Představa ze science fiction? Kdepak. Cílem projektu Ovoce poznání (Fruit of Knowledge) je prozkoumat pěstování samotných plodů zeleniny a ovoce bez půdy, světla i vlastních rostlin a představit komerčně využitelnou metodiku.

Psal se rok 1994 když Davida Noble jeho záliba v lezení po skalách Modrých hor přivedla do nepřístupných svahů Národního parku Wollemi. Zaujala ho tam rostlina, kterou nedokázal zařadit. Nebyl sám. Šlo totiž do té doby vědecky neprobádaný taxon. Ta správná mela ale začala až když se materiál dostal na stůl přírodovědce zběhlého v paleobotanice. Není těžké si představit že nejspíš následovalo něco jako: „Kde jste to vzali? To mělo vyhynout před dvěma miliony let!“

Francie je zemí proslulou módou a parfémy. Není divu, že právě francouzští vědci ve spolupráci se zahraničními kolegy zaútočili na tajemství biosyntézy jedné z hlavních složek vůně růže, kterou Číňané pěstovali již v době evropského raného středověku.

Izraelští vědci naslouchali rostlinám sužovaným suchem nebo nařezáváním stonku.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Protože účinnou látku získávanou ze semena stromu, který přirozeně roste jen na malém území Queenslandu, bude nyní možné chemicky syntetizovat z mnohem dostupnějších zdrojů.

Protože raději upřednostňují stabilitu před krátkozrakou hamižností. Dost možná se podařilo obnažit surové základy fotosyntézy v celé své nahé dokonalé kráse a trapné jednoduchosti.

Technologií prošpikované pěstební systémy, které se čím dál častěji spouští zde na Zemi, budou nedílnou součástí rostlinné produkce vesmírných základen. Zatím je jen hrstka plodin, které lze vměstnat do omezeného prostoru vertikálních zahrad. Nyní k nim můžeme přiřadit modifikované rajče.

Jak houby po dešti v poslední době vznikají farmy, kde fotosyntetický aparát nezásobuje slunce, ale umělé světlo z LED zdroje. Pěstitelům provozující taková místa však nedají spát účty za elektřinu. Vypadá to, že by mohli hodně ušetřit bez následků na výnos, když během fotoperiody místo nepřetržitého svícení budou blikat.

Těm, kteří si rádi dělají selfíčka s transparenty na chladicích věžích, poněkud klesla popularita poté, co se jejich alternativy ukázaly být nereálné anebo jen za cenu výrazného poklesu ekonomiky, snížení životní úrovně spolu s návratem ke spalování fosilních paliv. Možnost vycouvat ze šlamastiky po anglicku nabídla nedávná klimatologická studie, a tak se odstavení atomovek pomalu odsouvá do ztracena a prioritou a cílem se stává boj proti klimatické změně s globální výsadbou miliard stromů.

aneb jak padl jeden z dlouho tradovaných šlechtitelských mýtů.

Voda se stává stále vzácnější a národohospodáři ji řadí mezi strategické suroviny. Většina snah omezit její spotřebu se točí okolo našich domácností. Vylepšují se pračky, podporuje se využívání dešťové vody, budují se recyklační stanice a samostatné okruhy pro toalety,… To vše je chvályhodné, nicméně v porovnání s potřebou hlavního konzumenta to představuje jen příslovečnou kapku v moři. Devadesát procent spotřeby vody a tím i úbytek zásob sladkovodní vody, včetně dopadu na zintenzivnění sucha, má na triku zemědělství.

K přenosu informace.

Výzkumní pracovníci Harpreet Sareen a Pattie Maes z MIT Media Lab vytvořili rostlinného kyborga. Říkají mu "rostlina v přímém dialogu se strojem".

Spolu s tím, jak ze světa mizí včely, roste objem grantů směrovaných na řešení problému. Loni přišli Japonci s opylovacím mikrodronem, letos Američané přidali autonomní opylovací robot na kolečkách.

Číňané z Kalifornie, spolu s Číňany z Nankingu, ve spolupráci s Číňany z Honkongu odhalili, jak rostlina svou zabijáckou houbu podvádí. Kořínkem jí podstrojuje neškodně se tvářícími váčky, aby posléze jejich obsah s jejími geny zatočil stejně, jako to s námi dělá tableta Rohypnolu.

Na to, co se honosilo titulem královna Severu, a co Churchill nazýval „zvířetem“, zůstaly v Norsku i stromům nepěkné vzpomínky.

U takové sumy nám přijdou na mysl podvody s dotacemi a většinou i nějaké to jméno. Podstatné na tom je, že si ten obolus s osmi nulami, stále ještě dokážeme zhruba představit. Kdo si ale umíme představit, byť jen jeden milion let? O tom a rostlinách bude dnešní zamyšlení.

Výzkumníci Švédského přírodopisného muzea našli v Indii fosilie, které jakoby z oka vypadly červené řase, z níž Japonci připravují suši. Na tom by ještě nebylo nic tak zarážejícího, kdyby onomu artefaktu nebylo 1,6 miliardy let. To totiž neznamená nic menšího, než že se v době, kdy jsme tu měli mít jen jednobuněčné „primitivy“, dávající v tom lepším případě vznik stromatolitům, na Zemi dařilo organismům podobným těm, jaké tu máme dnes. To zase bude vody na kreacionistický mlýn.

Z finské studie, která je společným dílem výzkumníků z University of Helsinki, Národního ústavu zdraví a sociální péče a nemocnic vyplývá, že děti maminek, které chtěly po porodu zůstat štíhlounké a místo poctivého cukru vsadily na tradiční přírodní sladidlo s glycyrhizinem, udělaly svým nejdražším medvědí službu. V průměru jsou na tom jejich ratolesti teď v kognitivních testech hůř, než jejich vrstevníci a vrstevnice. Rozdíl činí přibližně sedm bodů IQ.

Pevnolátkovým zdrojům světla patří budoucnost. Časem rovněž nahradí, u kultivace rostlin pod umělým osvětlením, zatím převažující výboj v plynech. Má to však jednu komplikaci. Nejsme omezeni pevným spektrálním složením světla. Proto vznikla věda orientovaná na souvislost kvality světla a výnosu, která měla onu komplikaci proměnit ve výhodu. Získané poznatky vedly k ne/překvapivému objevu.

Nebezpečí nám často hrozí i když si myslíme, že se nemůže nic stát. Zapochybovali jste někdy třeba o extraktu zeleného čaje, nápoji z citronové trávy?

Americkému týmu v němž je i jedna Polka, se zvýšením hladiny tří proteinů podílejících se na fotosyntéze, podařilo zvýšit rostlinám produkci. Upravené rostliny vyprodukují ze stejného množství světla mnohem více hmoty. I když tvůrci své vylepšení nazývají buněčným a metabolickým inženýrstvím, odpůrcům GMO tato kamufláž nejspíš dlouho unikat nebude.

…aneb Po dopadu bylo lépe v Argentině, než v Montaně

Špenát už není jenom špenát, ale také sofistikovaný detektor min a dalších výbušnin v půdě.

Mikrobiologové z amerického Seattle zjistili, že některé z bakterie vegetující na listech, se chovají jako přirozené hnojivo. Dokáží totiž stejné věci, jako zvládají bakterie v půdě a kterým říkáme hlízkové - zásobit rostlinu „vzdušným“ dusíkem. Výsledkem je efekt srovnatelný s aplikací guana. Možná pěstitele rostlin čeká technologická změna, která snese srovnání s průmyslovou revolucí. Každoroční rozvoz mnoha tun objemových hnojiv na pole by mohl vyjít nastejno, jako postřik několika gramy bakterií.

V NASA jsou teď v kurzu brambory. Americká vesmírná agentura otestuje 100 vybraných odrůd pro budoucí kolonisty Rudé planety.

Imec je název pro komerční produkt, který by se dal triviálně vystihnout jako pěstování rostlin na folii.

Pojem alelopatie je poněkud zavádějící, navozuje totiž dojem, že bude řeč o alelách, což by od dalšího čtení mnohé odradilo. Přejděme tedy rovnou k věci. Jste na zahrádce, vytrhnete nějaký plevel i s kořeny. Začne vám být líto půdy, která na kořenech ulpívá a tak než rostlinu vyhodíte, vykoupete jí v kýblu. Tou vodou zalijete jiné rostliny a pak už se jen divíte, proč začaly být smutné a chřadnou. Tak to je alelopatie.

Vodní květ je na zabití, ale mohly by se z něho vyrábět laciné uhlíkové elektrody pro slibné sodík-iontové baterie.

aneb mýtický Adam krytosemenných rostlin

Liber XVII

„Ten, kdo na cestě přepadne svého bližního a okrade ho pár šilinků, je odsouzen k trestu smrti, zatímco ten, kdo pomalu působícími jedy tráví celou společnost, trestu uniká.“

Okrasný a pořádně jedovatý štědřenec odvislý, čili pravý zlatý déšť, obsahuje alkaloid cytisin, který významně zvyšuje šance kuřáků skoncovat s nikotinem. Cytisin totiž umí blokovat nikotinové acetylcholinové receptory.

Včelám rostliny signalizují, z kterého květu byl nektar vysát a z kterého ne, elektrickým polem. Umí dát echo o svém napadení těkavým methyljasmonátem po němž sousedky začnou do svých listů pumpovat jedovaté látky. Podobným způsobem probíhá domluva rostlin s predátory svých predátorů. Jsou i rostliny, které slyší. Když jim pustíte ze záznamu zvuk chroupající housenky, začnou se preventivně bránit. Američtí vědci z Virginie a Pennsylvanie teď asi odhalili další komunikační kanál rostlin. Vyměňují si informačně bohaté molekuly mRNA.

Nizozemští vědci přenesli do kulturního rajčete gen z divoké rostliny a tím u nich dosáhli růst 24 hodin denně. Zvýšili výnos plodiny o 20 procent.

Čo iné by ste vlastne čakali od toho, čo chce byť prehlásené za liek - každý liek má predsa nežiadúce, vedľajšie účinky. Ako alkohol, ktorý sa ako liek tiež hojne používal a má nesporné liečebné účinky ako anxiolytikum a dezinficiens, pravdepodobne dokonca v prevencii aterosklerózy. Lenže práve množstvo je pri návykových látkach kritické a niekedy ťažko ustriehnuteľné.

Že si rostliny vzájemně postěžují, když je něco žere, je už obehraná písnička. Japonci ale nyní zjistili, že pakety vzduchem zasílaných molekul, předají příjemkyni, kromě sdělované informace, ještě jakýsi bonus.

aneb přehnaně nasávat v mrazu se nevyplácí, ani rostlinám

aneb byli prvními pylovými alergiky švýcarští dinosauři?

aneb dřevo borovice na titulní straně prestižního časopisu.

Tři francouzští fyzikové z University Grenoble začali botanikům plést do řemesla. Na zkoumání vyšších (cévnatých) rostliny Equisetophyta si vzali mikroskop a kameru. Byla vysokorychlostní, naštěstí.

V bioreaktorech na rozpálených střechách thajské metropole pěstují výživné vláknité sinice rodu Arthrospira, obchodně známé jako spiruliny. Kdo překoná nedůvěru vůči zelenému bahnu, dočká se porce bohaté na chlorofyl, proteiny a vitamíny.

Převratná technologie N-Fix umožní mnoha zemědělským plodinám těžit dusík z atmosféry pomocí vnitrobuněčných symbiotických bakterií. Blížíme se k revoluci v zemědělství?

Žluté moře je teď Zelené, alespoň v přístavu Čching-tao. Zřejmě v důsledku záplavy živin z průmyslu či zemědělství se tady objevil mimozemsky vypadající porost makroskopických řas Enteromorpha prolifera.

Klimatičtí modeláři asi nebudou mít radost, ale planeta se bujně zelená kvůli zvýšenému obsahu oxidu uhličitého. Rozšiřování pouští se podle všeho nekoná.

Kanadská vědkyně našla na arktickém ostrově pod ustupujícím ledovcem z malé doby ledové zbytky zmrzlých mechů, játrovek a dalších organismů. Nyní se znovu zazelenaly. Objev dokumentovaný obrázky zveřejnil sborník americké Akademie věd. Uhlíkové datování potvrdilo, že podchlazené buňky si uchovaly viabilitu i po 400 letech strávených ve tmě.

Tedy prozatím alespoň světélkující plevel. Huseníček rolní, oblíbená modelová rostlina molekulárních biologů, se zřejmě stane první GM rostlinou vytvořenou díky crowdfundingu.

aneb jak se rostliny před útokem nepřítele varují podzemními kanály