Česká vláda v těchto dnech rozhodla o výsledku tendru o výstavbě nových jaderných bloků v České republice. Vítězem se stala jihokorejská firma KHNP s reaktorem APR1000. Zároveň vláda rozhodla, že se bude stavět dvojice bloků v Dukovanech a součástí smlouvy bude i opce na dvojici bloků v Temelíně. O využití opce se pak rozhodne v následujících pěti letech.

Jsem konstruktér ve firmě zabývající se strojírenstvím primárně pro energetiku, takže mi není lhostejný problém elektroenergetického trhu, s nímž je něco v nepořádku. Nebudu se zabývat proč, kdo a za co může – to je politická otázka. Položil jsem si ale otázku, jaká by přibližně měla být cena elektřiny, aby elektroenergetika měla šanci být v dlouhodobějším horizontu 20 a více let ufinancovatelná. Nechť článek v diskusi ekonomové opraví a zpřesní.

Nejen vývoj počasí v roce 2021 zásadně ukázal, že se přechod k nízkoemisní energetice nedá realizovat bez jaderných zdrojů. Zdá se tak, že alespoň u části evropských států se postoj k jádru mění. Evropská komise tak zařadila jádro k zeleným zdrojům energie, i když s podmínkami. Ty je však třeba správně interpretovat. Štěpná řetězová reakce se konečně rozběhla u bloku Olkiluoto 3. Do provozu se v roce 2021 dostalo šest reaktorů III. generace a jeden pokročilý malý modulární reaktor.

Pořádná zima ještě nezačala, a už se jasně ukazuje, kam by mohly vést nezdravé trendy v evropské i světové energetice. Ceny plynu i elektřiny dosahují v celé Evropské unii rekordních výšek. Velmi dlouhá období s minimálním větrem jasně dokazují, že pouze na obnovitelných zdrojích se energetický mix nedá postavit.

Začalo to jako recese při náhodném setkáním módního virtuálního návrháře s ekonomem. Dvě profese snad ani nemohly být od sebe dál. Po šesti letech spolupráce je z toho mezi sociology vysoce ceněná publikace.

…aneb Smutné svědectví nejdražší fosilie všech dob

Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.

Od chvíle, co korona utekla z Wu-chanu, byla pandemie prakticky nevyhnutelná. Nemá smysl nad tím plakat. Ale neměli bychom dělat zbytečné chyby. Podle studie amerických ekonomů, která vycházela z dynamiky pandemie španělské chřipky 1918, je trade-off mezi pandemickými opatřeními a ekonomickou aktivitou iluzí. Ti, kdo preferují ekonomiku před zdravím lidí, dopadnou jako Chamberlain. Zásadním poučením je: „Pandemic economics are different than normal economics!“

Nejen jako ohlas na studentské hnutí se stále více v řadě velmi různorodých médií diskutuje o možnostech cesty k nízkoemisní energetice. Je důležité, aby se od diskuzí postupně dospělo k reálným krokům, které by umožnily postupnou efektivní a dostupnou náhradu fosilních zdrojů u nás, bez ohrožení sociální stability a životní úrovně.

I při oteplení o 2°C bude za sto let svět 11x bohatší než dnes.

Postupující globální oteplování přináší velké výzvy. Naštěstí už se před námi rýsují technologie, s nimiž by bylo možné ohřívání planety přinejmenším zpomalit. Jsou to mocné nástroje, se kterými jistě nebude na škodu zacházet s rozmyslem a opatrně. Je to ale lepší, než kdybychom v otepleném světě měli jen oči pro pláč.

Zelené organizace zveřejnily svou představu o složení a práci budoucí uhelné komise. Podívejme se na to, co lze vyčíst z jejich představ.

Před několika dny vyšla na serveru oenergetice úvaha Michala Šnobra o možnosti, že Německo za účelem ekonomického dosažení náhrady uhlí plynem nyní cílí na dramatické zvýšení ceny emisních povolenek. Pokusme se zvážit, jaké dopady by to mohlo mít na energetiku Česka.

Je odklon od náboženství příčinou ekonomického rozmachu jednotlivých zemí? Anebo je to naopak? Odpověď přinesl výzkum náboženských a ekonomických poměrů 109 zemí světa za celé dvacáté století.

Investoři stále věří fosilním palivům, jako záruce stabilního zisku. Pokud se náhle zhroutí cena fosilních paliv kvůli technologickému pokroku, tak tahle bublina praskne. A tentokrát se zatřese celý svět, jak ho známe od konce 2. světové války.

Zelené organizace (Hnutí Duha, Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost) si objednaly u společnosti Energynautics studii posouzení dopadů odstavení uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů.

Zájemci o vývoj realistických robotických avatarů, dálkově řízených lidskými operátory, se mohou registrovat do 31. října letošního roku.

Podle nové studie bude odvětví legálního konopí v nejbližších letech velkým přínosem pro ekonomiku ve Spojených státech. Kdo by to ještě před pár roky čekal?

V Šanghaji vzkřísili zapomenutou myšlenku socialistických samoobsluh na kolečkách. Dost se podobá tomu, co si ti dříve narození pamatují jako Karosy předělané na prodejny. Jen už to, jak u Čínských prodejců bývá zvykem, slouží bez polední přestávky, celý den, sedm dní v týdnu. A ještě to je, po vzoru Eskortservisu, k dispozici na telefon. Říkají tomu Moby Mart.

Díky Vám, kteří jste nelitovali času s odpověďmi na otázky, můžeme nyní zveřejnit, jak na energetiku, její další rozvoj a řešení kontroverzních problémů pohlížíme.

Vědci vytvořili použitelnou databázi stovek případů střelby na půdě amerických škol a mohli v ní pátrat po možných příčinách a souvislostech.

Na jedné z největších a také nejvýznačnějších universit v USA, si položili otázku: Co by se stalo, kdyby pod tlakem veřejnosti a aktivistů Greenpeace se politici zavázali k mezinárodním úmluvám a upustilo by se od pěstování geneticky modifikovaných plodin? Moc slavně by návrat ke klasickému hospodaření nedopadl. Vzrostly by ceny potravin, přibylo hladu v Africe a ještě by se o něco víc globálně oteplilo.

Vrt s příznačným jménem Thor geotermálního výzkumného projektu Iceland Deep Drilling Project by měl před koncem letošního roku dosáhnout hloubky 5 kilometrů a teploty 1000 stupňů Celsia.

Ponecháme-li stranou historické památky „nevyčíslitelné hodnoty“, kterých je všude plno, tak je odpověď docela zajímavá.

Asi se shodneme, že žijeme v zajímavé době. Jednou z oblastí, která právě nyní prochází dramatickým vývojem, je oblast publikování vědeckých poznatků. Asi tak do poloviny 80. let se zde zase tak moc nedělo. Většina vědeckých poznatků byla publikována formou krátkých článků v odborných časopisech, za které museli čtenáři či spíše odborné knihovny, velmi draze platit. V té době už totiž vyšroubovala komerční vydavatelství ceny odborných časopisů do takové výšky, že podle některých odhadů zaplatí čtenáři za každý článek vydavatelům v průměru více než 5000 dolarů.

Jednorožci, čili báječně hodnotné startupy, teď budou čelit medvědům, tedy klesajícím tendencím na trhu. Jsme na dohled další technologické bubliny?

Vývoj, přeměna a růst není v přírodě ani kosmu lineární. Exponenciála se zdá být hluboce vetknutá do přediva časoprostoru. Chápeme to u dělení buněk a stejný vzorec nyní nacházíme i v rozvoji převratných technologií.

Vývojáři z MIT pracují na jazyku pravděpodobnostního programování pro aplikace počítačového vidění.

Když se Napoleon Bonaparte zeptal Pierra Laplace, proč nezmínil Boha ve své rozsáhlé knize zabývající se astronomií, Laplace odpověděl: „tuto hypotézu jsem nepotřeboval“. Dnes už nepotřebujeme hypotézu o existenci duše k vysvětlení fungování lidského myšlení, ba co více tuto hypotézu by bylo velice obtížné spojit se současným poznáním fungování lidského mozku.

Další podnět k zamyšlení nad vírou: Otázky ohledně vzkříšení

Japonští vědci vložili do hlav slepých potkanů zařízení s kompasem a mikrostimulátorem. Potkani si s jeho pomocí obstojně obnovili orientaci v prostoru.

Je dobré se nad vírou zamyslet, nebo je lepší přijmout víru tak jak je předkládána a filozofování přenechat teologům? Pokud souhlasíte s tím, že není na škodu se občas nad vírou zamyslet, pak vám seriál článků „Zeptejte se svého kněze“ poskytne námět k zamyšlení.

Online svět hry DayZ posloužil jako modelové prostředí ke studiu lidského chování během děsivé katastrofy. Štěstí přeje připraveným!

Když občanská válka vypukne v zemi, která je významným producentem ropy, tak je větší šance na intervenci vojensky schopné mocnosti – zvlášť takové, co má nouzi o ropu.

Nová americká studie charakteriyuje vývoj společnosti s ohledem na náboženství a vědu. V podstatě potvrzuje to, čemu mnozí říkají „post-sekulární perspektiva“.

Co byste podnikali, kdyby večer nešla elektřina? Venku naprostá tma, žádná televize, nefungující počítač, osvětlení svíčkami, v zorném poli jen křivky partnera/ky...

Časopis Nature se aktuálně ptal antropologa Scotta Atrana z Michniganské univerzity, který se věnuje obtížnému výzkumu příčin teroristických útoků.

Poker se přiřadil k šachům a dámě, tedy hrám, které nemá smysl hrát s umělou inteligencí.

Z pozorování vývoje naší biologické inteligence to usuzuje filozofka Susan Schneiderová z Connecticutské univerzity. Podle ní je vesmír lovištěm prastarých umělých superinteligencí.

Jde o poutavé příběhy a ten kdo jim věří, se sám stává jejich hrdinou. Konspirace jsou laciné bláhovosti, ale pokud se je někdo snaží přísně vědecky vyvracet, je ještě bláhovější. Na pohádky se musí jinak, než s matematikou a logikou.

Zpráva výboru Senátu USA odhaluje, jak zbytečné je mučení při vyslýchaní,i když jde o záchranu lidských životů. Odborníci to ale tvrdili už dávno.

Slavný astrofyzik se podle všeho bojí, že by nástup plně funkční umělé inteligence mohl vést k zániku lidstva. Někteří s ním souhlasí, podle řady expertů na AI to ale Hawking přehání.

Docela snadno a rychle. Stačí odstranit levou amygdalu, když je poškozená kvůli nějakému dalšímu onemocnění, a výsledkem je pacient trvale zbavený arachnofobie.

Švýcarští vědci vytvořili robotický simulátor duchů. Vůbec poprvé se jim povedlo v laboratoři vyvolat přízračný pocit cizí neviděné přítomnosti. Nejde o anděly ani ďábly, ale poruchu provozu centrální nervové soustavy.

Strašidelné obrázky a politické sklony, toť koktejl hodný Halloweenu. Nebuďte líni a vystrašte alespoň známé anebo ratolesti. Trick or treat!

Analýza pozorování zabíjení mezi šimpanzi vedla početný vědecký tým k závěru, že šimpanzi jsou normální zabijáci, tak jako my. Zabíjejí a válčí, když je riziko při útoku nízké, což je velice poučné i v dnešní Evropě.

S překážkami života se každý vyrovnává po svém, univerzálně oblíbené jsou však drogy, zejména ty legální jako alkohol či nikotin. Jedním z velkých životních stresů je provdat dceru, oženit syna. Od jistého věku začne mysl rodičů okupovat strach. Obava, že jejich dítě zůstane na ocet. Začátek jakékoliv konverzace: "Už sis někoho našel?" ničí vztahy mezi rodiči a dospělými dětmi kdekoliv na světě. Někde má však tento strach velmi reálné důvody.

Máte fajn přátele? Cítíte se s nimi spokojeně, jako byste je znali odjakživa? Není to náhoda, jsou to totiž vaši vzdálení příbuzní. V přátelství mají prsty geny!

Na Facebook se provalilo, že v lednu 2012 tajně experimentoval s emocemi 700 tisíc uživatelů. Ujímá se vlády Antikrist?

Budeme také mít elektrody v mozku, když to při učení opic tak dobře funguje?