Nemají žádný elektrický náboj, téměř žádnou hmotnost, přesto jsou tyto částice superdůležité.

Uplynuly jen tři dny od okamžiku, kdy jsem čtenáře Osla mohl informovat o opětném spuštění urychlovače LHC a opětné cirkulaci protonových svazků v něm. A nyní mohu přijít s další dobrou zprávou. Po velmi krátké době se podařilo vyladit obíhání svazků protonů v obou směrech a prodloužit dobu udržení svazku do té míry, že se mohlo přikročit k ladění srážek svazků v místech jednotlivých experimentů.

Světlo světa spatřil první prototyp bionických kontaktních čoček, které fungují jako jednoduchý displej terminátora. Otto Wichterle by měl jistě radost.

V pátek (20. listopadu) večer se tedy podařilo provést svazky protonů celou dráhou samotného LHC. A v deset hodin tak více než po roce zase obíhaly protony v největším urychlovači na světě.

Lidští průzkumníci jsou prozatím v nedohlednu, nahradí nás do té doby na Titanu a jiných cool místech sluneční soustavy tlupy kooperujících robotických vozítek?

Experiment CLOUD má studovat vliv kosmického záření na tvorbu oblačnosti a tím i klima.

V současné době se do další fáze posunuje tendr na výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín s opcí na případnou dodávku dalších tří bloků ve Střední Evropě. Těmi se s největší pravděpodobností mají na mysli pátý blok pro jadernou elektrárnu Dukovany a dva nové bloky v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice na Slovensku. I ve světovém měřítku jde o velmi velkou zakázku. Lze tedy předpokládat značný zájem téměř všech firem pracujících v tomto oboru. Proto nabízíme podrobnější přehled jaderných reaktorů, které by mohly být do tendru přihlášeny. V každém případě by se mělo jednat o nejmodernější reaktory generace III+

Nadace Spaceward Foundation společně s NASA tento měsíc pořádala již čtvrté vesmírné výtahové hry a tento článek nabízí malé ohlédnutí za jejich průběhem. Opět se soutěžilo ve dvou kategoriích a to celkem o 4 000 000$.

Okolo nás existuje mnoho príkladov na symetriu. V telesách vieme nájsť osovú symetriu, bodovú symetriu, môžu byť symetrické pri otočeniach o určité uhly alebo pri posunoch a symetrické, hoci nie úplne, sú aj naše telá a tváre. Je preto prirodzené, že symetrie sa dostali aj do fyziky.

V srpnu oznámila organizace NASA, že hmotnostní spektrometr AMS-02 (Alpha Mass Spectrometer), který má studovat hlavně výskyt antihmoty ve vesmíru, dopraví na vesmírnou stanici ISS let raketoplánu STS-134 v roce 2010. Bude to předposlední, nebo možná i poslední let raketoplánů vůbec.

Nově upgradovaný vědecký superpočítač Kraken zvládne více než 1 petaflops. Jásají astrofyzici, biologové, klimatologové, seismologové i lovci elementárních částic.

Útočná mikrovlnka ADS (Active Denial System), která dokáže rozehnat neposlušný dav spálením bez zranění, se teď bude montovat i na létající stroje.

Ostrov stability není žádná bezpečná dovolenková destinace, ani místo s dokonalou ekologickou rovnováhou, ale oblast v Mendělejově periodické tabulce. Izotopům supertěžkých radioaktivních prvků, které tento ostrov obývají, teorie předpovídají mnohem delší životnost, než jejich sousedům z okolního „moře nestability“. Laboratoře jaderného výzkumu se snaží ostrov stability postupně dobývat a polapit samotného krále sídlícího uprostřed – jádro prvku s dvojnásobně magickými čísly: protonovým 114 a neutronovým 184.

Událost, která proběhla nedaleko místa odpočinku rabína Löwa, zapadá do oslav letošního čtyřstého výročí jeho úmrtí. V podzemí budovy patřící Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT obživl tokamak Golem, který bude pomáhat jejím studentů vnikat to podstaty chování horkého plazmatu a jeho využití při cestě za energií z termojaderné fúze.

Podařilo se fyzikům experimentálně dopadnout doposud se pohřešující magnetický monopól?

V laboratořích University v Texasu testují fotovoltaický materiál, který se bude na povrch nanášet jednoduše – například tiskem, nebo sprejováním. Mělo by jít o základ pro nový typ velkoplošných a levných solárních článků, které by v budoucnu mohly pokrývat střechy, nebo i stěny a okna budov.

Právě před rokem jsem pro Osla napsal článek o výsledcích, které se dosáhly na urychlovači Tevatron. Ten je před spuštěním urychlovače LHC zařízením umožňujícím dosáhnout největších energií srážky protonů (přesněji protonu a antiprotonu) na světě. V té době jsem předpokládal, že v tomto roce už bude urychlovač LHC pracovat a pomalu začne přebírat od Tevatronu štafetu.

Vědci slibují neviditelná letadla, ponorky ale i ochranu před tsunami a budovy odolávající zemětřesením.

Mýty a fakta o provozu větrných elektráren.

Větrné elektrárny a síť.

Největší urychlovač světa Large Hadron Colliderse jen s velkými obtížemi vrací do hry. Jeho nový start nebude oproti původním plánům ani zdaleka tak oslnivý.

V době čtyřicátého výročí přistání lidí na Měsíci je dobré si připomenout, že i čeští vědci se podíleli na zkoumání vzorků měsíčních hornin získaných výpravami v rámci projektu Apollo i automatickými stanicemi Luna.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu se svými zahraničními kolegy představili realizaci nového spinového fotovoltaického článku, který přímo konvertuje kruhově polarizované světlo na elektrický signál v polovodičovém čipu. Objev otevírá možnosti pro integraci optoelektronických a spintronických součástek a představuje nový efektivní způsob detekce spinů unášených elektrickými proudy v konvenčních nemagnetických polovodičích.

Doposud nejtěžší oficiálně potvrzený prvek, jehož název by měl připomínat význam práce Mikuláše Kopernika, se na výsluní prvenství pravděpodobně dlouho neohřeje. Na jeho pozice útoči další chemický prvek s protonovým číslem 113. A ten následující, „stočtrnáctý“, již taky nepatří jenom mezi teoreticky předpokládané.

Jak se lstí může dostat i pomalý iont přes hradby vytvořené elektrickými silami okolo jádra a jak to lze využít pro studium jaderných reakcí důležitých pro pochopení života hvězd.

Tiskoviny se budou stále víc vydávat v elektronické formě a elektronika se bude stále častěji tisknout. A tak možná zanedlouho si budeme moci zvolit, jestli na papíře bude natištěný klasický text, anebo jeho zvukový záznam. Zdroj energie, který se nanáší metodou sítotisku, je již realitou.

Co by se dalo udělat s černou dírou z LHC? Nejlépe strčit do krabice a vystřelit do vesmíru.

Američtí chemici s jihokorejskými inženýry vynalezli metodu jak vytvořit mikrokuličky, které se v závislosti na vnějším magnetickém poli nejen otáčejí, ale mění i svou barvu.

Nedávno jsme vás v článku „Raketoplány v pohybu“ informovali o tom, že se NASA snaží z vypětím všech sil stihnout plánovaný termín startu raketoplánu Endeavour. Nakonec se to úřadu podařilo, kosmický koráb se ale k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) přesto nevydal. Několik hodin před startem se objevila technická závada a NASA postupně propásla krátké startovací okno. Endeavour si pobude na Zemi nejméně do poloviny července. Objevily se dokonce spekulace o sabotáži.

aneb jak se získávají a zkoumají supertěžké prvky.

Vědci z University of Rochester nalezli postup, jak udělat kov nasákavý. Kapalina v tomto materiálu vzlíná rychlostí, která je pro přírodu nedosažitelná. Předpokládá se, že by objev mohl nalézt využití jak v lékařství, tak také při výrobě počítačů.ˇ

Průlom v datování nálezů slibují archeologům britští vědci. Stáří keramiky, pálených cihel, dlaždic a střešních tašek bude možné určit s neuvěřitelnou přesností. Nová technika označovaná jako „rehydroxylace“ by měla pro archeologii znamenat podobnou revoluci, jakou přineslo datování organických látek, např. kostí a dřeva, pomocí radiouhlíkové metody.

Takmer 20 miliárd prepisovateľných bajtov (155 miliárd bitov) na štvorcovom centimetri bezpečne uložených na miliardu rokov – „miliardové“ parametre nového typu pamäťového média.

V nedávné době slavil sedmdesátiny náš význačný částicový teoretický fyzik Jiří Niederle. Na oslavu tohoto výročí se v Praze konala minikonference, na kterou byl pozván i Alvaro De Rujúla. Jedná se o teoretického částicového fyzika s názory pro astrofyzikální komunitu možná někdy trochu kontroverzními.

53 reaktorů s celkovým výkonem 46,236 GWe.

Poznáte to – kúzelník prikryje predmet šatkou, urobí čáry – máry a predmet je fuč. Vedci z Berkeleyho laboratória vytvorili nový typ materiálu, ktorý takú kúzelnícku šatku pripomína. Reálny predmet „mizne“ v súlade s fyzikálnymi zákonmi, preto márna je nádej, že z tohto materiálu raz bude koberec, pod ktorým sa stratí všetko, čo sa pod neho zametie.

Indie má jen velmi omezené zásoby uranu. Navíc byla dlouhá léta vyloučena z mezinárodního obchodu s jadernými technologiemi a surovinami. Má však velké zásoby thoria.

Paprsky světla se ve vesmíru ohýbají vlivem gravitace hmotných těles. Málo se ví o tom, že také na Zemi lze světlo ohýbat. Vědci tvrdí, že již dokážou vzduchem vyslat paprsek, který se může ohnout a vyhnout se tak částici, jež mu kříží směr.ˇ

Zhruba za měsíc by měl mít celosvětovou premiéru film Andělé a démoni, který natočil Ron Howard podle bestselleru Dana Browna. Producentem filmu je firma Sony Pictures a u nás jej uvede firma Falcon. Kromě Toma Hankse hraje jednu z hlavních rolí ve filmu i laboratoř CERN a antihmota. To je tak příležitost si připomenout, jak se ve skutečnosti antihmota třeba i v laboratoři CERN připravuje a které ze situací zobrazených ve filmu jsou realistické.

Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé oblasti vedy a výskumu. Na počiatku 21. storočia len hľadáme cesty, ako napodobniť jednu z najbežnejších biochemických reakcií a pomocou umelej fotosyntézy ekologicky skladovať energiu slnečných lúčov v podobe paliva.

Ľahký takmer ako vzduch, v určitom smere pevnejší než oceľ, v inom pružnejší než guma, odolný voči tepelným extrémom – to sú výnimočné vlastnosti materiálu, ktorý navyše sa dá zmenou elektrického napätia ovládať podobne ako prirodzený sval. Je však neporovnateľne výkonnejší.

A přece se točí…

Jak se staví větrná elektrárna.

Intermezzo nejen o větrných elektrárnách.

Chladenie založené na princípe zmeny magnetického poľa a fyzikálnych vlastnostiach takzvaných magnetokalorických materiálov nie je žiadnou novinkou a v laboratóriách sa využíva už vyše polstoročia. Vedci však doposiaľ hľadajú riešenia, ktoré by umožnili túto metódu využiť aj v domácnostiach.

Symetrie mají často klíčový význam pro pochopení zákonitostí, které ve fyzice platí. Mají například přímou souvislost se zákony zachování. Tak tomu je i ve světě atomových jader a elementárních částic. Kdyby však všude panovala dokonalá symetrie, byl by svět velice plochý a zmizela by většina jeho pestrosti. U objektů v makrosvětě pozorujeme řadu případů narušení symetrie. Nemáme nikdy levou polovinu obličeje stejnou jako pravou, srdce je daleko častěji v levé půlce těla. Narušení symetrií má obrovský význam nejen v případě objektů, ale i fyzikálních zákonitostí. A to platí i v mikrosvětě.

Větrné elektrárny očima technika.

Po krizi s dodávkami plynu v posledních týdnech dojde pravděpodobně v řadě zemí k přehodnocení energetické koncepce. Dá se předpokládat, že se tyto změny budou týkat i postoje k jaderné energetice. Také Česká republika nutně potřebuje vypracovat svoji energetickou koncepci. Proto je myslím užitečné si shrnout informace o v současnosti budovaných i plánovaných jaderných reaktorech v Evropě.

Zdálo by se, že na vypínači se toho už moc vymyslet nedá. Nyní ale vzniklo zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-)nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde o nejmenší možném řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde o využití technologie pro kterou se razí označení MCBJ ( Mechanically Controllable Break Junction).

Budoucnost patří diodovým žárovkám. Známe je také pod označením LED. Úspěšně se šíří hlavně kvůli úspoře okolo 50 % elektřiny a vyšší životností oproti sodíkovým nebo halogenidovým výbojkám.