Japonci se svými čínskými a vietnamskými kolegy metodou somatického klonování kopírují stále dokola tu samou myšku. Během osmi let již vyrobili přes šest stovek jedinců a mají již její šestadvacátou generaci této teoreticky „nekonečné“ myší generace. Mnohaleté nepohlavní množení na životaschopnosti ani choutkách k sexu zvířatům nic neubralo. Klony mají zdravé potomstvo, padlo tak hned několik klonovacích mýtů.

Subjektivní pocit z toho, co se blíží a třeba bude mít potenciál oddálit zpomalování ekonomiky.

Hračky společnosti Selectamark Security Systems ve skutečnosti střílejí syntetickou DNA, kterou lze přečíst přenosným UV skenerem. Kdy se s nimi setkáme na demonstracích?

Nejrůznější druhy obratlovců si vybírají své partnery na základě jejich pachu. Významnou roli v tom hrají geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Produkty těchto genů však hrají zásadní roli ve fungování imunitního systému a dlouho nebylo jasné, jak by mohly ovlivňovat tělesný pach. Nová studie ukazuje, že u člověka podobně jako u jiných obratlovců by klíčovou roli mohly hrát peptidové ligandy.

Analýza 700 variant široce rozšířené pohádky odhalila, že kulturní hranice mezi etniky jsou mnohem méně prostupné, než ty genetické. Jednoduše řečeno, budu s tebou spát, ale svoje pohádky si nech od cesty.

Genetická variácia bežne zisťovaná u číňanov môže pomôcť vysvetliť prečo niekto vážne ochorie na „prasaciu“ chrípku. Je to objav o ktorom vedci hovoria, že by mohol naznačiť, prečo sú niektoré populácie vírusom chrípky postihnuté obzvlášť ťažko a tiež to môže zmeniť spôsob ich liečby.

Svérázní podzemní hlodavci nejen že nemají oči ani rakovinu, ale navíc v jedné jejich izraelské populaci možná právě probíhá vznik nových druhů.

Genetici předvedli, jak se dají pomocí kódu, který příroda stvořila k zachování života, uchovat Shakespearovy sonety, fotografie i hlas Martina Lutera Kinga. Do šálku od kávy se vejde 100 milionů hodin videozáznamu v HD rozlišení. Vysušená DNA nevyžaduje žádné náklady na údržbu, chybovost čtení dat je minimální. Během několika let by tato metoda měla být ekonomicky konkurenceschopná.

Věhlasný průkopník syntetické biologie George Church upadl kvůli rozhovoru o své provokativní knize do tenat bulváru. Náhradní matku pro neandrtálce sice zatím nehledá, budoucím neandrtálcům ale předpovídá politický úspěch.

Američtí netopýři hnědaví hostí v genomu DNA transpozony jménem piggyBat, které jsou kupodivu stále aktivní. Jak se s nimi asi netopýři vyrovnávají?

Studium autismu přivedlo vědce ke genomickým hotspotům - „místům v nichž to vře“ a kde evoluce z mutací metodou pokus omyl, vaří své novoty.

Vědci z University of Connecticut chtějí hledat stopy masového vraždění v DNA newtownského střelce. Otázkou je, zda by nebylo lepší zapracovat v oblasti péče o duševní zdraví.

Významnou roli podle všeho sehrál nový regulační element, který zesílil působení transkripčního faktoru Hox-D13 při embryonálním vývoji vznikajících končetin. Dokládají to experimenty s embryi dánií pruhovaných.

Každému z nás sudičky přisoudily pobýt na tom světě nějaký ten čas. Kromě naší hlouposti a nešťastných náhod do toho mluví hlavně chod našich biologických hodin. Ty, jak se ukazuje, jsou do jisté míry podobné těm fyzikálním - také netikají ve všech případech stejně. Asi proto někdo vypadáme ve třiceti na padesát a jiný se zase i v šedesátce se cítí na čtyřicet. Prý podle toho, jaký máme metylom.

Poprvé se bude na západní polokouli léčit přenosem genu. Nikoli v USA ale v EU. Odklepla to Evropská komise.

Evropa je známa svým odmítavým postojem ke geneticky modifikovaným (GM) zemědělským plodinám. Existuje jediná modifikace kukuřice, která se pěstuje v EU, a to pouze v několika členských státech a – s výjimkou Španělska – na minimálních plochách. Pokud se ale podíváme na přehled GM plodin, povolených pro dovoz do EU a následné použití jako potraviny a krmiva, získáme zcela jiný obraz.

Podle všeho 521 let. Nenechte se ovšem mýlit, je to mnohem déle, než jsme si mysleli. Druhohorní dinosaury sice asi z kostí nevzkřísíme, ale DNA by teoreticky měla být v kostech k přečtení až do stáří 6,8 milionů let.

Může se zdát, že karas je ryba jako každá jiná a obyčejnější najdeme jen stěží. V případě karase stříbřitého (Carassius gibelio) je ale opak pravdou! Rozmnožování této neobyčejné ryby se totiž vymyká pravidlům, jak je zná reprodukční biologie větších živočichů.

Hojení ran, při nichž musí narůst nová tkáň, máme spojeno s představou aktivace spících genů, které nastartují rychlé množení buněk, aby chybějící část co nejdříve dorostla a orgán mohl plnit svou dřívější funkci. Skutečnost se nyní ukazuje být poněkud jiná. Samotná aktivace genů k nápravě nevede. Organismus paradoxně zahajuje svou regeneraci vypnutím genů, alespoň těch, kterým se říká "skákající".

Encyklopedie DNA elementů tvrdí, že možná až 95 procent lidské DNA by mohlo mít biologickou funkci. Nastala chvíli pro pohřební řeč za junk DNA, anebo se někde vloudila chybička?

Biologové většinou opisují od přírody, někdy k tomu přidají i něco navíc ale pak je problém jak tomu začít říkat. Nový počin týmu Haryho Asady z Massachusetts Institute of Technology stírá hranice mezi přírodou a technikou a asi se pro něj ujme pojem „bio-integrovaný sval“. Má jít o základ budoucích samo se opravujících minirobotů, později robotických zvířat s klouby, svaly a pohyby ladnými jako živý zvířecí vzor. A nebo lidský?

Ne každý kdo se motá po ulici musí být nutně v alkoholovém opojení a hoden našeho opovržení. Může mít jen porouchaný gen, který mu přisoudil chůzi nejistou, snížený intelekt a spíš by měl zasluhovat náš soucit.

Věříte strojům asi jako Sára Connorová v Terminátorovi? Pokud ano, tak zřejmě máte jistou variantu genu pro regulaci dopaminu a také jste asi dobří v multitaskingu.

Ke genetickým modifikacím se velká část společnosti staví odmítavě a protože se k jejich přípravě využívá klonování, nevole se obrací i tímto směrem. Čínští vědci si na myších ověřili, že u léčby některých poruch lze místo klonů využít semi-klony. Setkají se se stejným odporem?

Z několika mililitrů krve těhotné ženy přečetli genetici kompletní dědičnou informaci jejího nenarozeného dítěte. Co s těmito daty podnikneme? A budeme si s nimi za všech okolností vědět rady?

Říká se, že i ten nejčernější mrak má svůj stříbrný okraj a zřejmě to platí i pro priony. Tyto zašmodrchané proteiny se zlou pověstí se vědcům podařilo načapat v divokých kmenech kvasinek při činnosti takřka bohulibé. Dojde-li k razantní změně životních podmínek, je potřeba velkých změn a geneticky zafixované stereotypní vzory chování začnou být spíše ku škodě. A právě v takových situacích se z prionů stávají neocenitelní pomocníci. Svým způsobem jim vděčíme za pivo i chléb, neboť kvasinky se díky jim dostávají ze život ohrožujících šlamastyk.

Ani mladé zdravé tělo se nepodobá švýcarským hodinkám, v nichž všechno funguje jak má. Buňky spíše připomínají staveniště, v kterých se na poslední chvíli honí plán. I tu nejdůležitější molekulu - dvoušroubovici DNA jakoby zedníci stavěli z toho, co se jim dostane pod ruku. Výsledkem je křehká struktura, kterou jiná parta musí hned opravovat, aby nedošlo k nejhoršímu. Nejde o maličkost, v každé naší buňce vzniká více než milion nestabilních míst s chybně zařazenou nepatřičnou nukleovou bází. Nápravu zjednává ribonukleáza. Vědci jí pojmenovali RNáza H2.

se narodil na severozápadu Číny, v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ovečka Peng-Peng se nevyvinula z oplozené samičí pohlavní buňky – vajíčka, nýbrž z jeho bezjaderné části sloučené v laboratoři s geneticky upravenou tělní buňkou. Jde o efektivnější, jednodušší a levnější metodu, než jakou byla naklonovaná známá Dolly. Či se nám to v EU libí, nebo ne, klonování bude v živočišní výrobě hrát stále důležitější roli a nám se může naskytnout pohled na koncová světla uhánějícího biotechnologického vlaku.

Vědcům se podařilo geneticky modifikovat buňky z lidských plodů tak, že v živém organismu vyhledávají a ničí virus způsobující AIDS.

Současný stav v biotechnologických (GM) plodinách ve světě a v Evropě. Zpracováno podle údajů ISAAA, vědeckých publikací a poznatků získaných na 2. Mezinárodní konferenci ISHS „Geneticky modifikované organismy v zahradnictví“, Nelspruit, Jihoafrická republika.