O genetickém nástroji CRISPR-Cas9 píšeme často. Právem. Dokáže totiž ne léčit, ale vadný gen přisouzený zlou sudičkou, opravit. Technologii editace genů tak čeká zářná budoucnost a vlastník patentových práv bude ne za vodou, ale za několika vodami. Někdy se stává, že se na stejnou věc sejde patentů více. Spor se pak dostane na stůl talárníkům. Je tomu tak i v tomto případě. Minulé úterý nedaleko Washingtonu, se začalo propírat prádlo znesvářených stran před soudem.

Do dnešního dne se už objevily stovky vědeckých studií, které se zabývají evolucí lidských populací. Co je zpracovat všechny dohromady?

Fundulové nejsou moc atraktivní svým vzhledem, ale díky rychlým evolučním změnám přežijí v jedovaté vodě, kde toxické látky tisícinásobně překračují běžné smrtelné koncentrace.

Vědci si rádi hrají s DNA. Nedávno z nukleové kyseliny vytvořili nanodrátky s nanočásticemi zlata, kterými úspěšně vedli elektřinu.

Novou metodou mikroskopování vyvinutou ve Skotsku vyšlo najevo, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje pouze polovinu našich chromozomů a že až 47 % z jejich struktury je jakýsi záhadný plášť, který ten „vlastní genetický materiál“ obklopuje.

Dnešní velmoci USA a Čína podle všeho právě zahájily úžasný závod ve vědě a technologiích. Jenom se tentokrát nezávodí ve vesmírném prostoru, ale v lidském genomu!

Vědci odhalili naprosto unikátní případ, kdy se virus, konkrétně fág napadající wolbachie, zmocnil živočišné DNA a využívá ji ke svému prospěchu. Navíc jde toxin neblaze proslulého pavouka – černé vdovy.

Kvůli legislativě, která genetické manipulace v řadě zemí nepovoluje, provedli lékaři jordánským rodičům zákrok v Mexiku. Ratolest přišla na svět již v dubnu ale genetičtí porodní inženýři tuto událost zveřejnili až nyní. Dědičnou poruchu, kterou matka předávala na potomky vyřešili transplantací mitochondriálního genomu od dárkyně. Chlapeček má být prvním dítětem planety, kterému na svět pomohla asistovaná reprodukce a který by mohl mít v občanském průkazu zapsány dvě biologické matky a jednoho otce.

Přestože toto tvrzení je ještě pořád velmi nepřesné, nejnovější práce reprodukčních biologů se mu přibližuje. Boří totiž dogma o tom, jak kouzlo oplodnění spočívá v tom, že vajíčko a spermie jsou ve správný okamžik na správném místě.

Než lék, nebo léčebný postup se stanou legálními, provádí se s nimi řada testů. Zprvu na buňkách, pak na zvířatech a nakonec i na člověku. V USA povolování spadá pod instituci Food and Drug Administration. I když FDA disponuje celou řadou svých vlastních laboratoří a odborníků, na složitější kauzy si sestavuje týmy specialistů z řad ústavů a universit. Teprve až se jí sejdou stanoviska posuzující problém ze všech možných stran, včetně jeho etického rozměru, je pokusničení na lidech legislativně povoleno, nebo zamítnuto. Je zřejmé, že v případě žádosti na úpravu genomu, je situace zvláště choulostivou.

Pozoruhodný objev si připisují průzkumníci genomů z Karlovy univerzity. Její zakladatel, jehož výročí teď prožíváme, by měl jistě radost.

Odborníci diskutovali možnost výroby kompletních lidských genomů. A bylo to převelice tajné, i když jenom pár dní.

Jestli si někdo myslel, že epigenetické změny nepostihnou mRNA, ten se ošklivě zmýlil. Dlouhé prsty epigenetiky dosáhly i sem.

…aneb Opravdový Jurský park dřímající v laboratořích

Odhalila je masivní studie více než půl milionu zdravých dobrovolníků. Mají ve svém genomu mutaci těžké genetické poruchy, která se z nějakého důvodu neprojevila. Je to slušná genetická záhada.

Pokud jsme si mysleli, že o základním principu methylace DNA víme vše a nemůže nás už nic překvapit, není to zdaleka pravda. Před několika týdny totiž vyšlo najevo, že poznání pocházející již ze 70. let, kdy byla methylace DNA u savců popsaná, je až neodpustitelně děravé!

Průkopník genetických modifikací a syntetické biologie, nositel řady ocenění a první člověk, kterému se podařilo v laboratoři sestavit funkční genom, ohlásil další ze svých objevů. Informuje o něm i prestižní časopis Science.

Sekvence části jaderné DNA ze španělské Jámy kostí, stará téměř půl milionu let, odsouvá odštěpení lidí a neandrtálců výrazně do minulosti.

Výzkum Britů pákistánského původu odkryl stovky genů, které lidé podle všeho nepotřebují nutně k životu.

Ellen Martinsenová studovala malárii u ptáků ve washingtonské zoologické zahradě. U tamních komárů zjistila parazita, který se v Americe neměl vyskytovat. Napadá totiž vysokou - jelence. Nemoc je rozlezlá od severu po jih USA. Zvířata z Ameriky jsme si dovezli i k nám, většinou jim ale postaru říkáme jeleni virginští. Má i naše spárkatá zvěř malárii která neměla existovat?

Pohlavní chromozom Y máme spojen se symbolem mužství. A proč by ne, když je nositelem pokynů pro tvorbu varlat a spermií. Genetikům se podařilo důležité geny obejít a nebo přehodit na jiný chromozom. Myšákům, zcela zbaveným jejich „Y chlouby“, se vede dobře, dokonce mají i potomky. A protože stejné geny pro plodnost mají i muži, media to interpretují jako podporu teorie zmenšujícího se Y chromozomu až do jeho úplného vymizení s koncem éry mužů v populaci.

Tak zase nic, paní Müllerová. Evropské komise znovu odložila legislativní posouzení nových genových technik. A tak už déle než desetiletí stále není jasno, které rostliny pod předpisy o GMO spadají a které ne. Pokud úřad vyhoví aktivistům alergickým na vědci prováděné změny v DNA a v textu se objeví formulace jako třeba: „vnášení cizorodé RNA provádějící změny v DNA se změnou funkce genů“, v právní nejistotě se ocitnou i techniky uplatňované už starými Féničany.

Při slově biopsie se nám vybaví chirurg skalpelem odřezávající podezřelou tkáň a nebo dlouhá dutá jehla nořící se do ledviny, vaječníku či mozku, aby se po jejím vytažení mohl na odebraný vzorek tkáně podívat patolog v mikroskopu a vyřknout ortel. Již tomu ale tak být nemusí. A nebo alespoň ne vždy.

Tým Kathy Niakanové z Institutu Francise Cricka chce být oficiálně prvním, který zedituje lidská embrya mimo Čínu. Budoucnost je už tady.

Zdá se, že Ötzi měl nejen zkažené zuby a zkornatělé tepny, ale také ho trápil zánět žaludku vyvolaný helikobaktery. Existují vůbec nějaké civilizační choroby?

Archaičtější neandertálci a denisované v konkurenci s moderním Homo sapies neobstáli a označují se za primitivnější. Mnozí z nás si jako památku na dávné intimnosti nosíme jejich geny v každé buňce dodnes. Nyní vědci prokázali, že nemusí jít jen o velký nos, tvar zubů či jinou podružnost, ale že geny z rodiny TLR nás hendikepují. Znamená to, že rasisté mají pravdu?

Do rozepří, jak to s živými tvory na planetě dopadne, když se ještě více oteplí, se zapojili už i genetici. V časopisu Molecular Ecology popsali jak otcové, během pár měsíců nabytými zkušenostmi, začnou vybavovat do života své potomky.

Prozatím u myši. Právě jsme vstoupili do Nového roku genetického lékařství. Genetické poruchy už nebudou nevyléčitelné.

Vzteklí vačnatci dostali vánoční dárek, o jaký jistě nestáli. Jejich druh, už tak balancující na pokraji vymření, ohrožuje další nakažlivá rakovina obličeje. Staneme se svědky vymření zajímavého druhu přenosnou rakovinou v přímém přenosu?

Vědcům z Ohio State University se daří zhoubným buňkám život protivit nanobombami odpalovanými na dálku infračerveným laserem.

Po 160 epizodách stavu beztíže se ukázalo, že ve vesmíru bude možné číst sekvence. Molekulární biologové se chystají do vesmíru!

Genetik Eric Vilain nabízí vysvětlení dědičnosti mužské homosexuality. Zdaleka ne všichni s ním souhlasí.

Fylogenetický strom všeho Open Tree of Life verze 1.0 zahrnuje úplně všechny organismy, k nimž jsou dostupná data.

Evolučně blíž kolibříkovi je kukačka, nebo holub? Co je správně? Správně je: Jednou tak, podruhé jinak.

Oba tábory jim říkají „výpěstci“ a míní tím děti ze zkumavky narozené ze zmrazených oocytů. Jedni to míní jako nadsázku s pocitem hrdosti, jak se nám začíná dařit nepřízeň osudu obelstít, u odpůrců biotechnologického vylepšování lidské rasy v tom je cítit příchuť jízlivého opovržení.

Nenáviděné Monsanto a další biotechnologické společnosti pracují na fantastickém nápadu, jak využít pozoruhodný mechanismus RNA interference.

Dávno, předávno, když byly ještě alfa proteobakteriemi, se nám nějak vetřely do buněk a máme je tam dodnes. Dovolili jsme jim značnou míru autonomie s právem mít vlastní genom, což do jisté míry znamená, že si v nás tak trochu dělají, co chtějí. Proč celou tu dobu, od časů kdy jsme začali být eukaryota, těmto imigrantům jejich samosprávu trpíme?

Geneticky modifikované plodiny stále jitří emoce. Diskuse se většinou zvrhnou na plané osočování. Jedni argumentují kvalitnějšími potravinami bez karcinogenních toxinů z plísní a menším zatížení spodních vod jedovatými rezidui z postřiků, oponenti z řad Greenpeace, producentů organických potravin a ti, co si myslí, že plést se Stvořiteli do řemesla se nesluší, jsou většinou proti. Jak si modifikovaná dítka sváru stojí v praxi po ekonomické stránce, zjišťovali vědci v Německu i za naše peníze.

Potvrdí-li se, co nyní naznačují výzkumníci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne, mohli bychom ženám na jejich uštěpačné poznámky, že naše ratolesti jsou (kvůli mitochondriím) více po nich než po nás, odseknout: A co centrioly!“

I když podle některých fyziologů prostatu mají i ženy (Skeneho žlázy), je článek určen jen té silnější polovině lidstva u níž je orgánem značně rizikovým. Genetici z patnácti institucí, od Kalifornie přes Maryland až po čínský Xiamen, přišli na způsob, jak ze vzorku DNA vyčíst, ke komu z nás byly sudičky při rozdávání rizika karcinomu zvláště štědré.

Pokud to tedy není omyl. Lokiarchaeota ze dna Severního ledového oceánu jsou zatím nejbližšími příbuznými nás eukaryot.

Historicky první pokus o editaci lidských embryí se odehrál v Číně. Nebyl příliš úspěšný, ale začátky bývají těžké.

Z našeho genomu vědci vyčetli, že před nějakými 300 generacemi jsme, my muži, spadli do hrdla láhve a byli na hranici vymření. Jenže to nějak nehraje s tím, že to mělo být v době, kdy celková populace rostla. Vysvětlit se to dá organizací společnosti na principu harémů. A když popustíme uzdu fantazii, stejnou změnu v genomu mohly přivodit hromadné kastrace, vyvražďování mužských neviňátek, či dobrovolně široce uplatňovaný celibát. Jako nejpravděpodobnější se ale jeví uplatnění bohatství a moci. A to mluvíme o době kamenné!

Na Harvardu přepisují sloní geny na geny mamuta pomocí genomového editoru CRISPR/Cas9. Zatím jich přepsali 14. S každým takovým genem je živý mamut o trochu blíž.

Zvěsti o lidských embryích s genomy editovanými úžasným nástrojem CRISPR/Cas9 spustily lavinu emocí a volání po moratoriích na výzkum. Máme se bát dětí na zakázku?

Souhlas Dolní sněmovny s terapií nahrazování mitochondrií znamená vzpruhu pro genetické inženýry ve Spojeném království i jinde ve světě.

Ať už si otevřeme kteroukoliv učebnici biologie, hned někde na začátku se nám dostane poučení, že proteiny se sestavují podle instrukcí zapsaných v DNA, nebo RNA a že bez genetiky to v životě nejde. Kolektiv výzkumníků z Utahu, Kalifornie, San Franciska a Stanfordu hlásí, že to není tak docela pravda a že s pomocí Rqc2 se proteiny syntetizují i bez genetické předlohy.

Humanizované myši s lidskými gliovými buňkami v mozku jsou mnohem chytřejší. Mohly by se stát skvělým nástrojem pro studium lidského mozku a jeho chorob.

Důkladný výzkum 409 dvojic homosexuálních bratrů vystopoval soubor genetických změn, které podle všeho přímo souvisejí se sexuální orientací.

Podle všeho ano. Švýcarští bionženýři zkrotili technologii jako ze science-fiction a pomocí snímače mozkových vln řídí tvorbu enzymu v implantátu s geneticky vylepšenými buňkami.