Papoušci. Nádherní a chytří. V současnosti se velkému zájmu „těší“ druh papoušek šedý, neboli žako. Nemalou zásluhu má na tom i již nežijící Alex (Avian Language Experiment), proslulý žako papouščí behavioristky a psycholožky Irene Pepperbergové z Arizonské univerzity. Alex se naučil mluvit, což není u papoušků nic neobvyklého. On ale jednoznačně prokázal, že chápe význam jednotlivých slov a umí je používat ve správném kontextu. Zvládl uvést počet několika málo předmětů a odlišit je mezi jinými. Správně pojmenovával jemu známé barvy, jednoduché tvary, materiály i „učební pomůcky“. Dokázal i sám slova spojit v kratší věty a odpovídat na krátké základní otázky, jež znal. Ale i mimo vědeckých institucí, samotní majitelé žaků, kteří se svým okřídleným přátelům věnují, by bezpochyby dokázali uvést bezpočet příkladů dokládajících překvapivou papouščí inteligenci. Samozřejmě nejen žaků. I malé, „obyčejné“ andulky za většími druhy nezaostávají. Ani ve schopnosti imitovat lidskou řeč. Je sice pravdou, že na rozdíl od větších druhů, jen mizivý počet slov pochycených od lidí si spojují s nějakým významem – povětšinou jde o krátké povely, nicméně jsou to tito australští barevní „vrabčáci“, kteří povětšinou vévodí kategorii počtu různých, srozumitelně zreprodukovaných slov v Guinnessově knize rekordů. Třeba v roce 1995 byl andulákovi jménem Puck uznán rekord s neuvěřitelným počtem 1 728 slov (ZDE).
Žel do ptačího nebe odletěl i andulák Disco, jenž donedávna udivoval své fanoušky na YouTube překvapivými imitačními schopnostmi (video BBC ZDE, YouTube videa ZDE). Andulky lze také naučit dovednostem, nezvládnutelným pro mnohé větší papoušky (příklad ZDE, porovnání ZDE). Nicméně takovýto cirkusový způsob zacházení se zvířaty je týráním. Jenže osud živé bytové dekorace, uzavřené celoživotně v malé kleci, je jím bezpochyby také.
Inteligence papoušků se projevuje rozmanitými směry. Jsou půvabně hraví, zvídaví, muzikální, mají smysl pro rytmus. Na YouTube je bezpočet videí, která to potvrzují (např. kompilace ZDE). Uvědomují si jednodušší logické souvislosti, například kde je ukrytý pamlsek (ZDE), nebo že „záhadné zmizení“ je problém (ZDE). Větší druhy dokážou řešit hlavolamy (ZDE), nebo obratně používat nástroje (ZDE). A to nejen v zajetí. Vzácný kakadu palmový ve svém přirozeném prostředí se samici snaží upoutat i tím, že si najde nebo ulomí vhodný kus dřeva a rytmicky „bubnuje“ o strom (ZDE a ZDE).
Kde se ale ukrývá potenciál pro tyto tak přitažlivé dovednosti? Samozřejmě v mozku. Jenže papoušci ho nemají vzhledem k ostatním ptákům nijak rozvinutější či výrazněji větší. Od toho našeho se velmi liší. Vždyť ptáci se vyvinuli z dvounohých dinosaurů, teropodů, již někdy v juře, před více než 160 miliony let. Jejich poslední společný evoluční předek se savci obýval Zemi před 320 až 340 miliony let. I z tohoto hlediska je zajímavé odhalovat, jak rozdílně se vyvíjely oba typy mozků, a co v těch papouščích umožňuje překvapivé kognitivní schopnosti a inteligenci dokazující chování. Odpověď na tuto otázku hledali i neurovědci z Albertské univerzity (University of Alberta), kteří podrobně prozkoumali 98 mozků různých ptačích druhů. Odhalili stopy konvergentní evoluce s mozky primátů, které pomáhají lépe chápat neuronální podstatu inteligence.
„Oblastí mozku, jež hraje důležitou roli v inteligenci primátů, jsou jádra Varolova mostu (pontine nuclei)", vysvětluje Cristian Gutierrez-Ibanez, postdoktorand pracující na katedře psychologie. "Tato struktura přenáší informace mezi dvěma největšími oblastmi mozku, mozkovou kůrou (cortex) a mozečkem (cerebellum), což umožňuje vyšší úroveň zpracování informací a sofistikovanější chování. A to vzhledem k našim kognitivním schopnostem dává smysl.“
Ptáci však mají jádra mozkového mostu (pontine nuclei) velmi malá. Naproti tomu se jim v jiné části mozku vyvinula u savců neexistující struktura se stejnou zprostředkující funkcí nazývaná medial spiriform nucleus (SpM), co lze přeložit jako střední spirální jádro. "Tato smyčka mezi kůrou a mozečkem je důležitá pro naplánování a uskutečnění důmyslnějších činností," připomíná spoluautor studie, Douglas Wylie, šéf neurovědecké laboratoře “Bird Brains Lab”.
A právě tato čistě ptačí střední spirální jádra mají papoušci relativně k velikosti svého mozku mezi opeřenci největší.
"Jádra SpM mají papoušci velmi velká, dvakrát až pětkrát větší než jiní ptáci, například slepice," upřesňuje Gutierrez. U papoušků se tedy rozšířila oblast, která propojuje kůru a mozeček, podobně jako se u primátů zvětšila jádra Varolova mostu se stejnou funkcí. Jde o hezký příklad konvergence mezi dvěma evolučně tak vzdálenými řády živočichů. V mozku lze tedy vystopovat potenciál pro sofistikované chování, jakým je používání nástrojů i sebeuvědomění. Vědci plánují dále studovat ptačí SpM jádra, aby zjistili, jaké informace jimi procházejí a jakou vyvolávají odezvu. Takové studie by mohly pomoci lépe pochopit i funkci lidských jader Varolova mostu.
Příběh žaka Alexe:
Irene Pepperberg- Alex and Me: A Scientist and A Parrot Discover A World of Animal Intelligence
Přednáška o ptačím mozku: Grey Matters: Bird Brains
Filmy
Zdroj:
Cristián Gutiérrez-Ibáñez et al, Parrots have evolved a primate-like telencephalic-midbrain-cerebellar circuit, Scientific Reports (2018). (článek ZDE)
Holubi poznají, když je vede blb
Autor: Josef Pazdera (18.09.2016)
Desetiměsíčním nepřetržitým letem rorýs zahanbil všechny ptačí rekordmany
Autor: Josef Pazdera (02.11.2016)
Další mazanost kukaček
Autor: Josef Pazdera (09.09.2017)
Proč ptáci nemají zuby?
Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)
Diskuze: