Podle nové hypotézy mohlo být světlo na počátku vesmíru rychlejší než gravitace. A nejlepší je, že to bude možné poměrně snadno ověřit.

Oblak plazmy vyvržený sluneční koronou oslabil magnetosféru Země, do které pak vnikl svazek kosmického záření.

Letošní podzim sice není nijak extrémní, ale stabilní průběh počasí, který se drží od září, ukazuje jeden z hlavních problematických bodů Energiewende. Je jím bezvětrná situace, která probíhá už téměř tři měsíce nejen v Německu ale ve velké části Evropy.

Holandský strunař Erik Verlinde namísto temné hmoty prosazuje působení temné gravitace, které vychází z informace vetknuté do samotného časoprostoru.

O neutronech se říká, že se cítí dobře jen v přítomnosti jiného pohlaví. Míní se tím částice protonů a elektronů. Jakmile je totiž od neutronů násilím oddělíme, jde to s nimi rychle s kopce. Stejně špatně to s nimi dopadne, když se je pokusíme převést do jakéhosi registrovaného partnerství. I struktura ze dvou neutronů se také okamžitě rozpadne. Dokonce ani ve třech jim to nesvědčí. Když se ale dají dohromady čtyři neutrony, zrodí se tetraneutron!

Nová metoda indukce supravodivosti v nesupravodivých materiálech by časem mohla vést k vývoji méně nákladných supravodičů.

Temná hmota, oscilace neutrin, baryogeneze, kosmologická inflace a CP problém silných interakcí. SMASH má ambici vyřešit všechny tyto palčivé problémy soudobé fyziky – přidáním šesti nových částic.

Před koncem října se rozběhl na plný výkon blok Novovoroněž II-1. Jedná se o ruský reaktor typu VVER1200/V392-M (AES2006), který je prvním reaktorem III+ generace, který je v provozu. Blok se někdy označuje i jako Novovoroněž 6.

Pohnutý osud amerického tokamaku Alcator skončil dalším zápisem do fúzní knihy světových rekordů.

Létání a bez baterií? Nikola Tesla by měl jistě z bezdrátového dronu radost

Nepřekročitelná hranice nejmenší možné velikosti hradla tranzistoru byla překročena. Stačilo použít uhlíkové nanotrubičky a sulfid molybdeničitý.

Město Calgary poskytlo část své sítě optických kabelů průlomovému experimentu s kvantovou teleportací. Kdy se dočkáme kvantového internetu?

Léto a období tajfunů zpomalilo vytváření ledové stěny. Začala analýza jednoho z nejradioaktivnějších míst mimo kontejnmenty. V části jednoho ze tří nepostiženějších měst Namie, které muselo byt kompletně evakuováno, začíná návrat obyvatel. Podívejme se na tyto a další podzimní novinky z Fukušimy.

V nedávné době došlo ke dvěma haváriím nejmodernějších raketových nosičů. Při předstartovních testech vybuchla raketa Falcon 9 a havarovala také čínská raketa Dlouhý pochod 4C. I to ukazuje, že vývoj a využívání raketové techniky není stále bez rizik.

Madala znamená v zulštině „starý“, ve světě částicové fyziky by to ale mohl být zbrusu nový boson, který by měl interagovat s temnou hmotou. Jeho existenci prý naznačují data z LHC.

Někdy stačí k zásadnímu pokroku jenom málo. Třeba přijít s novou technologií čištění uhlíkových nanotrubiček.

Pochybnosti o mimozemském původu takzvaného signálu ze soustavy HD 164595 se ukázaly jako zcela oprávněné. Můžeme si opět oddechnout, pohádkově vyspělé civilizace nám nic nesignalizují.

Jeff Steinhauer z Technionu si vyrobil virtuální černou díru v Bose-Einsteinově kondenzátu a pak pozoroval, jak spontánně vyzařuje virtuální Hawkingovo záření.

Poněkud nesouvislý rozklad (nikoliv výklad) jako reakce na situaci, kdy se kvantové počítání dostává (opět?) do módy a do oboru tečou peníze nejen z akademické sféry.

Výkon momentálně nejcitlivějšího detektoru temné hmoty na světě překonal veškerá očekávání. Ovšem detektor LUX nakonec nenašel vůbec nic.

Zatím jediným způsobem, kterým se nám podařilo poslat sondy k hranicím Sluneční soustavy a získat první informace o mezihvězdném prostoru, byly gravitační manévry při průletu kolem některé z velkých planet naší planetární soustavy. Intenzivně se tato metoda využívá také k zrychlení a zefektivnění cest k jejím různým tělesům.

Čínu máme většinou spojenou s levnými, nekvalitními výrobky. V pondělí 15. srpna se Číně podařilo na oběžnou dráhu z kosmodromu vzdáleného 1600 kilometrů od Pekingu vyslat družici QSS, která by měla položit základní stavební kameny nového typu komunikačních technologií, které vypadají, jako kdyby k nám přišly z budoucnosti.

Pátá základní síla je zatím stále ve hře. Dočkáme se přece jenom v dohledné době nové fyziky?

Tiché a stabilní modré ohnivé víry by mohly pomoct ve výzkumu mechaniky kapalin nebo třeba při šetrné likvidaci obávaných ropných skvrn.

Lovci neutrin na jižním pólu nechytili ani jedno sterilní neutrino. Prý s 99 procentní pravděpodobností neexistují. Významný kandidát na temnou hmotu zřejmě vypadává ze hry.

Vědci si namodelovali, že fotony světla mohou interagovat s jediným elektronem na povrchu nanočástic topologického izolátoru.

Slibná částice s klidovou energií 750 GeV bohužel neexistuje. Týmy detektorů LHC CMS a ATLAS prohlásily, že šlo o pouhý statistický šum.

Neuromorfní čipy by mohly prosívat data z burz, počasí nebo velkých vědeckých experimentů.

Velkorysá teorie, která je alternativou k supersymetrii, předpokládá množství dosud nenalezených skupin částic. Leccos by to vysvětlilo, ale co na to Occamova břitva?

V letošním roce by měla ruská jaderná energetika dosáhnout několika klíčových úspěchů. Ty by mohly být rozhodující pro další rozvoj tohoto oboru nejen v Rusku, ale i na celém světě.

Svet kvantových počítačov je úplne odlišný od klasického. Niektoré úlohy sa dajú lepšie modelovať na konvenčnom a iné na kvantovom systéme. Je potrebné si uvedomovať potenciál ale aj slabiny oboch možností. V článku sú predstavené základné teoretické princípy na ktorých stojí a padá realizácia kvantového počítača.

Superatomy jsou shluky atomů, které se dohromady tváří jako atom jiného druhu. Tak proč z nich neudělat (super)molekuly?

Titan se zlatem v poměru 3:1 může vytvořit slitinu s výjimečnými vlastnostmi. V biomedicíně ji už jistě pozorně sledují.

Jestli tuhle technologii atomární paměti někdo zprovozní ve velkém, tak by s ní mohl zapsat veškeré knihy světa na jedinou poštovní známku.

Data experimentu MINOS ukazují, že neutrina letí mezi místem svého vzniku a detektorem vzdáleným 735 kilometrů ve stavu kvantové superpozice.

V úterý 12. července 2016 se úplně zrušila veškerá omezení u většiny území města Minamisoma, která leží v evakuované zóně. Po městě Naraha je to druhá silně osídlená oblast v zakázané zóně. Může se tak vrátit dalších více než deset tisíc obyvatel. Potvrzuje se, že letošní a příští rok budou klíčové pro revitalizací evakuovaných území.

Extrémně tenká membrána ze sulfidu molybdeničitého by mohla rozpoutat revoluci v nanoelektronice i v energetice obnovitelných zdrojů.

Idea sluneční plachetnice se objevuje již na počátku kosmického věku, avšak její konkrétní realizace je stále na úplném začátku. Podívejme se, jak daleko jsme od budoucnosti, ve které kapitáni pod plachtovím dobývají vesmírný prostor.

Nanotechnologové Floridské univerzity poprvé vyrobili zlaté nanočástice pomocí plazmony řízené syntézy. Nový výrobní postup slibuje široké uplatnění, od nanomedicíny až po solární nanotechnologie.

Dne 4. července má přejít na orbitální dráhu okolo Jupitera sonda Juno. Jde o první zařízení, které letí k této obří planetě a využívá k zásobování elektřinou i v této extrémní vzdálenosti od Slunce, fotovoltaické panely. Sonda by měla téměř dva roky studovat atmosféru Jupitera, jeho magnetosféru a rozsáhlý systém jeho měsíců a prstenců.

U jezera Rukwa v oblasti Velké příkopové propadliny je tolik hélia, že by to naplnilo 600 tisíc olympijských plaveckých bazénů.

Podle nové studie publikované v Nature se pozemní gravitační detektory druhé generace mohou těšit na stovky událostí ročně.

Nejvýkonnějším superpočítačem se letos stal Sunway TaihuLight z čínského Wu-si, který zvládne 93 petaflops.

Jak pevná je důvěra v mezinárodní projekt prvního pořádného tokamaku ITER?

Kvantové kočky mají teď na hraní hned dvě krabice. Radost z toho mají hlavně vývojáři kvantových počítačů.

V maďarském Debrecínu nemají jenom párky. Na Institutu jaderného výzkumu tam možná v anomálních rozpadech berylia-8 objevili nový lehký boson a pátou základní fyzikální sílu.

Poprvé v historii se jim povedlo vyrobit paměť, která spolehlivě uchovává 3 bity na jednu paměťovou buňku

S pomocí mikroskopu atomárních sil v přelomovém experimentu proměřili síly, které udrží gekony na skle.

Řádkovací tunelová mikroskopie nevidí do vnitřku molekul. Ani žádná jiná stávající zobrazovací metoda. Ale my dovnitř vidět chceme!

Na Velkém hadronovém srážeči to žije, i když nesráží částice. Ve hře jsou sgoldstina, pion-like bosony nebo Higgs-like bosony. A co na to kuna?