Psi s mutací Shank3 nejsou schopní "naladit se na stejnou vlnu" s lidmi při sociální interakci, což jinak psi dovedou a je to základem jejich výjimečného vztahu s naším druhem. Proto mohou být modelem autismu při výzkumu. Pokud ale tihle psi jednorázově dostanou LSD, jejich sociálních interakce to dramaticky vylepší. Jsme na prahu psychedelické léčby autismu?

Lidé si dokážou najít místo k sexu na těch nejnepravděpodobnějších místech. Kosmické lodi sloužící k vesmírné turistice nebudou výjimkou. Před početím v kosmu ale vědci varují.

Když hraje elektronickou hru shluk lidských neuronů, není to zase tak šokující. Když je to ale jenom kus hydrogelu z elektroaktivních polymerů, v němž není ani špetka biologie? Hydrogelový mozek nejen obstojně hraje Pong, ale díky emergentní paměti se ve hře rychle zlepšuje. Co asi obživne příště?

Když se octomilky ocitnou v blízkosti mrtvolek svého druhu, dramaticky to zasáhne jejich nervový systém. Jak nedávno zjistili molekulární fyziologové, taková událost spustí „algoritmus,“ který skrz stimulaci určitých neuronů v mozku octomilek zřetelně zrychlí jejich stárnutí. Jako by zešedivěly hrůzou...

Výzkum šimpanzů a bonobů naznačuje, že možná přehlížíme jejich trvalá homosexuální partnerství. Právě z nich se přitom podle amerického primatologa Aarona Sandela mohly vyvinout heterosexuální romantické vztahy, jimiž se dnes tak pyšníme. Evoluční historie má smysl pro ironii.

Možná eskalace konfliktu na ukrajinském bojišti, ale i riziko zažehnutí dalších válečných konfrontací (nejen) mezi státy s jadernou výzbrojí motivovala mnohé významné vědce připojit své jméno k veřejné petici, která vyzývá vlády k závazku, že jejich země žádnou jadernou zbraň nepoužije jako první.

Neolit bývá považován za ráj na Zemi, v němž první zemědělci jásali nad úrodou a stády dobytka. Bioarcheologové ale přinášejí úplně jiný obraz Evropy, plné dramatických střetů, v nichž byly ničené celé komunity. Na kostech více než 1 z 10 pohřbených lidí z období neolitu v severní a západní Evropě našli stopy po zásahu zbraní. To dnešek je klidný a kouzelný svět.

Potravinová bezpečnost ve světě se zhoršuje. Hlavní příčinou ale nejsou omezení exportu kvůli vojenským konfliktům, nýbrž zdražování energií a především hnojiv. Podle simulací to v dohledné době může vést k milionu mrtvých a 100 milionům podvyživených, především v nejvíce chudých a zranitelných oblastech světa.

MIT neboli Massachusettský technologický institut je pro nás jakýmsi majákem serióznosti a o výsledcích tamních vědců referujeme často a rádi. Tentokrát to bude o nedodržování lékařských doporučení.

Jakmile roztála nejmladší doba ledová, společnosti dávných lidí se začaly rozvíjet. Podle nové analýzy 17 faktorů, které mohly působit na jejich vývoj, měl nemalý význam přechod na zemědělství, spojený s vyšší produkcí potravin. Zásadní roli ale sehrály vojenské inovace, především zavedené železných zbraní a jezdectva.

Máme schopnost nejen posoudit, ale i odsoudit asociální chování již v raném dětství? Je tedy pravděpodobně vrozená? Japonští vědci svou studií prokazují, že ano.

Výsledky studie, kterou zveřejnil britský odborný měsíčník Journal of The Royal Society Interface naznačují, že navigační schopnosti mořských želv zdaleka nejsou dokonalé a svůj cíl někdy složitě hledají.

Za jedno z nejúčinnějších opatření mírnících dopady pandemie COVIDu-19 je považováno očkování. V mnoha zemích světa je zdravotnickými autoritami i politickou reprezentací řešena otázka, proč poměrně velký počet lidí vakcinaci daného typu důrazně odmítá či se k ní staví rezervovaně.

V gabonském národním parku Loango žijí šimpanzi i gorily. Doposud jsme si tam nevšimli, že by na sebe byli agresivní. Nedávno se to změnilo. Šimpanzi vytvořili útočnou skupinu a napadli dvě tlupy goril. Dospělé gorily uprchly, ale dvě gorilí mláďata zaplatila životem. Vědci teď pátrají po příčinách vražedného útoku.

Z výsledků studie zveřejněné v akademickém časopise Nature Medicine vyplývá, že v zemích, jejichž obyvatelé nejméně věří svým vládám, je také nejmenší ochota se nechat očkovat.

Není neuron, jako neuron, některé jsou POMC. Francouzští vědci nyní odhalili, jak určitý typ neuronů navozuje naše přehnané sympatie k ledničce. Možná jsme již blízko možnosti tlumit nutkání, jemuž řada z nás není schopna odolat.

Davy nejsou ani tak moudré, jako hádavé. A mají sklon věřit nebezpečným hloupostem, pokud z nějakého důvodu souzní s jejich postoji a názory. Když přijde krize, tak lidé ve větších skupinách mají sklon podléhat zcestným informacím nebo beznaději, což paralyzuje jejich reakce v okamžicích, kdy jde hlavně o čas.

Tohle je apologetika „panických nákupů“. Jsme emotivní zvířata malých tlup, v nichž jsme během evoluční historie museli čelit mnoha drsným rizikům. Jednou z mála účinných zbraní, které jsme po naprostou většinu této doby měli k dispozici, je izolace. Shromažďování zásob je relevantní, prakticky podvědomou přípravou na takovou izolaci. Jestli je tohle chování k smíchu? Záleží na úhlu pohledu. Kdyby se naplnily špatné scénáře, tak tenhle smích zmrzne na rtech.

Lidé nejčastěji lžou svým blízkým. Ale jejich motivace nejsou tak hrozné, jak hrozně to zní. Lháři experti jsou výřeční a dovedou splétat své lži do jinak pravdivých nebo alespoň uvěřitelných příběhů, v nichž je pak lži obtížné detekovat. A když si někdo o sobě myslí, že je opravdu dobrý lhář, tak obvykle lže jako na běžícím pásu.

Gréta Thurnbergová dorazila na plachetnici do USA, kde se má v září zúčastnit klimatického summitu OSN. Vstříc jí vypluje sedmnáct plachetnic a účast této celebrity bude jedním z vrcholu tohoto setkání. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že směr, kterým se vydala jí symbolizovaná kampaň, není dobrý a ke zlepšení životního prostředí i snížení emisí nepřispěje.

„Běžte s tou chemií do hajzlu, tak nějak bych to shrnul“ – to je citát z diskuse pod jedním z mých dříve uveřejněných textů o glyfosátu. Ten výrok by šel ignorovat, či smazat a zapomenout. Byla by to ovšem škoda. Jde totiž o standardní projev těžké nemoci postihující čím dál větší procento populace. Jde o výrok nesoucí typické znaky chemofobie.

Elon Musk vzbudil rozruch oznámením, že jeho firma Neuralink pracuje na „hacknutí mozku“. Ve stínu téhle zprávy stojí první úspěchy při umělé implantaci myšlenek do mozku – zatím jen u myší. 

Greta Thurnbergová si dovolila vyslovit se proti démonizování jaderné energetiky. Hlavně němečtí zelení aktivisté tak okamžitě vystartovali proti jejímu „jadernému lobbismu“.

Deziluze z politiky nutí část Evropanů hledat alternativy. Třeba v náručí politické umělé inteligence. Zároveň se ale velmi bojí, že je roboti a inteligence připraví o práci a chtějí po politicích, aby jim zajistili ochranu a potřebné regulace, i kdyby to mělo znamenat zpomalení technologického rozvoje.

Extra porce testosteronu dělá z mužů „zvířata“ a snadný cíl marketingu.

Trikem Pepka námořníka!

Twitter si došlápl na radikální islamistické zmetky a vychází to. Vliv radikálních účtů Daeš na obecenstvo Twitteru klesá.

Dr. Pačaurí už před rokem kvůli sexuálnímu skandálu musel odstoupit z funkce předsedy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Bývalá zaměstnankyně obvinila Radžendru Pačaurího ze sexuálního obtěžování. Nyní uplynul rok a policie vydává 500 stránkovou zprávu o vyšetřování, se svědectvím 25 klíčových svědků. Nevylučuje se, že Pačaurí bude zanedlouho zatčen.

Někdy se ekonomové pletou psychologům do řemesla a pak se z toho dozvíme, jak moc kde jsou lidé upřímní a čestní a jak se ta jejich poctivost podepisuje na dosahovaném ekonomickém růstu.

Australská zoo dnes představila mládě, kterého se ujala jiná březí samice hned poté, co jeho vlastní matka při porodu zemřela.

Nejnovější články v časopisech PLoS ONE a Nature referují o závěrech ruského výzkumu z něhož vyplývá, že před šesti sty miliony lety, kdy jsme si ještě lebedili na dně moře, jsme již tehdy byli symetričtí, měli jsme coelom, nervovou soustavu a mávali jsme okolo svými chapadélky.

…aneb Válečný špión, který zkoumal dinosaury

aneb pozitivní příběh propojení vědy a ochrany tropické přírody …

...aneb nedoceněný génius prehistorické tvorby by se dnes dožil 110 let

Nová simulace vesmíru EAGLE ze superpočítačů Cosmology machine a Curie nabízí docela věrné zobrazení galaxií, protože zahrnuje vliv intenzivních galaktických vichrů.

Té, co pravěkému umělci stála modelem, by devět z deseti lékařů diagnostikovalo obezitu. Stejně vysoká a jen o několik tisíc let mladší „Francouzka“, se v mnohém podobá naší nejznámější „Moravance“.

Někdo rád loví vysokou, někdo zase děvčata (na vysoké). Amatérský astronom Koichi Itagaki z japonského města Yamagata ležícím ve stejnojmené prefektuře má úchylku navýsost zajímavou: loví supernovy. A vypadá to, že před několika desítkami hodin narazil na jednu zbrusunovou...

Mozečky jsou sice malé, v evoluci primátů a především lidské linie ale možná sehrály velmi významnou roli, v souvislosti s používáním nástrojů a rozvojem řeči.

Shakespeare z něj udělal hrbatou vraždící zrůdu. Existuje ale i pohled nezatížený nánosem zostuzovací propagandy dynastie Tudorovců završené nadšenectvím viktoriánské éry. Jasno do věcí postupně vnáší výzkum kostry vykopané před pár lety na parkovišti ve městě Leicester.

Turingův test pokořil simulátor třináctiletého chlapce Eugena Gootsmana. Jedni to vidí jako historický úspěch počítačových věd, druzí upozorňují na možné nedostatky.

Vědci ze tří institucí (Columbia University, Harvard University a Massachusetts Institute of Technology) nezávislými metodami zkoumali svitek, který zmiňuje Ježíšovu manželku a dospěli k závěru, že je starobylý. Vyvrátili tak argument nedůvěryhodnosti zachovaného artefaktu (někdy přezdívaného Evangelium Ježíšovy ženy), čímž zavdali důvod k diskusím o smysluplnosti celibátu a nejen to.

Po rozbahněném ústí řeky v okolí dnešního Happisburghu ve Velké Británii se procházeli lidé. Takhle to zní celkem banálně, nicméně tato procházka se odehrála někdy před 780 000 lety až jedním milionem let. Starší otisky bytostí rodu Homo jsou známy už jen z Afriky.

O evoluci člověka, společných předcích, chování lidoopů a striptérkách s Janem Zrzavým.

Redakce Nature vytipovala top ten jmen vědy v letošním roce. Najdete mezi nimi mistra klonovače, neohrožené viroložky, lovce exoplanet, bojovnici proti patentování genů a také vynálezce perovskitových solárních článků.

Podle 400 tisíc let staré mitochondriální DNA jsou lidé z Jámy kostí ve španělské Atapuerce blízce příbuzní záhadným denisovanům. Kam čert nemůže, tak nastrčí hominina z Denisovy jeskyně.

Přesněji řečeno, endogenní retroviry původně objevené u neandrtálců a denisovanů nosíme dodnes v našich genomech. Chce to jen trochu pátrat.

…aneb jak byl zánikem vládců planety ovlivněn blanokřídlý hmyz

Možná ano. Pokud se potvrdí, že Lebka 5 a ostatní lebky z Dmanisi náležely jediné populaci lidí, tak přijdeme o člověka zručného, neandrtálce i hobity z Floresu. Posledních dva a půl milionů let evoluce člověka by obstaraly dva velmi úspěšné druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

Podle studie tvarů rukou z pravěkých jeskynních maleb to není vyloučeno. Tři čtvrtiny z nich odpovídají ženské ruce.

aneb matička Země, ale tatíček Mars.