Zelený nosič virtuálního humanoida japonských vývojářů mísí rozšířenou realitu s hmatatelným světem. Nejspíš nás čekají úplně nové zážitky.

Nahlížení do mozku jsme si zvykli spojovat s pojmem magnetická rezonance. Japonští vědci na potěru kaprovité rybky ukázali, že s využitím genetických modifikací to jde i levněji.

Nedávný výzkum provedený na Přírodovědecké fakultě UK prokázal, že silné preference lidí pro férovost, mnohokrát prokázané v experimentálních hrách na diktátora a ultimátum, nejsou zdaleka absolutní.

Historicky první terénní měření oxytocinu tlupy šimpanzů z rezervace Budongo ukazuje na výrazný vliv sociálního čištění mezi přáteli, bez ohledu na jejich příbuznost. Jak se dalo čekat, hormon lásky funguje i u šimpanzů.

Jihoafričtí vrubouni používají pás hvězd Mléčné dráhy k orientaci při nočním válení kuliček trusu. To jsme se zatím o žádném živočichovi nedozvěděli.

Bílý dům v rámci online petičního systému USA odpověděl na petici podporující stavbu masivní orbitální stanice. Jak se dalo čekat, jen se samými výmluvami.

Spencer Ackerman z Wired navrhuje mikrostamping, omezení velikosti zásobníků, regulaci online obchodů se zbraněmi, vytvoření databází majitelů zbraní anebo výkup zbraní za státní peníze. Každé opatření má ale své zápory a ani všechny dohromady nikdy nezaručí absolutní bezpečí.

Staří lidé vidí svět růžovější a příznivěji hodnotí tváře podvodníků. Podle snímků z magnetické rezonance jim nefunguje podvědomý výstražný systém v anteriorní oblasti insulární kůry mozku.

Předvánoční přípravy zpravidla vrcholí nákupem vánočního kapra. Koukli jste už ale někdy během mrazivého čekání do takové kapří kádě? Pokud ne, učiňte tak určitě letos, a vezměte s sebou i kompas! Podobně to udělali vědci z České zemědělské univerzity v Praze a došli k překvapivým výsledkům, které právě dnes vyšly ve vědeckém časopise PLoS ONE.

„Dnešní společnost dovoluje přežít hlupákům, a tak se hloupost šíří na úkor inteligence,“ tvrdí Gerald Crabtree ze Stanfordovy university.

Z americké studie vyplývá, že místo toho abychom se vylepšovali, tak o své intelektuální a emocionální schopnosti již delší dobu přicházíme. Má to být proto, že skloubení inteligence a chování vyžaduje optimální souhru velkého počtu genů a udržení tak složitého systému v chodu je podmíněno vysokým evolučním selekčním tlakem. Podle provokativní hypotézy, která vyšla v časopisu Trends in Genetics, za vše může složitá síť genů, kterou je obdařen náš mozek, která je vysoce citlivá na mutace a právě ty moderní společnost z populace neeliminuje.

Říká se, že není frigidních žen, jen neschopných mužů. Není to ale tak docela pravda. Hodně na vině je i příroda, která je k slabšímu pohlaví v tomto ohledu méně přející. I proto se sexuální aktivita pro mnoho žen, namísto sdílených pozitivních prožitků, stává jen jakousi povinností a snahou vyhovět partnerovi. Porucha zvaná anorgasmie je druhým nejčastějším ženským sexuálním problémem a postihuje 30 - 40 % žen. Nápravu by jim měl zajistit testosteronový přípravek ve formě gelu.

Jak načerpat energii, když není čas si odpočinout? Možná pomohou důvěrně známé oblíbené televizní pořady, které dovedou účinně zabrnkat na lidskou psychiku.

Lidský mozek se dokáže naučit nové věci, i když spí. Spojíme příjemné s užitečným? Kde jsou hranice našich možností?

Mysteriózní schopnost lidských žen ukončit plození dětí dlouho před smrtí a stát se babičkou možná vznikla jako řešení zhoubných konfliktů mezi tchýněmi a snachami s čerstvě narozenými dětmi.

Před pár lety to žertem u příležitosti svatého Valentýna prohlásil doktor Lazar Greenfield, otisknul to časopis Surgery News a předsedu lékařské společnosti amerických chirurgů to stálo místo. Později se ukázalo, že samci drozofil s pomocí látky ve svém ejakulátu skutečně fungování mozku svým družkám mění. Nyní tvrdí něco podobného u savčích druhů kanadští výzkumníci. Budou se muset militantní feministky Greenfieldovi omluvit?

Šeptá vám hlas v hlavě? Neposlouchejte ho, možná je to toxoplasma. Cysty tohoto parazita mohou vyvolat zánět mozku, který vede u vnímavých jedinců k depresím a třeba i k sebevraždě.

Nastávají v lidském životě situace, kdy je pro pacienta smrt jediným lékem na všechny jeho bolesti?

I když kávovník pochází z Etiopie a pití kávy se do západního světa šířilo přes Evropu, horký kofeinový nápoj z keramických hrnků usrkávali v Novém světě dávno před naší konkvistadorskou pomocí.

Česká republika hodlá skoncovat s anonymním dárcovstvím spermatu pro potřeby oplození ve zkumavce. Co hrozí a co to přinese?

„Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost." Praví se v Bibli. Podle americké studie se v otázce homosexuality křesťanští věřící studenti otevřeně staví proti církvi.

Jednoduchý experiment s neprůhlednou deskou ukazuje, že mozek vnímá fantómovou končetinu velmi reálně a že stejně reálné jsou i fantómové bolesti.

Populačně, „rasově“ či etnicky smíšená manželství přibývají s globalizací našeho světa. I když to partneři s přizpůsobením se jiné mentalitě nemívají jednoduché, jsou takové páry jistě důsledkem celkově se zvyšující tolerance k jinakosti (což však bohužel nevylučuje odmítání odlišnosti u jiných osob). Při vytváření vztahu se uplatňuje pochopitelně atraktivita tváře. Zde existují univerzálně platné principy (např. symetrie obličeje), ale i známost a podobnost včetně barvy pleti a „rasově“ různých fyziognomických rysů. Je však zajímavé, že černoši preferují bělošky více než naopak a běloši preferují spíše asijské ženy než naopak.

V naší evoluci se zdůrazňuje význam tvorby nástrojů. Posuzování toho, co se odehrávalo v dávné minulosti, se týká téměř výhradně kamenné industrie. Jednoznačné rozpoznání kamenného nástroje je především spojeno s odštěpením části kamene tak, aby vznikla řezná plocha. To je nutně provedeno úderem. A zde je velkou otázkou, která se příliš nezdůrazňuje, jak mohlo dojít ke vzniku technologie postavené na úderu.

Z analýzy komplexních dat získaných v průběhu 26 let od 143 197 osob ze 67 zemí světa vyplynulo, že benevolentnější víra vede k vyšší kriminalitě. Náboženská víra obsahující silné represivní složky počet trestných činů snižuje. Země, kde věřící více spoléhají na milosrdenství nebe, než se bojí pekla, mají vyšší míru kriminality než tam, kde jsou tyto názory zhruba v rovnováze.

Snad všude na světě znají přísloví: Chceš-li být šťasten jeden den, opij se. Chceš-li být šťasten jeden rok, ožeň se. Chceš-li být šťasten celý život, zajisti si vlastní bydlení (dům, srub, byt, jurtu,...). Z rozsáhlé australské studie ale vyplývá, že tomu tak není.

Ženy nechtěně tím, jak vypadají, a chtěně tím, jak se chovají, vysílají k mužům signály, aby si jich tito všimli. Prezentují prostřednictvím své atraktivity předpoklady pro partnerství. Zajímavých studií na toto téma je mnoho a tak přibývá aspektů krásy jako hub po dešti: symetrie, plnost a červené zbarvení rtů, velké oči a jiné juvenilní znaky, bohatá kštice vlasů, hladkost kůže atd.

Význam pachu při výběru partnera je již známou daností, ba až banální záležitostí. Pro oborníky se debata odehrává spíše na úrovni, které že to látky jsou pro nás tak důležité, že mohou ovlivnit, zda k někomu přilneme a zahoříme láskou snadněji než k jiným.

Podívali jste se do kamery? Počítač už ví, co si myslíte a taky co si myslí celý národ.

Technické vymoženosti moderní doby nám umožňují žít v noci jako ve dne a ve dne se chovat jako za hluboké noci. Nezůstává to bez následků.

Věřící bývají přesvědčeni, že jejich víra je skálopevná. Praxe ale ukázala, že někteří z věřících začnou o správnosti své víry pochybovat, pokud jsou postaveni před nutnost řešit úkoly logickým myšlením. Vědci tento poznatek dávají do souvislosti se zjištěním, že u věřících převažuje intuitivní způsob uvažování nad analytickým. Zveřejnění článku s výsledky testů provází vzdouvající se vlna nevole.

Vědecká metoda se snaží vysvětlit přírodní jevy reprodukovatelným způsobem, čili tak, aby se závěry daly opakovanými výzkumy potvrdit nebo vyvrátit. To je jeden ze základních atributů vědy. Lze tedy tvrdit, že výsledky, které verifikovat nelze, do vědy nepatří. Časopis Nature uveřejnil článek, v němž britský vědecký žurnalista Ed Yong poukazuje na problém, který si podmanil psychologii a projevuje se výrazným nárůstem falešně pozitivních výsledků. Situace je vážná, přesto pravděpodobně vidíme jenom vrchol pomyslného ledovce.

Chudí lidé většinou nekradou. V rozporu se zdravým rozumem podvádějí a kradou ti, kterým nic nechybí. Proč to dělají?

K tomu, abyste přesvědčili lidi kolem, nemusíte mít pravdu. Stačí, když nabídnete silný příběh. Kompletní informace jsou při rozhodování na obtíž.

Nizozemští vědci nahlíželi pozitronovou emisní tomografií do ženského mozku ve chvílích, kdy se zaobíral lechtivými záležitostmi. Místo očekávaného nabuzení část mozku odpovědná za zpracování pohledu na svět doznala útlumu. Ženský mozek se začal starat více o dění v okolí a „přepnul“ se do módu řešení jiných záležitostí a nic s tím nezmohly ani obdivuhodné výkony pornohvězd.

Proč Dánové už v 18. století prosazovali zákaz trestu smrt? A proč byli naštvaní, když se jim to v roce 1767 povedlo?

Hvězda ti plakala růžově do uší…

Třetinu života prospíme a dodnes pořádně nevíme, proč se to děje. Snad nejuznávanější je hypotéza, která říká, že spánek je zapotřebí k tomu, aby během něj tělo trochu vychladlo. Mozek totiž usilovně pracuje i v nejhlubších fázích spánku, kdy ležíme „v bezvědomí“, při snech má dokonce vyšší spotřebu kyslíku než za plné bdělosti.

Samečci, kteří od svých vyvolených dostanou košem, propadají démonu alkoholu, zatímco ti co si užijí, jsou v pohodě a abstinují. Američtí vědci to sice zjistili u mušek octomilek, ale prý to přispěje i k objasnění mozkových mechanismů lidské drogové závislosti.

Meta-analýza šesti studií vlivu LSD na alkoholiky ze starých dobrých padesátých let dává váhu psychedelikům coby medikamentům proti závislostem. Stojíme před bodem zlomu boje proti alkoholismu?

Proč je v anglofonní zemi lepší jmenovat se Sherman a ne Colquhoun, Vougiouklakis anebo Leszczynska?

Americká armáda si pořídila nočního motýla na dálkové ovládání. Dálkově ovládaný potkan už běhá laboratořemi. Co (nebo kdo) přijde po nich?

Před 180 000 roků se lidstvo dostalo do vážné krize, protože se začalo strachovat o „duševní vlastnictví“. Východisko našlo v extrémním posílení spolupráce a nezištnosti.

Neurovědcům z Case Western Reserve University se podařilo pomocí schváleného léku zvrátit patologický průběh nemoci. Zatím jen na myších, ale zvířecím pacientům trpícím degenerací mozkových buněk, Alzheimerem, léčba vrací schopnost poznávat okolí a paměť. Jenom v USA by tato terapie měla pomoci 5,4 milionům nemocných, které čeká nejprve hledání klíčů, později ztráta orientace a nakonec nepoznávání ani těch nejbližších.

Z aktivity neuronů ve sluchovém centru dobrovolníků vyčetli vědci celá slova. Nastává čas telepatických čteček cizích myšlenek?

Kalifornští sociální psychologové sérií pokusů prokázali pozitivní působení klevet. Nejen na komunitu lidí, ve které se šíří, ale i na ty, kteří je šíří.

Potom v sobě máte více soucitu, tvrdí vědci z Kalifornie a Illionis.

Pokud se chováme podle počítačového modelu vědců z Princeton University, potom jedinci, kteří nemají dostatek informací a na dění nemají svůj vlastní názor, fungují jako brzda minoritních trendů a přispívají k uplatňování demokratických rozhodovacích procesů v řízení společnosti.

Soucit s druhým není výhradně lidská vlastnost. Nově byl prokázán dokonce u potkanů.

Potkali jste právě někoho zajímavého a chtěli byste okamžitě a také spolehlivě odhadnout v hrubých rysech jeho osobnost? Spolehněte se na smysly a čichněte si!