V následujícím období se před českou elektroenergetikou objevuje několik závažných rizik a lze vidět několik možných scénářů, ze kterých se jeden nakonec realizuje. Jaký to bude, závisí na místních podmínkách i situaci a trendech v našem okolí i celé Evropě. Česko má sice schválenou svou energetickou koncepci, ale za dva roky od její aktualizace se pro její realizaci téměř nic neudělalo. Je tak dobré si možná rizika a scénáře podrobněji rozebrat.

Nejen česká energetika je silně ovlivněna snahou o snížení emisí oxidu uhličitého. Evropská unie v této oblasti vyhlašuje nové a stále ambicióznější cíle. Podívejme se, jaké jsou možnosti pro dosažení nízkých emisí v elektroenergetice a co lze v této oblasti udělat v Česku.

Spojené státy usilovně hledají prostředky, s nimiž by bylo možné zasáhnout proti jaderným zbraním zdivočelého severokorejského režimu, a přitom neobětovat značné počty civilistů z Jižní Koreje. Pomohla by zbraň proti elektronice?

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren roste v současnosti nejrychleji ze všech zdrojů elektřiny. S poklesem ceny solárních panelů a růstem možností skladování elektřiny roste i očekávání jejich podílu v energetickém mixu. Ovšem současné technologie skladování energie možnosti využití fotovoltaiky stále silně ohraničují. S využíváním tohoto zdroje počítá i státní energetická koncepce Česka. Je tak vhodné se podívat na jeho vlastnosti podrobněji.

Není v nich ani ždibec elektroniky. Nové 3D tištěné objekty z různých typů plastu ale přesto komunikují s internetem. Před užaslými diváky se teď otevírají úplně nové možnosti.

Blesk, to není jenom tak. Mohutný úder elektrické energie za bouřky vyvolává zvláštní efekty, které bychom tam vlastně ani nečekali.

Na Zemi prší rozmanité částice kosmického záření. Jsou mezi nimi i pozitrony, tedy antihmotové protějšky elektronů. Je jich ale příliš na to, aby jejich zdrojem mohly být blízké pulzary.

Postačí tenký a prudký proud vody, který vhodným způsobem dopadá na destičku s triboelektrickými vlastnostmi. A výsledkem je sice mikroskopický, ale naprosto reálný prstenec plazmatu.

Technologičtí supergiganti IBM a Google zkřížili kordy ve vývoji kvantových počítačů. IBM teď skóruje s prototypem kvantového procesoru, který obsahuje celkem 50 qubitů.

Světlo může procházet přes průhlednou kapalinu přímo, nebo krkolomně klikatými cestami v suspenzi (kapalině s rozptýlenými nanočásticemi), délka jeho cest je v obou případech stejná. Tento paradox, který matematici před třemi lety předpověděli, se nyní podařilo experimentálně prokázat. Stal se z něj „zdánlivý paradox“. A platit má obecně, tedy i pro gravitační vlny procházející galaxiemi.

Podle Einsteinovy obecné teorie relativity by rychlost šíření gravitačních vln měla být stejná jako rychlost světla. Díky nedávné detekci gravitačních vln vzniklých při splynutí kompaktních komponent binárních hvězdných systémů se dá shoda těchto rychlostí ověřit s vysokou přesností. Je to jedna z významných možností pro testování platnosti obecné teorie relativity a dalších gravitačních teorií.

Nedávný objev dvojitě kladného a dvojitě půvabného baryonu ksí rozpoutal peklo ve fyzice subatomárních částic. V tom nejlepším smyslu slova.

Kvantová teorie předpovídá, že entanglement může provázat nespočet atomů najednou. Ale pozorovat to, tak to není vůbec jednoduché. V Ženevě to dokázali nepřímo, s využitím kvantového opakovače.

Kdo chce zažít efekty přítomnosti černé díry na vlastní kůži, mohl by to zkusit ve virtuální realitě relativistického simulátoru Ústavu fyziky v Opavě.

Experiment LIGO zaznamenal už čtyři případy emise gravitačních vln způsobených splynutím černých děr. Za tento objev byla také udělena letošní Nobelova cena za fyziku. Stále se však čekalo na detekci gravitačních vln ze splynutí neutronových hvězd. A zaznamenání takového případu bylo ohlášeno právě nyní. Zároveň bylo zaznamenáno i světelné záření z této události.

Fyzici už zjistili, že s nimi při odhalování těch největších tajemství vesmír moc nespolupracuje. Zoufalí vědci teď hledají nové cesty, jak vytěžit něco zajímavého z Velkého hadronového srážeče LHC.

Objev temné hmoty natož temné energie to sice není, i tak je ale hezké, že baryonová hmota ve vesmíru nakonec sedí na naše modely. Analýza velikého množství párů galaxií nakonec zviditelnila kosmická vlákna řídkého plynu.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku dostali podle očekávání vědci, kteří se podíleli na detekci gravitačních vln. Je to přirozené, jedná se o naprostý průlom, který nám otevírá úplně nové okno do vesmíru. Toto pozorování je také prvním přímým pozorováním černých děr a umožní jejich podrobné studium, které může znamenat i průlom v naší cestě za kvantovou teorií gravitace.

Nenápadná studie simulací kvantového fenoménu v kovech rozpoutala bouři. Jedni se radují, že stoprocentně nežijeme simulované životy v simulovaném vesmíru, druzí kroutí hlavami, že prý takový výzkum nic nedokazuje.

Nejlepší atomové hodiny historie udělají chybu pouze 3,5 krát za každých 10 trilionů tiknutí. Takové hodiny by mohly pomoci testovat obecnou relativitu nebo lovit další gravitační vlny.

"Za rozhodující přispění k detektoru LIGO a pozorování gravitačních vln" letošní cenu přiznal výbor trojici astrofyziků ve složení R. Weiss (polovina ceny), druhou polovinu si rozdělí B.C. Barish s K.S. Thornem.

Prezidenti čínské a rakouské akademie věd dali řeč po ultra zabezpečené mezikontinentální kvantové lince. Jsme svědky počátky éry kvantové komunikace?

Nedávné pozorování čtvrtého případu splynutí černých děr pomocí gravitačních vln ukazuje začátek intenzivního studia těchto objektů. Mohla by vést k poznání vlastnosti jejich horizontů a průlom v testech gravitačních teorií a možná i cestu ke kvantové gravitaci. Tyto znalosti jsou kruciální pro rozhodnutí, zda bude možné využívat k mezihvězdnému cestování černé díry nebo warpový pohon. Podívejme se na toto téma podrobněji.

ARCA Space Corporation mají lineární motor s tryskou tvořenou centrálním tělesem, neboli motor typu aerospike. Teď ho čekají pozemní testy a možná i slibná budoucnost.

Další případ splynutí černých děr pozorovaný pomocí detekce gravitačních vln potvrzuje začátek éry gravitační astronomie. Tentokrát událost zachytily hned tři detektory na dvou kontinentech. Tedy dva detektory amerického systému LIGO a evropský detektor VIRGO.

Pokud ve vesmíru nevládne obecná relativita, ale bimetrická gravitace, tak bychom mohli časem detekovat oscilace gravitačních vln.

Až doteď byly tri-anionty jen takovou nepříliš stabilní hříčkou z laboratoře. Nový tri-aniont z beryllia, bóru a aniontu CN je ale všechny strčí do kapsy.

Podle kolapsové teorie dochází k samovolným a náhodným kolapsům vlnové funkce. Co když takové kolapsy generují gravitační pole?

Nový čip dovede uložit informaci v podobě fotonů. Zatím je sice udrží jenom po dobu 75 nanosekund, ale i tak to je docela slušný začátek velkolepých kvantových sítí

Stane se thorium palivem budoucích reaktorů založených na roztavených solích? V Nizozemí věří, že ano, a zahajují průkopnický projekt SALIENT, který otestuje materiály i technologie pro thoriové reaktory.

Jaderné elektrárny patří k nízkoemisním zdrojům, které u nás mají asi největší potenciál. Je proto dobré se podívat, jaký je stav jaderné energetiky ve světě i u nás. A jaké možnosti se v této oblasti dají očekávat.

Pokud Čína vyřešila konstrukci SQUID magnetometru s velkým dosahem, tak tím získá výhodu při prosazování svých zájmů v okolních mořích.

Pokud se potvrdí dohady, tak gravitační observatoř LIGO zachytila něco jiného, než dosavadní srážky černých děr hvězdných velikostí.

Již v roce 2005 se podařilo prokázat existenci nové fáze jaderné hmoty, ve které jsou kvarky uvolněny z hadronů a vytvářejí spolu s velkým počtem vzniklých gluonů materií s extrémními a velmi exotickými vlastnostmi. Ukázalo se, že se na rozdíl od původních teoretických předpovědí chová jako kapalina, a to kapalina supratekutá. Již dříve se změřilo, že její viskozita je extrémně nízká, blízko teoreticky nejnižším hodnotám a nyní se podařilo určit i její vířivost, jejíž hodnoty jsou také extrémní.

Jednomolekulové magnety s lanthanoidem dysprosiem fungují při teplotě mínus 213 °C. Teplota kapalného dusíku, který by snadno a levně chladil servery v datacentrech, je už nadosah.

Průlomový experiment s přenosem více datových toků současně rychlostí 50 gigabitů za sekundu otevírá ohromné možnosti pro terahertzovou komunikaci.

Velký hadronový srážeč zvládne daleko více, než jenom Higgsovy bosony. Teď mají na kontě dlouho marně hledaný kvantový jev, při němž fotony působí na jiné fotony.

Těžaři jistě uvítají velmi přesné a slušně přenosné zařízení, které měří nepatrné odchylky v lokálním gravitačním poli. Na scénu přicházejí kvantová detekční zařízení.

Rychlé rádiové záblesky zůstávají tajemstvím. Nemohly by být jejich zdrojem axionové hvězdy, které se srážejí s akrečními disky supermasivních černých děr?

V druhé půli července se podařilo proniknout s podvodním robotem do nitra kontejnmentu třetího bloku. V něm je vysoká hladina radioaktivní vody a bylo potřeba využít robota, který by se dokázal v takové vodě pohybovat a pracovat. Robot v kontejnmentu pracoval tři dny a s největší pravděpodobností našel na jeho dně ztuhlou taveninu vzniklou z roztaveného paliva a konstrukce aktivní zóny reaktoru.

Důvtipný trik fyziků využívá největší struktury ve vesmíru a nabízí nové pohledy na výzkum elementárních částic.

Velmi exotická anomálie by mohla mít velmi praktické důsledky pro vývoj nové elektroniky.

Pokud je naše Galaxie plná technicky vyspělých civilizací, tak by mohly používat galaktický internet. Jeho stavba by prý zabrala asi 300 tisíc let a rychlou komunikaci rozhodně nečekejte.

Fyzikální výzkum někdy připomíná scénář divoké vědecké fantastiky. Ale v případě studia mysli kvantového Maxwellova démona je to opravdu jenom zdání.

Tahle civilizace potřebuje energii. A ještě více baterie. Někdy zcela nepatrné, jindy ohromné. Muskova Tesla postaví doposud největší baterii svého druhu v Austrálii.

Kvantová informatika si zatím všímala hlavně qubitů. Co to ale zkusit s quDity v podobě mnohobarevných fotonů, které pojmou mnohem více stavů, nežli jenom nulu a jedničku?

Notorická známá sloučenina dvou vodíků a kyslíku není kapalinou se složitými vlastnostmi. Vlastně jde o dvě jednoduché kapaliny s velmi složitým vztahem. Vysvětluje to jinak dost podivné vlastnosti vody.

V Laboratoři extrémního záření Univerzity v Nebrasce mají nejvíce zářivý laser na světě. A nebojí se ho použít.

Na Chalmersově technice úspěšně krotí divoké elektrony ve fúzním procesu pomocí těžkých iontů neonu nebo argonu. Komerčně použitelný fúzní reaktor se spoutanou energií hvězd by teď měl být zase o něco blíže.

Unikátní astronomické pozorování předvedlo efekt obecné relativity v celé její kráse. Trpaslík Stein 2051 B ze souhvězdí Žirafy ohýbá svou gravitací světlo vzdálené hvězdy.