Jedním z nejčastěji využívaných diagnostických radiofarmak jsou ta s radioizotopem technecia 99m, který vzniká rozpadem radioizotopu molybdenu 99. Pro jeho produkci se v současné době využívají výzkumné jaderné reaktory. Těch ovšem ve světě ubývá a tak je výroba tohoto důležitého lékařského radionuklidu ohrožena. Jednou z možností, jak reaktory nahradit, je přímá produkce technecia 99m na urychlovači. Pro tuto možnost je však třeba provést ještě řadu důležitých výzkumných prací.

Femtosekundový mág Zewail přichází se 4D mikroskopií na časové škále - femtosekund. Pozoroval s ní chování DNA struktury napnuté přes mikroskopický otvor v uhlíkové folii.

Magnetická rezonance (MRI) je dnes běžná diagnostická metoda nejen ve zdravotnictví. Pro svoji funkci využívá interakci spinu protonů s vnějším magnetickým polem, citlivé detektory a výkonný software. Současná rezonance má rozlišení na úrovni mikrometrů, což ale může změnit práce týmu vědců z New Yorku.

Podle studentů fyziky University of Leicester posádka lodi vstupující do hyperprostoru uvidí ve směru letu kotouč jasného světla, vykreslený modrým posuvem ze všudypřítomného reliktního záření.

Koncem roku 2011 byl na trh uveden první plenoptický fotoaparát "pro masy" - Lytro. Kouzla s fotografií pomocí mikročoček už si našla použití i ve vědě.

Převratný počin týmu brněnského Ústavu přístrojové techniky otevírá cestu k mnoha zajímavým aplikacím. Světelným paprskem lze za jistých okolností mikroskopické objekty nejen přitahovat, ale i třídit.

Na půdě Helsinské univerzity pomocí ultrazvukového sváření vyrobili kilometr kabelu pro stavbu elektrické vesmírné plachty, která by měla pohánět kosmické lodě silou slunečního větru.

Gama záření ze středu Mléčné dráhy možná prozrazuje gravitina, hypotetické superpartnery hypotetických gravitonů. Vysvětlí temnou hmotu vesmíru exotická příšera částicové zoo?

Důležitým úkolem sledování stavu životního prostředí je i monitorování výskytu radionuklidů. Mohou být přirozeného i umělého původu. Jedním z jejich umělých zdrojů jsou jaderné elektrárny. Právě ty, které vznikají v reaktorech, je dobré sledovat, zda se nedostávají ven, případně v jakém množství. Odpověď mohou dát i kopřivy.

Jaderná energetika byla i v minulém roce velmi silně poznamenaná předloňskou havárií v elektrárně Fukušima I. Postupně se k pravidelným prohlídkám vypínaly reaktory v Japonsku a tak bylo dokonce v minulém roce Japonsko nějakou dobu úplně bez jádra. Nepracovaly i další reaktory. Jiné úplně nové nebo po rekonstrukci se naopak rozběhly. Podívejme se na přehled zajímavostí z minulého roku.

Jednou z největších záhad, která leží před soudobou kosmologií a částicovou fyzikou, je vysvětlení vzniku přebytku hmoty nad antihmotou v našem světě. Při vzniku našeho vesmíru v něm totiž bylo díky symetriím platným ve fyzikálních zákonitostech stejné množství hmoty a antihmoty. Pokud by tyto symetrie byly přesné, zůstalo by to i během následného jeho vývoje. Narušením symetrie mezi hmotou a antihmotou však někdy v průběhu jeho vývoje vznikl hmoty přebytek. I když velice malý, způsobil, že náš svět je takový, jak jej známe a můžeme v něm existovat.

Firma Reaction Engines Limited se sídlem v Oxfordshire v Anglii ohlásila úspěch ve vývoji technologie, která může být pro letecký průmysl přelomovou. Klíčová komponenta ve vývoji motoru SABRE – úsťový chladič, který je současně výkonným výměníkem tepla - prošla testy ESA.

Evropští vývojáři pod vedením Dassault Aviation naskakují do rozjetého vlaku technologií bojových dronů a poprvé zalétli experimentální stealth delta křídlo nEUROn. Můžeme se už těšit na evropské bojové drony?

Chemické raketové motory nám otevřely cestu do vesmíru. Podívali se díky nim do kosmu i lidé. Automaty a nakonec i pilotované výpravy s nimi dosáhly Měsíce. Meziplanetární sondy si s jejich pomocí obhlédly naše nejbližší planetární sousedy a některé i dosáhly povrchu těchto těles.

Týmu Caltechu se podařilo významně překonat dosavadní rekord v přenosu dat a mezi vzdálenými městy severoamerického kontinentu poslali data rychlostí 339 gigabitů za sekundu. Kdypak asi podobné rychlosti dorazí do našich domovů?

Na konferenci v japonském Kjotu prezentují řadu nových výsledků všechny experimenty pracující na urychlovači LHC. Prozatím všechna získaná data velmi dobře potvrzují dosavadní teorii struktury hmoty – standardní model částic a interakci. Jedním z nejnovějších potvrzení a i jedním z nejstriktnějších omezení na existenci nové fyziky za standardním modelem je pozorování velmi vzácných rozpadů mezonu na pár mionu a antimionu.

Komerční sektor dokázal, že umí efektivně vyvíjet a provozovat kosmické technologie. Nyní možná nastal čas i pro menší společnosti, které své kosmické technologie navrhují a staví doslova na koleně. Bude analogií kdysi garážových začátků dnešních počítačových gigantů Apple a Microsoft další z undergroundových projektů platformy Kickstarter v němž se inženýři snaží vyrobit levnou a účinnou pohonnou plazmovou jednotku?

CHAMP je křižující střela, která dokáže směrovanými vysokoenergetickými mikrovlnnými pulsy usmažit běžnou elektroniku i elektrické rozvody v oblasti cíle. Bojte se o svůj počítač i chytrý telefon!

Začátkem října se podařilo prostrčit kameru a řadu měřících přístrojů dovnitř primárního kontejnmentu prvního bloku Jaderné elektrárny Fukušima I. Po bloku dva je to už druhý reaktor, u kterého lze prozkoumat a sledovat podmínky uvnitř primárního kontejnmentu. Zároveň také místní samosprávy vypracovaly plány na postup dekontaminace a rekonstrukce zasažených a evakuovaných oblastí okolo elektrárny.

Hitachi vyvíjí extrémně odolné datové médium založené na plátcích křemenného skla, do nichž se data zapisují mikroskopickými tečkami v binárním kódu. Kdopak je asi za stovky milionů let bude číst?

Japonským fyzikům se podařilo vytvořit další jádro supertěžkého prvku 113. Tentokrát se rozpadlo takovým způsobem, že jeho identifikace by měla být bezesporná a dostatečná pro jeho uznání. Mohlo by tak jít o první supertěžký prvek objevený v jihovýchodní Asii a japonská laboratoř RIKEN by mu tak mohla vybrat jméno.

Více než jeden a půl roku po havárii v Jaderné elektrárně Fukušima I je pozorovatelný značný pokrok v likvidaci následků havárie. Na druhé straně však je také vidět, že půjde ještě o běh na dlouhou trať.

„Mořská energetika“ se z Evropy, kde podnikatelům se zaváděním nových technologií pomáhaly injekce vládních dotací, vrací domů.

Nové výpočty kolem Alcubierrova pohonu naznačují, že by za jistých okolností mohl potřebovat dramaticky méně energie, než se původně předpokládalo. Že bychom se blížili k počátku hvězdného věku?

V tomto týdnu se na robotickém poli představily dvě novinky. Obě mají jedno společné, jsou výstupem amerického vojenského výzkumu pod patronací DARPA. Konstruktérům z Boston Dynamics se podařilo zklidnit jejich AlfaPsa. Jeho pohonná jednotka už tolik "neřve" a tak se mariňáci v doprovodu své robotické muly určené k nošení bagáže nemusí domlouvat posunky. Rozumět si budou i při běžném hovoru. Vědci z Harvard University se pochlubili robotickým ramenem odlitým z pružného plasu.

Jaké budou bezpilotní letouny blízké budoucnosti? Vypadá to, že netradiční, neviditelné, malé, smrtící a také se s nimi setkáme leckde po světě.

Iontový pohon velikosti poštovní známky by mohl rozhýbat doposud pasivní satelity nejmenších velikosti. Kdypak asi kosmická plavidla éry úsporné miniaturizace prolomí hranici viditelnosti pouhým okem?

Boeing X-51 WaveRider se scramjetovým pohonem, který by mohl dosahovat šestinásobku rychlosti zvuku a stát se tak zbraní okamžitého globálního úderu, i při třetím testu selhal. Dokáže se z toho WaveRider ještě vzpamatovat?

Do jisté míry platí, že tiskárny s vyšší hodnotou DPI produkují jasnější a detailnější výstup. Většinou se ale u tiskáren z obchodů bavíme o řádech jednoho, nebo několika tisíců DPI. Singapurští vědci předvedli, jak se tiskne s teoreticky vypočteným maximálním rozlišením pro barevný tisk. Výsledný portrét je v mikrometrech.

Jak vylepšit dotek lidských prstů? Zajímavé řešení nabízí silikonové návleky s ohebnou elektronikou, které mohou různými senzory zprostředkovat uživatelům nečekané zážitky.

Zemřel nestor české jaderné fyziky.

National Ignition Facility opět láme rekordy v laserových zášlezích. 5 července 2012 padla při velmi precizním výstřelu 500 TW hranice. Kdy už se konečně dočkáme slušné jaderné fúze?

Dnes začíná v australském Melbourne jedna z tradičně největších konferencí částicové fyziky ICHEP. Své výsledky zde budou prezentovat i týmy pracující na jednotlivých experimentech využívajících urychlovač LHC. I to je důvod, proč dnes, těsně před zahájením konference, se v laboratoři CERN konal seminář, na němž své nejnovější výsledky prezentovali fyzikové, kteří v rámci dvou významných experimentů hledají „higgse“.

Jak nejlépe ochránit elektroniku? Zapomeňte na štíty, vyvarujte se polovodičů a můžete se těšit na pořádnou nukleární nehodu.

V Japonsku spotřeba elektřiny dosahuje maxima v létě, kdy horké dny s vysokou vlhkostí vyžadují klimatizaci budov. Proto se právě nyní začíná ještě více projevovat nedostatek zdrojů, který vznikl odstavením všech jaderných bloků. I to je důvodem, proč se alespoň v některých z nich pravděpodobně provoz obnoví. V červenci by se pak měli začít do svých domovů vracet obyvatelé vesnice Iitate. Ta sice leží mimo dvacetikilometrovou zónu, ale kvůli zvýšenému radioaktivnímu spadu byla po havárii také evakuována.

V poslední době se podařilo několikrát významně posunout vzdálenostní rekord v teleportaci kvantových stavů. Charakteristické je, že velkou část těchto úspěchů dosáhli v Číně, která postupně přebírá štafetu hlavního nositele nejen průmyslového, ale i vědeckého a technologického rozvoje. Jasně se ukazuje, že pokrok průmyslu je podmínkou i rozvoje vědeckého poznání.

Japonští vědci potvrdili domněnku, že někdy před 1240 lety Zemi zasáhla velmi intenzivní sprška kosmických ionizovaných částic s vysokou energií. Jejich nová měření upřesnila, že tomuto útoku byla naše planeta vystavena v roce 774.

V Pacific Northwest National Laboratory vyvinuli SOFC palivový článek na bázi tuhých oxidů s rekordní účinností. Pomocí soustavy mikrokanálků se mu daří lépe využívat odpadní teplo a spolu se zavedením recyklace paliva přeměňuje 57 % jeho energie uvězněné v chemických vazbách. S lepším turbodmychadlem má překonat hranici 60 %. Jeho celková energetická účinnost je 93 %.

I když je myšlenka využít energie přílivu k výrobě elektrické energie stará desítky let, většího praktického rozšíření zatím nedoznala. Změnit situaci by mělo levné zařízení, které se podobá utopené větrné elektrárně. Testovací provoz u ostrova Eday dopadá dobře, zařízení přečkalo bez pohromy i zimní bouření severního Atlantiku.

Němečtí výzkumníci pomocí moderní litografické metody a plastu přetvořili matematicko-fyzikální model trojrozměrné struktury do metamateriálu, jehož mechanické vlastnosti připomínají kapalinu. V oblasti akustiky by mohl vyvolat malou revoluci.

Nedávno jsme vzpomínali výročí havárie čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny a také již uplynul více než rok od doby, kdy tsunami zničila elektrárnu Fukušima I. Lze obě události porovnávat? A může Černobyl přispět k představě o budoucím vývoji ve Fukušimě?

S příchodem jara se v plné síle rozběhly práce na likvidaci následků havárie ve Fukušimě I. Přímo v elektrárně se soustřeďují hlavně na vytvoření podmínek pro vyprázdnění bazénů s vyhořelým palivem u zasažených reaktorů a poznání stavu primárních kontejnmentů. V okolí pak probíhá dekontaminace a postupné otevírání evakuovaných zón pro návrat obyvatel.

Přesnou analýzou dat získaných experimenty D0 a CD, které probíhaly na nedávno uzavřeném americkém urychlovači Tevatron, se podařilo určit s dosud nedosažitelnou přesností hmotnost bosonu slabé interakce W. To umožňuje nepřímé určení možné hmotnosti Higgsova bosonu a kruh kolem této dosud stále unikající částice standardního modelu se tím ještě více zúžil.

Američtí vědci provedli experiment, v němž se uměle vytvořená nestabilní jádra izotopu berylia rozpadala velmi netypickým způsobem, při proměně uvolňovala přechodně existující částice složené ze dvou neutronů – dineutrony.

Pozorování úbytku elektronových neutrin na krátkých vzdálenostech a měření slabého míchání prvního a třetího typu neutrin, které provedl experiment Daya Bay v Číně, byla nyní plně potvrzena jihokorejským experimentem RENO. Naopak experiment ICARUS, umístěný stejně jako OPERA v Gran Sasso, nadsvětelnou rychlost neutrin nezaregistroval.

Technologie Gemasolar dokáže těžit ze solární energie i v noci, překážkou jsou ale vysoké pořizovací investice. Bude někdy solární energetika fungovat i bez státních dotací?

Nejnovější číslo renomovaného časopisu Science, který Americká asociace pro vědecký pokrok vydává již 132 let, nabízí článek, v němž slovenští a španělští fyzikové představují prototyp magnetického pláště neviditelnosti. Má tvar dutého válečku a v homogenním magnetickém poli je pro měřící přístroj v podstatě neviditelný. Princip, podle něhož byt vytvořen, umožňuje utajit i pole permanentního magnetu schovaného uvnitř takového úkrytu.

I tato novinka z vědy začíná obvyklým slovním spojením „američtí vědci objevili“, a pokračuje tím, že v tomto případě jde o nový způsob, jak zjistit, co se ukrývá v prostoru, do něhož přímo nevidíme.

Do paprsků neutrin se podařilo zašifrovat a do jeskyně v podzemí přeposlat první slovo.

I když Tevatron skončil v září minulého roku svůj provoz, stále probíhá zpracování do té doby získaných dat. Díky pečlivé analýze z nich lze získat řadu cenných informací. Své tak mohou fyzikové z laboratoře Fermilab stále říci i k hledání Higgsova bosonu. Jejich výsledky, které doplňují informace získané pomocí experimentů na urychlovači LHC v laboratořích CERN, byly prezentovány začátkem března.