Německý fúzní zázrak Wendelstein 7-X, který jsme si na OSLU oblíbili, nelení. Jeho provozovatelé z institutu Max Planck Institute for Plasma Physics (IPP) v německém Greifswaldu ho postupně upgradují a největší stellarátor světa se jim za to odvděčuje pozoruhodnými výkony. Teď si připsal nový světový rekord pro stellarátory, když dosáhl rekordně horkého a rekordně hustého plazmatu.
Od září loňského roku je vnitřek stellarátoru Wendelstein 7-X obložen grafitovými pláty, díky nimž operátoři mohou dosahovat vyšších teplot plazmatu po delší dobu. Stellarátor má také k dispozici divertor, který za provozu odstraňuje nechtěné atomy z plazmatu. Díky tomu je možné kontrolovat čistotu a také hustotu vytvořeného plazmatu. Od konce roku má stellarátor rovněž nové vybavení pro měření dat a nové systému pro zahřívání plazmatu.
Podle Thomase Sunna Pedersena jsou první zkušenosti s novými prvky stěn stellarátoru velice pozitivní. Stellarátor udrží plazma mnohem déle a je možné do něho „napumpovat“ mnohem více energie pro ohřátí plazmatu.
Zmíněná vylepšení jsou i v pozadí nových rekordů. Wendelstein 7-X vytvořil fúzní produkt s parametrem 6 krát 10 na 26 Celsius.m-3.s, což je nový světový rekord pro stellarátory. Jde prý o skvělý výsledek u zařízení této velikosti, navíc dosažený za realistických podmínek. Pedersen a spol. jsou velmi optimističtí, pokud jde o další výzkum a vývoj na stellarátoru Wendelstein 7-X.
Na podzim letošního roku by měl Wendelstein 7-X projít dalším významným upgradem. Grafitové obložení vnitřku stellarátoru bude nahrazeno za komponenty ze speciálních uhlíkových materiálů, které budou ještě navíc chlazené vodou. Po tomto vylepšení by měl stellarátor udržet plazma po dobu 30 minut, což dále rozšíří možnosti testování této pozoruhodné technologie.
Stellarátor Wendelstein 7-X pracuje se složitě tvarovaným prstencem 50 supravodivých magnetů o velikosti 3,5 metru. Samotný stellarátor sice nebude produkovat energii, jeho operátoři ale věří, že se jim podaří prokázat vhodnost stellarátorů pro budoucí fúzní elektrárny. Obzvláště rádi by předvedli zásadní výhodu stellarátorů, která spočívá v tom, že by měly dokázat pracovat v nepřetržitém módu.
Video: Energy of the Future. Fusion 2100
Video: New Machines for Fusion Research | Thomas KLINGER | TEDxBrussels
Literatura
Max-Planck-Institut für Plasmaphysik 25. června 2018.
Kdy se bude jaderná fúze využívat pro výrobu energie?
Autor: Vladimír Wagner (03.12.2008)
Zbrusu nový stellarátor Wendelstein 7-X už žhaví plazma
Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2015)
Největší stellarátor Wendelstein 7-X vyrobil první vodíkové plazma
Autor: Stanislav Mihulka (04.02.2016)
Další bod pro stellarátor Wendelstein: magnetická pole přesně jak mají být
Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2016)
Diskuze:
sféroid
Bender Rodriquez,2018-07-02 09:08:12
Asi sa mýlim, ale to chce poriadný príkon udžať v toroide roztiahnutý plazmoid, ktorý chce sám o sebe mať nejnižšiu moznú energetickú emisiu a entropiu t.j v tvare sféroidu. Vnútro sféroidu držiac
pokope birkeladove prúdy.
Je to určite naj-efektívnejšie riešenie?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce