Víte, čím to je, že je čelní sklo vašeho auta tak odolné? Inu, to je dlouhá historie začínající v Praze 17. prosince 1619. Ne že by se tenkrát začala vyrábět tvrzená skla aut, ale na Pražském hradě se narodil princ Ruprecht, podle kterého se dodnes nazývá zvláštní jev vysvětlující „chování“ tvrzených skel moderních automobilů.

O obavách veřejnosti ze spuštění urychlovače svědčí mnohé z diskuzí na internetu, nedávné žádosti o pozastavení spouštění LHC v rámci předběžného opatření, která byla podána u federálního soudu v Honolulu i využití tohoto tématu v cyklu televize BBC o možných koncích světa.

„Nebeský had“- vynález Douga Selsama je šňůrou malých vrtulí, která zachycuje hodně větru za málo peněz.

Vystřelené nábojnice zanechané zločincem na místě trestného činu jsou pro kriminalisty cenným důkazním materiálem. Pokud najdou u podezřelé osoby zbraň, dokážou určit, jestli se z ní na místě činu střílelo. Jedno však ani ti nejlepší kriminalisté až donedávna nedokázali - sejmout otisk prstu, který zanechal na nábojnici pachatel, když zbraň nabíjel. Při výstřelu se kov nábojnice rozžhaví a otisk se doslova odpaří. Nezbude po něm nic.

Současné ceny ropných paliv nás nutí zamýšlet se nad tím, zda už se náhodou neblíží konec jejich používání. Na co tedy budeme jezdit „zítra“? Možnosti jsou různé a třeba to bude vodík.

Je mikrovlnné záření nedestruktivní zobrazovací technologií budoucnosti? Nyní již možná ano. V některých specifických situacích se jeví jeho využití jako velmi výhodné.

Mikroskopičtí „roboti“, schopní „tančit“ valčík na malinkém parketu, to je výsledek léta trvajícího výzkumu vedeného počítačovými odborníky na Duke University.

Vědci pracují na termoelektrickém generátoru, který by dokázal měnit teplo z výfukových plynů automobilů na elektřinu. Zařízení bude možné použít jako zdroj energie pro elektronická zařízení automobilu. To by mělo vést k lepšímu využití energie získané z paliva a tím snížit spotřebu motoru, což mimo jiné napomáhá snižovat emise oxidu uhličitého.

Vysokovýkonné petawattové lasery sú o krôčik bližšie k riadenej jadrovej fúzii a k tajomstvám jadrovej fyziky a astrofyziky. Desať miliónov kelvinov? Na obzore sú už oveľa „teplejšie“ ciele.

Jak se pomalu blíží spuštění největšího urychlovače LHC, roste napětí nejen mezi fyziky a techniky, kteří se na jeho budování podílejí. První protony by měly být do urychlovače vstřiknuty již příští měsíc, takže se podívejme na některé zajímavosti a úskalí spojené s tímto urychlovačem a jeho spouštěním.

Vyše dvadsať rokov svet pozná fullerény – molekuly uhlíka so zaujímavou štruktúrou. Predstavujú materiál budúcnosti s rozmanitým využitím a ich výskum a produkcia nepochybne porastú. Okrem nových technológií by vraj mohli priniesť aj zdravotné riziká.

Malý brazílsky chrobák s latinským pomenovaním Lamprocyphus augustus, ktorý v lúčoch svetla žiari premenlivými odtieňmi zelenej farby je možno návodom, ako vytvoriť dokonalejšie fotonické kryštály, nevyhnutné pre lepšie spracovanie a usmernenie svetelného signálu. Bez nich sa sen o optických počítačoch, mnohonásobne rýchlejších, než sú tie súčasné, nikdy nezrealizuje.

Mladíček Ben Gulak vynalezl a zkonstruoval první silniční unicykl. Je to něco mezi motorkou a vozítkem Segway.

Vědci z Massachusetts Institute of Technology vylepšili účinnost nízkoteplotního palivového článku o plných 50%. Doba, kdy přestaneme mít v telefonech a počítačích baterky, se zase přiblížila.

aneb jak by mohla jaderná energetika vypadat zhruba za dvacet až čtyřicet let.

Memory resistor, zkráceně memristor, je zvláštní elektronická součástka, která dostala své jméno pro výjimečnou vlastnost uchování paměti i po vypnutí zdroje. Co to může znamenat pro další vývoj počítačů, lze jen odhadovat.

Jedna ze zaručených věcí, které se můžete dovědět v pokročilejších partiích kvantové mechaniky je, že v přírodě existují jen dva druhy částic: částice s Bose-Einstein statistikou (bosony, např. fotony) a s Fermi-Dirac statistikou (fermiony – elektrony, protony..) lišící se mj. podle různé fáze pokud dvě identické částice v obou skupinách vyměníte mezi sebou.

Jaké reaktory se staví teď a jaké se budou stavět v nejbližších desetiletích?

Předpovídají díry v mracích nad Iránem zemětřesení na dva měsíce dopředu?

Francouzští a němečtí vědci si zahráli na Peruna a pokusili se metat na krajinu v Novém Mexiku pomocí vysoce výkonného laseru hromy a blesky.

V současné době se dokončuje budování Střediska pro iontovou terapii nádorů na Klinice University v Heidelbergu. Na podzim se očekávají první pacienti. Ověřování této metody, které probíhalo v posledních deseti letech na urychlovači těžkých iontů v laboratoři GSI v Darmstadtu, jsem byl nadšeným divákem při svých pobytech v tomto ústavu. Proto bych chtěl čtenářům Osla tuto metodu i nové pracoviště přiblížit.

Úspěšně provozovaný rychlý reaktor BN-600 a budovaný reaktor BN-800 v Bělojarské jaderné elektrárně jsou na dobré cestě stát se počátkem intenzivního využití rychlých množivých reaktorů pro ekonomickou výrobu elektrické energie a startem efektivního využití veškerého potenciálu ukrytého v přírodním uranu.

Americké ministerstvo obrany odtajnilo zprávu o pokrocích ve výzkumu nových typů zbraní. Nemají nepřítele zabít. Pouze jej na nějakou dobu vyřadí z boje. Nad čím bádají američtí zbrojaři?

V diskuzi k článku o vesmírném lovu antičástic a antijader vznikajících i z anihilace neutralina si jeden čtenář povzdychl, že se nemůže vyznat ve všech těch už potvrzených i hypotetických částicích, které se objevují ve fyzikálních článcích. Proto jsem se pokusil o jejich přehled. Kolegům se už dopředu omlouvám za přílišné zjednodušení a nepřesnosti a čtenářům za přílišnou složitost a malou čtivost.

Myšlenka vesmírného výtahu popularizovaná nedávno zesnulým A. C. Clarkem si zřejmě na svou realizaci kvůli vibracím ještě počká.

Guvernér ekonomicky nejsilnějšího státu USA Arnold Schwarzenegger vytýčil smělý plán – do roku 2020 snížit emise CO2 v Kalifornii o 25 %. Univerzity a vědecká pracoviště se předhánějí ve výzkumech, hledání a nalézání řešení, jak tohoto cíle co nejefektivněji dosáhnout.

Tentokrát už nejen lehké pozitrony ale antiprotony a těžší antijádra

Výzkum, který na první pohled vypadá jako by patřil do filmu X-Men, by mohl konečně pomoci vědcům zjistit hmotnost jedněch z nejnepolapitelnějších avšak všudypřítomných částic ve vesmíru – neutrin.

Geologové na Univerzitě v Illinois potvrdili existenci dalšího jádra uvnitř vnitřního jádra Země. Také vytvořili trojrozměrný model, který popisuje seizmickou anizotropii a krystalickou strukturu železa v „nejvnitřnějším“ jádře.

„Ať jakkoli jsme zaujati dneškem, ať jakkoli jsme myšlenkami, city i činy zakotveni v přítomnosti, nic to nemění na faktu, že tvoříme pospolitost též s dědy a pradědy, jedna země a jedno dědictví nás pojí s lidmi dávno zpráchnivělými. Z mlhavých dálek věků se přes propast času klene most, jehož druhý pilíř tkví ve vzdálených dobách budoucích, a my po tom mostě kdesi uprostřed jdeme. Neseme si životem zkušenosti předchozích pokolení. Každý z nás v sobě chováme celá staletí, ba tisíciletí. A tak aniž si to uvědomujeme, jsme si blízko, velmi blízko s lidmi, které jsme nikdy nepoznali .“ Petr Hora: Toulky českou minulostí

Vědci z Univerzity St. Andrews nahlédli dovnitř černé díry a dokonce tam dělali experimenty. I když to vypadá „přitažené za vlasy“, není tomu tak. Vědecký tým prohlašuje, že skutečně v laboratoři pomocí laseru simuloval horizont událostí černé díry.

Co je to za divnou otázku? Ve hře Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního pólu“je přece cesta k severnímu pólu popsána jasně: „Jdu na sever… a jdu na jih“.

Nápad, který může v některých oblastech světa řešit nedostatek pitné vody.

Energie je všude – ve slunečním záření, ve větru, tak proč by nebyla i v dešti?

Myslet či poslouchat kolenem – to není nic, čím by se člověk mohl chlubit. Ale nabít si kolenem mobil, to je něco jiného.

„Tento rok nastupuji na vysokou školu, bohužel ještě nevím kam. Chtěl bych se zeptat, jaké uplatnění bych měl jako jaderný fyzik - v České Republice, v zahraničí. Jaké jsou možnosti podílet se na projektech jako jsou tokamak Castor, nebo urychlovače typu LHC v laboratoři CERN. Jaká je vlastně budoucnost jaderné fyziky? Nepochybně je v ní budoucnost získávání energie, četl jsem ale odhady, že tokamaky budou použitelné zhruba až za 50 let.“ (letošní maturant)

Jak ten čas letí ... Letos to bude 60 let co se na stránkách časopisu jedné firmy objevilo poprvé slovo bit.

Aneb jak získat laserové záření gama, když ještě gama laser udělat neumíme.

Aneb podrobně o produkci pozitronů v centrální oblasti Galaxie, záření gama a sondě INTEGRAL.

Kapitán tam zapsal své měření, vypočetl podle chronometru zeměpisnou délku a ještě ji překontroloval dříve změřenými hodinovými úhly. Potom mi řekl: „Pane Aronnaxi, jsme na 137 stupních 15 minutách západní délky.“<br />
Jules Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem.

Příprava spuštění urychlovače LHC je ve finiši. Letos se to rozjede.

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Robert Laughlin vypovídá o bludné víře v definici všehomíru, černé magii ve vědě a o konci výzkumu částic.

Neplánovaně prodloužená odstávka jaderného zařízení v Kanadě dělá vrásky lékařům na celém světě.

Použitím sluneční energie chtějí vědci přeměňovat oxid uhličitý na oxid uhelnatý. Zatímco oxid uhličitý patří mezi skleníkové plyny, oxid uhelnatý je vysoce žádanou surovinou, kterou lze použít k získání vodíku, výrobě metanolu, benzínu, nafty...

Jordánský princ Hassan bin Talal představil minulý týden (28. listopadu 2007) poslancům Evropského parlamentu v Bruselu ambiciózní energetický projekt DESERTEC, který počítá s tisícovkou stomegawattových ekologicky šetrných elektráren vybudovaných v pásmu pouští táhnoucích se od Arábie napříč celým Africkým kontinentem až k Atlantiku.

Budeme mít dostatek energie?

Fyzikové z Harvardu ukázali, že specificky upravený diamantový povrch může udržet vodu zmrzlou i při teplotě našeho těla. S aplikací tohoto poznatku se uvažuje v oblasti medicíny.

Koroze drží letadlo pohromadě, stejně tak ho ale může rychle poslat k zemi.

Již ze školních lavic víme, že chemická vazba vzniká jako následek sdílení elektronů mezi dvěma atomy. V případě nejjednodušší chemické vazby, tj. H-H v molekule vodíku, každý atom nabízí svůj jediný elektron. Násobnost neboli řád chemické vazby je dán počtem elektronových párů, které se vazby účastní. Pokud atom může nabídnout dva elektrony, může vzniknout dvojná vazba jako například v molekule kyslíku. Při vhodné elektronové konfiguraci může nastat i situace kdy má atom k dispozici tři valenční elektrony – vzniká trojná vazba. Typickým příkladem je molekula dusíku. Jednoduché, dvojné a trojné vazby jsou dobře známy. A co dál? Může vzniknout čtverná či dokonce paterná chemická vazba?

V Massachusetts Institute of Technology připravili prototyp exoskeletu, který z našich potomků udělá výkonné členovce.