Tiberius Aerospace vyvinuli ramjetový systém Spectre pro standardní 155 mm dělostřelecké projektily podle standardu NATO. Když takový projektil vystřelí houfnice, letí rychlostí až Mach 3,5 do výšky 19 800 metrů a do vzdálenosti 150 kilometrů. Díky hybridní GPS/inerciální navigaci a AI zaměřování zasáhne cíl s rozmezím 5 metrů.

Až vás zase někdy budou bolet zuby, můžete se utěšovat tím, že v ústech vlastně nemáme mechanické drtiče potravy. Díky mimořádnému evolučnímu podrazu zuby nejspíš jsou bývalé smyslové orgány dávných rybovitých potvor, z nichž jsme se vyvinuli. Jejich pravěká smyslová funkce se redukovala na jedinou věc – přehnaně zesilují nepříjemné vjemy v ústné dutině. Zuby bolí omylem. Aby je čert vzal!

Niekoľko zaujímavostí, ktoré sú hodné pripomenutia pred nastávajúcim teplým obdobím, v ktorom si zas mnoho ľudí prinesie z prírody nechcený suvenír - prisatého kliešťa.

…aneb Představení obřího brazilského spinosaurida

V roce 12350 před naším letopočtem se Slunce rozlítilo a odpálilo extrémní sluneční bouři. Byla děsivá a překonala všechno, o čem máme záznamy, buď historické anebo v podobě izotopů, které nacházíme v pravěkém dřevě nebo třeba ledu. Je to špatná zpráva pro odhady možných škod, jaké by taková událost, až k ní zase dojde, mohla způsobit.

Vesmír, jak ho známe – obrovský, plný galaxií a řídící se fyzikálními zákony – je výsledkem neuvěřitelně dramatických událostí ve svých nejranějších okamžicích. Jak vznikla jeho struktura? Proč je tak homogenní na velkých škálách, a přesto plný galaxií a hvězd? Teorie kosmické inflace nabízí elegantní odpovědi, popisující období překotné expanze zlomek sekundy po Velkém třesku.

Možná jste v poslední době zaslechli šum kolem německého startupu Cerabyte a jejich keramických úložišť, která slibují data uchovat na tisíce let. Svět se totiž topí v informacích a klasické disky či pásky na věčnou archivaci nestačí. Podíváme se zblízka na to, jak chtějí v Cerabyte vypálit naši digitální nesmrtelnost, jestli to není jen další technologická bublina a jak si stojí proti Microsoftu a dalším borcům v aréně datových úložišť. Připravte se na lasery, nanotechnologie a trochu toho lidského zamyšlení nad věčností.

Patnáctitunový výškový dron s velkou výdrží Jiutian SS-UAV, podle všeho nacpaný nejmodernějšími technologiemi, může přivést ze vzdálenosti tisíců kilometrů smrtící hejno stovky sebevražedných dronů, vybavených pokročilou hejnovou inteligencí. Západní vojenští vývojáři mají co dohánět.

Polsko, země nejen bohaté historie, ale i překvapivě tepající současnosti, je domovem neuvěřitelně živé a provokativní performance artové scény, která se nebojí rýpat do společenských tabu. Tento článek vás vezme na jízdu od legendárních avantgardistů po současné buřiče, odhalujíc, proč je toto umění akce v Polsku tak bytostně spjato s jeho duší i dneškem.

V molekulách se děje spousta zajímavých věcí, které je obtížné sledovat nebo dokonce simulovat. Čím komplikovanější je molekula, tím je méně přístupná zkoumání. Nový minimalistický kvantový simulátor využívá jediný atom ytterbia polapený ve vakuu pulzujícími elektrickými poli a simuluje velmi slušně. Kvantové simulátory prozatím patří k nejslibnějším aplikacím kvantových počítačů.

Solární termální energetika je jako na koni. Globální oteplování jí hraje do karet. Teď jde o to, aby byla co nejlevnější. Australští odborníci rafinovaně využili vlastní vynález plastových zpětných zrcátek a vyvinuli nerozbitná a velmi lehká zrcadla z plastu, která by mohla zlevnit solární termální energii až o 40 procent.

Google DeepMind opět posouvá hranice umělé inteligence. Jeho nový systém AlphaEvolve nejenže optimalizuje vlastní infrastrukturu Googlu a šetří nemalé prostředky, ale také přepisuje desítky let staré matematické poučky a objevuje nové algoritmy. Zatímco AlphaEvolve demonstruje sílu evolučního přístupu v kombinaci s velkými jazykovými modely, konkurence v podobě OpenAI, Applu či čínských firem nespí a AI závod nabírá na obrátkách. Co to všechno znamená pro vědu, technologie a naši budoucnost?

Einsteinova teorie relativity otřásla naším chápáním vesmíru, ale i po sto letech se vynořují nové otázky. Je časoprostor skutečně zakřivený, nebo existují alternativy? Proč vlastně fyzikové tak usilovně pátrají po teorii kvantové gravitace? Nedávné studie naznačují, že příběh gravitace a struktury reality je možná mnohem komplikovanější a zajímavější, než si myslíme.

Tým německé Fraunhoferovy společnosti vyvíjí pozoruhodné fyzikální baterie v podobě dutých betonových sfér, které se ponoří na dno v hloubce několika set metrů. Energie se do nich vkládá vypumpováním vody ve vnitřní dutině a odebírá se otevřením ventilu, po němž proniká dovnitř okolní voda. Technologie je to jednoduchá, potenciál prý veliký.

Jaderná fúze představuje perspektivní zdroj čisté energie. Energetickému využití se nejvíce přiblížily fúzní reaktory typu tokamak. Pojďme se podívat, jak tokamaky fungují.

Venus Aerospace psali historii, když ve středu na Spaceport America v Novém Mexiku jako první v USA vypustili zařízení s rotačním detonačním pohonem a současně jako první na světě letěli s tímto pohonem, který měl vysoký tah. Vývoj hypersonických technologií pokračuje na plný plyn.

Třetí díl seriálu o solární energetice reaguje na živou diskusi čtenářů k předchozím textům. Autoři se zaměřují na praktické aspekty inteligentního řízení FVE, náklady na údržbu, životnost komponent a roli dotací. Článek rovněž otevírá téma budoucnosti fotovoltaiky, zejména v kontextu povinných instalací dle směrnice EPBD a estetického potenciálu stavebně integrované fotovoltaiky (BIPV), která slibuje elegantnější a efektivnější začlenění solárních technologií do našich domovů.

Převratná inteligence AlphaEvolve je tak dobrá, že si ji Google zatím nechává pro sebe. Je to univerzální programovací inteligence založená na generativních inteligencích rodiny Gemini, která pomůže s jakýmkoliv programováním či algoritmy. Googlu už její rady údajně ušetřily závratné částky. Očekávání jsou obrovská!

Velká a hluboká krápníková jeskyně na kykladském ostrově Antiparu bývala kultovním místem Artemidy. Nespolehlivé legendy o antických spiklencích blednou proti tomu, co zde roku 1673 prováděl markýz de Nointel, provázený hordou kléru, pirátů a tureckou posádkou. A byl tam i pan král.

Těla živočichů i rostlin nesmírně slabě září v oblasti viditelného záření. Lidské oko by muselo být tisíckrát citlivější, abychom tohle záření mohli vidět. Není to ale žádná čarodějná aura, nýbrž rutinní chemie a fyzika. Shodou okolností by se toto záření mohlo stát základem nových diagnostických metod.

…aneb Jak rychle se pohyboval Yutyrannus huali

Výzkumný tým Universität Bayreuth vyrobil první geneticky editované pavouky na světě. Nejsou informace o tom, že by někoho pokousali, ale pro jistotu nebude od věci sledovat zaměstnance příslušné laboratoře, jestli se u nich neprojevují superschopnosti. V tomto případě by to bylo esteticky světélkující pavoučí hedvábí!

Dva dny po publikaci článku, zda mohou z vyhořelého paliva Ukrajinci vyvinout atomovou bombu (zde na Oslovi), zveřejnily britské The Times závěry ze zprávy pro ukrajinské ministerstvo obrany zabývající se obdobnou problematikou. Ve zprávě se tvrdí, že Ukrajina je schopna vyvinout plutoniovou bombu typu Fat Man v rámci měsíců.

Navazující článek na téma ekonomiky střešních fotovoltaických elektráren se tentokrát zaměřuje na klíčovou roli inteligentního řízení. Z pohledu softwarového architekta z praxe zkoumá, jak optimalizace vlastní spotřeby pomocí prediktivních algoritmů a dynamického řízení spotřebičů ovlivňuje nejen návratnost investice, ale i celkový uživatelský komfort.

Nová taxonomie paměti v umělé inteligenci konečně vnáší řád do chaosu fungování velkých jazykových modelů. Šest základních operací odhaluje, jak si AI skutečně "pamatuje" a proč je to důležitější, než si myslíme.

Trio vědců nizozemské Radboud Universiteit spočítalo, že vypařování Hawkingovým zářením se netýká jen černých děr. Podle nich se tímto způsobem vypařují i jiné objekty s gravitačním polem. Nejdéle by ve vesmíru měli vydržet bílí trpaslíci, kteří se vypaří za 10 na sedmdesátou osmou let. Pak cvrkot ve vesmíru ustane nadobro, pokud platí model rozpínání donekonečna.

Jsme ve vesmíru sami? Fermiho paradox – rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a absencí důkazů o nich – trápí vědce i laiky už desítky let. Nová studie se pokouší tento paradox kvantifikovat pomocí dat z projektů SETI. Jaká je šance, že jsme nějaký signál už měli zachytit, a co to vypovídá o počtu a životnosti potenciálních kosmických sousedů?

Fotovoltaika láká příslibem úspor i ekologie, ale vyplatí se skutečně investice do slunce na střeše? Podívali jsme se na čísla stará i nová a ptáme se, zda je návratnost jistá, či jen zbožným přáním.

Pozoruhodný MADMAX neboli MAgnetized Disk and Mirror Axion eXperiment má ambice najít temné fotony nebo případně axiony. V obou případech jde o velmi lehké kandidáty na temnou hmotu. Pilotní testy s malým prototypem neobjevily nic, ale alespoň ověřily, že MADMAX funguje. V budoucnu by větší verze této technologie mohly dostát svému jménu a přinést průlom. Uvidíme.

Alchymisté a jejich sponzoři snili o tom, že transmutují olovo na zlato. Částicoví fyzici si našli ještě mnohem lepší sponzory, postavili jednu z nejdražších mašin světa a na ní skutečně vyrábějí zlato z olova. Jde o pikogramy zlata, které zase ve zlomku sekundy zaniká a předvádí tím pomíjivost materiálního bohatství.

Představa osamělého génia, který ve své laboratoři či univerzitní pracovně rozlouskne kód finančních trhů a pomocí matematiky a počítačů promění intelektuální kapitál v hmatatelné bohatství, je lákavá.

Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.

Představa, že by počítač mohl sám, jen na základě dat, odhalit fundamentální zákony přírody, je snem mnoha vědců už desítky let. Vzpomeňme si na Richarda Feynmana – génia s neuvěřitelnou intuicí, který dokázal vidět fyzikální zákony v obyčejných jevech. Dokázala by něco takového i umělá inteligence?

Vesmírná observatoř IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) dokáže jako jediná z dnešních observatoří měřit polarizované rentgenové záření. Astrofyzici toho využili k rozluštění letité záhady původu rentgenového záření v extrémním prostředí výtrysku supermasivní černé díry.

Na základě analýzy významných seřazení planet Sluneční soustavy (tzv. Grand Alignments) a požadavku na symetrii systému autoři odhadují nejpravděpodobnější oběžnou dobu hypotetické Planety IX na přibližně 17 900 let, což odpovídá velké poloose dráhy kolem 690 AU. Článek navazuje na předchozí úvahy o možné poloze této planety a diskutuje i alternativní scénáře a srovnání s jinými modely a pozorováními.

Ponořte se s námi do fascinujícího, a přece tak nepolapitelného světa performance art. Tímto článkem proplujeme od jeho esence, kde tělo a čas tančí na hraně pomíjivosti, přes tepající středoevropskou scénu plnou břitké kritiky i něžné poezie, až k paradoxům trhu s uměním, který se snaží spoutat neuchopitelné. Je to umění, které provokuje, nutí k zamyšlení a možná právě svou prchavostí zanechává nejhlubší stopy v naší vnímavosti.

…aneb Jak velký byl Ichthyotitan severnensis

Blesky každým rokem zasáhnou miliony stromů. Impozantní silovoň v amerických pralesích si z toho udělal brutální ekologickou strategii. Tyčí se nad prales, čímž na sebe blesky přitahuje jako mucholapka mouchy. Zásah bleskem v pohodě přežije a blesk zlikviduje jeho konkurenci. Ekologie nezná hranic.

Stojíme na prahu éry umělé inteligence, leč možná spíše balancujeme na hraně informačního útesu. Salem Lahlou přichází s diagnózou "společenského kognitivního zahlcení", jež hrozí proměnit naše mozky i instituce v největší brzdu pokroku, ne-li přímo v existenční riziko.

Kdo by nechtěl smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou? Dvojice finských fyziků vytvořila kalibrační teorii (gauge theory) gravitace se symetrií, která je podobná symetrii Standardního modelu částicové fyziky. Mohla by otevřít cestu ke kompletní kvantové teorii gravitace.

Nová metoda detekce exoplanet SPADE slibovala kvantovou optimalitu, leč realita experimentálního šumu ji dohnala. Ukazuje se však, že i s nedokonalostmi si vede překvapivě dobře, ba lépe než osvědčené techniky, alespoň v určitých situacích.

Zhruba před dvěma měsíci Honza slíbil, že pro Osla napíše sérii článků o hledání života na Marsu. Bohužel s kolegyní Yeon Joo Lee z Koreje objevili, že kapalina tvořící mraky Venuše je nejspíše černá, takže všechen čas, kdy nepracuje na hledání života na Marsu, tráví teď s Venuší. Měl ale v Česku přednášku, na níž rádi odkazujeme. Protože jde o jeho poznatky a myšlenky, je zde uveden jako autor článku.

Brno není jen o vile Tugendhat a věčných debatách o poloze nádraží; v jeho laboratořích se totiž rozplétají základní otázky života a stárnutí na samých koncích našich chromozomů. Poznejte světový výzkum telomer, který odhaluje překvapivé evoluční zvraty.

Mohou stroje myslet nebo cítit jako my? Nová studie zkoumá, jak psychologie proniká do světa velkých jazykových modelů a zda je to jen sofistikovaná hra na city, nebo skutečný krok k umělé inteligenci s lidskou tváří.

Mimořádný gama výtrysk magnetaru SGR 1806–20 z roku 2004 nasměroval vědce k tomu, že extrémní události na magnetarech představují další typ míst, kde probíhá r – proces, zodpovědný za výrobu velmi těžkých prvků ve vesmíru. Jeden takový výtrysk upeče tolik atomů těžkých prvků, že to odpovídá třetině Země.

Hvězdné války nejsou jen pohádkou z předaleké galaxie, ale i překvapivě vážným předmětem vědeckého bádání. Od ekonomiky Hvězdy smrti po diagnózu Anakina Skywalkera, věda nachází v Síle nečekanou inspiraci i laboratorní materiál.

Meteorologie je jednou z formativních přírodních věd staré řecké kultury, spolu s astronomií. Astronomie je díky pravidelnosti velké části nebeských pohybů přímo vzorem vědeckosti. Jak je možné, že se s ní meteorologie mohla v 6. a 5. století před n. l. poměřovat? Základní role meteorologické metafory patří k opomíjeným tématům zrodu antické vědy.

Deset let po kritice neduhů vědeckého publikování zjišťujeme, že staré problémy jako tlak na kvantitu a pochybné metriky přetrvávají, zatímco nové hrozby v podobě papírových mlýnů a AI dále podrývají důvěru ve vědu. Navzdory snahám o reformu a otevřenost zůstává otázkou, zda se věda neztrácí ve vlastním bludišti.

Vědci jásají nad možnými detekcemi plynů, dokonce i biosignatur jako je dimethylsulfid, v atmosférách vzdálených exoplanet typu K2-18 b. Jenže nová studie ukazuje prstem na záludnosti modelování těchto dat. Než propukneme v nadšení nad objevem mimozemského života, je prý třeba prověřit, zda nejde jen o statistického démona či artefakt příliš úzkého výběru modelů.

Když se poraní primáti, včetně našich nejbližších příbuzných šimpanzů, všichni se hojí zhruba stejně rychle. Dokonce i hlodavci, když na to přijde, se také hojí srovnatelnou rychlostí. Ale lidi ne. Jak ukázaly experimenty, lidem se poranění hojí zhruba třikrát pomaleji. Co jsme komu udělali?