…aneb Karnská pluviální epizoda a nadvláda dinosaurů

…aneb Představuje se Staurikosaurus

…aneb Kdo se (nejen) schová, vyhraje

…aneb Další střípky do mozaiky masového vymírání K-Pg

…aneb Zajímavý příběh exempláře Wankel Rex

…aneb Představuje se Taurovenator violantei

Okouzlující pustina jihoaustralských Ediacara Hills vydala další pozoruhodný objev. Quaestio simpsonorum připomíná miniaturu Hádankářova robotického vysavače Roomba. Pokud se vědci nemýlí v interpretaci, jde o jednoho z prvních živočichů s rozlišenou pravou a levou stranou těla.

…aneb Pár vět o aviatických dovednostech pterosaurů

…aneb Představuje se Labocania aguillonae

…aneb Co nám prozrazuje fyzika o čelistech a zubech obřího teropoda

…aneb Jak šel čas s tyranosauridem albertosaurem

Paleontologům dlouho nebylo jasné, zda pterosauři vůbec létali. O tom už sice dneska nikdo nepochybuje, ale o stylu jejich letu se dál vedou spory. Objevy mimořádně zachovalých fosilií na Arabském poloostrově vnášejí do záhad spojených s pterosauřím letem nové světlo.

…aneb Objev prvního „kapesního“ tyranosaurida

…aneb Dožili se "kvecalkoatlové" (Quetzalcoatlus) konce křídy?

Smilodoni patřili v pravěku k zabijákům par excellence, ale jejich cesta k mistrovství byla hodně dlouhá a spletitá.

…aneb Pár slov o trávení největších dinosaurů

Když se lámou kontinenty v riftových zónách, dochází k narušení zemského pláště. Ten se rozvlní přízračnými vlnami, které se šíří geologickou rychlostí 15-20 km za milion let a vyzvedávají kratony, stabilní jádra kontinentů. Při tom vznikají masivní a divácky velmi atraktivní ostré srázy, eskarpmenty.

…aneb Jak rychle se pohybovali vládci druhohorních souší.

…aneb Největší hypotetický „rex“ by vyvážil tři dospělé slony

Když desková tektonika vyzdvihovala Alpy a Karpaty, v evropském moři Paratethys, severním výběžku tropického oceánu Tethys, vzniklo ve východní části střední Evropy a v jihovýchodní Evropě úžasné subtropické souostroví. Před 15 miliony let jsme měli na hranicích třetihorní karibik s korálovými útesy a bláznivě bohatou přírodou.

…aneb Rekordně velcí pliosauridi

…aneb Aktuální statistika ke 200. výročí objevu dinosaurů

…aneb Fantastický objev potenciální křídové molekuly dědičnosti

Velká zvířata vymírala vždy. Ostatně i ta malá. Vymizení megafauny před cca 50 tisíci let bylo ale úplně jiné. Za posledních 66 milionů let se nestalo tak divné a selektivní vymírání velkých druhů, přestože klima skáče jako splašená koza prakticky neustále. Všechno ukazuje na jediného podezřelého. Miluje maso.

…aneb Co se opravdu stalo před 66 miliony let

…aneb Co nám o atletických dovednostech „krále“ teropodů prozradila nová studie

…aneb Pohled na jediné přeživší dinosaury

…aneb Další přírůstek do „terminální dinosauří megafauny“

…aneb Co jste nevěděli o excentrickém reverendovi

…aneb Kde všude už byli na našem území objeveni dinosauři

…aneb Na skok do permokarbonu

…aneb Nové poznatky o vzniku i konci pozoruhodných tyreoforů

…aneb Život a smrt v podání pozdně křídových žížal, šneků a loděnek

…aneb 80. výročí zničení Přírodovědného muzea v Mnichově

…aneb Proč už dnes sauropodní „potápěč“ neprojde

…aneb Kdo byl prvním vědecky popsaným tyranosauridem?

…aneb Největší dravý teenager všech dob?

…aneb Nové výzkumy potvrzují kataklyzmatickou povahu vymírání K-Pg

…aneb Představuje se Mamenchisaurus

…aneb Vědecké oživení vícenásobné dinosauří mrtvoly

…aneb Jak byl 20. února 1824 formálně popsán Megalosaurus

…aneb 260 let od objevu „ještěra od řeky Mázy“

Před dávnými a dávnými časy, za dob předdinosauří éry rostla v kanadském bažinatém terénu rostlina nepodobná všemu, co dnes známe. Zjevem připomínala obrovskou obrácenou záchodovou štětku.

…aneb Kdo dumal nad tříprstými stopami v kameni

…aneb Číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

…aneb Malé ohlédnutí za loňským rokem v dinosauří paleontologii

…aneb Vánoční představení druhu Leaellynasaura amicagrafica

…aneb Pár vět o velmi zajímavém objevu

…aneb Kolik druhů neptačích dinosaurů známe ze souvrství Hell Creek

Linie vedoucí k dnešním savcům strávily téměř dvě třetiny celkové doby své existence s nepříliš sympatickými druhohorními dinosaury. Podle nové hypotézy molekulárního biogerontologa de Magalhaese to mohlo vést ke ztrátě dlouhověkosti a s ní spojených genů a molekulárních mechanismů.