Uplynulý měsíc byl pro Fukušimu ve znamení pokroku, přesto řada kritických problémů přetrvává. Zde je jejich popis a možné scénáře řešení.

Německá vláda definitivně potvrdila odstoupení od jaderné energetiky a během deseti let zavře všechny své jaderné elektrárny. Přístup dalších evropských zemí je v této otázce značně nejednotný. Již nyní je zřejmé, že některé země budou ze situace těžit.

Vše nasvědčuje tomu, že DARPA rozvíjí koncept jednosměrné výpravy pionýrů k Marsu a dál. Dočkáme se toho ještě?

Technologie SSFC "semi-solid flow cell" má celou řadu předností – vysokou hustotu uskladněné energie, možnost rychlého dobíjení a snadné navyšování kapacity. Lithiový polotuhý průtokový článek může mít ve srovnání s klasickými, kapacitu až desateronásobnou.

...zakódovaných do světelného signálu jednoho laserového zdroje, vysílaných jedním optickým vláknem a pak ve vzdálenosti 50 km úspěšně rozšifrovaných, je 26 terabitů za sekundu.

Německo se už definitivně rozhodlo odstoupit od jaderné energie a odstavování jaderných elektráren chce po událostech ve Fukušimě 1 urychlit. Obdobná rozhodnutí zvažují i některé další evropské země. Zkusme se podívat na případné dopady takového vývoje na energetickou situaci v Německu i Evropě.

...zaregistrovali v laboratoři Setha Puttermana na Kalifornské universitě. V nich uvězněný xenon „šokovaný“ rázovou vlnou na okamžik zazářil jako 100W žárovka.

Jednou z velmi dobrých a perspektivních možností získávání elektrické energie pro oblasti s intenzivním slunečním svitem jsou sluneční tepelné elektrárny. O těchto elektrárnách se hodně mluví i v souvislosti s projektem DESERTEC, který by chtěl v oblasti Středomoří vybudovat velké množství slunečních elektráren a pomocí stejnosměrných vedení extrémně vysokého napětí dodávat elektrickou energii do Evropy.

V Berlíně od příštího měsíce nebudou muset někteří motoristé při dobíjení baterií pobíhat okolo auta s kabelem. Firma Siemens představila na veletrhu Hannover Messe 2011 indukční nabíjecí zařízení, které vyvinula ve spolupráci s automobilkou BMW. Je bezkontaktní a dovoluje doplňovat baterie i během krátkých zastávek.

Po objevu antihypertritonu se americkým fyzikům spolupracujícím na experimentu STAR podařilo potvrdit existenci dosud nejtěžšího antijádra – antihelia 4.

Na americkém urychlovači Tevatron ještě před evropským LHC zbraně nesložili. Experiment CDF dnes ohlásí možný objev nové částice či nové fyziky.

Fyzikům se za pokojové teploty na ultratenké vrstvě polovodiče podařilo měnit polarizaci světla pomocí slabého elektromagnetického pole. Poznatek by mohl vést k vytvoření dlouho očekávaného tranzistoru, který místo toku elektronů pracuje se světlem.

Mechanické hračky vědců i amatérů jsou stále sofistikovanější a menší a právě to se lidem líbí. Miniaturizují se i klasická letadla a vrtulníky, ale mnohem větší zájem vzbuzují ornitoptery, monokoptery, insektoptery a drony.

Ničivé zemětřesení a následná, nečekaně velká vlna cunami zpustošily severozápadní pobřeží japonského ostrova Honšú. Ze čtyř zasažených jaderných elektráren je nejvážnější situace v elektrárně Fukušima I.

Vypadá to jako baterie, říkají tomu baterie, ale ve skutečnosti jde o náplň miniaturních palivových článků, které se aktivují přidáním vody.

Měření potvrzují odvážnou teorii o exotické formě hmoty s překvapivými vlastnostmi, která se ukrývá pod povrchem gravitačně zhrouceného jádra vyhořelé hmotné hvězdy.

Síra je šestý nejhojnější prvek na Zemi a hraje klíčovou roli v mnoha geologických a biologických procesech. Francouzsko-německý tým zjistil, že síra přítomná ve vodě v zemské kůře, se vyskytuje ve formě S3 aniontů, které jsme dosud neznali. Objev by měl pomoci při hledání nových ložisek zlata a mědi.

Německo-izraelský tým spojením dvou známých materiálů – zlata a deoxyribonukleové kyseliny vytvořil zajímavou strukturu, která selektuje elektrony podle orientace spinu.

Pokud se podíváme na současný rozvoj jaderné energetiky, lze pozorovat dva trendy. Situaci v jihovýchodní Asii (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a další) lze opravdu bez nadsázky označit jako jadernou renesanci. V Evropě a v USA jde spíše o změnu pohledu a postupný pomalý rozjezd. Rozvojový svět projevuje stále větší zájem, i když konkrétních realizovaných projektů je zatím málo.

Američtí fyzikové vyvíjejí laserový přístroj pro odhalení slabých výparů z výbušnin nebo nízké koncentrace nebezpečných plynů z bezpečné vzdálenosti.

Zkoumání obsahu radioaktivního C14 může být velmi důležitým zdrojem informací o zdrojích oxidu uhličitého na Zemi. Mohlo by umožnit určit, jakým způsobem k množství tohoto plynu v atmosféře přispívá spalování uhlí v elektrárnách a další civilizační zdroje.

Asi všichni jsme si za mlada dělali nosy z nažek javoru a vrtulky vyhazovaly do vzduchu, aby pak roztočené padaly pomalu k zemi jako malé "vrtulníky". Třem hochům z University of Maryland takové hraní vydrželo o něco déle. Vyhazují je dodnes, jsou již mechanické a dají se ovládat na dálku.

Zajímavým objevem přispěl mezinárodní tým fyziků k stému výročí objevu supravodivosti – nevodivý materiál na okamžik proměnil pulzem infračerveného laserového světla na supravodič.

Před několika dny proletěla mediálním světem zpráva o veřejné prezentaci přístroje, v němž podle italských fyziků dochází ke studené syntéze jader niklu a vodíku. I když se autoři snaží všemožně přesvědčit o své pravdě a tvrdí, že mají uzavřené kontrakty v Evropě i v USA a již letos bude na světě první komerčně využitelný prototyp, laická veřejnost pochybuje, odborníci nevěří. Postoj Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je jednoznačný: "Podle mého názoru je italská studená fúze nereálná a s největší pravděpodobností podvodem."

Od léta 2008 z oběžné dráhy mapuje vesmír ve spektrální oblasti gama záření americká sonda Fermi. Po několika měsících však vědci ze záznamů vydolovali důkaz o pozemském zdroji gama záblesků, které v interakcích s atomy atmosféry produkují částice antihmoty – pozitrony.

Podrobněji si popíšeme, jak přesně se záporné teploty u spinových kvantových systémů dosahuje a jak se měří.

Vědci hledají akustický plášť neviditelnosti.

To, že rostliny dovedou pomocí pigmentu zachycovat světlo a procesem zvaným fotosyntéza využít energii světelného kvanta, je věc obecně známá. Že by ale něco podobného s pomocí žlutého barviva dovedli i živočichové, je i pro vědce velkým překvapením.

Výzkum fotovoltaických článků se ubírá mnohými směry. Účinnost proměny sluneční energie na elektrickou je bezpochyby nejdůležitější metou. Ale když jde o nenáročnou výrobu, levný materiál, jenž lze nanést na téměř cokoli a navíc odolá ohýbání, natahování i skládání, pak i malá účinnost může být zajímavá.

Lithiové baterie s křemíko-hliníko-uhlíkovými elektrodami snášejí řádově rychlejší nabíjení. Měly by být základem pro novou generaci energetických zdrojů, nejen pro elektromobily.

Obyčejná voda má neobyčejné vlastnosti. A do podoby rampouchů zmrazuje i několik fyzikálních tajenek.

Záporné teploty v Kelvinově stupnici nemusí znamenat, že je systém chladnější než systém s kladnou teplotou. Ba právě naopak. V nedávné době se úspěšně studovaly kvantové systémy, u kterých se takových záporných teplot dosáhlo. Proto je užitečné se podívat, co pojem záporné teploty znamená. A detailněji i na vlastnosti takových systémů.

Námořní síly Spojených států včera oznámily, že provedly úspěšný test děla schopného střílet projektily pětinásobnou rychlostí zvuku na vzdálenost 200 kilometrů.

Uhlík v podobě grafenu a z něho odvozených struktur je asi tou nejpřekvapivější matérií. Rozmanitost jeho možných aplikací je snad bez hranic. Zdá se, že i elastická pryž podlehne v konkurenčním souboji se spletí uhlíkových dutých nanovláken.

Experimenty ALICE, ATLAS a CMS poskytují velmi zajímavé informace o chování velmi husté a horké jaderné hmoty. Velmi podobné té z nejranějšího období našeho vesmíru, kdy byl mladší než deset mikrosekund.

O zajímavém propojení mladého fyzikálního odvětví s biologií a medicínou.

CERN hlásí další úspěch. Tentokrát nejde o srážky částic při nepředstavitelně vysokých energiích. Právě naopak – „výroba“ atomů antihmoty si vyžaduje nízkoenergetické interakce antičástic. To však není novinkou, antivodík v CERN „vyrábějí“ již osm let. Teď se ale fyzikům spolupracujícím na mezinárodním experimentu ALPHA podařilo vzniklé neutrální atomy na okamžik udržet „při životě“.

Nesmáčivý povrch listu lotosu inspiroval technology k vytvoření různých super-vodoodpudivých povrchů. Výsledky svých experimentů představili vědci z Harvardu.

Urychlovač LHC začal poprvé urychlovat těžká jádra. V jejich srážkách tak připravuje hmotu, která má teplotu více než sto tisíckrát vyšší, než je uvnitř Slunce. Lze říci, že se opravdu přibližujeme k simulaci stavu panujícího v rané fázi rozpínání vesmíru. A není to ani tak velká nadsázka.

Nejen grafen samotný, ale i jeho chemické modifikace mají překvapivé vlastnosti, které je předurčují mnohým možnostem využití.

Společnost Berkeley Bionics vyvinula důmyslný robotický exoskelet, který brzy umožní paraplegikům vstávat a chodit bez cizí pomoci.

...byla udělena dvojici fyziků, kteří odhalili téměř zázračné vlastnosti monoatomární uhlíkové vrstvy – grafenu.

aneb další případ přeměny světla na mechanickou práci, tentokrát pomocí diaryletylénu.

Lukem a šípy. Zatím.

Zdánlivě jednoduchá otázka provokuje fyziky již mnoho desetiletí. Dosud na ní hledají tu nejpřijatelnější odpověď.

Lidskou silou poháněný stroj, o němž snil už genius Leonardo, poprvé dosáhl setrvalého letu a kanadsko-francouzsko-nizozemskému týmu bude přiznán rekord.

Nové laserové zařízení z Austrálie strčí do kapsy všechny dosavadní optické pinzety. Nadšení vývojáři hlásí pohyb drobných částic skla o celé metry. Přístroj nepracuje v kosmickém prostoru, i tak ale nabízí celou řadu zajímavých aplikací.

Třícentimetrovou „mouchu“ zhotovili v laboratoři Harvard University. Měla by vojákům a strážcům pořádku pomáhat omezovat riziko.

Místo střech pokrytých drahými fotovoltaickými panely bychom mohli brzo vystačit jen s jedním malým panelem s anténami. Ty by k němu fotony přiváděly obdobně, jako když lejeme vodu do láhve pomocí trychtýře. Duté nanotrubičky z uhlíku mají koncentrovat solární energii stokrát více, než klasické fotovoltaické články.

Před několika dny oběhla svět zpráva, jejímž zdrojem jsou informace z tiskových oddělení dvou amerických universit – Standford University a Purdue University. Trojice fyziků z těchto známých vědecko-vzdělávacích pracovišť odhalila, že rychlost radioaktivního rozpadu některých prvků není zcela konstantní, nýbrž vykazuje záhadné variace. Autoři za podezřelého označili Slunce. Protože tato informace je v rozporu s tím, co se o radioaktivním rozpadu učí ve školách, o vyjádření jsme požádali Vladimíra Wagnera z Oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AV ČR.