Vědci z Oxfordu se pustili do výzkumu obrovských fosilizovaných kmenů z rašelinišť Nového Zélandu. Jde o jehličnany, které v tamních bažinách rostly před 30 000 – 130 000 lety.

Evropská komise schválila pěstování geneticky modifikovaného bramboru Amflora v zemích Evropské unie. Je to po geneticky modifikované kukuřici MON810 druhá geneticky modifikovaná plodina, kterou smějí čeští zemědělci pěstovat.

Vědci z Oxford University a Centra Johna Innese jsou přesvědčeni, že našli způsob jak získat plodiny s vyšší nutriční hodnotou.

Vysoký obsah tuku v krvi vede k vyšším hodnotám cholesterolu, což ve svém důsledku zvyšuje riziko aterosklerózy a infarktu. Švédská studie nyní prokázala, že konzumace másla nám zvyšuje množství tuku v krvi méně, než když si pochutnáváme na jídlech s tuky rostlinnými.

V známé rostlině se ze zatím neznámých důvodů nachází známá látka, kterou bychom tam neočekávali.

Moderní zemědělci sklízejí za stejné plochy větší úrodu než jejich kolegové hospodařící tradičními postupy. Využívají k tomu závlahové systémy, umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované plodiny. V souvislosti s tím bývá intenzivní zemědělství obviňováno z ničení životního prostředí. Zastánci intenzivního zemědělství ale poukazují na fakt, že když se z dané plochy sklidí více, můžou se plodiny potřebné k obživě stejného množství lidí pěstovat na menších plochách. Zemědělci tak díky intenzifikaci pomalu „vyklízejí“ krajinu a vracejí pole zpátky přírodě.

Smrky, borovice, jedle – obětní symboly Vánoc. Pohleďme na ně s jistou úctou. Patří do třídy jehličnanů, která na Zemi existuje víc než dvakrát déle než naše třída savců a asi 60krát déle, než rod Homo. V buňce vánočního stromku je sedmkrát více DNA, než v lidské buňce.

Na kukuřici závisí obživa miliardy obyvatel Země. Genetici nyní ohlásili přečtení kompletního genomu této plodiny. Otevírají se tak nové možnosti pro šlechtění odrůd, které budou mít nejen vyšší výnosy, ale budou odolnější k nepřízni počasí, chorobám či škůdcům.

Všestranné uhlíkové nanotrubičky se v experimentu s rajčaty ukázaly jako pozoruhodné hnojivo. Nezbývá než doufat, že jejich výzkum nezhatí rostoucí hysterie kolem nanotechnologií.

Globální analýza studií srovnávajících biopotraviny a běžné produkty dospěla k překvapivému závěru. Pokud vám jde o obsah živin, tak podle všeho za biopotraviny splachujete peníze do záchodu.

To, že škůdci mohou překonat GM toxin, není nic nového. Proto vědci vytvářejí geneticky modifikované plodiny, které si vytvářejí toxinů více. Říká se jim GM „druhé generace“. Housenky motýla makadlovka bavlníková prokázaly, že si umí poradit i touto dvojitou obranou.

Svět sleduje se znepokojením současný nárůst koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Tento plyn zadržuje v zemské atmosféře sluneční záření a ohřívá Zemi tzv. skleníkovým efektem. Zatím se v ovzduší nenahromadilo tolik skleníkových plynů, aby ohřály Zemi na teploty, jaké vládly před padesáti miliony roků. Tehdy byl severní i jižní pól bez ledu a dnešní Arktidou se proháněli krokodýli.

Vědci z University of Haifa-Oranim popsali „samo-zavlažovací“ mechanismus rostliny, který jí umožňuje přivlastnit si šestnáctkrát větší množství vody, než je v poušti obvyklé.

Postřiky proti plevelům, hmyzím škůdcům, plísním a dalším „nepřátelům“ pěstitelů zemědělských plodin procházejí důkladnými testy, které zaručují, že člověku ani přírodě nehrozí při jejich správném užívání vážnější újma na zdraví. Většina testů se soustředí na vlastní účinnou látku. Postřiky však obsahují i široké spektrum látek, které působí například jako rozpouštědla, smáčedla či konzervační prostředky. Jen ve Spojených státech je povoleno asi 4000 těchto „vedlejších“ látek a jsou považovány za neškodné. Francouzští vědci nyní přicházejí s tvrzením, že jedna z „vedlejších“ složek hojně užívaného herbicidu Roundup firmy Monasnato není tak úplně neškodná a páchá na lidských buňkách větší škody než samotný herbicid.

Slabým místem nezdolných sinic kvetoucí vody by mohly být speciální buňky heterocyty, na které lze zacílit úder ultrazvukem.

Družica Aqua z obežnej dráhy zaznamenáva fluorescenciu fytoplanktónu. Slabým červeným svetlom nám fotosyntetizujúce morské mikroorganizmy oznamujú, ako sa im práve na danom mieste darí.

Genoví inženýři dokážou vnést do rostlin i živočichů geny pro celou řadu užitečných vlastností.

Názor, že problémy s opylením rostlin mohou ohrozit zásobení obyvatelstva potravinami, pro který se již běžně používá termín „opylovací krize“, je podle argentinsko-kanadského týmu vědců neopodstatněný. Počty včelstev totiž celosvětově dlouhodobě výrazně rostou.

Nenápadné pouštní partenium by se kromě produkce cenného latexu mohlo stát i hvězdou mezi energetickými plodinami.

Znečištěné ovzduší zcela jistě nesvědčí našim plicím. Rostliny si v něm však vedou překvapivě dobře. Zjistil to mezinárodní tým vědců vedený Linou Mercadovou z university v Curychu.

Čeští vědci popsali složení speciálních částic, které jsou důležité pro rychlý růst pylových láček. Láčky vyrůstají z pylových zrn po opylení květu a zprostředkují oplodnění vajíčka.

Čeští biologové objevili dosud neznámý mechanismus řídící vývoj stonků a kořenů, které rostliny vytvářejí náhradou za zničené části svého těla.

Překvapivě se ukazuje, že není nejlepší snažit se za každou cenu k obnově ohrožených druhů rostlin používat místní nebo co nejbližší populace, a že klíčem k úspěšné reintrodukci může být naopak míchání genotypů ze vzdálených populací.ˇ

Na území Británie došlo k přírodní genetické modifikaci běžného starčku shlukem genů regulujících tvar květenství od sicilského příbuzného.

Změny klimatu a potravinová krize tlačí na zemědělce, aby ve stále složitějších podmínkách sklízeli z polí větší úrodu s nižšími náklady. Není to lehký úkol. Hnojiva jsou drahá, protože jejich výroba je energeticky náročná, a vody pro závlahy je v mnoha částech světa zoufalý nedostatek. Zabírání nové půdy na pole a pastviny má za následek ničení cenných přírodních lokalit.ˇ

Možná se v některé domácnosti sejde vánoční stromek, pod ním pohádky Hanse Christiana Andersena a také (připusťme i tuto přece jen vzácnější možnost) norkový kožich.
Co mají tyto předměty společného, to by mohla být zapeklitá kvízová otázka.

Zní to dost šíleně na to, aby to mohla být pravda. Ale co když přece jen… Výzkumníci z Nevady oznamují, že zbytky z kaváren mohou poskytnout levnou, hojnou a pro životní prostředí přijatelnou surovinu pro výrobu bionafty k pohonu osobních i nákladních automobilů.

Tým vědců vedený Elenou Alvarez-Buyllaovou z university v Mexico City odhalil v původních mexických odrůdách kukuřice geny pocházející z geneticky modifikovaných odrůd. Mexiko je domovinou této plodiny. Roste tu planě její předek i četné místní odrůdy. Ty představují významné kulturní dědictví. Navíc jsou zdrojem genů, které lze využít k vyšlechtění nových odrůd. Ty by tak získaly např. odolnost k chorobám či škůdcům.

Ne všechny léčivé účinky připisované jinanu dvojlaločnému (Ginkgo biloba) jsou skutečné. Jeho užívání pro posilování paměti je sporné, ale nyní se jednoznačně prokázalo, že nesnižuje riziko vývoje demence ani Alzheimerovy choroby, ať už u zdravých starých lidí nebo u těch s mírnými kognitivními poruchami.

Ve světových skladištích jsou nejnižší zásoby pšenice za posledních třicet let, náklady na pěstování stoupají, ale na současných výkupních cenách to mnohde znát není.

„Kukuřičná tráva“ může být díky svým jedinečným vlastnostem důležitým klíčem k rychlé, levné a ekologické cestě k produkci většího množství etanolu nejen z kukuřice, ale i dalších bioenergetických plodin.

Zvýšený krevní tlak je jednou z typických civilizačních chorob, zvyšující riziko život ohrožujících stavů. Podle výsledků posledního výzkumu může ibiškový čaj napomoci při jeho snižování.

Houba, která umí rostlinný odpad přeměnit přímo na pohonnou hmotu může umožnit výrobu biopaliv, která nekonkuruje produkci potravin.

Samičí květy se hodně vyptávají, než akceptují svého životního partnera. Musí totiž zabránit inbrídingu. Bez očí, uší a mozku to není jen tak. Spoléhají se na interakci molekul. Vědci z University of Missouri zřejmě takové molekuly našli. Jde o látky, jež rozhodují o tom, zda samičí rostlina pylová zrnka přijme či nikoli.

Výzkumníci z Johns Hopkins Medicine využili geneticky upravené myši, aby dokázali, že pravidelná denní dávka extraktu z listů jinanu dvojlaločného (Ginkgo biloba) může ochránit mozkové buňky před poškozením, vyvolaným mrtvicí.ˇ

Latinskoamerické kávovníky, které jsou pěstovány tradiční technologií, jsou šetrné k životnímu prostředí: výzkumníci z University of Michigan tvrdí, že tento pěstitelský postup působí, jako tlumič proti ničivému působení klimatických změn.

Opuštěná důlní zařízení jsou nejenom místy, která bývají negativně poznamenána průmyslovou činností člověka, ale často také domovem takových druhů rostlin, které by mohly být využity při ozdravných technologiích, jako jsou například fytostabilizace nebo fytoextrakce, v oblastech obsahujících v půdě nepříznivé množství těžkých kovů.

Za podpory čínských institucí se vědcům povedl objev vedoucí ke zvýšení výnosů rýže, který může pomoci zabezpečit výživu miliónům lidí, kteří jsou na této plodině závislí.ˇ

Zelené potraviny mohou být prospěšné srdci, zejména pokud se bude jednat o pistácie. To tvrdí výzkumníci z Penn State, kteří zakončili studii o tom, jakým způsobem pistácie snižují hladinu cholesterolu v krvi.ˇ

Molekulární mágové z Ústavu Maxe Plancka v Tübingenu odhalili substanci, která rozhoduje o stárnutí. O tom, jak dlouho bude rostlina svěží, rozhodují specifické kousky kyseliny ribonukleové (mikroRNA).ˇ

Až do nedávna jsme si mysleli, že příběh o původu zemědělství začal relativně náhle objevením pěstování rostlin na Blízkém Východě před zhruba deseti tisíci lety a pokračoval rychlým rozšířením do Evropy. Obyčejně se to spojovalo s představou o tom, jak rychle se šířily jazyky a populační geny z Blízkého Východu do Evropy. Na počátku se zdálo, že genetika tyto představy podpoří, ale nyní se začínají objevovat trhliny v důkazech podpírajících tento model.ˇ

Housenky můry černopásky bavlníkové si nevybírají. Kromě bavlníku, na kterém dokážou napáchat obrovské škody, se s chutí zahryznou i do kukuřice, obilovin, bramboru, slunečnice nebo luskovin. Chutnají jim i listy zeleniny a nezastaví se ani před okrasnými květinami.ˇ

Poprvé za dlouhou řádku let se objevila tak rozsáhlá, podrobná a vyčerpávající studie, jejímž výsledkem je detailní přehled invazních druhů rostlin na evropském kontinentě.

Stromy reagují na stres produkcí významného množství derivátu kyseliny acetylsalicylové - aspirinu.

Pokud by se dala u kukuřice překonat její citlivost na nízké teploty, mohla by být prodloužena vegetační doba. Tím by se nejenom zvýšil její výnos ve stávajících oblastech pěstování, ale napomohlo by to jejímu rozšíření i do chladnějších území, kde se dosud nedá pěstovat. Zdá se, že vědci už jsou řešení na stopě.ˇ

Dvě hormonům podobné látky ze sóji mohou způsobit nevratné změny ve struktuře mozku, předčasný nástup puberty a příznaky pokročilé menopauzy.

Nově objevená funkce jednoho z hormonů u melounů naznačuje, jak se vyvíjí pohlavní systém u rostlin. Studie, vedená francouzskými a americkými vědci, se objevila v posledním vydání časopisu Science.

Steroidy dělají s atletem i rostlinou prakticky totéž. Jeden rozdíl v tom ale přece jen je. Steroidy u rostlin hrají podle jiných „herních pravidel“. U nás, živočichů, je hormonální působení jednodušší. Molekuly rostlinných hormonů diktují genům kdy a jak se spustit podstatně delší a komplikovanější cestou.

Tak nějak by se vás možná mohla v budoucnosti zeptat prodavačka v zelenině. Nebo si možná pro rajčata půjdete s předpisem do lékárny. Nevěříte? Ale to nemá s vírou nic společného, ale s vědou ano!

Výzkumníci z University of Reading potvrzují, že extrakt z artyčoků snižuje cholesterol.