Vyplynulo to ze studie amerických psychologů, kteří zkoumali, jak se politický názor odráží v názorech na smysl bytí a na radost ze života.

Objemnější lidský mozek není lineárním zvětšením menšího. Některé oblasti se zvětší prokazatelně výrazněji než jiné. Vzor těchto změn není náhodný.

Teorie praví, že si události vybavujeme díky vytvořeným neuronovým synapsím. Kalifornští vědci injekcí ribonukleové kyseliny nyní tuto obecně předpokládanou představu značně nabourali.

„Negativní korelace mezi racionalitou a religiozitou má kořeny v upřednostňování intuitivních reakcí zejména, když intuice a logika jsou v protikladu“ – zní název článku Richarda E. Dawse a Adama Hampshira z Laboratoře výpočetního, poznávacího a klinického zobrazování mozku londýnské Královské univerzity, kteří se rozhodli prověřit tvrzení: „Je dobře prokázáno, že religiozita nepřímo úměrně koreluje s inteligencí“. Výsledky zveřejnili v časopisu Frontiers in Psychology.

Naše vnímání je omezeno smysly a ještě více naším soustředěním a představivostí. Když něco hledáme, tak obvykle nehledíme ani napravo ani nalevo a pěkně systematicky pátráme po tom, co chceme najít. Podle neuropsychologů tím pádem možná přehlížíme nápadné věci kolem sebe.

Když je řeč o umělých inteligencích, tak si lidé obvykle představují kovově chladné elektronické mozky, které jsou striktně bez emocí. Jenomže to může být veliký omyl.

Ti, kteří nyní čekají článek o něčem lechtivějším, než je typografie, mají smůlu a je zbytečné aby četli dál.

Mezi vymoženosti současné techniky patří věci, které nám ulehčují život, jako je třeba rozpoznání řeči nebo obrazu. Málokdo ale ví, že to funguje díky umělým neuronovým sítím.

Neuromorfní čipy napodobují fungování mozku. Potřebují k tomu umělé neurony a také umělé synapse, které je propojí. Nové synapse z křemíku a germania jsou dalším krokem k umělým mozkům. Čipy o velikosti nehtu, které se vyrovnají superpočítači, by určitě nebyly k zahození.

Mluvení ze spaní je fascinující fenomén. Francouzští vědci ho detailně prozkoumali z více než 900 záznamů mluvících spáčů. Jejich výsledky jsou pozoruhodné.

Před 20 lety se lidé začali děsit, že počítače začínají být chytřejší než člověk. Garry Kasparov tehdy podlehl Deep Blue. Letos nás ten stroj už děsit nemusí. Nevyhraje ani jedinou ze sta partií proti Alpha Zero.

Žijeme v informačně nebezpečné době. Bezpečnostní systém Morpheus by měl chránit počítače neustálým přesouváním dat. Bude takový pohyblivý cíl opravdu hacknutívzdorný?

Chcete mít mozek na internetu? Stačí mobilní čtečka EEG, Raspberry Pi a připojení k síti.

Klínopisná tabulka Plimpton 322 vznikla kolem roku 1800 př. n. l. Australští matematici konečně odhalili, jaký byl její účel. A nejlepší je, že ji objevil Indiana Jones.

Svět jako počítačová simulace, rozkoše solipsismu, Boltzmannovy mozky. Je to ale vůbec věda a co na to Ockhamova břitva?

Všechna náboženství mají jedno společné. Vydávají se za to pravé, které nás přivede ke spáse. Spásou přitom myslí až stav po smrti. I když se v představách, co se s námi po smrti děje, rozcházejí, u všech na tom věřící mají být za všech okolností lépe. Z logiky věci by se tedy ti, na něž čeká stav blažené spokojenosti, měli „překročení Rubikonu“ obávat méně, než příslušníci tábora nevěřících, které má provázet řada trablů.

Úsměvné iniciativy typu Práce 4.0 by měly volit přiléhavější název, například Práce 0. Nastupující technologická revoluce vezme člověku tradiční vyšší profese, včetně lékařů, právníků, architektů nebo učitelů.

Tak jako biologické vakcíny fungují proti virům, tak by i mediální vakcíny mohly imunizovat lehkomyslné uživatele zdivočelých sociálních sítí.

Před půl rokem se v článku o superpočítačích na Oslovi psalo: „Čína kraluje žebříčku nejrychlejších superpočítačů už 7. rok“.

Kanadská studie zjišťovala, do jaké míry nás bydlení poblíž rušné komunikace vystavuje riziku stát se sklerotikem, parkinsonikem nebo dementním.

Moderní zobrazovací techniky začínají přicházet na kloub náboženským duchovním prožitkům. Ve chvílích, kdy se věřící cítí být „Bohu blíž“, zjišťuje magnetická rezonance v mozkovém centru odměny aktivitu charakteristickou pro uspokojování žádostivosti po sexu či droze.

V Googlu si pěstují umělou inteligenci, před kterou je teď lepší nemluvit.

Bylo to cílem výzkumu a nešlo o žádné složité šifrování. Ale jak se říká, každý začátek je těžký.

Začněte hrát videohry!

Inteligence je považována za jedno z nejkontroverznějších témat na poli psychologie. Přesto se dá říci, že měření IQ je považováno za její největší úspěch. Jak k tomu došlo? Komu za to psychologie může poděkovat? A je vlastně za co děkovat?

Topologické izolátory, molekulární strojky, autofagie a muži důchodového věku. To jsou v kostce letošní nobelovky.

Na právě probíhající konferenci v kanadském Torontu věnované Alzheimerovi, což je už tradičně největší světové fórum věnované demenci, vzbudilo zájem vystoupení amerických psychiatrů z Columbia University. Hned dvěma nezávislými pracemi potvrdili, jak podle toho, jak se nám přestává dařit rozeznávat pachy, lze bezbolestně předpovědět riziko kvapného úbytku paměti. Třešničkou na dortu toho všeho je, že na to stačí několik minut a víme to nejspíš lépe, než po magnetické rezonanci či rizikovém šťourání se v pacientově mozkomíšním kanálku.

Umělá inteligence ALPHA deklasovala zkušené instruktory stíhacích pilotů US Air Force. Měl by se z ní stát neocenitelný pomocník na bojových misích.

Nejnovější studie britských neuropsychofarmakologů dokazuje, že psilocybin z lysohlávek lze s úspěchem využít k léčbě vražedných depresí.

Vrány novokaledonské, a spolu s nimi i kavky a havrani obstáli v testu inteligence. Důvtipní ptáci se vyrovnali šimpanzům a bonobům.

Halucinogeny byly donedávna tabu. Teď se ale vracejí do vědy s plnou parádou. Díky pokročilým technologiím neurozobrazování můžeme sledovat, co se vlastně v mozku na tripu děje.

Desková hra go už dlouhá léta platí za poslední klasickou logickou hru, v níž počítače nedokáží přelstít lidský mozek. Toto tvrzení však možná už za několik málo dní nebude platit. Ve středu 9. března totiž začne přelomová událost v oboru umělé inteligence: zápas počítačového programu AlphaGo od společnosti Google DeepMind proti nejsilnějšímu hráči světa poslední dekády Lee Sedolovi z Koreje.

Budeme a nejenom to. Poslechneme nejspíš jeho pokyny i v případě, že nás povede špatným směrem. K překvapivým závěrům dospěla studie Georgijské techniky.

Chcete potěšit a vzdělávat svoji umělou inteligenci? Přečtěte ji pohádku!

„Pod vlivem této látky nelze zapojit představivost. Lidé, na které působí, nejsou schopni zkonstruovat lež, protože nemohou logicky myslet“.

Jde náboženství s vírou dohromady a kolik je kde ve světě mezi vědci věřících? To se pokoušeli zjistit socilogové z Rice University.

Ti, kdož „zbaští kdejakou volovinu“ (buy into pseudo-profound bullsh*t) jsou na tom se svou verbální i všeobecnou inteligencí, poněkud vlevo od průměru populace. Častěji propadají spikleneckým teoriím a tíhnou k užívání homeopatik.

Po zničení obou obrovských bitevních stanic čelí Galaktické impérium vojenskému, politickému a také velmi drsnému ekonomickému kolapsu.

Dříve nás zakulacovaly jitrničky, ovárek a kachničky. Dnes jsou to rychlá občerstvení, co nám tvarují figuru a nahrávají sedavému způsobu života. Ještě horší je, že se takovému stravování daří k lenosti přemluvit i jeden typ buněk, které jinak mají ve zvyku šmejdit po celém mozku. Zatím co my si z nudy začneme okusovat konce nehtů, ony se pouští do konečků výběžků svých kolegyň.

Američtí vojenští výzkumníci tvrdí, že ano, a novou technologii už testují na lidech.

Když jsem panu Váchovi začátkem dubna napsal, že bych s ním rád udělal rozhovor do této série článků, tak mi během 2 minut nadšeně odpověděl slovy „pojďme do toho“. Kvůli jeho velké pracovní vytíženosti se dokončení rozhovoru protáhlo. Můj původní plán využít znalosti pana Váchy k odpovědím na otázky z prvního dílu série, které řeší problematiku duše z pohledu vývojové a evoluční biologie, nakonec nevyšel, ale i tak jsem se dozvěděl některé nové zajímavé skutečnosti. Bohužel jsem si také potvrdil některé staré předsudky o katolických knězích.

Data Science Machine by mohl být skvělý nástroj na „big data“. Nicméně, jestli má terminátorský Skynet nějaký stín, tak se právě o něco prodloužil.

Zrod hlavních světových náboženství je pro jejich stáří zahalen tajemstvím. Historikové nám často nabízí vícero spekulativních hypotéz vysvětlujících okolnosti vzniku konkrétních náboženství. Naproti tomu dobře zdokumentované kulty 20. století nám umožňují přesně sledovat podmínky, které vedly k jejich zrodu a šíření, což nám zpětně umožňuje lépe odpovědět na otázky, proč vznikají a jak se šíří náboženství obecně.

Populární forma Pascalovy sázky zní zhruba takto: Vírou v Boha člověk nemůže nic ztratit, může pouze nekonečně vyhrát. Absencí víry člověk nic nezíská, ale může nekonečně dlouho trpět v pekle. Věřit je proto sázka na jistotu. Myslím si, že se Pascal a s ním všichni, kdo nějakou formu této sázky používají k apologetice, se v této úvaze mýlí. Pojďme se podívat, kde jsou slabá místa Pascalovy „sázky na jistotu“.

To, jestli sní androidi o elektrických ovečkách, stále nevíme, ale můžeme se podívat na výplody fantazie neurálních sítí vytvořených v Google Reaserch Lab.

V USA běží první klinická studie působení extáze na sociální fobie autistů. Pokud jim dokáže pomoct, bude to nejspíš znamenat další rehabilitaci oblíbené taneční substance v očích odborníků.

Astrocyty

Během minulého týdne se v redakci Osla sešly dvě poměrně obsáhlé kritiky k sérii článků „Zeptejte se svého kněze“. I když se přímo netýkají popularizace vědy (jako ostatně celá série), může být zveřejnění těchto úhlů pohledu přínosné pro pochopení plurality názorů ve společnosti. V závěru obou příspěvků dostal prostor i kritizovaný J. Špaček.