Kvantové interakce částic jsou pekelně složité. V Princetonu si na jejich simulaci udělali pozoruhodný čip, který je sice normálně 2D, ale zdařile simuluje interakce v hyperbolickém, čili neeukleidovském prostoru. A také je poctou M. C. Escherovi.

Ve fúzním reaktoru je vlastně kousek hvězdy. Nesmírně žhavé plazma, které není snadné zkrotit. V tokamacích se objevují erupce plazmatu, které mohou poškodit stěny reaktoru. Takovým velkým erupcím mohou zamezit série malých erupcí, které je možné vyvolat pravidelným vstřikováním malých granulí beryllia do fúzního plazmatu.

Kvantová fyzika je plná duchů, jako je slavný kvantový entanglement. I když o něm slyšel už skoro každý, tak tenhle fenomén zatím ještě nikdo nevyfotil. Tým britských fyziků to nedávno dokázal a udělal snímky kvantově provázané dvojice fotonů.

Vládne nám Einstein se svou obecnou relativitou? Nebo Chameleon s chameleonskou gravitací, která se mění podle okolního prostředí? Simulace vesmíru na superpočítači to nevylučují a budoucí pozorování na soustavě radioteleskopů Square Kilometre Array (SKA) by to mohla rozhodnout.

Jak udělat ze světla hmotu? Jednou z možností je donutit fotony, aby mezi sebou interagovaly podobně, jako kvantové částice hmoty. Mohou to zajistit tzv. Floquetovy polaritony, hybridní kvazičástice, které jsou svým způsobem ze světla i ze hmoty a přitom spolu interagují ostošest.

Temná energie je ještě temnější než temná hmota. Hypotetické částice, které by ji mohly tvořit, připomínají přízraky. Platí to i pro solární chameleony, kteří by měli měnit svou hmotnost podle hustoty prostředí, v němž se právě nacházejí. Experiment KWISP v CERNu se tahle strašidla snaží ulovit.

Nová technologie vytváří stabilní proudy plazmatu za běžné teploty a tlaku. Takové plazmatického proudu je možné se dotknout prstem, a přesto zabíjí mikroby nebo podporuje srážení krve.

V diamantu bývají defekty, které způsobuje nahrazení uhlíku v krystalové mřížce diamantu atomy dusíku. Takové defekty mohou fungovat jako nanomagnety. Vědci toho dovedou využít k teleportaci kvantové informace v diamantu. Taková technologie by se mohla stát základem pro kvantovou komunikaci a kvantové distribuované výpočty.

Výpočetně náročné počítačové simulace kvantových fyziků ukázaly, že kvazičástice jsou jako fénixové kvantového světa. Když shoří rozpadem, tak vzápětí povstanou z popela v původní podobě. Vše nasvědčuje tomu, že kvazičástice ve kvantových systémech mohou být věčné.

Pozoruhodný elektromagnet nového typu se supravodivými prvky vytvořil magnetické pole o indukci 45,5 tesla. Je to světový rekord pro kontinuální magnetické pole, který padl po dvou desetiletích. Zůstává sice v laboratořích amerického MagLabu, držitel rekordu je teď ale mnohem menší a lehčí, než byl jeho předchůdce.

Proton s neutronem tvoří vždy tři kvarky. Pentakvark, jak jeho jméno napovídá, jich obsahuje pět. Jako by to nestačilo, podle nových pozorování na experimentu LHCb je exotická částice uspořádaná jako nějaká částicová molekula. Tvoří ji tříkvarkový baryon slepený se dvoukvarkovým mezonem.

Když otevřete krabici se Schrödingerovou kočkou, tak dojde ke kvantovému skoku. Ten náhodně určí, jestli je kočka živá anebo mrtvá. Fyzici si v novém experimentu pohráli s kočkou v podobě umělého atomu, ozařovaného mikrovlnami. A povedlo se jim rozebrat, jak kvantový skok vlastně probíhá.

V Číně zahájily testy za studena prvního referenčního bloku HPR1000 (Hualong One). Budování tohoto reaktoru probíhá v předstihu před plánem a i u ostatních bloků tohoto typu jde zatím výstavba velmi dobře. Zdá se, že by se HPR1000 mohl stát vlajkovou lodí Číny v oblasti reaktorů III. Generace.

Blyštivé přísliby studené fúze, která by mohla proměnit celý svět, zlákaly Google k financování výzkumu tohoto fenoménu. Deset milionů dolarů pro špičkové týmy v prestižních laboratořích ale nepřineslo vůbec nic. Studená fúze stále zůstává pouhým snem.

Dne 1. dubna 2019 začal třetí běh experimentů LIGO a Virgo. Oba detektorové systémy jsou po vylepšení. To se projevilo zvýšenou frekvencí záznamů gravitačních vln. Mezi dvěma zachycenými případy uplyne průměrně méně než čtyři dny. Kromě dalšího pravděpodobného případu splynutí dvou neutronových hvězd se pravděpodobně pozorovalo i splynutí neutronové hvězdy a černé díry.

Kvantové počítače by mohly využívat jako základní prvek pro práci s informací spin elektronu. Vlastnosti částice kvantového světa jsou ale velmi kluzké a je obtížné je změřit, natož s nimi nějak pracovat. Švýcarští fyzici proto museli kouzlit s kvantovými tečkami, do nichž je možné elektron zavřít jako brouka do lahvičky.

Když do tenoučkého proudu vody o šířce pár mikronů vší silou napálíte výkonným rentgenovým laserem, tak se v proudu vody rozjedou série rázových vln, jako přízračné vláčky. A vytvoří ultimátní řev o síle 270 decibelů.

Gravitační vlny jsou velice nezřetelné a také nesmírně rychlé. Jejich provlnění ale možná zanechává otisky v realitě. Jsou sice ještě méně zřetelné, než samotné gravitační vlny, v zásadě bychom je prý ale mohli detekovat. Ve hře jsou analýzy posunu zrcadel gravitačních detektorů, spinu částic před a po průchodu gravitační vlny anebo dilatace času atomových hodin na různých místech světa.

Solární energetika potřebuje k provozu Slunce. Co kdyby ale existovala technologie, která je založená na stejných principech a s jistou nadsázkou řečeno čerpá energii z nezměrné vesmírné prázdnoty? Ve skutečnosti už existuje, i když se zatím vůbec nemůže měřit se solárními panely.

Cesta za fúzí je jako heroická výprava z dávných časů, která se odehrává v moderních kulisách. Je plná úskalí, nástrah a protivenství. Tak jako dříve do děje zasahovala dobromyslná božstva, dnes nám na této extrémní misi pomáhají umělé inteligence.

Nedávno se poprvé testovala produkce elektřiny z nového radioizotopového zdroje založeného na radionuklidu 241Am. Blížíme se tak k funkčnímu modelu. Lidstvu by se opět měla vrátit schopnost zajistit provoz sond a automatů za Jupiterem a v podmínkách lunární noci či marťanské písečné bouře a zimy.

Jedním z možných reaktorů, které by mohly být využity při výstavbě jaderných bloků u nás, jsou jihokorejské modely. Proto je zajímavé si připomenout historii i současný stav jaderné energetiky v této zemi. A její potenciál pro vývoz jaderných technologií.

Nové zařízení velikosti chytrého telefonu z programu SIGMA americké vojenské agentury DARPA umožňuje spolehlivou detekci radioaktivních izotopů. S jeho pomocí je možné odhalit nebezpečné materiály a zařízení dřív, než by je někdo chtěl použít k útoku.

16. 11. 2018 byla na 26. Generální konferenci měr a vah odhlasována nová verze systému SI, která vstoupí v platnost 20. 5. 2019. Úprava SI nově definuje všechny základní jednotky pomocí vyčíslených hodnot významných fyzikálních a technických konstant. Co k tomu vedlo, proč to bylo potřeba a jak to ovlivní život lidí na planetě Zemi?

Nový výtvor fyziků zdánlivě popírá druhý termodynamický zákon. Jde o technologii, která přinutí teplo plynout od chladnějšího objektu k teplejšímu, aniž by k tomu potřebovala zdroj energie.

Když ultrakrátký laserový pulz ozáří magnet, tak ten magnet na krátký okamžik přijde o svůj magnetismus. Jeho spiny se zavlní jako oceán a pak se zase vše vrátí do normálu. Póly magnetu se přitom ovšem mohou překlopit.

Nový triboelektrický nanogenerátor snow-TENG se nebojí zimy ani sněhu. Jako klíčový materiál využívá silikon, který je překvapivě skvělý pro těžbu elektrického náboje z dopadajících sněhových vloček. S touhle nanotechnologií ve vánici neuváznete!

Tokamaky a stellarátory jsou fajn, ale zároveň také dost velké, komplikované a drahé. Fúzní technologie se zařízením typu Z-pinch je oproti tomu relativně malá, jednoduchá a levná. Doposud ji trápily nestability v plazmatu, ale fúzní fyzici to nevzdávají. Z-pinch je černým koněm fúzního dostihu.

Kvantové fluktuace vakua byly až doposud nedosažitelné měřením. Fyzici teď ale změřili jejich elektrická pole pomocí elektro-optického detektoru, přičemž celé zařízení zmrazili na mínus 269 °C.

Stroj času to sice ještě není, ale tým singapurských a australských kvantových čarodějů postavil prototyp mašiny se speciálním fotonickým kvantovým procesorem, která s pomocí kvantové superpozice analyzuje větší počet možných budoucností určitého modelového systému. V budoucnu by se podobná technologie mohla třeba stát základem kvantových umělých inteligencí.

Rychlost světla ve vakuu je stále stejná. Když ale fyzici hodně chtějí, tak mohou pomocí šikovných triků světlo zrychlit, zpomalit nebo dokonce obrátit let fotonů. Nový výzkum by mohl vést k pokročilé optické komunikaci.

Američtí materiáloví specialisté vyráběli pozoruhodné intermetalické nanočástice z platiny a cínu. Přitom je šmírovali v reálném čase pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu na úrovni atomů.

Zapomeňte na tepelná čerpadla nebo klimatizační jednotky. Nový systém pro ochlazování či ohřívání spoléhá na deformace a opětovné navracení do původního tvaru u kovových svalů ze slitiny niklu a titanu. Tahle technologie šetří energii, a také životní prostředí.

Když poletí vysokoenergetická nabitá částice vakuem, které bude polarizované extrémně silným elektromagnetickým polem, tak by mohla vytvořit Čerenkovovo záření. Fyzici si na to troufají, ale nebude to prý vůbec snadné. Pokud uspějí, tak tím otestují kvantovou elektrodynamiku.

Jak objevit ukrytý radioaktivní materiál? Nová metoda detekce radioaktivního kontrabandu využívá jev elektronového lavinového průrazu. Ten nastává, když infračervený laser ozáří prostor se vzduchem ionizovaným radioaktivním zářením. Časem by takové detektory mohly hlídat přístavy i letiště

Měření je v kvantové mechanice velmi ožehavou záležitostí. Dokonce až tak ožehavou, že může pohánět chladící stroj. Tvůrci kvantových počítačů by to mohli využít třeba při konstrukci chlazení pro kvantové čipy.

Nedávno přinesly světové popularizační servery zprávu o odvození údajné záporné hmotnosti zvuku, o čemž jsme informovali i zde na oslu. Tento výsledek byl v přímém rozporu s předpovědí obecné teorie relativity. Netrvalo dlouho a na archivu fyzikálních článků arxiv.org se objevila první polemika, o které nyní referujeme.

Druhý termodynamický zákon říká, že všechno plyne podle šipky času. Od uspořádaného stavu k chaosu. Jenomže to by nebyli kvantoví fyzici, aby to nezkusili zpochybnit. V experimentech přinutili stav kvantového počítače se 2, a pak i se 3 qubity, aby se vracel o zlomek času zpátky. A podařilo se jim to!

Rozvodné elektrické sítě jsou tepnami našeho svěla. Měli bychom je chránit před záludnými útoky, které mohou napáchat velké škody, není to ale snadné. Pomoc nabízí technologie, která využívá rádiové atmosférické signály vytvářené údery blesků po celém světě.

Nový kvantový obvod z nizozemské techniky v Delftu detekuje jednotlivé fotony rádiových vln. Potěší vědce v základní výzkumu kvantové gravitace, výrobce přístrojů na magnetickou rezonanci nebo třeba konstruktéry pokročilých radioteleskopů.

Ve skutečnosti není úplně jasné, jestli jsou fotony skutečně zcela nehmotné. Pokud by měly jistou, byť nesmírně nepatrně mizivou hmotnost, tak by to mohlo, přinejmenším z části, vysvětlit trable s temnou hmotou.

Nástroje efektivní teorie pole potvrzují, že když se zvuková vlna šíří prostředím, tak přitom má nějakou hmotnost. Pokud bychom je chtěli zvážit, tak k tomu prý jsou vhodné zvukové vlny v Bose-Einsteinově kondenzátu anebo zvukové vlny zemětřesení, které by mohly vážit miliardy kilogramů.

Od obrovské cunami a havárie jaderné elektrárny Fukušima za chvíli uplyne už osm let. Největším úspěchem z poslední doby je první průzkum kusů ztuhlé taveniny ze zničené aktivní zóny. K vyklizení se připravuje bazén třetího bloku. Významně pokročila revitalizace zasažených oblastí a region se připravuje na Letní olympijské hry, které proběhnou v Tokiu v příštím roce.

Plazmové urychlovače jsou oproti tradičním zařízením extrémně malé, levné a praktické. Tým centra LBNL BELLA s plazmovým urychlovačem, v němž laserové pulzy "vrtají" do plazmatu, dostal elektrony na rekordní energii 7,8 GeV. Vysněná hranice 10 GeV, za kterou začínají praktické aplikace stolních urychlovačů částic, už je nadohled.

Kdo by nechtěl supravodič, který by pracoval za příjemné teploty? Poslední dobou se množí zprávy o takových technologiích. Jednu z nich teď přihodili U. S. Navy, jejichž vědec vymyslel systém, který funguje jako supravodič za normálních podmínek. Prý by mohl změnit svět.

Britští kvantoví vědci naladili spiny jader atomů kvantových teček pomocí laseru na jednu společnou spinovou vlnu. S touto technologií bude možné vystavět kvantové paměti, které scházely jako poslední dílek do skládačky kvantových počítačů vybudovaných z kvantových teček.

Když rozpůlíte bobuli hroznového vína a necháte půlky spojené, tak pár sekund po vložení do mikrovlnky mezi nimi exploduje malá koule plazmatu. Původně virální videa na YouTube se stala populární fyzikální záhadou. A teď je už asi vyřešeno.

Jestli existují ultralehké bosony a pokud kondenzují u rychle rotující černé díry, která se nachází ve dvojděrném systému, tak bychom mohli takové extrémně lehké bosony skutečně objevit. Rýsuje se před námi nové vesmírné dobrodružství.

Dnes se poprvé podařilo sáhnout si na části ztuhlé taveniny pod zničenou reaktorovou nádobou druhého bloku v jaderné elektrárně Fukušima I. Ukázalo se, že má pevnou konzistenci a bude možné ji snadněji vyjmout a zničený reaktor postupně zlikvidovat. Následovat by mělo vyjmutí vzorků taveniny jiným robotem ke konci roku.

Když do sendviče z dvou plátků grafenu a jednoho plátku telluridu molybdeničitého bušíte extrémně rychlými laserovými pulsy, tak na takovém sendviči kondenzují elektrony a elektronové díry do bizarní elektronové kapaliny. Taková fyzikální alchymie by se mohla stát základem nových terahertzových technologií.