Američtí vědci zdokonalili metodu pro vnášení genů při genové terapii.

Bakterie nám ukradly geny a dnes nás jejich prostřednictvím trápí.

Američtí genetici získali geneticky modifikovanou bakterii, která má v jedné ze svých bílkovin dvě „exotické“ aminokyseliny.

Zatímco „pramátí“ mají dnešní plemena koní habaděj, „praotců“ mají pramálo – slovy „jeden“.

V poslední době máme na pády dogmat štěstí. Minulý týden se v Science objevila krátká stať dokazujících, že člověk může zdědit mitochondriální DNA i od otce a že matka a otec dědičnou informaci mitochondrií vzájemně kombinují..

Existuje seznam všech známých mutací lidského chromozomu Y a jejich uspořádání do vývojového stromu. Tento strom mutací chromozomu Y je pod dohledem organizace Y Chromosome Consortium (http://yyc.biosci.arizona.edu)…

Celkem překvapivě se ukázalo, že spermie vnáší při oplození do vajíčka i molekuly ribonukleové kyseliny. Ty mohou být klíčové pro další zdárný vývoj embrya.

Jakési „ostrovy genetické stability“ objevili genetici v dědičné informaci savců. Vyskytují se v úsecích DNA, které jsme považovali za úplně zbytečné. Nejnovější srovnání genomů člověka, myši a potkana jich odhalilo 480. V těchto úsecích jsme s hlodavci shodní na 100%, v genech jen na 85%.

Myška Kaguya vznikla spojením dvou vajíček - má dvě mámy, zato tátu ani jednoho.

Za populační vzestup vděčíme babičkám.Na první pohled nelogická lidská dlouhověkost se jeví ve světle studie z Nature jako důmyslná adaptace. Rodiny s dlouhověkými geny se dostávaly po tisíciletí do významné evoluční výhody. Geny dlouhověkosti se proto předávaly z generace na generaci s daleko větší účinností než varianty týchž genů, jež nedovolovaly žít za hranice věku, kdy ještě žena může mít své vlastní děti.

...mitochondriální mutace jsou mnohem starší než předpokládané šíření zemědělství a tak tato DNA není vhodná pro rekonstrukci dávných migrací. Mnohem lépe v tomto směru vyzněla analýza chromozomu Y...

Jako třetí v pořadí – po člověku a myši – byl zveřejněn genom potkana. Potkan se tak vrací na výsluní přízně vědců, kterou musel přepustit myši právě proto, že myš už měla přečtenu dědičnou informaci.

U hmyzu štítenky byl zjištěn útvar nazvaný bakteriom. Objev vnesl zmatek do významu pojmu jedinec. Je bakteriom sourozencem? Nebo je to polovina druhého já. Bakteriom je jakýsi eunuch - sterilizovaný otrok zajišťující část potravy. Z jiného úhlu pohledu můžeme bakteriom považovat za část matky, která si takto ponechává možnost kontroly nad svými potomky. Bakteriom není jen zajímavost, je to skutečnost, která mění náš pohled na dědičnost. Je to ukázka jiného způsobu řízení základních projevů života, něco co se vymyká současnému chápání.

Vydavatelská skupina Nature presentuje animaci RNA-interference. Doporučujeme stáhnout (cca 1- 2 minuty) a shlédnout.

Genetici stvořili geneticky modifikovanou myš, která ve srovnání s normální myší, cítí pachy o deset tisíckrát slabší koncentraci.

Tým vědců z University of Melbourne a americké University of Rochester vedený Australanem Matthewem McKenziem nyní vytvořil myš, která má mitochondrie jiného živočišného druhu.

Je gen, který „dodává“ jelenům odolnost proti prionům výhodným znakem, nebo představuje pro svého nositele určitý handicap, a nebo se jedná o blamáž s prodlouženou inkubační dobou…

Jihoameričtí vřešťani vidí barevně, ale jejich čich za moc nestojí. Jsou na tom podobně jako lidé, lidoopi a úzkonosé opice.

Genetické „pustiny“ jsou překvapivě „úrodné“

Kompletní sekvence dědičné informace včely je tvořená 300 miliony „písmen“. Do genomu člověka by se vešla asi desetkrát.

Velké překvapení: Mladé nervové buňky mohou znovu natáhnout své biologické hodiny. Buňky se přemění v „mladší“ pokud jim vypnete gen Foxg1.

Geny pro velké rohy z populace „bighornů“ nezadržitelně mizí s tím, jak se střílí berani s nejlepšími trofejemi. Reprodukčně se dostává beran ovce tlustorohé na vrchol po šestém roce života. Ale toho se většina samců se silnějšími rohy nedožije, protože bouchálci s kulovnicemi je zastřelí často už ve věku čtyř let.

U člověka a dalších druhů existují úseky genomu o němž se soudilo, že nemají žádnou funkci. Nyní se zjistilo, že některé tyto úseky jsou evolučně chráněné více, než úseky v nichž se vyskytují geny pro proteiny. Tyto úseky genomu byly nazvány CNGs a o jejich funkci se začíná spekulovat.

Umělý vir požírající bakterie byl sestaven ze syntetických genů za dva týdny!

Vědci objevili gen, který hraje klíčovou roli v nastartování puberty. Mystický gen tvrdohlavosti, uhrovitosti a pohlavní dospělosti má své místo na 19 chromozómu a dostal jméno GPR54.

Švýcaři objevili první gen, který ovlivňuje krátkodobou paměť. Gen označený 5HT2a nám může způsobit problémy s hledáním klíčů, brýlí… Jedná se o významný poznatek, který je označován jako předstupeň objevů genů inteligence.

Tak dlouho tvrdili zastánci prionové teorie, že se priony při svém neblahém díle v mozcích zvířat a lidí obejdou bez jakékoli dědičné informace, až nakonec zjistili, že množení prionů výrazně usnadňuje přítomnost ribonukleové kyseliny přítomné v mozku.

Co se úrovně inteligence týče, jsou vědátoři rozděleni na dva tábory. Jedni přisuzují větší vliv genům, druzí prostředí. Číňané poskytli argument zastáncům vlivu prostředí. Informace potěší rodiče, kteří investují do hudebního vzdělání svého potomka.

Klisna porodila svůj vlastní klon a nastolila tak řadu otázek spojených s imunologickou regulací březosti.

Vitamíny podávané březím myším zabránily tomu, aby matky předaly potomkům dědičnou vlohu pro žluté zbarvení a silný sklon k tloustnutí.

Někteří lidé jsou náchylnější ke stresu než jiní. Rozhoduje o tom délka genu.

Noční perla se dodává jako neplodný „finální hybrid“, především proto, aby se vyšlo vstříc obavám ekologů.

Pohlavní chromozomy X a Y začínaly před 300 miliony roků jako zcela rovnocenní partneři...

„Podpis“ genů může změřit dosud neprojevené vlastnosti buněk.

Vědci našli gen, který je ve vazbě s nejagresivnější formou rakoviny kůže.

Klonování opic nemá šanci na úspěch. Do cesty se mu staví zvláštnosti v molekulární výbavě opičích vajíček. Stávající techniky klonování nedovedou překážku zdolat. Na stejná úskalí zřejmě narazí každý, kdo by chtěl klonovat člověka. Máme se radovat nebo litovat?

Pozorování odlišností živých organismů stálo u vzniku biologie jako disciplíny. Uvědomění si tvarové rozmanitosti organismů je pochopitelně přítomno i ve Starém zákonu.

V roce 1995 přečetli genetici kompletní dědičnou informaci (tzv. genom) bakterie Haemophilus influenzae. Byla to první bakterie, jejíž genom jsme poznali „od A po Z“. V následujících letech se genetikům podařilo „přečíst“ genomy zhruba šesti desítek bakterií a další desítky bakteriálních genomů mají vědci „rezečtené“. Co jsme se na základě této „četby“ dozvěděli?

Byl odhalen genetický základ citlivosti k bolesti.

Žádám o místo, způsobilost dokládám genetickým profilem.

Dvojitá šroubovice slaví abrahámoviny

Vědci mají důkaz, že agresivní chování vedoucí k zabíjení vlastních novorozenců nemá na svědomí samčí hormon testosteron, nýbrž samičí hormon!

Co se dozvíme z dědičné informace šimpanzů a makaků?

Řeč jsme získali malou změnou genu před 200 tisíci roky. Vědci objevili gen, který ...

Nejnovější výzkumy dokazují, že DNA plní roli základní molekuly dědičnosti jen za cenu toho, že se neustále čile „mrská“!

Středověcí alchymisté marně hledali bájný elixír mládí. Při pohledu do genetických laboratoří se může zdát, že se dávný sen lidstva začíná naplňovat. Vědci dokážou několikanásobně prodloužit život - zatím jen muškám nebo červíkům.

Zdvojení dědičné informace – klíčový trik evoluce?
Organismus vystačí se třemi stovkami genů, člověk se 40 tisíci. Jak se geny v dědičné informaci pozemských organismů namnožily?

Ribonukleovou kyselinu (RNA) biologové dlouho považovali jen za jakéhosi prostředníka mezi geny a bílkovinami, které se podle informace genů v buňkách vytvářejí. Teprve nedávno se ukázalo, že ribonukleové kyseliny fungují jako „imunitní systém“ dědičné informace.

Promiskuita je v přírodě normálním a častějším jevem, než by byla většina z nás ochotna připustit. V souvislosti s tímto jevem je odhalována také schopnost samic upřednostňovat spermie od některých samců. Úspěšnost oplodnění závisí do značné míry na tom, jak samice vnímá kvality toho kterého samce.

Světová spotřeba dřeva stoupne do roku 2010 o plnou pětinu. Otázka nezní, „kde brát a nekrást“, ale „kde brát a nechat lesy být“