Polovodičová nanosoučástka ze slitiny zinku, kadmia a selenu vedla k průlomu ve vývoji bílého laseru. Na obzoru je celá řada zajímavých aplikací.

Laser LFEX Ósacké univerzity vytvořil rekordní puls o délce jedné pikosekundy, vyzářil 2 petawatty.

Podle nové teorie se temná hmota chová překvapivě podobně jako piony, subatomární částice známé řadu desetiletí.

Nanokostky stříbra s kvantovými tečkami by se mohly stát skvělými emitory pro fotonické křemíkové čipy.

Čínský termonukleární reaktor China Fusion Engineering Test Reactor bude větší než ITER a vážně hrozí, že ho postaví dřív. Kdo vyhraje závody o fúzní energii?

Dvojice čínských vědců zjistila, že se při teplotách pod 20 kelvinů v krystalové struktuře ledu odehrává mnohonásobné kvantové tunelování vodíkových iontů.

V Princetonu názorně předvedli, že i v dnešní době je možné objevit částici bez pomoci Velkého hadronového srážeče LHC. Weylovy fermiony se mohou stát základem budoucí elektroniky.

Vědci experimentu LHCb slaví přesvědčivé potvrzení existence již dávno předpovězených pentakvarků.

Koncem dubna byly publikovány dlouho očekávané výsledky pozorování antiprotonů v kosmickém záření pomocí spektrometru AMS na vesmírné kosmické stanici ISS.

Použití vlákna z grafenu vedlo k technologickému průlomu a výrobě první žárovky v historii, kterou lze zabudovat do mikročipu. Edison by měl jistě radost.

V tomto roce oslovujeme začátek intenzivního rozvoje jaderných oborů v bývalém Československu a dnešní České republice. V roce 1955 byl založen Ústav jaderné fyziky ČSAV, který je předchůdcem jak Ústavu jaderné fyziky AV ČR, tak organizace ÚJV a.s. Zároveň vzniká i Fakulta technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy, která se v roce 1956 stala součástí ČVUT a dnes nese označení Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT.

Tisíce let se lidé snaží najít způsob, jak rozpohybovat vodu z jednoho místa na druhé a přitom se nenadřít. Snem bylo, aby voda sama tekla do kopce. Teď se to vědcům podařilo pumpou, která nemá žádnou pohyblivou část a využívá jen kombinace smáčivého a nesmáčivého povrchu.

Mohl by to být název pro fantastický drink, zároveň je to ale výsledek průkopnických experimentů, v nichž se spojily Schrödingerovy kočky se stlačenými kvantovými stavy.

Australští fyzici si vylepšili myšlenkový Wheelerův experiment s odloženou volbou a sledovali dualitu atomu helia. Potvrdili přitom, že se mezi vlnovým a částicovým charakterem atomu rozhodne až v okamžiku měření.

V datech Velkého hadronového srážeče vytěžili nesmírně vzácné rozpady mezonů B na mion a antimion. Všichni se teď těší na nová data z restartu LHC.

Máte-li doma encyklopedii, nejspíš v ní pod pojmem elektron nalistujete, že se jedná o částici s elementárním nábojem, který dělit nelze. Fyzikové to nyní doplňují o termín „elektronová frakcionalizace“. Míní tím proměnu elektronu k níž dochází při jeho průchodu polovodičem. Dokáže se pak rozdělit na menší nábojové impulsy, z nichž každý nese jen část elektronového náboje. Poznatek by se měl dát zúročit v ledasčem.

Pokusů zkonstruovat pohon který by přeměňoval elektrickou energii na pohybový moment už tu bylo několik, ale zatím všechny skončily v propadlišti dějin. Nyní však NASA přišla s tiskovým prohlášením které má zaděláno na pořádnou senzaci. Vědci z Johnsonova vesmírného střediska přisli se zprávou že jejich emDrive byl úspěšně otestován ve vakuu.

Hon na částice magnetických monopólů zaznamenal další dílčí úspěch a nabírá na obrátkách.

Jestli mají na Caltechu pravdu, tak se naměřené hodnoty gravitační konstanty velké G neustále a pravidelně mění v čase.

Metrologové z celé Evropy pracují na využití grafenu pro přesnější měření odporu.

Na prahu léta 2015 se dosáhlo výrazného pokroku v řešení následků havárie Fukušimy I. Podařilo se nahlédnout do nitra kontejnmentů pomocí kosmických mionů a u prvního bloku se podařilo do nitra kontejnmentu proniknout i robotům. K úplnému zrušení všech omezení dochází u města Naraha a v tomto případě se to týká téměř 8000 obyvatel.

Hypotetické nečástice, které se chovají, jako by neměly žádnou hmotnost, možná fungují jako lepidlo elektronů v Cooperových párech, na nichž je založena supravodivost.

Pozorování gama záblesku GRB090510 potvrdilo, že se fotony s různou energií pohybují stejnou rychlostí – rychlostí světla. To je plus pro obecnou relativitu a velký problém pro teorii kvantové pěny.

Dvojice tureckých vizionářů navrhuje hledat megakonstrukce Dysonových sfér u bílých trpaslíků. Takové umístění má pro jejich stavitele řadu výhod, pro nás je ale mnohem obtížnější je objevit.

Virtuální fotony, které vznikají při vyzáření reálných fotonů, sice nenesou žádnou energii, ale mohou být využity k přenosu informace. Jak blízko má tohle k magii?

Kvantoví mágové z MIT dramaticky překonali světový rekord v počtu zároveň entanglovaných atomů. Při vývoji ultrapřesných atomových hodin jediným fotonem kvantově provázali 3 tisíce atomů najednou.

V elektronických systémech jednoho ze sektorů 27 kilometrů dlouhého urychlovače došlo ke zkratu. Závada si vyžádá několik dní anebo taky několik měsíců oprav. Restart nejbáječnějšího experimentu světa musí počkat.

Ve čtvrtek byly publikovány první předběžné výsledky prosvěcování prvního fukušimského reaktoru kosmickými miony. Ukazuje se, že v místě aktivní zóny není pozorována absorpce způsobovaná přítomností uranu. Toto pozorování se zdá potvrzovat, že aktivní zóna reaktoru byla úplně celá, nebo alespoň její dominantní část, zničena.

V současné době uběhlo už čtyři roky od havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Je tak zajímavé se podívat, čeho se podařilo dosáhnout při likvidaci následků havárie. Největším úspěchem je úplné vyklizení bazénu s vyhořelým palivem čtvrtého bloku. Zároveň se obnovila automobilová doprava ze severu na jih přes zakázanou zónu pro soukromou i veřejnou dopravu.

Higgsův boson předpověděli na základě teorie supravodivosti. Po mnoha desetiletí ho nakonec vystopovali na největším urychlovači všech dob. A teď se kruh uzavřel.

Femtosekundový rentgenový laser pracoviště SLAC Linac Coherent Light Source zachytil ultrakrátké změny v uspořádání elektronů, k nimž dochází těsně před vznikem chemické vazby mezi kyslíkem a oxidem uhelnatým na rutheniovém katalyzátoru.

Počítačové simulace prozradily existenci penta-grafenu, slibné formy uhlíku, kterou tvoří plátky pětiúhelníků z uhlíkových atomů. Teď už jenom zbývá penta-grafen vyrobit.

Nejslavnější kočka vědy je prý polomrtvá a položivá zároveň. Anebo se nám to jenom zdá? Vědci Queenslandské univerzity spějí k rozuzlení meziválečné záhady.

Italští vývojáři postavili výkonný zdroj párů entanglovaných fotonů. Vejde se na mikročip, nespotřebuje moc energie a vyrábí fotony jako na běžícím pásu.

Vědcům se povedlo zkroutit polarizované laserové paprsky tak, že vytvořily tvar pozoruhodné Möbiovy pásky, které má jen jednu stranu a jednu hranu.

Prostorově strukturované fotony měřitelně zpomalují, i když letí prázdným prostorem. Vůbec poprvé to předvedli na Univerzitě v Glasgow.

Vědci Australské národní univerzity a dalších institucí dokázali kvantově provázat nikoliv dva, ale hned tři optické systémy. Na obzoru je vývoj úžasně zabezpečené komunikace ve kvantových sítích.

Jeden z nejvýznamnějších experimentálních výsledků loňského roku se týká slunečních neutrin. Analýza dat z neutrinového detektoru Borexino prokázala, že v nitru Slunce se i nyní uvolňuje tolik energie, kolik jí Slunce vyzařuje ze svého povrchu. Cesta fotonů vzniklých v jaderných reakcích ve středu naší hvězdy trvá průměrně sto tisíc let. Je tak jasné, že i za tuto dobu bude Země od Slunce dostávat stejnou porci světla a tepla.

Galaktický prach z mořských sedimentů obsahuje stokrát méně plutonia-244 než jsme si mysleli. Znamená to, že naše teorie o vzniku těžkých atomů v supernovách nefungují?

Mikromaser se dvěma dvojitými kvantovými tečkami představuje pokrok ve vývoji polovodičových kvantových počítačů a také nabízí zajímavou inspiraci pro nové laserové technologie.

Na Australské národní univerzitě uchovali kvantovou informaci v atomech europia uvnitř krystalu, po rekordní dobu 6 hodin. Bude kvantová komunikace založená na pevných médiích?

Na Technické univerzitě Mnichov v rámci výzkumu nanopórů v želatině ostřelovali červené gumové medvídky firmy Haribo pozitrony. Ať žije Silvestr!

Podle Roberta Ehrlicha z Univerzity George Masona tomu nasvědčuje šest nezávislých pozorování ve fyzice kosmického záření, kosmologii a částicové fyzice, z nichž vyplývá imaginární hmotnost elektronového neutrina.

Objevil se první přímý důkaz, že fáze hmoty zvaná pseudogap konkuruje supravodivosti, přetahuje se s ní o elektrony a stojí tím v cestě úžasnému rozvoji technologií se supravodivostí v běžných teplotách.

Podle výzkumu na Brownově univerzitě ano, přinejmenším pomyslně. Prý se to děje, když elektrony vytvářejí v hodně chladném kapalném heliu nanobubliny s velmi podivným chováním.

Potřebujete k tomu odhodlaný výzkumný tým a attosekundový XUV laser. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley měli oboje a změřili, že přeskok elektronu přes zakázaný pás v křemíkovém polovodiči trvá méně než 450 attosekund.

Téměř kapesní laser-plasmový urychlovač, poháněný petawattovým laserem centra BELLA v Lawrence Berkeley National Laboratory, urychlil elektrony na rekordních 4,25 GeV.

Higgsovy bosony jsou už z módy, teď se loví nepolapitelné gluebally, předpovězené částice slepené ze samých gluonů. Na významných urychlovačích částic si na ně brousí drápy.

Jaderná energetika je v současnosti dominantně dána rozvojem v Asii, hlavně v Číně, a v Rusku. Zde bylo zprovozněno několik nových bloků a je jasně patrný zrychlující se nástup renesance produkce elektřiny tímto způsobem. Nástup nových technologií do praxe dokumentuje dokončení rychlého sodíkového reaktoru BN800 v Rusku.

Na Univerzitě Západní Austrálie navrhli stolní zařízení pro detekci gravitačních vln, založené na drobném kryogenním křemíkovém rezonátoru se supravodivým kvantovým intereferenčním zařízením SQUID. A hodlají s ním zachytit gravitační vlny jako první.