Nákupy v masných krámech a supermarketech na území tří amerických států daly představu o tom, jak často si s vepřovým domů nosíme i nebezpečné rezistentní stafylokoky. Jsou na tom lépe ti, kdož jsou ochotni si připlatit za kvalitu z alternativního chovu, v němž antibiotika a růstové stimulátory nepoužívají?

Když se ochránci přírody rozhodovali, jak „vyčistí“ souostroví Channel Islands od nebezpečných vetřelců, zdál se scénář celkem jasný. Ukázalo se ale, že vybitím přemnožených prasat by ochranáři ohrozili poslední zbytky vzácných lišek.

Čínští vědci vytvořili prasečí buňky, které mohou posloužit jako univerzální surovina pro tvorbu jakéhokoli typu tělních buněk prasete. Od objevu si slibují úspěšnější tvorbu zvířat, využitelných jako zdroj orgánů pro lidské transplantace, nebo prasata odolná vůči nejrůznějším chorobám.ˇ

V polovině letošního března se objevily v oblasti Mexico City případy pneumonie, vyvolané chřipkovým virem A H1N1, kterým se lidé nakazili od prasat. Do konce třetího dubnového týdne stoupl podle údajů Světové zdravotnické organizace počet případů v hlavním městě Mexika na 854 a 59 lidí zemřelo.ˇ

Cystická fibróza je dědičné onemocnění těžce postihující plíce. Často končí předčasnou smrtí. Zatím vědci neměli vhodné modelové zvíře na němž by mohli zkoušet různé způsoby léčby. Bude jím geneticky modifikované prase.

Promiskuitní samice nedávají všem otcům stejné šance. Umí to zaonačit tak, že upřednostní spermie od samce, který se jim nejvíc zamlouvá.

Dnes žijící i fosilní prasata poskytují zajímavé informace o průběhu migrací jejich dávných majitelů a mění náš pohled na historii lidského osídlení Pacifiku.

Šanci na vyléčení 200 milionů pacientů s cukrovkou druhého typu přináší výzkum amerických vědců.

Vědci vytvořili prasata, která místo škodlivých omega 6 mastných kyselin produkují pro naše srdce zdravé omega-3 mastné kyseliny.

Reprodukční biologové zřejmě vymřou - nikoli na neplodnost, ale na infarkty. Valí se na ně jedna "pecka" za druhou. Nedávno jsme informovali o objevu Jonathana Tillyho, že vajíčka mohou vznikat v těle myší z buněk kostní dřeně. Další "rána" přichází z University of Guelph, kde bioložka Julang Liová vypěstovala vajíčka z kůže.

Společným úsilím čínských a dánských genetiků se podařilo přečíst prasečí genom.

Domestikace prasete neprobíhala importem „produktu“ ale importem „technologie“. První zemědělci si s sebou nepřivedli zdomácnělá prasata, ale znalost jeho zdomácnění. Možná byla domestikace prasete „objevena“ i několikrát nezávisle na sobě.

Klony prasat jsou v mládí vystaveny riziku infekcí.

Spojené úsilí genetiků, paleontologů, geologů a chemiků odhaluje taje prasečí plodnosti.

Asi skoro každý bude souhlasit s tím, že domácí kočka v paneláku, tedy tvor nechytající myši a na rozdíl od psa ani nehlídající být, je "ve skutečnosti" parazitem. Využívá ve svůj prospěch lidskou emocionální prázdnotu nebo sublimovanou potřebu hladit něco hebkého/chlupatého. Pokusíme se ale ukázat, že podobným "parazitem" jako kočka je třeba i kráva nebo prase.

Japonci milují vepřové z prasat plemene berkshire. V obchodech s masem bují padělatelství. Přítrž mu brzy udělají genetické testy.

Snaha chovatelů snížit ztráty, jejichž příčinou je bakteriální onemocnění mladých vnímavých zvířat, vede k nadměrnému používání antibiotik. Existují i alternativy.

Genové inženýrství nabízí možnost vyblokovat prasatům gen pro alfa-galaktosylázu a zbavit tak jejich orgány „dráždivých“ cukrů. Nyní byly provedeny první testy a ty dopadly celkem povzbudivě. Provedl je David Sachs. S výsledky pokusů seznámil odbornou veřejnost na International Xenotransplantation Congress.

Dospělé klony prasat dostaly náhlý smrtelný šok. Událost nastoluje nové otazníky nad bezpečností klonování.

Purpurové baktérie dovedou ochránit náš nos před prasečím puchem.

Látky s antivirovým účinkem by v kombinaci s vakcinací měly odvrátit budoucí epidemie slintavky a kulhavky. Interferon pouze překlene dobu, než se začne projevovat ochranný účinek vakcinace. Překvapivá je na této metodě „aplikace“ interferonu.