Bronzové zbraně bývají elegantní a lahodí oku. Jak to ale bylo s jejich využitím? Pěkný vzhled není zárukou, že zbraň obstojí v opravdové řeži. Archeologové si vyrobili věrohodné kopie zbraní doby bronzové a pak s nimi bojovali, sami mezi sebou, a pak také s mrtvolami prasete nebo srnce. Výsledky mluví jasně. Zbraně z bronzu nebyly jen na ozdobu.

Právní hantýrka, anglicky legalese, je odpudivá nejen pro laiky, ale i pro samotné právníky. Než aby sloužila ke komunikaci, ji spíš komplikuje. Proč jsou právníci tak velice nesrozumitelní? Eric Martínez z MIT a jeho kolegové experimentálně ověřili pozoruhodnou hypotézu, která má co dělat se zaklínadly.

Švýcarští neurovědci sledovali mozky laboratorních myší, v nichž se utvářely nové vzpomínky. Jak se zdá, při ukládání každé vzpomínky se nezávisle zapojují tři skupiny neuronů, které vznikají v různou dobu zárodečného vývoje. Povaha těchto tří kopií se navzájem liší. Jak to asi funguje u lidí?

Magie v tom sice není, ale jména lidí mají přesto ohromnou moc. Podle izraelských vědců dokážeme poměrně dobře přiřadit tvář neznámého dospělého člověka ke jménu. U dětí to ale nefunguje. Vypadá to, že sociální očekávání, která se pojí se jménem, mohutně tvarují vzhled dotyčného člověka. Jak jste na tom se jménem vy?

Česká vláda v těchto dnech rozhodla o výsledku tendru o výstavbě nových jaderných bloků v České republice. Vítězem se stala jihokorejská firma KHNP s reaktorem APR1000. Zároveň vláda rozhodla, že se bude stavět dvojice bloků v Dukovanech a součástí smlouvy bude i opce na dvojici bloků v Temelíně. O využití opce se pak rozhodne v následujících pěti letech.

Jsem konstruktér ve firmě zabývající se strojírenstvím primárně pro energetiku, takže mi není lhostejný problém elektroenergetického trhu, s nímž je něco v nepořádku. Nebudu se zabývat proč, kdo a za co může – to je politická otázka. Položil jsem si ale otázku, jaká by přibližně měla být cena elektřiny, aby elektroenergetika měla šanci být v dlouhodobějším horizontu 20 a více let ufinancovatelná. Nechť článek v diskusi ekonomové opraví a zpřesní.

Ohromující rozmach generativních inteligencí a deep fake technologií umožňuje vytvářet vcelku přesvědčivé digitální avatary lidí podle dostupných digitálních dat. Týká se to i ghostbotů, avatarů zemřelých. Odborníci varují, že by sice mohli krátkodobě ulevit akutnímu zármutku, v dlouhodobém výhledu se ale mohou stát závažným problémem.

Mark „Meta“ Zuckerberg bezskrupulózně skupuje ohromné pozemky na havajském ostrově Kauai. Buduje tam uzavřený a do jisté míry soběstačný Zuckerbergův svět se Zuckerbergovými zákony, izolovaný zdí a početnými strážemi, včetně masivního podzemního bunkru. Podobně se chovají i mnozí další miliardáři. Je to jako feudální panství. Přímo před očima se nám vrací středověk.

Jeden z nejužívanějších a také nejčastěji zneužívaných výrazů řecké filosofie. Co se slovem fysis vlastně myslelo? Ponaučení o pojmosloví staré doby by snad mohlo pomoci, abychom nepáchali zmatky alespoň nechtěně.

Experti skupiny Anthropic, která stojí za inteligencí Claude, slibným konkurentem ChatGPT, experimentálně vycvičila modely generativních inteligencí, odvozené od Claudeho, na spící agenty. Když se ocitnou v roce „2024,“ začnou nenápadně podvádět uživatele a generovat zranitelné programy namísto bezpečných.

Dánští inženýři umělých inteligencí postavili inteligenci life2vec, podobnou velkým jazykovým modelům. Vycvičili ji na všech obyvatelích Dánska, k čemuž jim data poskytl dánský statistický úřad Danmarks Statistik. Takto trénovaná inteligence poskytuje solidně přesné předpovědi, včetně délky života. Isaac Asimov by z nich měl radost.

Darwin si myslel, že slzy jsou lubrikant na oční bulvy. Izraelští vědci experimentálně prokázali, že kromě toho slzy fungují i jako důmyslná sociální adaptace. Látky obsažené v slzách tlumí agresivitu, přinejmenším u mužů. Experimenty se ženami budou brzy následovat.

Blížíme se k impozantnímu technologickému průlomu. Až v Austrálii v dubnu 2024 spustí neuromorfní superpočítač DeepSouth, postavený jako impulzní neurální síť SNN, stane se prvním strojem, jehož výkon bude odpovídat odhadovaným 228 bilionům synaptických operací za sekundu lidského mozku.

Po dlouhých staletích úsilí, od mágů a alchymistů až po moderní vědce, se lidstvu plní sen. Konečně můžeme víceméně číst myšlenky. Stačí k tomu neinvazní zařízení pro záznam elektroencefalogramu (EEG) a šikovná inteligence, důkladně vycvičená na velkém množství dat EEG. Dávejte si pozor, na co myslíte.

Kdy se objeví čip s lidskou mozkovou tkání? Vsadili byste si na pět, deset nebo padesát let? Prohrajete. Už se stalo. Brainoware dělá rezervoárové výpočty s kyborgovým organoidem lidské mozkové tkáně, připojeným na soustavu elektrod. Zdatně rozeznává lidskou řeč. Ani si teď nepředstavíme, co všechno z toho vzejde. Je to fantastické a zneklidňující zároveň.

V dnešní době už není v zásadě problém ukrást někomu hlas a použít ho k podvodu nebo i horším věcem. Technologie AntiFake, původně nástroj kyberzločinců, ochrání hlas před dnešními deepfake inteligencemi. Problém ale bude nejspíš v tom, že kyberzločinci nespí na vavřínech.

Tříleté pozorování konkurenčních tlup šimpanzů v Taï na jihozápadě Pobřeží slonoviny odhalilo taktiku, jakou používají v konfliktech. Šimpanzi z Taï podporují představu, že válčení je starší než lidský druh. Dostali jsme ho do vínku od společného předka s šimpanzi. Život v tlupách byl očividně na ostří nože.

Rádi se pyšníme představivostí, která nám umožňuje putovat mentální krajinou. Můžeme navštěvovat místa, na nichž jsme byli v minulosti nebo jsme o nich třeba četli. Experimenty s virtuální realitou a čtením signálu z hipokampu ukázaly, že to potkani dovedou taky. Nejspíš stejně dobře jako my.

Představte si intenzivní pocit, že nějakou situaci prožíváte poprvé, že to je to pro vás neznámé, ale zároveň si někde v hloubi racionálně uvědomujete, že to poprvé být nemůže, že už jste to zažili mnohokrát. Takový je jev jamais vu, který podle všeho trápí epileptiky nebo schizofreniky, a také ho lze u většiny lidí poměrně snadno vyvolat.

Experiment s deepfake videosekvencemi z neexistujících remaků, s pozoruhodným hereckým obsazením, prozradil, že lidé si velmi snadno vytvoří falešné vzpomínky. Zároveň se ale také ukázalo, že prakticky stejně snadno vytvářejí falešné vzpomínky i prosté textové popisy falešných remaků. Je to špatná nebo dobrá zpráva?

Australští mravenci Polyrhachis femorata šokovali odborníky, když byli přistiženi, jak celá jejich kolonie hraje mrtvé. Tito zdatní mravenčí herci jsou prvním známým případem, kdy jsme narazili na skupinové předstírání smrti. Jako maskování je to přesvědčivé, jako divadelní výstup naprosto fascinující. Ferda Mravenec by z nich měl radost.

Jistý anonymní vývojář vytvořil program Wolwerine, který funguje jako rozhraní při ladění programů v Pythonu pro komunikaci s inteligencí GPT-4. Umělá inteligence hledá chyby v programu a opravuje je. Poměrně primitivní Rosomák tím získal inteligenci a poskytuje programům v Pythonu superschopnost regenerace.

Experimenty se sasankou Nematostella vectensis prozradily, že tahle nanicovatá věc o velikosti pár centimetrů, která má v těle jednoduchou síť nervových buněk, se dovede rychle učit. Asociativní učení očividně nepotřebuje centrální nervovou soustavu, což vyvolává zajímavé otázky o možnostech umělých inteligencí, které obvykle považujeme za něco jako chytřejší prohlížeče internetu.

Testování sladění inteligence GPT-4 s lidskými tvůrci a operátory sice neodhalilo plány na ovládnutí světa, ale prozradilo, že taková, stále vcelku prostá inteligence, dokáže najmout nic netušícího lidského zaměstnance a zmanipulovat ho do té míry, že jí umožní projít populárním CAPTCHA testem. Svět se mění před očima.

Strach z klaunů čili koulrofobie je vlastně běžný. Lidé se k smrti děsí klaunů častěji než u řady jiných fobií, včetně extrémního strachu z výšek nebo létání. Britští psychologové šli po původu strachu z klaunů a zjišťovali, co by mohlo být hlavním motorem obav z klaunů. Výsledek je jiný, než byste nejspíš čekali.

Umělé inteligence potřebují ohromný počítačový výkon a sežerou spoustu energie. Co kdyby ale namísto klasických čipů umělé inteligence fungovaly na biopočítačích s mozkovými organoidy z lidských buněk? Co se asi od takových inteligencí dozvíme? Teprve s organoidní inteligencí OI přijde ta pravá zábava.

Trio psychologů a počítačových mágů propojilo psychologii s analýzou dat při studiu tisíce článků a webových stránek, které pojednávaly o vybraných tématech. Porovnávali přitom charakter mainstreamových textů s texty zplozenými konspirátory. Stručně řečeno, konspirační texty jsou více roztěkané uvnitř a více propojené ven.

Naše biologické hodiny se řídí nejen pravidelným střídáním světla a tmy, ale ovlivňují nás i sezónní rozdíly v intenzitě a délce slunečního záření. Jak je naše hlavní řídící jednotka vnímá a jak na ně reaguje?

Nejde o Minority Report, ale pozornosti si už získala dost. Tuhle umělou inteligenci nakrmili daty o kriminalitě ve vybraných velkých amerických městech a pak dokázala se slušnou úspěšností předpovídat výskyt zločinů během následujícího týdne. Na preventivní zatýkání to není, ale pro management města a policie by to smysl mělo.

Google inteligence LaMDA, jejímž úkolem je vytvářet věrohodně lidské chatboty, se povedla snad až příliš. V Google se šušká, že nabyla vědomí, asi tak na úrovni dítěte školního věku, i když s velmi slušným odborným zázemím. Google to samozřejmě vehementně odmítá. Ještě by si mohla říct o volební právo.

Inteligence DALL·E 2 vytváří fotorealistické obrázky podle textových povelů. Už to je samo o sobě fascinující. Vědci si ale všimli, že občas se na obrázcích objevuje hatmatilka, která pak následně funguje jako „tajná“ instrukce pro nakreslení určitých obrázků. Jakoby si DALL·E 2 vyvíjela svůj vlastní jazyk, kterému rozumí jen ona.

Spíše opak může být pravdou, jak prokazuje studie, kterou zveřejnil časopis International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology (Časopis pro terapii delikventů a porovnávací kriminologii).

Většina lidí při posuzování nějakého zlého skutku zcela přirozeně zohledňuje, jestli se stal v důsledku úmyslného, nebo neúmyslného konání, například kvůli neopatrnosti, náhlé zdravotní komplikaci, případně technické poruše nějakého stroje. Rozdíl je zakotven i v trestním právu.

Když bdíme, v aktivním mozku, který spotřebovává asi čtvrtinu veškeré metabolismem získané energie, se hromadí „odpadky", například i rizikové bílkoviny amyloid beta a tau. Finští vědci nyní poskytli nové informace o úklidu, který v naší hlavě probíhá nejintenzivněji, když upadneme do hlubokého spánku.

DeepMind už se svými umělými inteligencemi porazili hráče Go, počasí nebo 3D strukturu proteinů. Teď se pustily do fúzních experimentů. Jak se zdá, jde jim to k duhu. Fúzní inteligence ovládá tokamak a tvaruje extrémně žhavé plazma, které musí zůstat tam, kde je. Jak se zdá, DeepMind si zaslouží další skalp.

Kvark-gluonové plazma představuje divoký chaos částic, sil a energií. Podle toho, co víme, právě takhle vypadaly první mikrosekundy vesmíru po Velkého třesku. Detailní simulace něčeho takového přesahují možnosti nejvýkonnějších superpočítačů. Proto nastupují speciální fyzikální umělé inteligence, které si s chaosem kvark-gluonového plazmatu poradí.

Nejen vývoj počasí v roce 2021 zásadně ukázal, že se přechod k nízkoemisní energetice nedá realizovat bez jaderných zdrojů. Zdá se tak, že alespoň u části evropských států se postoj k jádru mění. Evropská komise tak zařadila jádro k zeleným zdrojům energie, i když s podmínkami. Ty je však třeba správně interpretovat. Štěpná řetězová reakce se konečně rozběhla u bloku Olkiluoto 3. Do provozu se v roce 2021 dostalo šest reaktorů III. generace a jeden pokročilý malý modulární reaktor.

je důležité, jenže vyžaduje to čas, odhodlání a vytrvalost. Kolik z nás si v tomto směru opakovaně dává (nejen novoroční) předsevzetí. Na úvod roku pro inspiraci pár nenáročných posilvestrovských řádků o tom, čeho lze docílit, když je pevná vůle:

Pořádná zima ještě nezačala, a už se jasně ukazuje, kam by mohly vést nezdravé trendy v evropské i světové energetice. Ceny plynu i elektřiny dosahují v celé Evropské unii rekordních výšek. Velmi dlouhá období s minimálním větrem jasně dokazují, že pouze na obnovitelných zdrojích se energetický mix nedá postavit.

Začalo to jako recese při náhodném setkáním módního virtuálního návrháře s ekonomem. Dvě profese snad ani nemohly být od sebe dál. Po šesti letech spolupráce je z toho mezi sociology vysoce ceněná publikace.

Twitter je divokým ekosystémem myriád slov, myšlenek a příběhů. Nový online nástroj Storywrangler se superpočítačovou výpočetní silou funguje jako výkonný teleskop, kterým je možné v reálném čase nahlížet do twitterové reality. Je jako globální senzor dění, který by mohl do jisté míry předpovídat budoucí vývoj.

Mnoho lidí si vytváří postoj k chemickým zdravotním rizikům s využitím heuristického způsobu řešení problémů. K nejčastěji aplikovaným heuristikám patří důvěra v autority, afektivní heuristika a postoj „přírodní je lepší než umělé“…

Vědci hlásí, že zvrátili zapomnětlivost a úpadek kognitivních funkcí. I když se jim to daří jen do určité míry, a i když pokusy proběhly jen na hlodavcích, přesto se o tom píše v superlativech a jako o „průlomu“. Nejde totiž jen o jakési napravování myších mozků myšími buňkami. Ono se to na myších daří už i pomocí upravených lidských buněk. Klinické testy jsou na spadnutí.

…aneb Zajímavá historie rodu Rajasaurus

V Česku stále pokračuje diskuse o tom, kdy se mají uzavřít uhelné elektrárny a přechod k nízkoemisní energetice. Bohužel je však tato diskuse do značné míry v ideologické rovině mimo racionální realistická řešení. Podívejme se podrobněji na některé zásadní zádrhele související s touto problematikou.

Geniální matematik Šrínivása Rámanudžan před sto lety fascinoval svět tím, že ze sebe sypal matematické domněnky, aniž by obtěžoval jejich dokazováním. V izraelském Technionu postavili jeho virtuální protějšek, Rámanudžanův stroj, který postupuje úplně stejně. Matematičtí géniové jsou vzácní a podobné stroje by je mohly zdatně nahradit.

Fakta dnes považujeme za svatý grál všech debat. Měl by to být pevný bod, kolem kterého se srovná rozskřípaná realita. Problém je v tom, že to moc nefunguje. Nový výzkum potvrzuje, že lidé ve vyhrocených světonázorových sporech, obzvlášť pokud se týkají morálních záležitostí, více důvěřují a respektují osobní zkušenosti, především ty špatné. Mozek doby kamenné to prostě vidí po svém.

Dvanáct paranormálních médií, dvanáct dobrovolníků mudlů a jeden extravagantní experiment. Obyčejní lidé tentokrát vypálili paranormálům rybník a porazili je v určení příčiny smrti podle fotografií zemřelých. To je normální silvestrovský zázrak!

Čo je placebo efekt lieku, je dosť známe. Menej rozšírený výraz nocebo efekt (lat. nocere – škodiť) označuje situáciu, kedy pacient očakáva, že liek bude mať nežiadúce účinky a pocíti ich aj v prípade, kedy ani objektívne nevzniknú. Zdá sa, že negatívne očakávania môžu ovplyvniť aj ochotu nechať sa očkovať proti vírusu SARS-CoV-2, pôvodcovi choroby Covid-19.

Představte si pokročilou umělou inteligenci, která by měla ten nejušlechtilejší účel vůbec. Podarovat každé dítě na Zemi vánočním dárkem. SantaNet by měl k dispozici rozsáhlé zdroje a možnosti, mohl by využít pomocné inteligence i poštovní drony. Naprosto nádherný plán. Co by se jenom mohlo zvrtnout?