Možná ano. Naznačuje to nová teoretická studie, které objevuje geometrii červích děr v entanglementu kvazičástic v rámci maximálně supersymetrické Yang-Millsovy teorie.

Možná to znáte z vlastní zkušenosti – auto na parkovišti bez kousku stínu za horkého letního dne se promění v pravou žhnoucí pec. Chytré sklo tomu sice nezabrání zcela, ale určitě to zmírní.

Tvrdí to jak archeologové, tak částicoví fyzici. Ve vědeckém světě se nedávno rozhořel nečekaný spor mezi těmito skupinami vědců o starověké olovo. Pro fyziky jsou totiž dávno potopené ingoty olova pravý poklad, cennější než zlato.

Ikonická potvora z Alenky v říši divů vstupuje mezi životaschopné kvantové paradoxy. Slabé měření by mělo umožnit oddělit zdánlivě neoddělitelné – foton a jeho polarizaci. Podobně jako slavný škleb od zbytku kočky Šklíby.

Vědci změřili dvěma různými metodami poloměr protonu jako 0.88 ± 0,01 femtometrů (deset na mínus patnáctou metru). Pak přišel další tým s jinou metodou, která došla k jiným výsledkům. Dostali jsme se mimoděk na stopu kvantové gravitace?

Stanen z jediné vrstvy atomů cínu je topologickým vodičem při pokojové teplotě. S příměsí atomů fluoru to zvládne i při 100 stupních Celsia. Čeká Silicon Valley přejmenování na Tin Valley?

Když krystaly titanátu stroncia osvítí světlo na deset minut, stanou se několikasetnásobně elektricky vodivějšími. A vydrží jim to několik dní po zhasnutí světla.

Vědci udrželi ionty fosforu ve stavu kvantové superpozice po dobu 39 minut, při pokojové teplotě 25 stupňů Celsia. Pořádné kvantové počítače jsou zase o něco blíž.

Síla magnetického pole planety možná není tak důležitá, jak jsme si mysleli. Stěžejní roli by měla hrát tloušťka atmosféry.

Inkoust s nanočásticemi stříbra umožňuje vytisknout si na inkoustové tiskárně rychle a levně plošné spoje. Budeme si časem vyrábět domácí elektroniku sami?

V levném a oblíbeném ftalocyaninu mědi se elektrony překvapivě dlouho udrží ve stavu superpozice. Zájem kvantových inženýrů na sebe nenechal dlouho čekat.

Analýzy rozpadu částice Y(4260) v čínském experimentu BES III naznačují, že nejspíš máme co do činění s celou rodinou částic tvořených čtyřmi kvarky. V částicové ZOO se mají na co těšit.

Jednoduchá mikrovlnná elektrárna těží s využitím metamateriálů energii z okolního mikrovlnného záření. Budou se časem mobily a tablety nabíjet samy?

Určitá část temné hmoty možná vytváří temné atomy, molekuly, ba i galaxie. Takovou temnou hmotu by mohl prozradit temný zvuk, čili temné akustické oscilace z ranného vesmíru. Zatím to ale nevypadá moc nadějně.

Thorium je běžnější a bezpečnější než uran. Tak pro ho pořádně nevyužít v jaderné energetice?

V termoelektrických sběračích energie by se mohly uplatnit kvantové jámy. V mnoha ohledech jsou slibnější, než často studované kvantové tečky.

Reportáž z exkurze do CERNu při dnech otevřených dveří v rámci Mezinárodního víkendu vědy.

Na první výsledky významného amerického detektoru temné hmoty Large Underground Xenon Detector čeká snad celý svět. Našli něco anebo naopak vyloučí neutralina jako možné původce chladné temné hmoty?

Podivuhodné plazmon-exciton-polaritony (PEP) jsou bilionkrát lehčí než atomy. Pokud se je podaří udržet delší dobu, tak by měly kvantově zkondenzovat při pokojové teplotě.

Vrstvením stříbra a nitridu křemíku v nanovrstvách připravili vědci z ústavu FOM AMOLF a University of Pennsylvania metamateriál, který poskytuje viditelné světlo o téměř nekonečné vlnové délce.

Uhlík nejsou jen fosilní paliva a oteplování, ale třeba i „šesterečný“ diamant zvaný lonsdaleit, „bílý uhlík“ chaoit a pevnostní šampion grafen. A právě ten z trůnu nejpevnější látky světa nyní sesazuje jiná uhlíkatá struktura - karbyn.

Nobelův výbor Královské švédské akademie věd dnes s hodinovým zpožděním vyhlásil laureáty ceny za fyziku. Oficiálně si cenu Brit se svým belgickým kolegou převezmou 10. prosince ve Stockholmu.

Fotony vstřelené do kvantového nelineárního média z ultrachladných Rydbergových atomů rubidia se chovají jako by byly hmotné a dokonce i vytvářejí fotonické molekuly. Už někdo informoval Georga Lucase?

Adiabatický kvantový počítač D-Wave se už pár let prodává, stále ale není úplně jasná jeho skutečná povaha. Teď sice zvládl výpočty jednoduchých Ramseyho čísel, ale upřímně, je kvantový anebo není?

Překvapivě téměř jeden. A na špičku prstu se jich vejde nejmíň tucet. Světlo světa spatřila pozoruhodná technologie urychlovačů částic na čipu, které urychlují elektrony desetkrát víc, než tříkilometrový lineární urychlovač SLAC ve Stanfordu. Brzy čekejte kapesní rentgeny!

Sklo je každodenní součástí naší reality, přesto je ale jeho chování záhadou. Pomůže nám matematika z extrémně bizarního slizového vesmíru, kde poslepované černé díry vytvářejí obdobu atomů a molekul?

Naprostá většina populace v rozvinutém světě denně, respektive spíš neustále, využívá elektrický proud. Ale skoro nikdo netuší, co to vlastně ta elektřina je a jakými zákony se řídí. Občas někdo si ze školy vzpomene, že jsou tam nějaké elektrony a to je tak asi všechno. Pojďme se podívat, jako to ty elektrony vlastně dělají, že je s nimi tolik legrace.

Šťastná chyba při výrobě grafenu vedla ke vzniku fakticky dvourozměrného skla. Je tak tenké, že v něm vůbec poprvé byly vidět jednotlivé atomy elektronovým mikroskopem.

Bohužel, tak daleko, jako ve Star treku s teleportací ještě nejsme, ale vědcům z australské university v Queenslandu se podařilo udělat další pořádný krok na cestě k praktickému využití teleportace.

Tým Mezinárodního úřadu pro míry a váhy naměřil o něco vyšší hodnotu gravitační konstanty, než při naprosto stejném měření v roce 2001. Chyba měření anebo stopa páté fundamentální síly vesmíru?

Jak obstojí koncept grupové teorie pole, blízký smyčkové kvantové gravitaci, coby kandidát na očekávanou teorii kvantové gravitace?

Vědci z Univerzity ve St Andrews nechali mikroskopickou kuličku z uhličitanu vápenatého levitovat ve vakuu na laserovém paprsku a při tom rotovat vpravdě ďábelskou rychlostí 600 milionů otáček za minutu.

Jaderná fúze je lákavým zdrojem energie. V tom nejzjednodušenějším pohledu se zdá tato možnost téměř ideální: palivem je voda, produktem inertní hélium a mnoho čisté energie; přitom není možné, aby došlo k nekontrolovanému výbuchu elektrárny.

Do dalších otevřených oblastí evakuované zóny se postupně vracejí lidé. V samotné elektrárně se však hromadí radioaktivní voda a problémy s ní. V průběhu léta tak došlo v areálu k několika únikům radioaktivní vody, z nichž jeden byl poměrně velký. Z nádrže pro zhruba 1000 tun vody uniklo zhruba 300 tun. Podívejme se na léto ve Fukušimě I podrobněji.

Po měsících dohadů se miska vah osudu naklonila v neprospěch zajímavého konceptu kvantových časových krystalů, teoretických systémů s věčnými periodickými kmity, které by nevyzařovaly žádnou rotační energii.

Možná ano. Pokud by Higgsovy bosony interagovaly s dalšími nepozorovanými částicemi obdobně, jako funguje mechanismus houpačky zodpovědný za nepatrnou hmotnost neutrin, tak by tím mohly generovat temnou energii odpovídající pozorovanému zrychlujícímu rozpínání vesmíru.

Termosolární továrna na vodík od vědců Coloradské univerzity v Boulderu uskutečňuje klíčové chemické reakce za stejné teploty a tím celou výrobu zjednodušuje. Na první komerční továrny si ale ještě počkáme.

Záření ideálního černého tělesa sice vytváří odpudivý tlak, zároveň ale také vyvolává sílu černého tělesa, která je přitažlivá a svým působením předčí sílu gravitace.

Podle studentského projektu nejspíš ne, protože teleportace jednoho člověka dnes představitelnými technologiemi by zabrala mnohem déle, než existence vesmíru. Budeme si muset počkat na ty nepředstavitelné.

Pětirozměrný zápis dat femtosekundovým laserem do křemenného skla, to by záviděl i Superman. Ujme se nová technologie pamětí na věčné časy?

Rosatom plánuje spuštění první plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov s časovým skluzem na rok 2016. Snad se jim povede dotáhnout ho do konce a hlavně provozovat bez ekonomických ztrát.

Rutil obohacený niobem a indiem by mohl změnit pravidla hry energetických technologií. Dočkáme se v dohledné době úžasných superkondenzátorů?

Islam připravuje pro americké zpravodajce zařízení, které odhalí kamufláž na kilometry daleko.

Stačí si pořídit petawattový laser a brzy si v laboratoři urychlíte elektrony na 10 gigaelektronvoltů. Urychlovače částic se zmenšují desettisíckrát.

U žen, které prožily havárii ve Fukušimě I v nejvíce zasažených oblastech v raném dětském věku, se celoživotní riziko rakoviny štítné žlázy zvýšilo o 70 %. Tato informace se uvádí v nedávné studii Světové zdravotnické organizace. Toto číslo se může zdát velice velké, ale podívejme se, co ve skutečnosti znamená.

Doposud velmi hypotetickou a zároveň intenzivně hledanou částici se čtyřmi kvarky nejspíš ulovili v Japonsku a v Číně. Je objevená částice Zc(3900) doopravdy bizarním tetrakvarkem anebo jen přeludem ze stínů částicové fyziky?

V Ženevě už ve zkušebním provozu jezdí elektrické autobusy, které se dobijí vždy v zastávkách. A stihnou to za 15 sekund. Stane se systém TOSA blízkou budoucností městské hromadné dopravy?

V letních měsících dochází k otevření posledních dvou doposud uzavřených evakuovaných oblastí v okolí Jaderné elektrárny Fukušima I. V červnu se otevřela Futaba, na jejichž územích postižená elektrárna leží. Zároveň došlo k výraznému snížení radioaktivity na všech územích a zmenšení rozsahu silně zasažených oblastí. Zpráva UNSCEAR také ukazuje, že zdravotní rizika plynoucí pro obyvatelstvo i pracovníky elektrárny z radiace z havárie jsou velmi nízké. V samotné elektrárně se dokončuje příprava na vyklizení paliva z bazénu čtvrtého bloku a připravuje se vyklizení bazénů i u dalších zničených bloků.

Už hodně dlouho se předpovídá brzký nástup vodíkové ekonomiky, která vytlačí současnou „benzíno-naftovou“. Když pomineme křečovité snahy prosadit nedotažené technologie do reálného provozu, ať to stojí co to stojí, máme tu jeden podstatný zádrhel – levnou výrobu vodíku. Zde by mohl pomoci nanočásticový katalyzátor chemiků z Penn State Univerzity.