Jako předehra ke špionážnímu thrilleru „Den pampelišky“ britského spisovatele Petera Pringla vypadá vědecká stať týmu francouzských vědců vedených Raphaëlem Mercierem zveřejněná v prestižním vědeckým časopisem PLoS Biology.

Patentů, které zajišťují svým majitelům výhradní práva na využívání znalostí o nejrůznějších genech, jsou tisíce. Ve Spojených státech, jež jsou světovou baštou genetických patentů, se teď možná schyluje k zásadnímu obratu. Patentování genů tu čelí právnímu ataku. Skupina pacientů, lékařů a vědců podala 12. května 2009 v New Yorku žalobu proti udělení zřejmě nejslavnějších patentů lidských genů. Týkají se genu BRCA1 a BRCA2, jejichž poškození zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Podle žalobců jsou geny BRCA1 a BRCA2 „dílem přírody“ a jako takové nemohou být patentovány.

Rozmnožování se nám jeví jako celkem harmonická aktivita, ve které se obě pohlaví shodnou na společných cílech. Neplatí to zcela a do detailů. Jak pro živočišnou, tak i pro rostlinnou říši.

Nech považujeme súčasné zmeny klímy a s nimi súvisiace dôsledky, ako napríklad stúpanie hladiny svetového oceánu, za viac, či menej extrémne, pre samotnú Zem nie sú ničím dramatickým. Staré koralové útesy svedčia o dávnych zmenách väčších, než chystajú najkatastrofickejšie scenáre pre našu budúcnosť.

...a proč to není (zase až tak) důležité.

Bethovenova Óda na radost nás naladí optimisticky, Verdiho Requiem nás rozesmutní a při poslechu hudby z filmového hororu nám naskočí husí kůže i bez toho, že bychom viděli hrůzostrašné záběry. Nakolik je tenhle účinek hudby poplatný kultuře, v které jsme vyrostli? A nakolik je nám vrozený?

Zdánlivě nevinná otázka porovnávající produkty běžného křížení s nenáviděnými geneticky modifikovanými organismy může mít nečekanou odpověď a závažné důsledky pro evropskou legislativu.ˇ

Výsledky experimentov na urýchľovači Tevatron vo Fermilabe zamestnávajú viac ako tisíc fyzikov z celého sveta. Po rokoch pátrania sa dvom medzinárodným tímom podarilo zo signáloch detektorov vydolovať ten hľadaný, ktorý experimentálne potvrdzuje existenciu samostatného top kvarku.

Sledováním izotopů uhlíku a dusíku v silném magnetickém poli lze určit tvar i osud bílkovin v buňce.

Najnovšie genetické výskumy zástupcov rodu Volvox (váľače) posunuli počiatok spolupráce jednobunkových zelených rias o asi 150 miliónov rokov do minulosti. Guľovité kolónie váľačov predstavujú zaujímavý vývojový stupeň medzi jednobunkovou a mnohobunkovou formou života.

International Service for the Acquisition of AgriBiotech Applications (ISAAA) vydala zprávu o pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě v roce 2008.

Experiment AEGIS: Jakým zrychlením působí Země na hmotu a antihmotu a jaký je rozdíl mezi setrvačnou hmotností částic a antičástic?ˇ

Deset let komerčního pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin je příležitostí k bilanci jejich ekologických dopadů i přínosů. Švýcarští vědci Olivier Sanvido, Jörg Romeis a Franz Bigler se pokusili shrnout stávající poznatky z této oblasti na stránkách vědeckého časopisu Advances in Biochemical Engineering/Biotechnology. Z jejich studie vybíráme fakta důležitá pro posouzení ekologických vlivů druhé velké skupiny GM plodin, jež jsou odolné vůči herbicidům.

Výhrady proti pěstování GM plodin často vyvěrají z obav, že dojde ke škodám na životním prostředí. Nakolik jsou oprávněné?

Bez smrti není života, a apoptóza je toho zářným příkladem. Je totiž jedním z typů programované buněčné smrti, která má klíčovou roli ve vývoji živočišného embrya.

Klonování reprodukční a terapeutické.
Kdo chce klony?
Klonování a léčba neplodnosti,...

Poznámka: Články v rubrice "Kabinet" Jsou určeny především pro pedagogy a proto jsou doplněny obrazovou presentací v ppt.

Biologie a medicína nabízejí lidem zdokonalení vlastního těla. Máme po této nabídce sáhnout a nebo je lepší je odmítnout?

Člověk má o třetinu méně genů, než se vědci domnívali. Tato drastická korekce náhledu na lidskou dědičnou informaci zaskočila nejen genetiky. Zmatena je laická veřejnost a ta se ptá: Copak už jsme lidský genom dávno celý nepřečetli? A kdy to tedy bude hotové?
Poznámka: Články v rubrice "Kabinet" Jsou určeny pro kantory a jsou doplněny presentací vppt.

Presentace pro potřeby pedagogů. Obsahuje snímky: BSE, Stanley Prusiner, prion, konformace proteinu, Carlton Gajdusek,kuru, Chronic wasting disease,Nová varianta CJD, genetické dispozice, rizika nákazy, léky, pentosany,BSE u ovcí,nový kmen BSE,testy na priony,genetický knokaut genu pro PrP, odolnost ke konformační změně, snaha o výjimku.

V nakladatelství Paseka právě vyšel unikátní kousek - kniha Jak se dělá evoluce. Nezapírám fascinaci tímto dílem, proto bude možná následující text připomínat hybrida oslavné ódy a (bohužel neplacené) reklamy.

Předposlední díl z šestidílného seriálu přednášek pro učitele biologie jsme věnovali buněčným terapiím, tkáňovému inženýrství a oboru „brain-machine (computer) interface“.

Když jeden vědec řekne, že něco nejde, jiný vědec to vzápětí uskuteční. Před necelým rokem došel americký biolog Gerald Schatten k závěru, že opice ani člověka stávajícími technikami nelze klonovat. Poslední zprávy z Národní university v jihokorejském Soulu ho usvědčily z omylu.

Donedávna byla přímá komunikace mozku s počítačem jen námětem pro vědeckofantastické romány a filmy. Rakouský neurolog Gert Pfurtscheller vybavil pacienta ochrnutého na celém těle robotickou protézou a ten po pěti měsících tréninku dokázal prostřednictvím BCI snímajícím elektroencefalografické vlny z jeho hlavy donutit robotickou paži k tomu, aby uchopila jablko a donesla mu je k ústům. Zcela bezvládný pacient se tak mohl zakousnout do jablka, které si sám podal….

Zajímavou akci spouští americká NASA. Hodlá zapojit školáky z celého světa do programu výzkumu Marsu.

Otázku, jež nám posloužila jako titulek kapitoly, si kladou budoucí matky, které chtějí vědět, jestli mají háčkovat modrý, nebo růžový kabátek, nebo budoucí otcové, kteří zase přemýšlejí o tom, jestli bude jejich ratolest hrát závodně fotbal, nebo cvičit moderní gymnastiku. Je to otázka stará jako lidstvo samo. Zřejmě i pravěké lovce zajímalo, jestli se narodí chlapec, který jednou uchopí oštěp a vydá se na lov, nebo děvče, které vyroste v matku rodící další děti. Osudy celých dynastií a říší stály a padaly s tím, jestli se narodí nový dědic a vladař. Příkladem může být reformátorský faraón Achnaton, který měl se svou manželkou Nefertiijti šest dcer. Legitimního syna se nedočkal a to předznamenalo konec celé jedné dynastie.

Rozvoj molekulární genetiky v posledních desetiletích umožnil prorazit mezidruhovou bariéru pro využití genů. Výsledkem této snahy jsou transgenní organismy. Jejich tvorbu lze proto chápat jako logické pokračování snah člověka o zefektivnění chovu hospodářských zvířat, které započaly před desítkami tisíc let.

V roce 2002 dosáhla celková plocha, na které jsou pěstovány geneticky modifikované plodiny, téměř 60 milionů hektarů a zaznamenala tak oproti předchozímu roku nárůst o 12%. GM plodiny se ve světě nezadržitelně prosazují.

Klonování, xenotransplantace. Přednášky + ppt presentace

Vše živé je z vejce. Přednáška + ppt presentace.

V lednu 2003 vychází v nakladatelství Paseka kniha Jaroslava Petra „Klonování – hrozba nebo naděje?“. Zmíněná kniha patří do žánru populárně vědecká literatury a je určená všem, kdo se zajímají o využití biotechnologií ve výzkumu, medicíně, při záchraně ohrožených druhů živočichů nebo v zemědělství. Navzdory svému titulu není věnována jen problematice klonování, ale zabývá se zevrubně i asistovanou reprodukcí (tzv. oplozením ve zkumavce řadou dalších technik) a genovými modifikacemi u živočichů (včetně člověka). Kniha není určena profesionálním biologům, ale široké veřejnosti, která se v přívalu informací o nových objevech (často neúplných nebo notně zkreslených sdělovacími prostředky) jen s obtížemi orientuje. Petrovu knihu lze považovat za „přátelského průvodce podivuhodným světem biotechnologií“. Rozhodně se nesoustředí jen na biologickou stránku celé problematiky. Zevrubně se věnuje i problémům etickým (najdete tu například rozsáhlou pasáž o názorech jednotlivých náboženství na klonování člověka) a složitost věcí dokládá na názorných příkladech.

Stručný průvodce priony a prionovými chorobami
1. Priony
2. Hlavní spongiformní encefalopatie lidí
3. Hlavní spongiformní encefalopatie zvířat
4. Principy testů pro odhalení prionů
5. Odpovědi na nejčastější otázky, které se týkají prionů a spongiformních encefalopatií
6. Stručný výčet klíčových momentů v poznávání prionů a v boji se spongiformními encefalopatiemi Příloha: Presentace v programu PowePoint (872 kb)

Jsou rizika spojovaná s geneticky modifikovanými živočichy opravdu nová?