Barva očí, vlasů či pleti patří k nejnápadnějším rysům našeho zevnějšku. Barva kůže sehrává významnou roli při ochraně před slunečním zářením. V oblastech blízko rovníku nebo ve velehorách čelíme vyššímu riziku poškození dědičné informace ultrafialovou složkou slunečních paprsků. Hrozí nám rakovina kůže. Tmavá pleť nás účinně chrání. Proto mají tmavou pleť obyvatelé rovníkové Afriky, australští domorodci, ale i indiáni z jihoamerických And či Tibeťané. Barva očí a vlasů žádnou významnou funkci nemá. Většina obyvatel Země má vlasy černé a oči hnědé. Nejpestřejší výjimku tvoří původní obyvatelé Evropy. Najdeme mezi nimi modrooké blonďáky nebo zelenooké ryšavce s pletí plnou pih.ˇ

Mladší spoluobjevitel struktury DNA a nobelista James Watson byl spláchnut médii za neopatrné výroky na adresu černých spoluobčanů, o něž se podělil s novinami Sunday Times Magazine.

Odešel jeden z největších českých popularizátorů vědy.

Tým archeologů Arizonské státní univerzity učinil převratný objev v zátoce Mossel v jižní Africe. V pobřežní jeskyni nalezli doklady o konzumaci mořské stravy (hlavně škeblí), užívání hlinky z okolních skal a nástroje staré 165 +/- 16 tisíc let. To je doba, kdy v Africe začalo vládnout velké sucho a většina Afriky byla pokryta pouští.

Do tohoto místa vždy redakce doplňuje stručný obsah článku. Tentokrát to nedokázala.

Neandrtálci žili až daleko na Sibiři.

Anatomie zápěstních kostí „hobita“ Homo floresiensis je tak primitivní, že vylučuje jeho příslušnost k druhu Homo sapiens. Padá tak teorie, podle které byli „hobiti“ defektní příslušníci druhu Homo sapiens postižení mikrocefalií a dalšími dědičnými neduhy.

Homo habilis jako první člověk? Kdepak. Podle nejnovějších nálezů byl jen vedlejší slepou větví. A Homo erectus byl podle všeho vyznavačem gorilího životního stylu.

Vědci získali hmatatelný důkaz o předkolumbovských cestách Polynésanů do Nového Světa.

Otázka vzniku lidské chůze po dvou se vrátila na stromy.

Živé organismy mají schopnost do určité míry řídit své životní pochody. Výzkum těchto pochodů byl celoživotní náplní akademika Laufbergera. Předpokládá to ovládat několik oborů. Laufberger je zvládnul na světové úrovni. Za objev ferritinu (1935) byl někdy v letech 1956 –1958 nominován na Nobelovu cenu. Zasloužil se o proslulost československé kardiologie. Před 60ti lety napsal první moderní teorii činnosti mozku na světě.

Vědci z Washington University v St. Louis (USA) a Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology – IVPP (Čína) studovali 40 000 let staré kosterní pozůstatky moderního člověka nalezené poblíž Beijingu a dospěli k názoru, že s teorií o šíření moderních lidí „ven z Afriky“ to zřejmě nebude tak jednoduché, jak jsme si to dosud představovali.

Nekřížili, křížili, nekřížili, křížili. Jako na houpačce se v poslední době mění názory paleontologů na sex moderních lidí s neandrtálci. Posledním „hitem“ odborné literatury je, že se mezi sebou kromaňonci a neandrtálci přece jen křížili.

Sovětský letecký a raketový konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov se narodil 12. ledna 1907 (Žitomir, Ukrajina).

Britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu 1942. Patří mezi nejvýznamnější a nejpozoruhodnější vědce současnosti.

Naší zbraní proti zákeřným neandrtálcům docela dobře mohl být trik s rozdělením ekonomických rolí mezi muže, ženy a děti.

Neandrtálci se lišili od člověka druhu Homo sapiens pouhým půl procentem dědičné informace, i když měli za sebou více než půl milionu roků samostatného vývoje. Vyplývá to z analýz DNA izolované z kosti neandrtálského člověka staré 38 tisíc let.

Dosud byly považovány za nejstarší písmo Ameriky znaky na pečetním válečku nalezeném v Mexiku. Je datován do doby před 2500 lety. Kamenná deska zhotovená Olméky je také z území dnešního Mexika, je však starší. Její stáří se odhaduje na 3000 let.

Člověk si namnožil gen MGC8902. Má jej bezmála padesát kopií, zatímco šimpanzi jich stačí deset. Funkci genu halí tajemství. O to více prostoru máme pro spekulace, že se právě tento gen podílelna evolučním vzestupu člověka.

Stále titíž vědci zpochybňují existenci druhu Homo floresiensis stále neudržitelnějšími tvrzeními. Bohužel, otiskl jim je vědecký časopis PNAS.

Další skupina vědců se kloní k názoru, že v případě člověka z Flores se nejedná o nový lidský druh, ale o nemocného jedince.

Před 150 lety byla objevena první fosílie našeho nejbližšího vyhynulého příbuzného. Bylo to v údolí Neander blízko Dusseldorfu. Vědci z Lipska nyní ohlásili, že do dvou let hodlají genom Neandrtálce přečíst.

Australští a indonéští vědci předložili další důkaz ve prospěch teorie, podle které byli „hobiti“ z ostrova Flores samostatným druhem člověka. Tentokrát se neargumentuje kostmi, ale kamením – tedy kamennými nástroji a způsobem jejich výroby.

S neandrtálci ne, s lidmi Homo erectus možná ano. S předky šimpanzů skoro jistě. Tak lze shrnout výsledky výzkumů, které se v poslední době zabývaly možností křížení člověka s jinými druhy.

Objev lidských koster na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Patřily minilidem z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní podali další důkazy proti alternativní teorii odpůrců, že by mohlo jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

Objev lidské kostry na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Mělo jít o minilidi z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní tuto myšlenku opouštějí, mohlo totiž jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

Po zlomcích mitochondriální DNA se podařilo týmu Svanteho Pääba izolovat také jadernou DNA z ostatků neandrtálského člověka. Její analýzy svědčí o tom, že jsme s neandrtálci neměli mnoho společného.

S BiDilem to nevypadá dobře, čínská sňatkománie možná zdraží zlato...

Nemáte rádi posezení v zubařském křesle? Tak to buďte rádi, že jste nežili před 9 000 lety na území dnešního Pákistánu. Zažili byste vrtání zubů na úrovni doby kamenné.

Velikost mozku hraje důležitou roli pro IQ. Aspoň v určitém věku a v určité oblasti mozku.

Spor o pravost hrobu Kryštofa Kolumba rozřešily genetické testy. Teď pátrají genetici po rodišti slavného mořeplavce.

Genetické testy slavného „ledového muže“, jehož tělo bylo objeveno v alpském ledovci v roce 1991, naznačují, že snad byl postižen neplodností.

Nejstarším Homo Sapiens je opět Omo I. Je totiž ještě starší než se myslelo.

Analýza desítek pohřebišť přímo dokládá, že zemědělství způsobilo na mnoha místech po světě dramatické zvýšení porodnosti.

Pilování zubů je ve světě celkem rozšířený zvyk. Evropě jako kdyby se vyhýbal. Nejnovější nálezy ale dokazují, že Vikingové pilování zubů praktikovali.

Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.

Okolo osídlování Ameriky původním obyvatelstvem je poslední dobou velký rozruch. Objevují se indicie a důkazy, které mění nebo zcela vyvrací to, co se považovalo za téměř uzavřené.

Znepokojivou zprávu přináší vědecký časopis Human Reproduction. Výzkum několika španělských šťouralů naznačuje, že některé metody asistované reprodukce mohou vyústit v nechtěný přenos mikrobiální DNA do dědičné informace vznikajícího zárodku.

Kamenné nástroje nalezené ve východní Anglii svědčí o tom, že lidé tam žili již před 700 000 lety. Lidé se do severních oblastí Evropy dostali o 200 000 let dříve než jsme se domnívali.

Co si myslet o šlápotách člověka na americkém kontinentě z doby před 1,3 milióny let?

Kromě hledání stop vody, analýzy hornin a sledování počasí se rovery na Marsu věnují též pozorování meteorů. Planeta nedávno procházela proudem částic z Halleyovy komety, které zde na Zemi můžeme pozorovat jako n-Aquaridy a Orionidy. Na Marsu ale zdánlivě vylétávají ze souhvězdí Blíženců.

Překvapením skončila prověrka údajně nejstarších lidských šlápot na americkém kontinentu. Vědcům se zdálo přehnané stáří 40 tisíc let. Teď určili jejich stáří na 1,3 milionu roků.

Dohadování o tom, jaký je genetický původ moderních Evropanů, podle všeho hned tak neskončí. Vědeckými rubrikami českých médií proběhla zpráva, podle které byla provedena analýza mitochondriální DNA prvních zemědělců a porovnána s mtDNA současných evropských populací. A výsledek? Pouze minimální shoda.

V Indonésii na ostrově Flores byly objeveny další ostatky Hobitů.

Rozdílné pohyby očí Evropanů a Asiatů při pohledu na stejné fotografie prozrazují, že západní a východní kultury úplně odlišně vnímají svět kolem sebe.

U města Tbilisi byla nalezena lebka Homo erectus stará 1,8 miliónu let!

Americký antropolog soudí, že podle zeštíhlení kůstek prstů, k tomu došlo před 30-40 tisíci lety.

Tendence prosazovat se, být asertivní nebo dominantní patří k vlastnostem, které zásadně ovlivňují, zda daný jedinec vynikne ve svém oboru či ve své komunitě. Ponechme v tuto chvíli stranou, jak je asertivita důležitá k prosazení se v jednotlivých oborech lidské činnosti. Důležitější pro nás je, že tato vlastnost je znatelně výraznější u mužů a je často odměněna přízní druhého pohlaví. Jinými slovy větší sexuální aura se dá očekávat u Václava, který se právě probojoval do čela místních dobrovolných hasičů ve srovnání s jeho vrstevníkem Karlem, který tráví většinu času lepením modelů letadel.

Při výběru partnera se nám v mozku perou dva protichůdné přístupy. Soupeří spolu pachy s atraktivností tváře.

Planeta u trojhvězdy, objev fosílií z ediakarské doby, život v mezihvězdném prostoru, v ČR možná vyroste nové špičkové medicínské zařízení, námět na investici... Následuje pravidelný přehled odkazů.