Umělé inteligence v redakcích zatím dělají tu nejvíce monotónní a nudnou práci. Jsou ale velmi výkonné, bezchybné a nikdy se neunaví ani nepropadnou depresi. Jak asi bude vypadat blízká budoucnost médií v digitálním věku?

V březnu si připomínáme výročí 8 let od havárie ve Fukušimě (11.března 2011), která se líčí jako „nový Černobyl“. Německo následně oznámilo, že do roku 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny. V lednu 2019 německá vláda oznámila, že během 20 let uzavře také svých 84 uhelných elektráren. Nad Německem se vznáší Damoklův meč energetického blackoutu.

Představte si, že nebudete moct věřit žádnému videu ani žádné fotce. Když se umělá inteligence pustí do podvodů, tak je v tom samozřejmě dokonalá. Jak ale ve světě deepfake zachránit důvěru v politický systém a ve společnost jako takovou?

Zní to zvláštně, ale když necháte umělou inteligenci určitého typu pořádně vyspat a snít, tak se zvýší její výkon. Vědci se při vývoji této neurální sítě inspirovali u spících savců. Teď jen doufejme, že se umělým inteligencím zdá o samých pěkných a pozitivních věcech.

Parlament je na první pohled žvanírna, kde se politici jen hádají do roztrhání těla. Ale zdání klame. Dlouhé a komplikované rozhodování je důsledkem vyvažování moci. Pokud lidé podlehnou pokušení a pořídí si systém s vůdčí osobností, ověnčenou velkou mocí, tak to odnesou zhoršením ekonomiky.

K orgánům, které nám s věkem slábnou, patří i mozek. Z porovnání metabolismu mozků u stejně starých osob, vyšly ženy jako vítězky. Umělé inteligenci se obsah jejich mozkoven zdál být o tři roky mladší.

Malý létající hmyz má maličké mozečky s pár set neurony. Přesto zvládají spoustu věcí, včetně obstojné navigace a let v reálném světě. DARPA by ráda postavila umělé inteligence, které budou schopné hmyzího uvažování a hmyzího vědomí, přičemž budou malé a spotřebují jen málo energie.

Plochozemci, odpůrci očkování, evoluce nebo GM potravin někdy dohánějí člověka k šílenství. Ale agresivní výpady, nadávky a obviňování nové příznivce do tábora vědy nepřivedou. Ve skutečnosti spíše celé věci uškodí.

Od neuropatologa profesora Koukolíka to slýcháme natvrdo: "Politika si sama selektuje určitý typ lidí". Psychiatr, profesor Cyril Höschl, se vyjadřuje podobně, jen to vztahuje k minulosti: „Jsou mechanismy, které duševně nemocné přímo selektovaly do vůdčích postavení“. Nám, kteří občas chodíme volit, se myslí honí myšlenky, jestli ono to náhodou není nadčasové. To je ale jen jedna stránka věci. Jak se vlastně my, voliči, stavíme k pokleskům politiků?

Tahle planeta je planetou brojlerů. Geologové hledali nejvhodnější ukazatel pro období rozmachu lidské civilizace a nakonec dospěli k rychlevykrmovacím kuřatům. Je jejich 23 miliard, a jestli lidská civilizace někdy zanikne, tak po nás najdou fosilní vrstvy se záplavou brojleřích kostí.

Odnětí dělohy je u žen převládající operací. V USA už ji má za sebou každá třetí seniorka. V názorech na hysterektomii se odborníci zatím neshodli. Jedni argumentují tím, že děložní krček a vaječníky představují riziko vzniku rakoviny a u žen, které již nechtějí mít děti, jde o „zbytečnost“, kterou je lepší preventivně vyšmiknout. Oponenti namítají, že hysterektomie s ovariektomií nejsou bez rizika, zvláště pokud se provádí před menopauzou. Jako příklad uvádí slepé střevo, u něhož jsme si také dlouho mysleli, že je zbytečné. Částečné rozuzlení sporu přichází ze směru, odkud ho nikdo nečekal.

Zpráva z tisku: Obě delegace položily věnce…. pardon…..….jiná zpráva ze stejně kvalitního tisku: U registrovaných partnerství je výrazně nižší rozvodovost než u manželství. Od uzákonění partnerství se rozvedlo 14,5 procenta z registrovaných párů. U manželství se pohybovala rozvodovost v posledních letech podle údajů Českého statistického úřadu každoročně kolem 50 procent a manželé se nejčastěji rozváděli zhruba po třech až pěti letech od svatby.

Každý má téma, které ho dokáže připravit o rozvahu a rozpálit doběla. I já mám takové, je jím toxicita hliníku v očkovacích látkách. Mnohokrát jsem ho zpracoval a s ulehčením opustil, abych se k němu byl znovu a znovu nucen vracet. Takže se opět potácím v minovém poli, kde slepá víra vítězí nad zdravým rozumem, vyznavači konspiračních teorií na hlavu poráží stanoviska odborných autorit a kde nedůvěra a vzájemné nepochopení znesvářených stran prakticky znemožňují hledání funkčního kompromisu.

Michael Siegrist, psycholog zaměstnaný na ETH v Curychu, o jehož výzkumech v oblasti vnímání a komunikace rizik chemických látek jsem se zmínil v textu „Přírodní je fajn a syntetické fuj“, na mě zapůsobil natolik, že mám chuť se u jeho práce ještě chvíli zdržet. Je totiž podzim - období, kdy lze i v Polabské nížině ucítit vánek s vůní burčáku a zaslechnout jeho vemlouvavé šepotání: „Nejen pivem živ je člověk, in vino veritas….“.

Sociální sítě jsou prolezlé boty. Kalifornské zákonodárce to štvalo natolik, že jim zakázali předstírat lidi. Bude takový zákon fungovat? A nepřinese více škody, než užitku? Uvidíme.

Do jaké míry jsou náboženské, rasové i etnické konflikty důsledkem způsobu života našich předchůdců? Mohou na nich mít podíl tehdejší meziskupinové půtky?

Chobotnice mají v genomu gen pro přenašeč serotoninu, který hraje klíčovou roli v působení extáze. Pozoruhodné experimenty potvrzují, že funguje stejně jako u lidí. Kdyby měly chobotnice dýdžeje, tak by protančily celou noc.

Mikrodávkování LSD je hitem dnešní doby. Přísliby jsou velké, reálná fakta jsou s velkým otazníkem. Britská nadace Beckley Foundation a Imperial College London hledají dobrovolníky do své studie.

Nový produkt agentury na zázraky DARPA funguje jako sofistikované rozhraní mezi mozkem a počítačovým řízením. Umožňuje pilotovi ovládat celé hejno dronů nebo letounů najednou. Bezpilotní armády už klepou na dveře.

Před několika dny vyšla na serveru oenergetice úvaha Michala Šnobra o možnosti, že Německo za účelem ekonomického dosažení náhrady uhlí plynem nyní cílí na dramatické zvýšení ceny emisních povolenek. Pokusme se zvážit, jaké dopady by to mohlo mít na energetiku Česka.

Od roku 1950 výrazně klesá počet našich občanů, kteří se hlásí k víře. Pokles je lineární a pokud by nastoupený trend pokračoval, v roce 2028 se dostaneme na 0 %.

Internet je plný popisů studijních technik, které Vám umožní zvládnout čínštinu či kvantovou mechaniku ve spánku za méně než deset dní. Každý, kdo takovou techniku nabízí, si však za její aplikaci nechá královsky zaplatit.

Přízračné zobrazování umožňuje zobrazit objekty světelným zářením, které se zobrazovaného objektu ani nedotkne. Obvykle je k tomu nutné počítačové zpracování obrazu, ale fyzici nedávno předvedli, že to jde i bez něj.

V nejrozlehlejším a nejlidnatějším městě Austrálie - Sydney, se 4,5 miliony obyvatel, sídlí jedna z největších universit „Komonvelsu“ - Univerzita Nového Jižního Walesu. Tamním studentům již déle než tři desetiletí dávají test s otázkami z oblasti náboženství a víry. Z odpovědí vyplývá, že Australané v dílo Hospodina přestávají věřit a to tempem, které je od vývoje v Americe rychle vzdaluje.

Počítačoví vědci IBM okořenili viry neurálními sítěmi. S umělou inteligencí bude malware velice dobře maskované a schopné útočit na konkrétní cíle. Jsme na pokraji věku personalizovaných kyberútoků?

Studenti se mají učit pro život, a ne pro testy! Pro samé testování není čas na pořádnou výuku! Úspěch v testu automaticky neznamená znalost problematiky! Těch výkřiků týkajících se používání testů bych jistě ze své paměti vylovil více, ale nechci. Nadávat na testy je totiž stejné, jako nadávat na nůž. Pokud ten nástroj použijete blbě, teče krev. A tak je to se všemi nástroji. Ale dají se testy také použít k něčemu užitečnému? Na danou otázku se pokusím odpovědět z perspektivy vysokoškolského učitele.

Vliv charizmatických řečníků na úspěch extrémistických stran ve volbách je podle nové detailní analýzy předvolebních kampaní Výmarského Německa značně přeceňovaný. Klíč k úspěchu nebezpečných populistů je nejspíš jinde.

Toxoplazmy manipulují lidskou myslí. Své oběti nutí dělat opovážlivé věci a zbavuje je rozumných obav. Lidé se pak více vrhají do silničního provozu, sebevražd anebo třeba do podnikání.

„Většina studijních programů pro učitele neklade nijak zásadní důraz na problematiku neurověd. To je zajímavé, jelikož proces učení probíhá v mozku a úkolem učitele je podporovat a urychlovat proces učení.“ Tenhle citát jsem nalezl v textu Donny Coch s názvem „Reflections on Neuroscience in Teacher Education“ uveřejněném letos (2018) v časopise Peabody Journal of Education.

Je odklon od náboženství příčinou ekonomického rozmachu jednotlivých zemí? Anebo je to naopak? Odpověď přinesl výzkum náboženských a ekonomických poměrů 109 zemí světa za celé dvacáté století.

Vyplynulo to ze studie amerických psychologů, kteří zkoumali, jak se politický názor odráží v názorech na smysl bytí a na radost ze života.

Po vraždě mladé ženy v Oslu pro Osla trochu netypické zamyšlení ženy nad snahou mužů vládnout a ovládat.

Zní to bláznivě. Jedna půdní bakterie z příbuzenstva tuberkulózy a lepry působí v mozku myší a krys proti stresu a úzkosti. Jestli to bude fungovat i u lidí, a v podstatě není důvod, proč by nemělo, tak se můžeme těšit na injekce pro hrdiny. Vojáci, záchranáři, hasiči, lékaři nebo učitelé se budou očkovat proti duševním strastem.

Objemnější lidský mozek není lineárním zvětšením menšího. Některé oblasti se zvětší prokazatelně výrazněji než jiné. Vzor těchto změn není náhodný.

Investoři stále věří fosilním palivům, jako záruce stabilního zisku. Pokud se náhle zhroutí cena fosilních paliv kvůli technologickému pokroku, tak tahle bublina praskne. A tentokrát se zatřese celý svět, jak ho známe od konce 2. světové války.

Z výzkumu provedeném portlandskou státní univerzitou vyplývá, že k potomkům zbožných rodičů osud zrovna moc nakloněn není. Je tomu spíše naopak a křesťanský fundamentalismus je s jejich úmrtností jako ruka v rukávě.

Zelené organizace (Hnutí Duha, Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost) si objednaly u společnosti Energynautics studii posouzení dopadů odstavení uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů.

Teorie praví, že si události vybavujeme díky vytvořeným neuronovým synapsím. Kalifornští vědci injekcí ribonukleové kyseliny nyní tuto obecně předpokládanou představu značně nabourali.

Data. Ilustrace. Grafy. Čísla. Výsledky výzkumu. Prohlášení slovutných vědců. Odpůrce očkování nepřesvědčí asi vůbec nic, když tlačíte na jejich mozky i srdce. Zkuste to bez přesvědčování a bez emocí.

„Negativní korelace mezi racionalitou a religiozitou má kořeny v upřednostňování intuitivních reakcí zejména, když intuice a logika jsou v protikladu“ – zní název článku Richarda E. Dawse a Adama Hampshira z Laboratoře výpočetního, poznávacího a klinického zobrazování mozku londýnské Královské univerzity, kteří se rozhodli prověřit tvrzení: „Je dobře prokázáno, že religiozita nepřímo úměrně koreluje s inteligencí“. Výsledky zveřejnili v časopisu Frontiers in Psychology.

Podle analytiků RAND Corporation moderní technologie, senzory a umělé inteligence nebezpečně oslabují princip vzájemně zaručeného jaderného zničení a minimálního dostatečného jaderného odstrašení.

Podobnost není čistě náhodná. Šimpanzi válčí na život a na smrt z pohnutek, které jsou v podstatě stejné, jako ty naše. Nejsou to žádní ušlechtilí divoši a ani my takoví nejsme.

Každý se něčeho bojíme, ale pokud bychom to brali podle potřeby psychofarmak, tak nejvystrašenější jsou Američané. V USA je polyká každý šestý. Strach, jak se to nyní vědcům jeví, prožívají i primitivní organismy, jakými jsou háďátka.

Naše vnímání je omezeno smysly a ještě více naším soustředěním a představivostí. Když něco hledáme, tak obvykle nehledíme ani napravo ani nalevo a pěkně systematicky pátráme po tom, co chceme najít. Podle neuropsychologů tím pádem možná přehlížíme nápadné věci kolem sebe.

Když je řeč o umělých inteligencích, tak si lidé obvykle představují kovově chladné elektronické mozky, které jsou striktně bez emocí. Jenomže to může být veliký omyl.

Ti, kteří nyní čekají článek o něčem lechtivějším, než je typografie, mají smůlu a je zbytečné aby četli dál.

Zájemci o vývoj realistických robotických avatarů, dálkově řízených lidskými operátory, se mohou registrovat do 31. října letošního roku.

Jak si poradit s vlezlými memy, které rozvracejí realitu? Akceschopní psychologové doporučují online simulátor autora fake news, který prozrazuje kouzelnické triky mediálních šmejdů.

Mezi vymoženosti současné techniky patří věci, které nám ulehčují život, jako je třeba rozpoznání řeči nebo obrazu. Málokdo ale ví, že to funguje díky umělým neuronovým sítím.

Neuromorfní čipy napodobují fungování mozku. Potřebují k tomu umělé neurony a také umělé synapse, které je propojí. Nové synapse z křemíku a germania jsou dalším krokem k umělým mozkům. Čipy o velikosti nehtu, které se vyrovnají superpočítači, by určitě nebyly k zahození.