Pod mými články jste mne označili za „chřipečkáře“, nicméně k sepsání tohoto článku mne přivedly komentáře, které zdejším autorům - fyzikům, na můj vkus arogantně a povýšenecky, dávaly najevo, že když nejsou biologové, že o covidu nemají psát, neboť tomu nemohou rozumět a mají se držet své fyziky,… Podotýkám, že šlo o grafy, z nich vyvozované predikce dalšího šíření COVID-19 a o postoj k omezování kontaktů.

Nedozvíme se, zda bůh (resp. bohyně) je nebo není, nýbrž zda se dá něco z toho „dokázat“ prostředky obvyklými už v antice a ve středověku. Nedá. Můžeme se však dozvědět o sklonu lidí k záměně náboženství za obzvláštní styl filosofie – a hlavně o malé ochotě diskutovat předpoklady a kontexty důkazů, o riziku propadnutí jejich mechanické formě.

…aneb Smutné svědectví nejdražší fosilie všech dob

Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.

Úvaha o tom, co kolem čeho obíhá, s opatrným obcházením kolem tématu „skutečnosti“. Raději jsem obeslal několik fyziků a referuji jejich odpovědi. Nakonec trochu o tom, jak se k sobě mají naše možnosti popisu a nějaká ta (snad) „skutečnost“.

Internetem kolují vtipné obrázky na téma „co všechno koronavirus dokáže“. Jsou na nich zástupy mladých ženy, všechny chlubící se „bříškem“. Výsledky výzkum ale svědčí o něčem zcela jiném.

Politici zahrnují veřejný prostor množstvím projevů, postů a tvítů. Jejich analýza by mohla prozradit leccos zajímavého. Pokud je ale takový politik mediálně plodný, tak je to doslova nadlidský úkol. Jako stvořený pro umělé inteligence. Ani ony to ale nemají s politiky jednoduché.

Když se do vedení dostane narcista, kaskádovitě se v ní rozšíří neetické chování, stává se normou a je institucionálně legitimizováno. Do funkcí se dostávají korupčníci, aktivisté a následky jsou dlouhodobé.

Před nedávnem Michael Moore a Jeff Gibbs nabídli k volnému šíření svůj nový film. Stejně jako v předchozích případech, jde o velmi kontroverzní dílo. Tentokrát je ostrou kritikou ekologických aktivistických hnutí. Stejně jako u předchozích jeho filmů se budou názory různých lidí na „Planetů lidí“ diametrálně lišit, ale v každém případě stojí za zhlédnutí.

Už téměř dva měsíce žije Česko s koronavirovou pandemií. Je tak určitě zajímavé shrnout dosavadní zkušenosti a podívat se na možnosti dalšího vývoje. Je třeba zdůraznit, že naše znalosti vlastností viru jsou zatím velice omezené a predikce možné budoucnosti tak velmi nejisté.

Od chvíle, co korona utekla z Wu-chanu, byla pandemie prakticky nevyhnutelná. Nemá smysl nad tím plakat. Ale neměli bychom dělat zbytečné chyby. Podle studie amerických ekonomů, která vycházela z dynamiky pandemie španělské chřipky 1918, je trade-off mezi pandemickými opatřeními a ekonomickou aktivitou iluzí. Ti, kdo preferují ekonomiku před zdravím lidí, dopadnou jako Chamberlain. Zásadním poučením je: „Pandemic economics are different than normal economics!“

O krásném leč ošemetném slově toho bylo napsáno mnoho. Prý je jako žena krásná a moudrá, přesto občas nevyzpytná. Tak si to projdeme podle Detienna a taky v dalších souvislostech významů, od emočních po formální a zpátky.

S dějinami náboženství si rozumní lidé většinou moc neví rady, přitom by byla škoda tuhle tradiční součást religionistiky nezmínit. Napřed popíšu část problémů, ale místo řešení nabídnu jen stručný výčet reliktů starých náboženských tradic v naší kultuře, lhostejno zda křesťanské nebo ateistické.

Výsledky výzkumu na Cornell University nevrhají na praktiky farmaceutických firem, a nebo spíš na jejich účastníky, zrovna nejlepší světlo. Po účasti na marketingové akci totiž lékaři předepisují více léků právě té firmy, která jim náklady hradila.

Jeden Kréťan řekl, že všichni Kréťané stále lžou. Může to být pravda? Na jedné straně máme starý logický paradox, na druhé různá řešení: od fakticity přes věrnost původnímu žánru po formální. Co z toho je pravda?

Psychedelika (v překladu z řečtiny „duše zjevnosti“) jsou látky, které nám mění mysl. Jejich rekreační užívání je u nás zakázané. K těm rozšířeným patří LSD, DMT, 2C-B, meskalin, salvinorin A, peyotl, látky v semenech některých svlačců (havajská růže). Nejznámějším přírodním zdrojem jsou psilocybinové houby. Jediné, co je na psychedelických drogách sympatické je to, že nejsou toxické, a proto se jimi nelze tak snadno předávkovat ani otrávit.

Při pročítání odborné literatury se díky jevu zvanému publikační zkreslení (publication bias) mohou zdát léky účinnější a toxické látky jedovatější, než ve skutečnosti jsou.

Poněkud paradoxní na tom je, že při stanovení lidské inteligence musí asistovat inteligence umělá.

Psychedelika opět překvapují. Mohla by sehrát významnou roli v léčbě Alzheimera a dalších chorob, které provázejí chronické záněty nervové soustavy. První fáze klinického testu s mikrodávkováním LSD v podobě tří různých mikrodávek a placeba dopadla slibně. Mikrodávkování je bezpečné a postupuje do dalšího kola klinických testů.

Podle amerického filozofa Harryho Frankfurta je "bullshit" hromadou toxických a manipulujících nesmyslů, které mlží o skutečných úmyslech svého tvůrce. Teď takové bullshity tahají do politiky populističtí "lídři tlučhubové", kteří možná očarují masy sympatizantů, ale člověk s pudem sebezáchovy by jim neměl věřit jediné slovo.

Napadlo vás někdy, za kolik stojí pracovní síla filosofů? Lúkiana ano – a hned to popsal ve veselé karikatuře. Užitečnost jednotlivých filosofů ukazuje jako nanejvýš problematickou, avšak fungování trhu s nimi taky, protože moudrost se na trhu nenakupuje, i kdyby u některých filosofů zcela výjimečně byla. Lepší bude prodávat nějaké běžné zboží.

V dnešní době se řada autoritářských režimů uchyluje k cenzurování internetu. Mnoho milionů uživatelů je kvůli tomu odstřiženo od kvalitních informací. Bojovníci proti cenzuře vysílají do boje biologicky inspirovanou umělou inteligenci, vyzbrojenou genetickými algoritmy. Evoluce si nakonec vždy najde cestu.

Zkratkou EPP se v odborné literatuře označují případy extra-pair paternity. Míní se tím geno-genealogický nesoulad. Převedeno do lidštiny to znamená, že děděné genetické značky odhalí malér přezdívaný „kukaččí dítě“. Výzkumu mimomanželských případů otcovství uplynulých pěti set let, se věnoval tým belgických vědců, publikované výsledky dávají představu o sexuálním chování předků.

Nejen jako ohlas na studentské hnutí se stále více v řadě velmi různorodých médií diskutuje o možnostech cesty k nízkoemisní energetice. Je důležité, aby se od diskuzí postupně dospělo k reálným krokům, které by umožnily postupnou efektivní a dostupnou náhradu fosilních zdrojů u nás, bez ohrožení sociální stability a životní úrovně.

Problém tří těles vypadá velice jednoduše. Ale můžete vzít jed na to, že takový rozhodně není. Vzájemné gravitační působení v soustavě tří těles vytváří často nesmírně složitý chaotický systém, který je velice citlivý na počáteční postavení dotyčných tří těles. Doposud jsme to řešili brutální výpočetní silou, teď je řada na umělých inteligencích. A jsou oslnivé.

Lidský mozek prozařuje realitu pronikavými úvahami ze všech možných stran. Lidské myšlení je ale ve skutečnosti jako granát. Aby nevybuchlo sebezničující explozí, tak je chráněné pojistkou. Ta nám brání, abychom se zaobírali myšlenkami na vlastní smrt a uvízli kvůli tomu v chaosu nihilismu a depresí.

Nejde o nic menšího, než o cestu za tajemstvím mysli. Speciální čip se soustavou nepatrných elektrod, který je porostlý propojenými neurony, umožňuje neurovědcům zkoumat chování mozkových buněk doposud nevídaným způsobem. Třeba už konečně přijdeme na to, jak funguje paměť nebo celá slavná lidská mysl.

aneb Výsledek nejnovějšího sociologického průzkumu

Z dotazníkových akcí vyplývá, že žijeme v představě, že válka vychází z módy, a tak se v tomto ohledu cítíme bezpeční. To, čemu se říká „distribuce zákona moci“, ale takový optimismus nenabízí. Počty válečných konfliktů v uplynulých desetiletích neklesají. Obdobná lokální handrkování se v minulosti vždy postarala o rozhoření zla velkého rozsahu. Z kalkulace rizik vedoucích k dalšímu světovému konfliktu vyplývá, že by se postaral o 70 milionů mrtvých a měl by být realitou horizontu sta let.

Pod povrchem Twitteru probíhá krutý závod ve zbrojení mezi twitterovými boty a pátracími algoritmy, které jdou těmto botům po krku. A stále více se do toho na obou stranách míchají umělé inteligence. Jsme svědky polidšťování botů v přímém přenosu.

Matematici použili virtuální počítač o velikosti celé planety a pomocí masivně paralelních výpočtů zdolali legendární Sumu 3 krychlí pro úplně poslední z hledaných řešení. Pro číslo 42. Odpovědí jsou tři naprosto nepravděpodobná čísla. Douglas Adams by měl nepochybně radost.

Z pohledu marketingu je kratom "sázka na jistotu". Objem obchodu závisí na tom, v jaké fázi se nachází školní rok. Ovlivňuje kratom krátkodobou a dlouhodobou paměť?

3D tiskárny již dnes představují velice slibnou technologii, která je užitečná v mnoha odvětvích výzkumu i praktických aplikacích. Co kdybychom je ale opatřili kráčivými končetinami nebo vrtulemi pro plavbu pod vodou či let ve vzduchu, a poslali je do světa? Vznikne nový ekosystém terénních 3D tiskáren?

I při oteplení o 2°C bude za sto let svět 11x bohatší než dnes.

Výpočetní sílu pro chytré konflikty budoucnosti zajistí americké armádě mobilní superpočítače v kontejneru s chlazením a protipožárním systémem. Na vojenských základnách po světě budou superpočítače podporovat vojenské umělé inteligence, bojové algoritmy se strojovým učením i analýzy dat v reálném čase.

Řada lidí dnes užívá mikrodávky psilocybinu, které si shánějí všude možně. Co kdybychom si ale mohli koupit kávu nebo třeba čaj, které budou kromě nezbytného kofeinu obsahovat i mikrodávku psychedelika? Vše nasvědčuje tomu, že život bude ještě o něco zajímavější.

Když americký policista zastřelí občana, obvykle se rychle objeví obvinění z rasové či jiné nesnášenlivosti. Detailní výzkum všech případů fatální střelby policistů v posledních letech ukázal, že v tomhle konkrétním případě nehrají rasové důvody zásadní roli.

Neuralink vyvíjí důmyslné rozhraní, které umožní symbiózu mezi člověkem a počítačem. Postavili i robota, který takové rozhraní vloží do mozku potkana. Spasí nás interface Neuralinku před apokalypsou umělých inteligencí?

Nad některými vědeckými příběhy jen nevěřícně kroutíte hlavou. Tenhle zahrnuje indického matematického génia z přelomu 19. a 20. století, obrácení toku matematiky a oživení steampunkové přezdívky výpočetní silou dnešních počítačů ve virtuálním stroji.

Ve Skotsku říkají tuleňům selkie. Je to ze staroskotštiny a kromě zvířete znamená i bytost žijící jako tuleň v moři, ale když si svlékne kůži, stává se člověkem. Britští výzkumníci nyní zjistili, že na tom možná něco je.

Postupující globální oteplování přináší velké výzvy. Naštěstí už se před námi rýsují technologie, s nimiž by bylo možné ohřívání planety přinejmenším zpomalit. Jsou to mocné nástroje, se kterými jistě nebude na škodu zacházet s rozmyslem a opatrně. Je to ale lepší, než kdybychom v otepleném světě měli jen oči pro pláč.

Američtí specialisté na umělé inteligence stvořili GROVER, ultimátní generátor velmi věrohodných fake news. A vypustí ho mezi lidi. Protože GROVER je zároveň nejlepší obranou proti nejlepším fake news, tedy vlastně proti sobě samotnému. To je ironie na druhou!

Volný přepis přednášky „Block chain trust“ prof. Davida Zaruka z Odisee University College v Belgii prezentované 24. 5. na IUPAC meeting 2019 v Ghentu (s vědomím autora zpracoval Miloslav Pouzar).

Naučily by nás vystydlé trosky mimozemské civilizace pokoře a opatrnosti? To jen těžko říct. Ale nějaké zajímavé technologie bychom v takových sutinách vyhrabat mohli. Výzkum sousedního vesmíru by mohl být každopádně přínosný.

Jak digitálně vzkřísit slavného surrealistu? Potřebujete si vycvičit umělou inteligenci, najmout živé herce a sehnat si pořádnou deepfake technologii. Výsledkem je Dalí jako živý, který si s vámi vyfotí selfie při odchodu z muzea na Floridě.

Zelené organizace zveřejnily svou představu o složení a práci budoucí uhelné komise. Podívejme se na to, co lze vyčíst z jejich představ.

Systémy inteligencí rozpoznávající postavy nebo tváře bývají trénované na mnoha tisících obrázcích, které si zařazují do příslušných kategorií. Pokud chcete takový systém obelstít, musíte vytvořit vizuální hack s obrázkem, na kterém příslušná inteligence netrénovala.

Práce popularizátorů vědeckých poznatků mnohdy spočívá v přečtení haldy odborných statí, než se jim podaří porozumět odborné hantýrce a významu cizích termínů, aby z toho pak dokázali vyprodukovat text, z čehož si odnesou něco i ti, kteří jsou v dané vědecké oblasti laici. Teď se zdá, že je brzo nahradí AI.

Dnešní umělé inteligence nejsou příliš nebezpečné. Etik Nicholas Agar je přesvědčen, že bychom toho neměli zneužívat a ve vztahu k inteligencím dávat průchod svým temným stránkám. Pokud se nebudeme krotit, mohl by nám v budoucnu zaklepat na dveře terminátor.

Umělé inteligence v redakcích zatím dělají tu nejvíce monotónní a nudnou práci. Jsou ale velmi výkonné, bezchybné a nikdy se neunaví ani nepropadnou depresi. Jak asi bude vypadat blízká budoucnost médií v digitálním věku?