Nejen grafen samotný, ale i jeho chemické modifikace mají překvapivé vlastnosti, které je předurčují mnohým možnostem využití.

Společnost Berkeley Bionics vyvinula důmyslný robotický exoskelet, který brzy umožní paraplegikům vstávat a chodit bez cizí pomoci.

...byla udělena dvojici fyziků, kteří odhalili téměř zázračné vlastnosti monoatomární uhlíkové vrstvy – grafenu.

aneb další případ přeměny světla na mechanickou práci, tentokrát pomocí diaryletylénu.

Lukem a šípy. Zatím.

Zdánlivě jednoduchá otázka provokuje fyziky již mnoho desetiletí. Dosud na ní hledají tu nejpřijatelnější odpověď.

Lidskou silou poháněný stroj, o němž snil už genius Leonardo, poprvé dosáhl setrvalého letu a kanadsko-francouzsko-nizozemskému týmu bude přiznán rekord.

Nové laserové zařízení z Austrálie strčí do kapsy všechny dosavadní optické pinzety. Nadšení vývojáři hlásí pohyb drobných částic skla o celé metry. Přístroj nepracuje v kosmickém prostoru, i tak ale nabízí celou řadu zajímavých aplikací.

Třícentimetrovou „mouchu“ zhotovili v laboratoři Harvard University. Měla by vojákům a strážcům pořádku pomáhat omezovat riziko.

Místo střech pokrytých drahými fotovoltaickými panely bychom mohli brzo vystačit jen s jedním malým panelem s anténami. Ty by k němu fotony přiváděly obdobně, jako když lejeme vodu do láhve pomocí trychtýře. Duté nanotrubičky z uhlíku mají koncentrovat solární energii stokrát více, než klasické fotovoltaické články.

Před několika dny oběhla svět zpráva, jejímž zdrojem jsou informace z tiskových oddělení dvou amerických universit – Standford University a Purdue University. Trojice fyziků z těchto známých vědecko-vzdělávacích pracovišť odhalila, že rychlost radioaktivního rozpadu některých prvků není zcela konstantní, nýbrž vykazuje záhadné variace. Autoři za podezřelého označili Slunce. Protože tato informace je v rozporu s tím, co se o radioaktivním rozpadu učí ve školách, o vyjádření jsme požádali Vladimíra Wagnera z Oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Již teď si můžete nahradit klasické i energii šetřící luminiscenční žárovky dalším typem efektivního zdroje světla – žárovkou osazenou diodami LED. Japonští výzkumníci si nenechali ujít tuto velmi perspektivní oblast vývoje. Výsledky jejich úsilí mají podobu tří prototypů vysoce výkonných LED diod, vyzařujících bílé světlo. Dávají tušit, že intensivně propagované úsporné zářivky se na vrcholu zájmu udrží asi jen dočasně.

Většina mediálních zpráv ze světa vědy někde v sobě ukrývá formulku „američtí vědci vynašli/objevili...“. I tato pochází z druhého břehu Velké louže – fyzikové a inženýři na Standfordské universitě vyvíjejí nový typ solárního článku, který spojuje fotovoltaický i termionický způsob získávání elektřiny.

Science uveřejnil velkorysý koncept celoplanetární renesance jaderné energetiky. Strach z klimatu a ropného šoku už zřejmě přetlačuje obavy z jádra a nukleární zimy. Dočkáme se mobilních reaktorů s dlouhou životností a minireaktorů na jedno použití?

Laser známe již padesát let a stal se běžnou součástí našeho života. Setkáváme se s ním v obchodech u pokladen, doma nám přehrává hudební CD, na klinikách nám s ním korigují oční vady, zaostřuje fotoaparáty,… Jeho protějšek – antilaser - ohlašují vědci až nyní. Kdo by očekával nějaký převratný objev, bude zklamán. Nejde o žádný nový princip, stejně tak se nepředpokládá široké využití, jako u populárního bratrance. Přesto by nám měl přinést užitek.

Nitrid bóru, kterému dali vědci přezdívku „bílý grafen“, by měl podle americko-japonsko-ruského týmu hrát jednu z hlavních úloh v nastupující éře nanoelektroniky.

Jihokorejští vědci zveřejnili návod na (zatím laboratorní) výrobu kvalitních a přitom rozměrnějších grafenových vrstev a předvedli příklad jejich perspektivního využití.

aneb konečně něco proti zapáchajícím nohám.

Ani třetí štěrbina nezpochybnila teorii o zvláštním chování kvantových objektů.

Mezinárodní tým geofyziků z Norska, USA a Německa shrnul mnohé dosavadní poznatky z geofyziky i geologie a pomocí modelu vytvořil mapu, jež by měla odhalit místa, kde se v dostupných hloubkách mohou nacházet ložiska diamantů. Výsledky studie zveřejnilo nejnovější vydání časopisu Nature.

Na cestě ke tkaninám, které mají vlastnosti citlivých mikrofonů i netypických reproduktorů.

Jak přirozené nám přijde, že se dítě časem naučí tak nějak „automaticky“ porozumět slovům a používat je ve správném spojení. Moderní doba ale něco podobného vyžaduje i od přístrojů. Na Fakultě informačních technologií VUT v Brně „učí“ výzkumná skupina Speech@FIT rozeznávat mluvenou řeč počítače.

Vědci ze známé Kalifornské university si kreativně pohráli s výpočty a pak pomocí elektronové litografie, napařováním tenkých vrstev nanometrových rozměrů a chemickým „čarováním“ vytvořili miniaturní, volným okem neviditelné vrtulky ze zlata, které jen působením světla dokážou točit 4 tisíc krát většími křemennými destičkami.

Pokud zvítězí koncept vývojáře Johna Underkofflera, tak budeme v blízké budoucnosti ovládat domácí počítače stejně jako v centrále Prekrimu - pomocí pantomimy se speciálními rukavicemi a proháněním dat ve virtuálním 3D prostoru. John Anderton by se divil.

ESA zveřejnila mapu gravitačních anomálií naší planety.

Projektů aut, která létají, bylo hodně. Některé prototypy dokonce vzlétly, ale žádný z nich se neprobojoval barierou legislativy a nedoznal výroby více kusů. Americké dvoumístné letadlo Transition, s nímž lze jezdit po silnici, dostalo nyní od amerického úřadu pro letectví povolení k výrobě.

Světem se šíří mediální zpráva, že australští vědci vyvinuli dosud nejefektivnější a nejpřesnější typ optické kvantové paměti.

Zatím jednoduchý prototyp kombinující umělé hmoty a elektroniku je možná prvním krokem na cestě vývoje materiálu, který se podle programu sám poskládá do různých tvarů.

O základních pravidlech zvláštního chování platných za hranicí našeho makrosvěta.

Vědci sestrojili stroj, který zužitkovává energii z náhodných pohybů kuliček a přetváří ji v práci. Má jít o uskutečnění sto let starého snu, který věhlasný fyzik Richard Feynman označil za nesmysl, protože získat energii z ledabyle se pohybujících částic a získat tak perpetum mobile, nelze.

Zní to jako hloupý vtip, ale není. Vědci tří výzkumných institucí (National Institute of Standards and Technology, JILA a University of Colorado) se podepsali pod nový typ pulsního laseru, který místo obvyklých záblesků světla generuje jeho pokles - setrvalý tok „záblesků tmy“.

Jaderné reaktory využívající roztavené fluoridové soli jsou velmi zajímavým navrhovaným typem reaktorů IV. generace. Mohly by přispět k velmi efektivnímu využití a transmutaci vyhořelého jaderného paliva z klasických reaktorů. Tím by se dosáhlo velmi výrazného snížení množství a nebezpečnosti radioaktivního odpadu z jaderné energetiky.

V roku 1949 sa vedcom na UCLA (University of California at Los Angeles) podarilo po prvý krát pomocou reverznej osmózy prefiltrovať slanú vodu a získať z nej sladkú. Viac ako desaťročie si metóda hľadala cestu ku komerčnému využitiu. Umožnili jej to až nové materiály a odolnejšie typy membrán. V oblasti ich výskumu a vývoja patria vedci z Kalifornskej univerzity dodnes medzi svetovú špičku.

Z floridské startovací rampy SLC 40 nedávno vzlétla nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Odborníci i nadšenci jsou opilí totálním úspěchem, který se zapíše do historie kosmických letů.

Experimentu OPERA, umístěném v italské podzemní laboratoři v Gran Sasso, se poprvé podařilo zachytit tauonové neutrino, které vzniklo oscilací z mionového neutrina. Tato přeměna mionového neutrina proběhla během více než 700 km dlouhé cesty svazku mionových neutrin, které vznikly v laboratoři CERN ve Švýcarsku.

Britští vědci představili novou mikroskopickou strukturu, která nejen mění barvy, ale nabízí další možnost jak opticky šifrovat v normálním světle neviditelné informace.

Internetové vydání odborného časopisu Science Express zveřejnilo výsledky experimentů amerických vědců, kterým se podařilo najít způsob jak změřit okamžitou rychlost Brownova pohybu mikroskopických křemenných kuliček. Einstein před více než stoletím předpokládal, že to nebude možné.

MABEL je robot, který má podobnou chůzi jako člověk. Zdolávat nerovný terén se učí ve školce Jessy Grizzlea v University of Michigan.

Krystaly oxidu titaničitého jsou základem slibné technologie pro novou generaci optických disků. Měly by být schopné pojmout pohádkové objemy dat a zároveň by měly být pohádkově levné. Čeká nás výměna panovníka na trůnu datových médií?

Vďaka pokroku v oblasti nanotechnológií sa zrejme už čoskoro budeme môcť „na vlastné oči“ pozrieť, kde je hranica medzi platnosťou kvantovej a klasickej mechaniky. Rozriešil by sa tým jeden z najväčších problémov, ktoré sa s kvantovou mechanikou spájajú.

XM25 by měla přinést americkým vojákům výhodu především v městském členitém terénu, kde dochází k největším ztrátám na životech. Zbraň je schopna likvidovat protivníka i „za rohem“.

Potící se robot s lidskou postavou, pohyby i tělesnou teplotou se brzy stane odolným testovacím modelem pro nové ochranné protichemické obleky. Zastavíme se u chytrých testovacích panáků anebo se brzy dočkáme robotických vojáků lidského vzhledu?

Asijští vědci si zřejmě vzali k srdci, že teplé slovo dokáže divy a hřejivé doteky ještě mnohem více. Vymysleli kompaktní zdroj energie, který je šetrný k životnímu prostředí, má neomezenou životnost a spokojí se s odpadním teplem naší kůže.

Stránky Tokijského technického institutu informují o vylepšeném palivovém článku. Alternativní energetický zdroj na bázi hořčíku v němž hlavní roli hraje mořská voda a solární laser tak dostává ucelenější formu.

Letectvo Spojených států dotáhlo do zdárného konce bývalý projekt NASA a vypustilo zajímavý robotický raketoplán. Experimentální stroj bude na nízké oběžné dráze testovat vojenské technologie a snad přinese oprýskané astronautice naději na lepší časy.

V časopisu Lab on a Chip se objevil článek s obrázkem mikroskopu, který by měl být nejmenším, nejlehčím a zřejmě i nejlevnějším. To nejzajímavější ale na něm je, že nemá žádné čočky, na které jsme u mikroskopů zvyklí.

V kalifornském výzkumném ústavu (Caltech) experimentují s nelineární akustickou čočkou, která vytváří akustické pulsy o vysoké amplitudě. Má se stát základem přesnějších detekčních systémů a sonických skalpelů.

Jedním z nejpodivuhodnějších jevů v kvantovém mikrosvětě jsou oscilace neutrin. Je to jedno z mála otevřených experimentálních oken směrem do nové fyziky, která by nám měla pomoci popsat i ty nejrannější fáze vývoje našeho vesmíru.

Rozklad molekul vody je jednou z nejdůležitějších reakcí na Zemi. Díky ní máme v atmosféře kyslík a s její pomocí bychom mohli získávat ekologické palivo – vodík. Zejména, pokud bychom při tom dokázali, stejně jako rostliny, využít energii slunečního záření a životnímu prostředí neškodící, levné a dlouhodobě využitelné látky, které reakci umožňují. Vědci z Massachusetts Institute of Technology se snaží tento zajímavý úkol vyřešit s pomocí běžného viru.

Bezpilotní letadla Global Hawk využívají pro různé vojenské úkoly Vzdušné síly Spojených států (U. S. Air Force). Trojici těchto letounů získala NASA pro průzkum naší planety. První vědecký projekt přispívá ke kauze „globální oteplování“ nejen spalinami při dlouhotrvajících letech, ale zejména sběrem údajů o atmosféře nad oceány.