Jestli se výsledky výzkumu v oblasti solárních článků zavedou do praxe, sluneční světlo nebude dopadat na křemíkové destičky, ale na hustou strukturu křemíkových nanodrátků vyrůstajících z ohebného plastu.

S laskavým dovolením Zhiwei Wanga a Davida Pearmaina si Vám dovolujeme poslat nejmenší valentýnku na světě.

Je průhledné, netoxické a ochrání před většinou myslitelným problémů dnešního světa. Lze ho dokonce nastříkat i na živé rostliny. Tekuté nanosklo se připravuje k frontálnímu útoku na naši každodenní realitu.

Štafetový kolík vývoje jaderné energetiky v současnosti koluje zejména mezi Ruskem, Čínou a Indií. Tradičně „jaderná“ Francie se pod tlakem ekologických aktivistů a politických rozhodnutí dostala spíše do role zkušeného poradce pro směrem na východ vzdálené země.

Za to, že čtete tuto informaci vděčíte křemíkovým tranzistorům. Jde o ploché součástky, při jejichž výrobě se jednotlivé funkční vrstvy kladou jedna na druhou. Neustálá miniaturizace je zmenšila na pouhých 50 nanometrů (1nm = 1 miliontina milimetru). Jejich dalšímu zmenšování se postavily do cesty fyzikální limity. Za novou cestu k přechodu z mikro na nanoelektroniku jsou považovány tranzistory z nanovláken a sendvičová konstrukce čipů.

Rivalové na poli jaderné fyziky: Evropa postavila za 9 miliard dolarů největší urychlovač LHC a doufá, že v něm uloví Higgsův boson. USA za 3,5 miliardy dolarů vybudovaly nejvýkonnější laserový systém s nadějí, že v něm zkrotí Golema jaderné fúze a časem zprovozní prototyp první fúzní elektrárny.

Tento článek si dává za úkol informovat o základech pro výpočet reálných parametrů vesmírného výtahu a vybraných problémech aktuálně řešených týmy v USA, EU a Japonsku.

Jak se klima na Zemi vyvíjí, jak se vyvíjet bude a nakolik ji ovlivňuje člověk, nelze určit z toho, na které straně sporu stojí brilantnější řečníci a komu se povede zlomyslnější satira při zesměšnění oponenta. Můžeme to zjistit pouze na základě stále přesnějších měření a jejich pečlivé analýzy. Občas se stane, že i zařízení budované pro „nepraktický“ základní výzkum přinese pokrok v této, žel tak zpolitizované oblasti.

Neutrino. Nemá elektrický náboj, téměř žádnou klidovou hmotnost, přes Zemi si povětšinou netečně prolétne, jako by ani nebyla, proto není jednoduché ho polapit. Fyzici na něj nastražují velké, důmyslné, technicky náročné a finančně nákladné pasti.

V odborném časopisu Nature Physics němečtí vědci představili AMOSe, malého šestinohého robota. Na první pohled nic převratného, kdyby jeho velice jednoduchý elektronický „mozek“ nezvládal řešit překvapivé množství rozmanitých úkolů. Pohyby kybernetického brouka řídí metodou kontroly chaosu, jež umožňuje do značné míry autonomní chování, do kterého se promítají i nabyté zkušenosti.

Britským fyzikům se podařilo zkroutit speciální typ světelných paprsků do navzájem propletených smyček.

Mikrovlnka (mikrovlnná rúra) je stále jedným z najrozporuplnejších elektrospotrebičov v domácnosti. Niekto si bez nej už život nevie ani predstaviť, iní ju z princípu odmietajú. Proti nej nie sú len „magicko-ezoterickí“ jedinci, ale aj pragmatici s technickým vzdelaním. Pozrime sa preto bližšie na niektoré, často používané argumenty proti mikrovlnkám a mikrovlnám.

Ženevská Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire) se po nedávném úspěšném znovuspuštění LHC (Large Hadron Collider) může chlubit nejvýkonnějším urychlovačem na světě. V úvodu nového roku nabízíme stručný přehled průběhu jeho spouštění i nejbližších plánovaných experimentů.

Neutrina. Přilétají k nám z různých vesmírných zdrojů, ale i z vnitra naší planety, nebo je produkujeme v reaktorech a urychlovačích.

Keď auto v zákrute vybehne von z cesty, väčšinou sa jeho vodič bude vyhovárať, že ho vyniesla odstredivá sila. Skutočná príčina je ale iná, no mnohokrát si to neuvedomujú ani fyzikálne podkutí motoristi. Používanie odstredivej sily je totiž spojené s množstvom nepresností a chýb. Takže sú „odborníci“, ktorí sa budú zasvätene vyjadrovať ku problémom kozmológie či kvantovej mechaniky, no fyzikálne nesprávne vysvetľujú úlohy na rovnomerný pohyb po kružnici. Pokúsime sa preto lepšie objasniť pojem odstredivej sily.

První zprávou je, že 29. listopadu urychlovač LHC poprvé urychloval protony a po půlnoci dalšího dne dosáhl nového světového rekordu, když o „chlup“ překonal stávající rekord urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab (USA). Druhá se týká první publikace s fyzikálními výsledky urychlovače LHC, která byla vypracována na základě analýzy dat získaných při předchozích testech srážení protonů za nižších energií týmem experimentu ALICE.

Ve světě nanorozměrů se dějí neobvyklé věci – můžete v něm vytvořit síto, které stíní víc, než celistvá folie bez perforace.

Nemají žádný elektrický náboj, téměř žádnou hmotnost, přesto jsou tyto částice superdůležité.

Uplynuly jen tři dny od okamžiku, kdy jsem čtenáře Osla mohl informovat o opětném spuštění urychlovače LHC a opětné cirkulaci protonových svazků v něm. A nyní mohu přijít s další dobrou zprávou. Po velmi krátké době se podařilo vyladit obíhání svazků protonů v obou směrech a prodloužit dobu udržení svazku do té míry, že se mohlo přikročit k ladění srážek svazků v místech jednotlivých experimentů.

Světlo světa spatřil první prototyp bionických kontaktních čoček, které fungují jako jednoduchý displej terminátora. Otto Wichterle by měl jistě radost.

V pátek (20. listopadu) večer se tedy podařilo provést svazky protonů celou dráhou samotného LHC. A v deset hodin tak více než po roce zase obíhaly protony v největším urychlovači na světě.

Lidští průzkumníci jsou prozatím v nedohlednu, nahradí nás do té doby na Titanu a jiných cool místech sluneční soustavy tlupy kooperujících robotických vozítek?

Experiment CLOUD má studovat vliv kosmického záření na tvorbu oblačnosti a tím i klima.

V současné době se do další fáze posunuje tendr na výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín s opcí na případnou dodávku dalších tří bloků ve Střední Evropě. Těmi se s největší pravděpodobností mají na mysli pátý blok pro jadernou elektrárnu Dukovany a dva nové bloky v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice na Slovensku. I ve světovém měřítku jde o velmi velkou zakázku. Lze tedy předpokládat značný zájem téměř všech firem pracujících v tomto oboru. Proto nabízíme podrobnější přehled jaderných reaktorů, které by mohly být do tendru přihlášeny. V každém případě by se mělo jednat o nejmodernější reaktory generace III+

Nadace Spaceward Foundation společně s NASA tento měsíc pořádala již čtvrté vesmírné výtahové hry a tento článek nabízí malé ohlédnutí za jejich průběhem. Opět se soutěžilo ve dvou kategoriích a to celkem o 4 000 000$.

Okolo nás existuje mnoho príkladov na symetriu. V telesách vieme nájsť osovú symetriu, bodovú symetriu, môžu byť symetrické pri otočeniach o určité uhly alebo pri posunoch a symetrické, hoci nie úplne, sú aj naše telá a tváre. Je preto prirodzené, že symetrie sa dostali aj do fyziky.

V srpnu oznámila organizace NASA, že hmotnostní spektrometr AMS-02 (Alpha Mass Spectrometer), který má studovat hlavně výskyt antihmoty ve vesmíru, dopraví na vesmírnou stanici ISS let raketoplánu STS-134 v roce 2010. Bude to předposlední, nebo možná i poslední let raketoplánů vůbec.

Nově upgradovaný vědecký superpočítač Kraken zvládne více než 1 petaflops. Jásají astrofyzici, biologové, klimatologové, seismologové i lovci elementárních částic.

Útočná mikrovlnka ADS (Active Denial System), která dokáže rozehnat neposlušný dav spálením bez zranění, se teď bude montovat i na létající stroje.

Ostrov stability není žádná bezpečná dovolenková destinace, ani místo s dokonalou ekologickou rovnováhou, ale oblast v Mendělejově periodické tabulce. Izotopům supertěžkých radioaktivních prvků, které tento ostrov obývají, teorie předpovídají mnohem delší životnost, než jejich sousedům z okolního „moře nestability“. Laboratoře jaderného výzkumu se snaží ostrov stability postupně dobývat a polapit samotného krále sídlícího uprostřed – jádro prvku s dvojnásobně magickými čísly: protonovým 114 a neutronovým 184.

Událost, která proběhla nedaleko místa odpočinku rabína Löwa, zapadá do oslav letošního čtyřstého výročí jeho úmrtí. V podzemí budovy patřící Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT obživl tokamak Golem, který bude pomáhat jejím studentů vnikat to podstaty chování horkého plazmatu a jeho využití při cestě za energií z termojaderné fúze.

Podařilo se fyzikům experimentálně dopadnout doposud se pohřešující magnetický monopól?

V laboratořích University v Texasu testují fotovoltaický materiál, který se bude na povrch nanášet jednoduše – například tiskem, nebo sprejováním. Mělo by jít o základ pro nový typ velkoplošných a levných solárních článků, které by v budoucnu mohly pokrývat střechy, nebo i stěny a okna budov.

Právě před rokem jsem pro Osla napsal článek o výsledcích, které se dosáhly na urychlovači Tevatron. Ten je před spuštěním urychlovače LHC zařízením umožňujícím dosáhnout největších energií srážky protonů (přesněji protonu a antiprotonu) na světě. V té době jsem předpokládal, že v tomto roce už bude urychlovač LHC pracovat a pomalu začne přebírat od Tevatronu štafetu.

Vědci slibují neviditelná letadla, ponorky ale i ochranu před tsunami a budovy odolávající zemětřesením.

Mýty a fakta o provozu větrných elektráren.

Větrné elektrárny a síť.

Největší urychlovač světa Large Hadron Colliderse jen s velkými obtížemi vrací do hry. Jeho nový start nebude oproti původním plánům ani zdaleka tak oslnivý.

V době čtyřicátého výročí přistání lidí na Měsíci je dobré si připomenout, že i čeští vědci se podíleli na zkoumání vzorků měsíčních hornin získaných výpravami v rámci projektu Apollo i automatickými stanicemi Luna.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu se svými zahraničními kolegy představili realizaci nového spinového fotovoltaického článku, který přímo konvertuje kruhově polarizované světlo na elektrický signál v polovodičovém čipu. Objev otevírá možnosti pro integraci optoelektronických a spintronických součástek a představuje nový efektivní způsob detekce spinů unášených elektrickými proudy v konvenčních nemagnetických polovodičích.

Doposud nejtěžší oficiálně potvrzený prvek, jehož název by měl připomínat význam práce Mikuláše Kopernika, se na výsluní prvenství pravděpodobně dlouho neohřeje. Na jeho pozice útoči další chemický prvek s protonovým číslem 113. A ten následující, „stočtrnáctý“, již taky nepatří jenom mezi teoreticky předpokládané.

Jak se lstí může dostat i pomalý iont přes hradby vytvořené elektrickými silami okolo jádra a jak to lze využít pro studium jaderných reakcí důležitých pro pochopení života hvězd.

Tiskoviny se budou stále víc vydávat v elektronické formě a elektronika se bude stále častěji tisknout. A tak možná zanedlouho si budeme moci zvolit, jestli na papíře bude natištěný klasický text, anebo jeho zvukový záznam. Zdroj energie, který se nanáší metodou sítotisku, je již realitou.

Co by se dalo udělat s černou dírou z LHC? Nejlépe strčit do krabice a vystřelit do vesmíru.

Američtí chemici s jihokorejskými inženýry vynalezli metodu jak vytvořit mikrokuličky, které se v závislosti na vnějším magnetickém poli nejen otáčejí, ale mění i svou barvu.

Nedávno jsme vás v článku „Raketoplány v pohybu“ informovali o tom, že se NASA snaží z vypětím všech sil stihnout plánovaný termín startu raketoplánu Endeavour. Nakonec se to úřadu podařilo, kosmický koráb se ale k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) přesto nevydal. Několik hodin před startem se objevila technická závada a NASA postupně propásla krátké startovací okno. Endeavour si pobude na Zemi nejméně do poloviny července. Objevily se dokonce spekulace o sabotáži.

aneb jak se získávají a zkoumají supertěžké prvky.

Vědci z University of Rochester nalezli postup, jak udělat kov nasákavý. Kapalina v tomto materiálu vzlíná rychlostí, která je pro přírodu nedosažitelná. Předpokládá se, že by objev mohl nalézt využití jak v lékařství, tak také při výrobě počítačů.ˇ

Průlom v datování nálezů slibují archeologům britští vědci. Stáří keramiky, pálených cihel, dlaždic a střešních tašek bude možné určit s neuvěřitelnou přesností. Nová technika označovaná jako „rehydroxylace“ by měla pro archeologii znamenat podobnou revoluci, jakou přineslo datování organických látek, např. kostí a dřeva, pomocí radiouhlíkové metody.

Takmer 20 miliárd prepisovateľných bajtov (155 miliárd bitov) na štvorcovom centimetri bezpečne uložených na miliardu rokov – „miliardové“ parametre nového typu pamäťového média.