Je to úsvit nové éry částicové fyziky. Gigantické urychlovače částic se přes noc staly mamuty, které nejspíš čeká vyhynutí. Nějaký čas to potrvá, ale částice se teď budou víc a víc urychlovat na vlnách brázdového pole.

Nanotrubičky z uhlíku a nitridu bóru dělají zajímavé kejkle s vodou. Z normálně amorfního chuchvalce molekul vody se uvnitř nanotrubičkek s vhodnými rozměry stává 2D led, v němž jsou molekuly vody ztopořené jako přímky.

Detekční WiFi sítě využívají všudypřítomné WiFi signály, které ohmatávají všechno ve svém okolí. Jejich nasazení na veřejných místech by ušetřilo techniku, lidi i peníze.

Zní to šíleně, ale zvuk se prý vzpírá gravitaci. Když zařvete a někdo to poslouchá na pořádně velkou vzdálenost, tak se zvuk vašeho hlasu poněkud, ve skutečnosti zcela nepatrně, povznese proti zemské přitažlivosti. Fonony mají mít nepatrně zápornou hmotnost a podle odborníků je to skoro jako antigravitace.

Nově navržená technologie pro urychlovače částic a další podobná zařízení počítá se srážením paprsků pozitronů s paprsky elektrony, tedy částic hmoty a antihmoty. Pokud se to povede, tak se urychlovače částic z CERNu scvrknou do běžné fyzikální laborky.

Proces vzniku nanoplazmatu ve shluku atomů xenonu po zásahu pulzem rentgenového laseru na volných elektronech je nesmírně rychlý. K jeho záznamu bylo nutné použít jako sondu femtosekundový infračervený laser. Nakonec je z toho nová metoda pro zkoumání hmoty v nanoměřítku.

V současné době se dokončují další reaktory III+ generace a zároveň uveřejnilo vedení čínské společnosti SNPTC celkové náklady na vybudování reaktorů AP1000 v Číně. Celkové náklady jsou už jasné i u dalších bloků. Proto je zajímavé se podívat na to, za kolik se takové reaktory dají pořídit. Zvláště, když se o jejich budování v Česku uvažuje.

Operátoři mašiny na zázraky v CERNu prohnali atomová jádra olova s jediným elektronem. Byly to svérázné atomy, ale takové hrátky mají svůj dobrý důvod. Na LHC by díky nim mohla vzniknout Gama továrna, projekt na výrobu extrémně energetických fotonů gama záření.

Optická neurální síť s deep learningem prošla prvními testy. V budoucnu by se mohla stát základem aplikací, které vyžadují hodně rychlou umělou inteligenci.

Černé díry jsou nebezpečné a velice vzdálené. Fyzici si je ale zamilovali a rádi by vytvořili alespoň jejich modely. Zajímavé možnosti v tomto směru nabízí neuvěřitelně všestranný grafen.

V Japonsku už běží devět reaktorů. Připravil se přístup na patro s bazénem pro vyohřelé palivo u druhého bloku. Reálně se tak může začít připravovat cesta k jeho vyklizení. Ve vybraných místech probíhá intenzivní dekontaminace těch nejvíce zasažených oblastí. Pomáhá tomu i otevření silnice 114, která přes ně vede. Fukušima byla vybrána jako výchozí bod putování olympijské pochodně.

Detektory EMPAD a metoda ptychografie umožnují pořizovat snímky elektronovým mikroskopem v rozlišení 0,39 ångströmu. To je momentálně platný světový rekord.

Kvantoví fyzici si postavili rotor z nanočástic ve vakuu. Když ho roztočí neuvěřitelnou rychlostí, tak s ním mohou studovat vlastnosti vakua a všelijaké kvantově mechanické podivnosti.

Když spojíte ferrofluid s jemně strukturovaným pevným substrátem, tak dostanete chytrý povrch, který je možné nastavit magnetickým polem. Je to vlastně jednoduché, důmyslné a velmi slibné do budoucna.

Koncem června došlo v Číně k zahájení štěpné řetězové reakce hned u dvou nových reaktorů III+ generace. Jedná se o evropský reaktor EPR firmy Framatom v elektrárně Tchaj-šan a reaktor AP1000 firmy Westinghouse v elektrárně San-men. Už v květnu se do provozu dostal i čínský reaktor III. generace ACPR-1000. V současné době tak už je v provozu šest typů reaktorů III. generace.

Blazar se zvučným jménem TXS 0506+056 se stal historicky prvním spolehlivě známým vesmírným urychlovačem, který dovede odpálit neutrina a částice kosmického záření o těch nejvyšších pozorovaných energiích. Hotová mašina na zázraky!

Nová rektena na infračervené záření je vytvořena z běžných materiálů a je možné ji vyrábět standardními technologiemi elektronického průmyslu. Jednoho dne by se takové rekteny mohly podívat do vesmíru a pohánět tam satelity a meziplanetární sondy.

Včera na Mezinárodní konferenci o fyzice vysokých energií v jihokorejském hlavním městě Soulu fyzici pracující na projektu ATLAS (A Toroidal LHC ApparatuS ) v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN oznámili, že našli důkaz rozpadu Higgsova bosonu na dva spodní kvarky b (bottom quark). Podařilo se jim to zkombinováním výsledků měření ze dvou experimentů Velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider – LHC).

Britští kvantoví inženýři postavili kvantový nanogenerátor náhodných čísel, který by mohl rozpoutat revoluci v zabezpečení elektronických zařízení a online komunikace.

Systém tří mrtvých hvězd je pozoruhodnou vesmírnou laboratoří. Nedávno v ní otestovali obecnou relativitu a silný princip ekvivalence. Einstein prošel se ctí.

Potřebujete se skrýt před zvědavými zraky infračervených kamer? Ať už z jakéhokoliv důvodu? Nový nanomateriál z černého křemíku vylepšeného stříbrem to zařídí snadno a relativně levně.

Německý stellarátor si připisuje jeden úspěch za druhým. Podaří se mu předběhnout klasické tokamaky, jejichž vývoj doprovází řada obtíží a komplikací?

Materiáloví vědci z Walesu vyvinuli převratný systém, který monitoruje teplotu a chemické složení tavené oceli v reálném čase. Takové zařízení ušetří jedné ocelárně mnoho milionů ročně.

Fyzici mohou být na samotném okraji vysněného kontinentu stability. Pokud vyrobíme či najdeme hornodolní hmotu, tak bychom mohli spustit hornodolní energetiku, podle všeho uživatelsky příjemnější než fúzní energetiku.

Prototyp malého fúzního reaktoru ST40 soukromé společnosti Tokamak Energy dosáhl teploty 15 milionů °C. V roce 2030 chtějí dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě.

Nedávné výsledky experimentu MiniBooNE ve Fermilabu potvrzují starší kontroverzní pozorování experimentu LSND v Los Alamos. Buď jde o nějakou systematickou chybu v těchto experimentech anebo otevíráme svět nové fyziky v podobě sterilních neutrin.

Experiment MATHUSLA by mohl uspět tam, kde LHC zatím vychází naprázdno. Chytíme exotickou fyziku za pačesy v krajině na francouzsko-švýcarském pomezí?

Když ultraintenzivní laserový pulz zasáhne mikrobublinku v hydridu, tak by mělo dojít k její implozi a vyzáření spršky vysokoenergetických fotonů. Nově navržený fenomén by se mohl stát základem nových urychlovačů částic a rozmanitých aplikací od medicíny až po energetiku.

Když výzkumný letoun Lovec hurikánů odvážně vletěl do hurikánu Patricia, tak tam ve výšce 2,5 kilometrů detekoval proud pozitronů, který sršel směrem k Zemi. Jak je vidět, exotickou antihmotu můžeme zkoumat i venku za bouřky.

Američtí fyzici rafinovaně využili elektromagnetických sond tvořených svazky elektronů a s jejich pomocí zmapovali rozložení tlaku uvnitř jediného protonu. Jako první tím pádem dokázali změřit mechanickou vlastnost subatomární částice.

Šikovná manipulace laserovými paprsky vymáčkne z elektronů v polovodičích neuvěřitelné věci. Mohly by i zkvantovatět, což by přivedlo kvantové výpočty do pokojové teploty. Nastupuje valleytronika!

V nitru ledových obrů panuje extrémní horko a tlak. Přesto je tam nejspíš led, superionizovaný. Takže je to peklo, které zamrzlo.

Novovoroněž 6 je první blok III+ generace v provozu. Nyní na něm proběhla první pravidelná odstávka pro výměnu paliva. Je tak dobré se podrobněji podívat na první zkušenosti s tímto blokem i na celkovou situaci okolo nových pokročilých ruských reaktorů.

Od září do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji.

Fosforečnan monoamonný je skvělý na pěstování úhledných barevných krystalů pro děti. Vědci krystal této látky jen tak náhodou strčili do magnetické rezonance a s úžasem zjistili, že v něm je pozoruhodný časový krystal. Po objevu rychle zavětřili vědci i vojáci, kteří si od časových krystalů slibují úžasné nové technologie.

na důvěryhodnější a potenciálně testovatelnou teorii.

Malý reaktor na uran-235 se stane klíčovým prvkem energetických systémů lidských základen na Měsíci nebo Marsu. Teď už jenom stačí vybrat posádky a kolonisty a pustit se do práce. Na Marsu i na Měsíci je místa dost.

Šikovní nanoinženýři kvantově provázali mikrorezonátory, a také mikrobubny. V obou případech jde o objekty na hranici viditelnosti pouhým okem, které se skládají z mnoha miliard atomů.

Kvantový radar by přinesl revoluci v detekci nenápadných letadel a dalších bojových strojů. Kanadští fyzici usilovně vyvíjejí praktický zdroj entanglovaných fotonů, který je pro kvantový radar klíčový.

Po vhodné úpravě dřeva by to v mnohých případech možné jistě bylo, o tom jsou přesvědčeni američtí vědci na Katedře materiálového výzkumu a inženýrství Marylandské university. V časopisu Nature zveřejnili finančně efektivní a průmyslově využitelný postup, který k takovému cíli směřuje. Samozřejmě vše zdokumentovali výsledky mnohých testů.

Časoprostor se chvěje gravitačním vlněním. S novou a velmi citlivou metodou detekce bude možné číst gravitační vlny velkého počtu srážek černých děr a neutronových hvězd.

Ohlídat výrobu a šíření jaderných zbraní není úplně snadné. Fyzici pro tento účel vyvíjejí detektor antineutrin WATCHMAN, který bude sídlit v potašovém dolu Boulby na severu Anglie a sledovat odtamtud jaderné reaktory.

Gravitaci obvykle známe jako sílu, která drží pohromadě galaxie a planetární systémy. Jak ale funguje v mikrosvětě, v měřítku nanometrů?

Před 84 lety se objevila předpověď, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. A nejspíš nikdo nevěřil, že by to bylo reálně možné. Věda ale pokročila a ve Velké Británii žhaví lasery, aby se o to pokusili.

Některé fúze potřebují ohromné a nesmírně drahé laserové systémy. A pro jiné si výkonný laser postaví studenti na univerzitě. Jaderná fúze v mikroměřítku by se mohla uplatnit v technologiích zobrazování a měření.

Otázka zněla: Je z kůže, nebo kůry stromu?

Od havárie ve Fukušimě I uplynulo už sedm let. Podívejme se, jak pokročila likvidace následků havárie a revitalizace zasažených území. Práce v tomto směru se zrychluje i s tím, jak se blíží Olympiáda v roce 2020, která využije i sportovní zázemí v prefektuře Fukušima.

Kvantové rovnice již dávno zdomácněly ve světě nepatrných částic. Občas ale podle všeho prosakují do makrosvěta. Astrofyzik zjistil, že se Schrödingerova rovnice pěkně hodí na popis evoluce některých pořádně velikých struktur ve vesmíru.

Je to paradox. Čtvrtý nejběžnější pozemský minerál ještě nikdo neviděl na vlastní oči v přírodní podobě. Vyskytuje se totiž v zemských hlubinách. Na světle se ocitl až nedávno, díky unikátnímu nálezu v diamantu.

Díky elektrickému pohonu, který si nasává z okolí řídký vzduch, by mohla vzniknout celá nová třída satelitů pro nízké oběžné dráhy. Palivo si posbírají cestou kolem planety a vydrží tam velmi dlouho.