapie. Ukázalo se však, že ultrazvuk podpořil činnost genů souvisejících s výstelkou krevních cév (endotelem), aktivitu enzymů důležitých pro vznik nových cév a tvorbu proteinů nezbytných pro činnost a růst nervových buněk. Japonští vědci došli tedy k závěru, že jejich studie poskytla první experimentální důkazy o pozitivních účincích ultrazvukové terapie LIPUS, která, aniž by měla vedlejší negativní účinky i při aplikaci na celý objem mozku, výrazně zmírňuje kognitivní dysfunkce, podporuje prokrvení mozku a činnost buněk souvisejících s patologií demence. Profesor Shimokawa o terapeutických účincích LIPUSu nepochybuje a metodu propaguje i při léčbě srdce. Kdyby důsledně nezávislé klinické testy jeho nadšení potvrdily, pro velký počet lidí po srdečním nebo mozkovém infarktu by to bylo výhrou, jako každá neinvazivní účinná léčba bez vedlejších účinků. Hrozí však i nemalé riziko, že se z LIPUSu i v tomto případě (opět) stane výdělečné podnikání s placebo efektem.

Zdroje:
Tohoku University News

Brain Stimulation

Kumiko Eguchi et al. Whole-brain low-intensity pulsed ultrasound therapy markedly improves cognitive dysfunctions in mouse models of dementia - Crucial roles of endothelial nitric oxide synthase, Journal: Brain Stimulation.
DOI: 10.1016/j.brs.2018.05.012