Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu se svými zahraničními kolegy představili realizaci nového spinového fotovoltaického článku, který přímo konvertuje kruhově polarizované světlo na elektrický signál v polovodičovém čipu. Objev otevírá možnosti pro integraci optoelektronických a spintronických součástek a představuje nový efektivní způsob detekce spinů unášených elektrickými proudy v konvenčních nemagnetických polovodičích.

Doposud nejtěžší oficiálně potvrzený prvek, jehož název by měl připomínat význam práce Mikuláše Kopernika, se na výsluní prvenství pravděpodobně dlouho neohřeje. Na jeho pozice útoči další chemický prvek s protonovým číslem 113. A ten následující, „stočtrnáctý“, již taky nepatří jenom mezi teoreticky předpokládané.

Jak se lstí může dostat i pomalý iont přes hradby vytvořené elektrickými silami okolo jádra a jak to lze využít pro studium jaderných reakcí důležitých pro pochopení života hvězd.

Tiskoviny se budou stále víc vydávat v elektronické formě a elektronika se bude stále častěji tisknout. A tak možná zanedlouho si budeme moci zvolit, jestli na papíře bude natištěný klasický text, anebo jeho zvukový záznam. Zdroj energie, který se nanáší metodou sítotisku, je již realitou.

Co by se dalo udělat s černou dírou z LHC? Nejlépe strčit do krabice a vystřelit do vesmíru.

Američtí chemici s jihokorejskými inženýry vynalezli metodu jak vytvořit mikrokuličky, které se v závislosti na vnějším magnetickém poli nejen otáčejí, ale mění i svou barvu.

Nedávno jsme vás v článku „Raketoplány v pohybu“ informovali o tom, že se NASA snaží z vypětím všech sil stihnout plánovaný termín startu raketoplánu Endeavour. Nakonec se to úřadu podařilo, kosmický koráb se ale k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) přesto nevydal. Několik hodin před startem se objevila technická závada a NASA postupně propásla krátké startovací okno. Endeavour si pobude na Zemi nejméně do poloviny července. Objevily se dokonce spekulace o sabotáži.

aneb jak se získávají a zkoumají supertěžké prvky.

Vědci z University of Rochester nalezli postup, jak udělat kov nasákavý. Kapalina v tomto materiálu vzlíná rychlostí, která je pro přírodu nedosažitelná. Předpokládá se, že by objev mohl nalézt využití jak v lékařství, tak také při výrobě počítačů.ˇ

Průlom v datování nálezů slibují archeologům britští vědci. Stáří keramiky, pálených cihel, dlaždic a střešních tašek bude možné určit s neuvěřitelnou přesností. Nová technika označovaná jako „rehydroxylace“ by měla pro archeologii znamenat podobnou revoluci, jakou přineslo datování organických látek, např. kostí a dřeva, pomocí radiouhlíkové metody.

Takmer 20 miliárd prepisovateľných bajtov (155 miliárd bitov) na štvorcovom centimetri bezpečne uložených na miliardu rokov – „miliardové“ parametre nového typu pamäťového média.

V nedávné době slavil sedmdesátiny náš význačný částicový teoretický fyzik Jiří Niederle. Na oslavu tohoto výročí se v Praze konala minikonference, na kterou byl pozván i Alvaro De Rujúla. Jedná se o teoretického částicového fyzika s názory pro astrofyzikální komunitu možná někdy trochu kontroverzními.

53 reaktorů s celkovým výkonem 46,236 GWe.

Poznáte to – kúzelník prikryje predmet šatkou, urobí čáry – máry a predmet je fuč. Vedci z Berkeleyho laboratória vytvorili nový typ materiálu, ktorý takú kúzelnícku šatku pripomína. Reálny predmet „mizne“ v súlade s fyzikálnymi zákonmi, preto márna je nádej, že z tohto materiálu raz bude koberec, pod ktorým sa stratí všetko, čo sa pod neho zametie.

Indie má jen velmi omezené zásoby uranu. Navíc byla dlouhá léta vyloučena z mezinárodního obchodu s jadernými technologiemi a surovinami. Má však velké zásoby thoria.

Paprsky světla se ve vesmíru ohýbají vlivem gravitace hmotných těles. Málo se ví o tom, že také na Zemi lze světlo ohýbat. Vědci tvrdí, že již dokážou vzduchem vyslat paprsek, který se může ohnout a vyhnout se tak částici, jež mu kříží směr.ˇ

Zhruba za měsíc by měl mít celosvětovou premiéru film Andělé a démoni, který natočil Ron Howard podle bestselleru Dana Browna. Producentem filmu je firma Sony Pictures a u nás jej uvede firma Falcon. Kromě Toma Hankse hraje jednu z hlavních rolí ve filmu i laboratoř CERN a antihmota. To je tak příležitost si připomenout, jak se ve skutečnosti antihmota třeba i v laboratoři CERN připravuje a které ze situací zobrazených ve filmu jsou realistické.

Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé oblasti vedy a výskumu. Na počiatku 21. storočia len hľadáme cesty, ako napodobniť jednu z najbežnejších biochemických reakcií a pomocou umelej fotosyntézy ekologicky skladovať energiu slnečných lúčov v podobe paliva.

Ľahký takmer ako vzduch, v určitom smere pevnejší než oceľ, v inom pružnejší než guma, odolný voči tepelným extrémom – to sú výnimočné vlastnosti materiálu, ktorý navyše sa dá zmenou elektrického napätia ovládať podobne ako prirodzený sval. Je však neporovnateľne výkonnejší.

A přece se točí…

Jak se staví větrná elektrárna.

Intermezzo nejen o větrných elektrárnách.

Chladenie založené na princípe zmeny magnetického poľa a fyzikálnych vlastnostiach takzvaných magnetokalorických materiálov nie je žiadnou novinkou a v laboratóriách sa využíva už vyše polstoročia. Vedci však doposiaľ hľadajú riešenia, ktoré by umožnili túto metódu využiť aj v domácnostiach.

Symetrie mají často klíčový význam pro pochopení zákonitostí, které ve fyzice platí. Mají například přímou souvislost se zákony zachování. Tak tomu je i ve světě atomových jader a elementárních částic. Kdyby však všude panovala dokonalá symetrie, byl by svět velice plochý a zmizela by většina jeho pestrosti. U objektů v makrosvětě pozorujeme řadu případů narušení symetrie. Nemáme nikdy levou polovinu obličeje stejnou jako pravou, srdce je daleko častěji v levé půlce těla. Narušení symetrií má obrovský význam nejen v případě objektů, ale i fyzikálních zákonitostí. A to platí i v mikrosvětě.

Větrné elektrárny očima technika.

Po krizi s dodávkami plynu v posledních týdnech dojde pravděpodobně v řadě zemí k přehodnocení energetické koncepce. Dá se předpokládat, že se tyto změny budou týkat i postoje k jaderné energetice. Také Česká republika nutně potřebuje vypracovat svoji energetickou koncepci. Proto je myslím užitečné si shrnout informace o v současnosti budovaných i plánovaných jaderných reaktorech v Evropě.

Zdálo by se, že na vypínači se toho už moc vymyslet nedá. Nyní ale vzniklo zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-)nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde o nejmenší možném řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde o využití technologie pro kterou se razí označení MCBJ ( Mechanically Controllable Break Junction).

Budoucnost patří diodovým žárovkám. Známe je také pod označením LED. Úspěšně se šíří hlavně kvůli úspoře okolo 50 % elektřiny a vyšší životností oproti sodíkovým nebo halogenidovým výbojkám.

Američtí vědci zkoušejí novou elegantní metodu, která umožňuje z tekutin odchytávát nanočástice, například krátke řetězce DNA. Pomocí štěrbinových vlnovodů a dvou laserových paprsků vytvořili pro nanočástice optické pasti. Tato nová technologie umožňuje zvýšit citlivost senzorů a vyvinout nové typy diagnostických čipů.

Drahý opál – prírodný polodrahokam s krásnymi opalizujúcimi odleskami dúhových farieb inšpiroval kanadských a britských chemikov. Vyvinuli materiál s podobnou štruktúrou, ktorý dokáže meniť farby vo všetkých odtieňoch dúhového spektra.

Váhavý start větrné energetiky v ČR.ˇ

Následky události jsou daleko větší, než se původně očekávalo.

V nedávné době jsem na Oslovi psal o jaderných zdrojích pro kosmické sondy. Zmiňoval jsem se také o vývoji nových radioizotopových zdrojů. Ty nahradí dosavadní modely, které se používaly na meziplanetárních sondách letících do vzdálených končin Sluneční soustavy. Jsou například na sondách Voyager, které se po průletu okolo velkých planet stále vzdalují od Slunce, sondě Cassini, která stále úspěšně pracuje u Saturnu nebo zásobují energií sondu New Horizons, která putuje k soustavě Pluta a Charonu. Právě u sondy New Horizons se starý typ radioizotopového článku použil naposledy a v současnosti se dokončuje vývoj nového modelu s označením MMRTG (Multi-Mission RTG).

První robot, který dokáže přeskočit překážku jako luční kobylka a potom se odkutálet jako míč, by mohl hrát důležitou úlohu při dalším průzkumu planet či jejich měsíců.

„Odvážím se předpovědět, že metoda pro uvolnění fuzní energie kontrolovaným způsobem bude nalezena v průběhu příštích dvou desetiletí.“ H.J. Bhabha: zahajovací řeč první konference o mírovém využití atomové energie v roce 1955 „Avšak technické problémy, které je potřeba vyřešit, se zdají obrovské. S ohledem na ně řada fyziků neváhá označit problém za neřešitelný.“ R.F. Post: Rev. Mod. Phys 28, strana 338 z roku 1956

Laboratórnymi testami prešiel nový typ miniatúrneho generátora striedavého elektrického napätia, pracujúceho na základe piezoelektrických vlastností oxidu zinočnatého.

„ Když muži dosáhnou svého cíle, neměli by se vracet zpět.“ (Plutarchos)

Pavlovi Jelínkovi Osel blahopřál již v březnu loňského roku. To když mu vyšel článek v Nature. Nyní se k výsledkům jeho týmu vracíme podrobněji.

Nový orientační a informační systém využívající technologie bluetooth navržený pro nevidomé osoby je konstruován tak, aby řekl chodcům o bodech zájmu podél jejich cesty v okamžiku, kdy je míjejí.ˇ

Dnešní den (7. říjen 2008) byla udělena Nobelova cena za fyziku za rok 2008. Podělili se o ni tři fyzikové: Yoichiro Nambu (1921), Makoto Kobajaši (1944) a Tošihide Maskawa (1940).ˇ

Vodík je z mnoha důvodů ideálním palivem – může být použit v běžných spalovacích motorech a z jeho spalování vzniká pouze voda. Bohužel doposud je u vodíkem poháněných vozidel tím limitujícím činitelem jejich palivová nádrž.

Představte si, že jednoho dne by vaše auto mohlo mít duhovou metalízu v barvě motýlích křídel, zatímco jeho reflektory by mohly mít třeba nanostrukturu mušího oka… Tak nějak by to mohlo dopadnout podle výzkumníků z Penn State, kteří vyvinuli metodu rychlého a nenákladného kopírování biologických povrchových struktur.ˇ

Odpovědi na dvě nejčastější otázky veřejnosti a novinářů, týkající se projektu Large Hadron Collider (LHC).ˇ

Fotovoltaické články s pórovitými elektrodami, vyrobenými z nanokrystalů, mohou přeměnit světlo v energii účinněji, než současná barvocitlivá zařízení fungující na obdobném principu.ˇ

Už dříve jsem psal, že spouštění urychlovače LHC nemusí být jednoduché a bez problémů. U tak komplikovaného a nového zařízení se to dá čekat a bohužel se větší problémy objevily teď.ˇ

Nová studie od Petera K. Swarta publikovaná v PNAS porovnává poměr izotopů uhlíku ve vzorcích uhličitanů pocházejících ze tří oceánských pánví. Přinese jeho výzkum výsledky, kterými bude ovlivněn způsob datování paleontologických nálezů?

Vývoj situace.

Jak se v současnosti největší urychlovač Tevatron vyrovnává s nastávající ztrátou prvenství?

Evropští výzkumníci vyvinuli speciální palubní počítač umožňující lepší využití všech zařízení vyskytujících se v moderních vozech, jakými jsou GPS, mobilní telefon, PDA a spousta dalších „inteligentních“ automobilových technologií. To by mělo znamenat snadnější, uvolněnější a bezpečnější ovládání vozidla.ˇ

Tato cesta bude pravděpodobně založena na organických materiálech. Vědci ze South Dakota State University vyvíjejí nové zařízení pro transformaci slunečního záření na elektrickou energii, jehož základem jsou organické sloučeniny. Pracují i na materiálech, které mohou dát základ levnější a účinnější osvětlovací technice.ˇ