V největším stellarátoru světa ohřáli héliové plazma na milion stupňů Celsia. Stellarátory si postupně získávají respekt a zájem médií.

Rafinovaná globální síť radioteleskopů předvedla své možnosti při studiu naší domácí supermasivní černé díry. Její magnetická pole jsou více než vzrušující.

Minulý týden jsem se po dlouhé době opět setkal s německou studií KiKK o výskytu leukémie dětí v okolí jaderných elektráren. Proto bych si dovolil připomenout, co ve skutečnosti vypovídá.

Autor teorie Craig Hogan zamáčkl slzu, ale flintu do žita rozhodně nehodil. Jejich tým ve Fermilabu funguje dál a Hogan už pracuje na nové teorii.

Jmenuje se Q‑uhlík a dají se z něho dělat diamanty při pokojové teplotě a tlaku.

Obdivovaný grafen předvedl další trik, tentokrát v mikrofonech. Tenhle lehký, pevný a zároveň pružný materiál je pro mikrofony jako stvořený.

Čerstvé srážky jader olova-208 dosáhly energie v těžišti cca 1 000 TeV, čili 1 petaelektronvoltu. Při jedné takové srážce vzniká asi tak 30 tisíc nových elementárních částic.

Černé díry nejspíš nemají vlasy, ale Sluneční soustava je možná mnohem vlasatější než jsme si mysleli.

Pokud se temná hmota skládá z lehkých částic, které mírně jsou svolné k občasným interakcím s běžnou hmotou, tak by jimi vytvářené pole temné hmoty mohlo v čase měnit základní fyzikální konstanty.

Na australské Univerzitě Nového Jižního Walesu zprovoznili křemíkový čip se 2 qubitovým systémem, založeným na elektronu a jádru atomu fosforu, a skvěle s ním prošli Bellovým testem.

Přinejmenším teoreticky. Nově navržený postup vychází z materiálu tvořeného specifickou kombinací iontů a slibuje 10 milionů stupňů Celsia za 20 kvadriliontin sekundy.

Kapalina proděravělá jako ementál, to je přece šílenost. Anebo není?

Tým experimentu STAR amerického Relativistického srážeče těžkých iontů (RHIC) změřil, že antiprotony drží pohromadě nejspíš úplně stejně, jako protony v atomových jádrech hmoty.

Materiáloví vědci překonali nesnáze při výrobě skla s velkým obsahem oxidu hlinitého pomocí aerodynamické levitace a udělali sklo pevnější, než většina kovů.

Tento článek referuje o nedávném výsledku, o kterém už na oslu psal Stanislav Mihulka ve svém článku „Kvantová mechanika opět poráží Einsteina a jeho lokální realismus“. Následující text je jakousi kuchařkou, která by měla usnadnit čtenáři hlouběji pochopit význam onoho experimentu. A také pokusem přiblížit čtenáři pojmy jako EPR paradox, spin, lokální realismus, entanglement částic či Bellovy nerovnosti, a ukázat, jak spolu navzájem souvisejí.

Růst čínské ekonomiky a pokrok čínské vědy začínají nést ovoce. Doufejme, že se jim povede tenhle plán dotáhnout do konce.

Aby to bylo obzvláště ironické, tak v tomto případě Einsteina porazily kvantové hrací kostky, rekordně rychlé kvantové generátory náhodných čísel.

Tento rok uplyne 100 let od uvedení teorie relativity. Za tu dobu prošla tato teorie úspěšně celou řadou testů, prakticky nepotvrzená je jenom předpověď gravitačních vln. Ty se snažíme už dlouhou dobu zachytit, ale marně. A co když žádné gravitační vlny nejsou?

V německém Greifswaldu se blíží spuštění největšího stellarátoru světa Wendelstein 7-X. Celá fúzní energetika čeká, jak to s ním dopadne.

Ultrachladná laboratoř Cornellovy univerzity ho pozorovala v miliardě zmražených atomů rubidia.

Podle nových výpočtů by mezonový stav f0(1710), který bývá k vidění v různých experimentech na urychlovačích, měl být tolik očekávaným glueballem.

Protějšek černé díry je vzácnější než jednorožec a možná i stejně pohádkový.

Nobelovu cenu za fyziku obdrželi Takaaki Kadžita z Japonska a Arthur B. McDonald z Kanady za experimentální prokázání oscilace různých typů neutrin a tím i toho, že alespoň některé z nich mají nenulovou hmotnost.

Tvrdí to nová studie, která vzala v úvahu technologický pokrok supravodivých materiálů.

Lawrence Krauss před pár dny zveřejnil zprávu o tom, že na detektorech aLIGO prý ulovili gravitační vlny. Tým aLIGO to nepotvrdil ani nevyvrátil, prý zpracovávají data. Uvidíme, co bude dál.

Teoretické výpočty a superpočítač Vulcan laboratoří LLNL přinesly model stealth temné hmoty, která by měla být k nalezení na Velkém hadronovém srážeči LHC.

Tým amerického Národního institutu standardů a technologie (NIST) odvážně pokořil hranici 100 kilometrů teleportace kvantové informace optickým vláknem.

Není to vyloučeno. Vědci NIST vytvořili struktury ze dvou fotonů, které důvěrně připomínají molekuly ze dvou atomů vodíku.

První reaktor elektrárny Sendai zahájil komerční provoz a do druhého bylo zavezeno palivo. Všechna omezení se zrušila u města Naraha. Zároveň se mohou místní pobývat trvale ve svých obydlích ve městě Minamisoma a vesnici Kacuraou. Jako jediná podmínka je, že musí ležet v místech, které jsou v první nejméně kontaminované kategorii, a občané o to požádají úřady. Jde o předstupeň k úplnému zrušení všech omezení i u těchto území. Nad Fukušimou také prošel tajfun a neobešlo se to bez problémů.

Rýsuje se ve výsledcích experimentu LHC beauty a dalších experimentů exotická fyzika, nebo jde jenom o zákeřný statistický šum?

Soukromá společnost dosáhla významného úspěchu s udržením rozžhaveného plazmatu ze směsi vodíku a bóru.

Portál pro přesun časoprostorem to zatím není, zajímavou technologii založenou na metamateriálech a metapovrších by ale mohli využít v diagnostických přístrojích.

Chameleonské částice, které by mohly vysvětlit povahu stále naprosto záhadné temné energie, neprošly klíčovým experimentem. Naděje pro ně prý ale ještě stále žije.

Antarktická neutrinová observatoř IceCube před časem zachytila další extrémně energetické neutrino, které se s energií 2,6 PeV stalo novým šampionem.

Jeden z dalších výsledků experimentů LHC je v této době publikován v časopise Nature Physics. Jde o velmi přesné určení a porovnání poměru hmotnosti a náboje u lehkých jader a antijader, které se podařilo experimentu ALICE. Jde o výsledek testující fundamentální fyzikální symetrie. Studium a analýza toho, do jaké míry jsou hmota a antihmota stejné a čím se liší, je zásadní pro pochopení struktury hmoty a hlavně také vzniku našeho vesmíru. Bez nich nedokážeme zjistit, proč jsou v našem vesmíru podmínky vhodné pro existenci hvězd, planet i lidí.

Nanokuličky skla po zásahu silným laserovým pulzem vyzařují směrované emise elektronů. Možnosti využití takových katapultů jsou až nečekané.

Během léta 2015 začalo Japonsko opět využívat jadernou produkci elektřiny. Začal pracovat první reaktor elektrárny Sendai. Ze čtyřiceti tří reaktorů, které v Japonsku v současné době jsou, by se mohly do konce roku zprovoznit ještě další čtyři reaktory. Další zlomovou událostí je i blížící se úplné zrušení všech omezení u třetí oblasti v zakázané zóně – městě Naraha. Tentokrát se otevření týká přes 7000 lidí.

Potvrzuje to jednadvacetileté pozorování extrémně přesného pulsaru J1713+0747, vzdáleného od nás 3 750 světelných let.

Fyzici se chystají kvantově entanglovat objekty mnohonásobně větší, než zatím kdo zvládnul.

Polovodičová nanosoučástka ze slitiny zinku, kadmia a selenu vedla k průlomu ve vývoji bílého laseru. Na obzoru je celá řada zajímavých aplikací.

Laser LFEX Ósacké univerzity vytvořil rekordní puls o délce jedné pikosekundy, vyzářil 2 petawatty.

Podle nové teorie se temná hmota chová překvapivě podobně jako piony, subatomární částice známé řadu desetiletí.

Nanokostky stříbra s kvantovými tečkami by se mohly stát skvělými emitory pro fotonické křemíkové čipy.

Čínský termonukleární reaktor China Fusion Engineering Test Reactor bude větší než ITER a vážně hrozí, že ho postaví dřív. Kdo vyhraje závody o fúzní energii?

Dvojice čínských vědců zjistila, že se při teplotách pod 20 kelvinů v krystalové struktuře ledu odehrává mnohonásobné kvantové tunelování vodíkových iontů.

V Princetonu názorně předvedli, že i v dnešní době je možné objevit částici bez pomoci Velkého hadronového srážeče LHC. Weylovy fermiony se mohou stát základem budoucí elektroniky.

Vědci experimentu LHCb slaví přesvědčivé potvrzení existence již dávno předpovězených pentakvarků.

Koncem dubna byly publikovány dlouho očekávané výsledky pozorování antiprotonů v kosmickém záření pomocí spektrometru AMS na vesmírné kosmické stanici ISS.

Použití vlákna z grafenu vedlo k technologickému průlomu a výrobě první žárovky v historii, kterou lze zabudovat do mikročipu. Edison by měl jistě radost.

V tomto roce oslovujeme začátek intenzivního rozvoje jaderných oborů v bývalém Československu a dnešní České republice. V roce 1955 byl založen Ústav jaderné fyziky ČSAV, který je předchůdcem jak Ústavu jaderné fyziky AV ČR, tak organizace ÚJV a.s. Zároveň vzniká i Fakulta technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy, která se v roce 1956 stala součástí ČVUT a dnes nese označení Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT.