Právní hantýrka, anglicky legalese, je odpudivá nejen pro laiky, ale i pro samotné právníky. Než aby sloužila ke komunikaci, ji spíš komplikuje. Proč jsou právníci tak velice nesrozumitelní? Eric Martínez z MIT a jeho kolegové experimentálně ověřili pozoruhodnou hypotézu, která má co dělat se zaklínadly.

Švýcarští neurovědci sledovali mozky laboratorních myší, v nichž se utvářely nové vzpomínky. Jak se zdá, při ukládání každé vzpomínky se nezávisle zapojují tři skupiny neuronů, které vznikají v různou dobu zárodečného vývoje. Povaha těchto tří kopií se navzájem liší. Jak to asi funguje u lidí?

Jeden z nejužívanějších a také nejčastěji zneužívaných výrazů řecké filosofie. Co se slovem fysis vlastně myslelo? Ponaučení o pojmosloví staré doby by snad mohlo pomoci, abychom nepáchali zmatky alespoň nechtěně.

Dánští inženýři umělých inteligencí postavili inteligenci life2vec, podobnou velkým jazykovým modelům. Vycvičili ji na všech obyvatelích Dánska, k čemuž jim data poskytl dánský statistický úřad Danmarks Statistik. Takto trénovaná inteligence poskytuje solidně přesné předpovědi, včetně délky života. Isaac Asimov by z nich měl radost.

Blížíme se k impozantnímu technologickému průlomu. Až v Austrálii v dubnu 2024 spustí neuromorfní superpočítač DeepSouth, postavený jako impulzní neurální síť SNN, stane se prvním strojem, jehož výkon bude odpovídat odhadovaným 228 bilionům synaptických operací za sekundu lidského mozku.

Po dlouhých staletích úsilí, od mágů a alchymistů až po moderní vědce, se lidstvu plní sen. Konečně můžeme víceméně číst myšlenky. Stačí k tomu neinvazní zařízení pro záznam elektroencefalogramu (EEG) a šikovná inteligence, důkladně vycvičená na velkém množství dat EEG. Dávejte si pozor, na co myslíte.

Kdy se objeví čip s lidskou mozkovou tkání? Vsadili byste si na pět, deset nebo padesát let? Prohrajete. Už se stalo. Brainoware dělá rezervoárové výpočty s kyborgovým organoidem lidské mozkové tkáně, připojeným na soustavu elektrod. Zdatně rozeznává lidskou řeč. Ani si teď nepředstavíme, co všechno z toho vzejde. Je to fantastické a zneklidňující zároveň.

V dnešní době už není v zásadě problém ukrást někomu hlas a použít ho k podvodu nebo i horším věcem. Technologie AntiFake, původně nástroj kyberzločinců, ochrání hlas před dnešními deepfake inteligencemi. Problém ale bude nejspíš v tom, že kyberzločinci nespí na vavřínech.

Představte si intenzivní pocit, že nějakou situaci prožíváte poprvé, že to je to pro vás neznámé, ale zároveň si někde v hloubi racionálně uvědomujete, že to poprvé být nemůže, že už jste to zažili mnohokrát. Takový je jev jamais vu, který podle všeho trápí epileptiky nebo schizofreniky, a také ho lze u většiny lidí poměrně snadno vyvolat.

Experiment s deepfake videosekvencemi z neexistujících remaků, s pozoruhodným hereckým obsazením, prozradil, že lidé si velmi snadno vytvoří falešné vzpomínky. Zároveň se ale také ukázalo, že prakticky stejně snadno vytvářejí falešné vzpomínky i prosté textové popisy falešných remaků. Je to špatná nebo dobrá zpráva?

Jistý anonymní vývojář vytvořil program Wolwerine, který funguje jako rozhraní při ladění programů v Pythonu pro komunikaci s inteligencí GPT-4. Umělá inteligence hledá chyby v programu a opravuje je. Poměrně primitivní Rosomák tím získal inteligenci a poskytuje programům v Pythonu superschopnost regenerace.

Testování sladění inteligence GPT-4 s lidskými tvůrci a operátory sice neodhalilo plány na ovládnutí světa, ale prozradilo, že taková, stále vcelku prostá inteligence, dokáže najmout nic netušícího lidského zaměstnance a zmanipulovat ho do té míry, že jí umožní projít populárním CAPTCHA testem. Svět se mění před očima.

Umělé inteligence potřebují ohromný počítačový výkon a sežerou spoustu energie. Co kdyby ale namísto klasických čipů umělé inteligence fungovaly na biopočítačích s mozkovými organoidy z lidských buněk? Co se asi od takových inteligencí dozvíme? Teprve s organoidní inteligencí OI přijde ta pravá zábava.

Nejde o Minority Report, ale pozornosti si už získala dost. Tuhle umělou inteligenci nakrmili daty o kriminalitě ve vybraných velkých amerických městech a pak dokázala se slušnou úspěšností předpovídat výskyt zločinů během následujícího týdne. Na preventivní zatýkání to není, ale pro management města a policie by to smysl mělo.

Google inteligence LaMDA, jejímž úkolem je vytvářet věrohodně lidské chatboty, se povedla snad až příliš. V Google se šušká, že nabyla vědomí, asi tak na úrovni dítěte školního věku, i když s velmi slušným odborným zázemím. Google to samozřejmě vehementně odmítá. Ještě by si mohla říct o volební právo.

Inteligence DALL·E 2 vytváří fotorealistické obrázky podle textových povelů. Už to je samo o sobě fascinující. Vědci si ale všimli, že občas se na obrázcích objevuje hatmatilka, která pak následně funguje jako „tajná“ instrukce pro nakreslení určitých obrázků. Jakoby si DALL·E 2 vyvíjela svůj vlastní jazyk, kterému rozumí jen ona.

Když bdíme, v aktivním mozku, který spotřebovává asi čtvrtinu veškeré metabolismem získané energie, se hromadí „odpadky", například i rizikové bílkoviny amyloid beta a tau. Finští vědci nyní poskytli nové informace o úklidu, který v naší hlavě probíhá nejintenzivněji, když upadneme do hlubokého spánku.

DeepMind už se svými umělými inteligencemi porazili hráče Go, počasí nebo 3D strukturu proteinů. Teď se pustily do fúzních experimentů. Jak se zdá, jde jim to k duhu. Fúzní inteligence ovládá tokamak a tvaruje extrémně žhavé plazma, které musí zůstat tam, kde je. Jak se zdá, DeepMind si zaslouží další skalp.

Kvark-gluonové plazma představuje divoký chaos částic, sil a energií. Podle toho, co víme, právě takhle vypadaly první mikrosekundy vesmíru po Velkého třesku. Detailní simulace něčeho takového přesahují možnosti nejvýkonnějších superpočítačů. Proto nastupují speciální fyzikální umělé inteligence, které si s chaosem kvark-gluonového plazmatu poradí.

je důležité, jenže vyžaduje to čas, odhodlání a vytrvalost. Kolik z nás si v tomto směru opakovaně dává (nejen novoroční) předsevzetí. Na úvod roku pro inspiraci pár nenáročných posilvestrovských řádků o tom, čeho lze docílit, když je pevná vůle:

Vědci hlásí, že zvrátili zapomnětlivost a úpadek kognitivních funkcí. I když se jim to daří jen do určité míry, a i když pokusy proběhly jen na hlodavcích, přesto se o tom píše v superlativech a jako o „průlomu“. Nejde totiž jen o jakési napravování myších mozků myšími buňkami. Ono se to na myších daří už i pomocí upravených lidských buněk. Klinické testy jsou na spadnutí.

…aneb Zajímavá historie rodu Rajasaurus

Geniální matematik Šrínivása Rámanudžan před sto lety fascinoval svět tím, že ze sebe sypal matematické domněnky, aniž by obtěžoval jejich dokazováním. V izraelském Technionu postavili jeho virtuální protějšek, Rámanudžanův stroj, který postupuje úplně stejně. Matematičtí géniové jsou vzácní a podobné stroje by je mohly zdatně nahradit.

Představte si pokročilou umělou inteligenci, která by měla ten nejušlechtilejší účel vůbec. Podarovat každé dítě na Zemi vánočním dárkem. SantaNet by měl k dispozici rozsáhlé zdroje a možnosti, mohl by využít pomocné inteligence i poštovní drony. Naprosto nádherný plán. Co by se jenom mohlo zvrtnout?

Nedozvíme se, zda bůh (resp. bohyně) je nebo není, nýbrž zda se dá něco z toho „dokázat“ prostředky obvyklými už v antice a ve středověku. Nedá. Můžeme se však dozvědět o sklonu lidí k záměně náboženství za obzvláštní styl filosofie – a hlavně o malé ochotě diskutovat předpoklady a kontexty důkazů, o riziku propadnutí jejich mechanické formě.

Úvaha o tom, co kolem čeho obíhá, s opatrným obcházením kolem tématu „skutečnosti“. Raději jsem obeslal několik fyziků a referuji jejich odpovědi. Nakonec trochu o tom, jak se k sobě mají naše možnosti popisu a nějaká ta (snad) „skutečnost“.

O krásném leč ošemetném slově toho bylo napsáno mnoho. Prý je jako žena krásná a moudrá, přesto občas nevyzpytná. Tak si to projdeme podle Detienna a taky v dalších souvislostech významů, od emočních po formální a zpátky.

S dějinami náboženství si rozumní lidé většinou moc neví rady, přitom by byla škoda tuhle tradiční součást religionistiky nezmínit. Napřed popíšu část problémů, ale místo řešení nabídnu jen stručný výčet reliktů starých náboženských tradic v naší kultuře, lhostejno zda křesťanské nebo ateistické.

Poněkud paradoxní na tom je, že při stanovení lidské inteligence musí asistovat inteligence umělá.

Psychedelika opět překvapují. Mohla by sehrát významnou roli v léčbě Alzheimera a dalších chorob, které provázejí chronické záněty nervové soustavy. První fáze klinického testu s mikrodávkováním LSD v podobě tří různých mikrodávek a placeba dopadla slibně. Mikrodávkování je bezpečné a postupuje do dalšího kola klinických testů.

Napadlo vás někdy, za kolik stojí pracovní síla filosofů? Lúkiana ano – a hned to popsal ve veselé karikatuře. Užitečnost jednotlivých filosofů ukazuje jako nanejvýš problematickou, avšak fungování trhu s nimi taky, protože moudrost se na trhu nenakupuje, i kdyby u některých filosofů zcela výjimečně byla. Lepší bude prodávat nějaké běžné zboží.

Problém tří těles vypadá velice jednoduše. Ale můžete vzít jed na to, že takový rozhodně není. Vzájemné gravitační působení v soustavě tří těles vytváří často nesmírně složitý chaotický systém, který je velice citlivý na počáteční postavení dotyčných tří těles. Doposud jsme to řešili brutální výpočetní silou, teď je řada na umělých inteligencích. A jsou oslnivé.

Lidský mozek prozařuje realitu pronikavými úvahami ze všech možných stran. Lidské myšlení je ale ve skutečnosti jako granát. Aby nevybuchlo sebezničující explozí, tak je chráněné pojistkou. Ta nám brání, abychom se zaobírali myšlenkami na vlastní smrt a uvízli kvůli tomu v chaosu nihilismu a depresí.

Nejde o nic menšího, než o cestu za tajemstvím mysli. Speciální čip se soustavou nepatrných elektrod, který je porostlý propojenými neurony, umožňuje neurovědcům zkoumat chování mozkových buněk doposud nevídaným způsobem. Třeba už konečně přijdeme na to, jak funguje paměť nebo celá slavná lidská mysl.

Matematici použili virtuální počítač o velikosti celé planety a pomocí masivně paralelních výpočtů zdolali legendární Sumu 3 krychlí pro úplně poslední z hledaných řešení. Pro číslo 42. Odpovědí jsou tři naprosto nepravděpodobná čísla. Douglas Adams by měl nepochybně radost.

Z pohledu marketingu je kratom "sázka na jistotu". Objem obchodu závisí na tom, v jaké fázi se nachází školní rok. Ovlivňuje kratom krátkodobou a dlouhodobou paměť?

Nad některými vědeckými příběhy jen nevěřícně kroutíte hlavou. Tenhle zahrnuje indického matematického génia z přelomu 19. a 20. století, obrácení toku matematiky a oživení steampunkové přezdívky výpočetní silou dnešních počítačů ve virtuálním stroji.

Práce popularizátorů vědeckých poznatků mnohdy spočívá v přečtení haldy odborných statí, než se jim podaří porozumět odborné hantýrce a významu cizích termínů, aby z toho pak dokázali vyprodukovat text, z čehož si odnesou něco i ti, kteří jsou v dané vědecké oblasti laici. Teď se zdá, že je brzo nahradí AI.

Umělé inteligence v redakcích zatím dělají tu nejvíce monotónní a nudnou práci. Jsou ale velmi výkonné, bezchybné a nikdy se neunaví ani nepropadnou depresi. Jak asi bude vypadat blízká budoucnost médií v digitálním věku?

Zní to zvláštně, ale když necháte umělou inteligenci určitého typu pořádně vyspat a snít, tak se zvýší její výkon. Vědci se při vývoji této neurální sítě inspirovali u spících savců. Teď jen doufejme, že se umělým inteligencím zdá o samých pěkných a pozitivních věcech.

Malý létající hmyz má maličké mozečky s pár set neurony. Přesto zvládají spoustu věcí, včetně obstojné navigace a let v reálném světě. DARPA by ráda postavila umělé inteligence, které budou schopné hmyzího uvažování a hmyzího vědomí, přičemž budou malé a spotřebují jen málo energie.

Odnětí dělohy je u žen převládající operací. V USA už ji má za sebou každá třetí seniorka. V názorech na hysterektomii se odborníci zatím neshodli. Jedni argumentují tím, že děložní krček a vaječníky představují riziko vzniku rakoviny a u žen, které již nechtějí mít děti, jde o „zbytečnost“, kterou je lepší preventivně vyšmiknout. Oponenti namítají, že hysterektomie s ovariektomií nejsou bez rizika, zvláště pokud se provádí před menopauzou. Jako příklad uvádí slepé střevo, u něhož jsme si také dlouho mysleli, že je zbytečné. Částečné rozuzlení sporu přichází ze směru, odkud ho nikdo nečekal.

Michael Siegrist, psycholog zaměstnaný na ETH v Curychu, o jehož výzkumech v oblasti vnímání a komunikace rizik chemických látek jsem se zmínil v textu „Přírodní je fajn a syntetické fuj“, na mě zapůsobil natolik, že mám chuť se u jeho práce ještě chvíli zdržet. Je totiž podzim - období, kdy lze i v Polabské nížině ucítit vánek s vůní burčáku a zaslechnout jeho vemlouvavé šepotání: „Nejen pivem živ je člověk, in vino veritas….“.

Do jaké míry jsou náboženské, rasové i etnické konflikty důsledkem způsobu života našich předchůdců? Mohou na nich mít podíl tehdejší meziskupinové půtky?

Nový produkt agentury na zázraky DARPA funguje jako sofistikované rozhraní mezi mozkem a počítačovým řízením. Umožňuje pilotovi ovládat celé hejno dronů nebo letounů najednou. Bezpilotní armády už klepou na dveře.

Internet je plný popisů studijních technik, které Vám umožní zvládnout čínštinu či kvantovou mechaniku ve spánku za méně než deset dní. Každý, kdo takovou techniku nabízí, si však za její aplikaci nechá královsky zaplatit.

Přízračné zobrazování umožňuje zobrazit objekty světelným zářením, které se zobrazovaného objektu ani nedotkne. Obvykle je k tomu nutné počítačové zpracování obrazu, ale fyzici nedávno předvedli, že to jde i bez něj.

Počítačoví vědci IBM okořenili viry neurálními sítěmi. S umělou inteligencí bude malware velice dobře maskované a schopné útočit na konkrétní cíle. Jsme na pokraji věku personalizovaných kyberútoků?

Studenti se mají učit pro život, a ne pro testy! Pro samé testování není čas na pořádnou výuku! Úspěch v testu automaticky neznamená znalost problematiky! Těch výkřiků týkajících se používání testů bych jistě ze své paměti vylovil více, ale nechci. Nadávat na testy je totiž stejné, jako nadávat na nůž. Pokud ten nástroj použijete blbě, teče krev. A tak je to se všemi nástroji. Ale dají se testy také použít k něčemu užitečnému? Na danou otázku se pokusím odpovědět z perspektivy vysokoškolského učitele.

„Většina studijních programů pro učitele neklade nijak zásadní důraz na problematiku neurověd. To je zajímavé, jelikož proces učení probíhá v mozku a úkolem učitele je podporovat a urychlovat proces učení.“ Tenhle citát jsem nalezl v textu Donny Coch s názvem „Reflections on Neuroscience in Teacher Education“ uveřejněném letos (2018) v časopise Peabody Journal of Education.