O „skřítky“ se strhla hádka  
Zatímco jedni tvrdí - "je to nový druh Homo floresiensis", druzí, sešikovaní okolo Jacoba prohlašují – "je to jenom poddruh druhu Homo sapiens"!

Vědci se zachovali stejně jako my na Oslovi, začali se o Hobbity hádat.
Zatímco naše spory se vedly v rovině zda jim budeme říkat Hobbiti, hobiti, skřítkové, zakrslíci, půlčíci,..., vědátoři  se rozdělili na dva nesmiřitelné tábory ohledně naší příbuznosti s tímto tvorem.
Jedni tvrdí, že  jde o nový druh  Homo floresiensis, jiní zase - je to jen poddruh Homo sapiens.

 

Pohled na jeskyni "skřítků", kterou začínají brát turisté útokem.

 Jak celý spor nakonec dopadne není nyní jisté. Jediné co jisté je, je to, že  hlavu velikosti grapefruitu a výšku jeden metr, této kdysi živoucí bytosti, už nikdo neodpáře.

 
Hádka učenců tak paradoxně přispěla i k řešení našeho sporu. Jediným  jednotícím prvkem obou táborů se stalo pojmenování  Hobbit alias skřítek.


 

 

Teuku Jacob (*6.12. 1929), profesor antropologie na Gadjah Mada University, má ale na vznik Hobbitů odlišný názor.

O co vlastně ve sporu o „skřítky“ jde?
Námitku proti tomu, aby byl nově objevený tvor nazýván novým druhem lidí, vznesl Teuku Jacob z Indonesie. Rebelantem, který se postavil  objevitelům kosterních pozůstatků, je hlavní paleontolog a profesor na Gajah Mada University
Jmenovaný vědec  přichází s nápadem, že hobbit má malou lebku proto, protože se jedná o jakýsi určitý druh, dosud neznámého mozkového defektu. Podle něj tedy znak malé lebky není důkazem toho, že se jedná odlišný druh.
Profesor Jacob je v branži paleoantropologie uznávaným odborníkem, který si „ostruhy“ vydobyl na univerzitě v Utrechtu a i přes svůj požehnaný věk řídí chod laboratoře bioantropologie na lékařské fakultě a má k dispozici tým odborníků. S těmi chce Jacob  provést testy, které by podle něj měly vnést jasno do toho, zda nalezené kosterní zbytky náleží poddruhu Homo sapiens. Zda tedy pozůstatky náleží člověku moderního typu, a nebo zda má pravdu protistrana, a skutečně se jedná o nový druh - Homo floresiensis. 
Jacob ale již nyní, aniž by vyčkal testů, popírá  názor objevitelů  kostry a razí svojí  teorii o tom, že se jedná o poddruh Homo sapiens,  označovaný jako australomelanéská rasa. Profesor vystupuje proti tomu, aby se nadále používal termín Homo Floresiensis.

 

Zvětšit obrázek
Schema evoluce a šíření rodu Homo na Zemi. Nový druh, Homo floresiensis, podle svých objevitelů, vděčí za svůj vznik dlouhodobé izolaci a je potomkem javanského Homo erectus.


Také jiný vědátor, profesor Colin Groves z Australian National University , zpochybnil názor, že Hobbité by mohli být potomci Homo erectus, tak jak to naznačovaly nálezy profesora Morwooda, a v co věří skupina odborníků kolem paleontologa Gert van den Bergha, shodou okolností také z Nizozemí.
Dělá to dojem, jakoby se jednalo o spor dvou „nizozemských směrů“ a že každý z vědátorů, který se dostane do blízkosti „nálezu století“, začne být osvícen novou teorií, kterou je třeba co nejrychleji medializovat.

 

Zvětšit obrázek
Práce v jeskyni v Liang Bua, Foto: M. Morwood

Situace kolem Hobbitů se stává nepřehlednou a nám nezbývá než doufat,  aby  Pán Bůh dal, a na osmnáct tisíc let starých kostech zachovati ráčil, něco zbytků DNA. Paleogenetici by tak mohli oba znesvářené tábory „měřičů kostí“ rozsoudit.
Pokud se ovšem již na svých myšlenkových pozicích „nezakopaly“ natolik, že začnou mít rozdílný názor i na to, jak moc (málo) rozdílů (shod) je třeba k tomu, aby se bytost mohla do příslušného druhu (poddruhu) zařadit či  z něj vyškrtnout. 


Pokud by se ale přece jen podařilo prokázat, že  pravdu má profesor Jacob, pak by to pro objeveného „skřítka“, který je (podle časopisu Nature) skutečně nejmenší z dosud deseti  známých druhů  náležejících do rodu  Homo,  znamenalo, že má k člověku ještě blíže, než o něm soudí sami jeho objevitelé.



lebka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 













Porovnání velikosti lebky "malé dámy z Flores" a  Homo sapies. Foto: Peter Brown, Nature.


Flores

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 














Ostrov Flores se stal přes noc světově proslulým. Mazaní předáci turistických kanceláří nabízí ke shlédnutí „ztracený bájný svět a rodiště skřítků“. Pořádají pětidenní expedice z ostrova Bali  k vesnici Liang Bua. Zatímco většinu  turistů sem přilákal internet, obyvatelé osady Liang Bua se, vyjma několika australských výzkumníků,  za posledních padesát let od dob nizozemských a portugalských misionářů, s cizinci prakticky nesetkali.
Zatímco do  Linag Bua se stěhují  televizní štáby, poslední číslo váženého listu Spectator přináší  polemiku Christophera Howse, zda když tři stopy vysocí skřítci byli  hominidé a  byli myslícími a rozumými bytostmi, zda se podle bible mohli po smrti také dostat do království nebeského?.


Prameny:
Agençe France-Presse
News in Science - Hobbits may be more human than we think - 08/11/2004
Nature
The Spectator

Datum: 09.11.2004 03:45
Tisk článku


Diskuze:

království nebeské...

mirun,2004-11-09 22:26:17

No pokud byli pokřtění a platili desátky, tak se do nebe dostat určitě mohli...

Odpovědět


Jasně...

Colega,2004-11-11 23:07:47

a pokud nepožádali hominidky bližního hominida svého, nepokradli, nezabili, nezobrazovali boha... zkrátka pokud nebyli zas tak rozumnými hominidy, aby jim nevadilo řídit se snůškou náboženských nařízení.

Odpovědět


Souhlas

Kolega colegy,2004-11-12 16:50:46

Bod jedna je OK, oni nemuseli žádat, tam bylo obcování s hominidkou bližního svého zcela normální.
Bod 2 je také OK. Nekradli, význam toho slova nebyl znám, to bylo obdobné jako za socialismu.
Bod 3 je také OK. Sice zabili, ale v te dobe pravni rad - desatero neexistovalo, a v jurisdikci nelze retrospektivně uplatňovat pravní normu....
Zaver: Je-li Buh spravedlivy, tak se v nebi se skritky setkame.

Odpovědět

spory

jarda petr,2004-11-09 09:46:16

Možná to zní neuvěřitelně, ale první verzue rukopisu odeslaná do Nature Mikem Moorwoodem zařazovala "floreského půlčíka" mezi australopiteky. Teprve při intelektuální přestřelce s oponenty Moorwood svolil s tím, že nálezu přiřadí rodové jméno Homo. Na rachotu kolem toho, že floreský člověk jako možný následník člověka vzpřímeného přežíval ještě před 18 000 roky, mě tak trochu mrzí fakt, že možná ještě větší pecka zůstává už osm let celkem opomíjena. V roce 1996 publikoval americký antroplog Carl Swisher v Science práci, v které dokazoval, že v jávské lokalitě Ngandong žili lidé druhu Homo erectus ještě před 27 000 roky. Pokud je "floreský půlčík" samostatným druhem, pak mohli žít v Indonésii vedle sebe hned tři druhy lidí - Homo sapiens, Homo erectus a Homo floresiensis. To mohl být celkem mazec.

Odpovědět


DNA

Arccos,2004-11-09 15:10:01

Vsechno vyresi test DNA (bude-li proveditelny).

Odpovědět

a co negrite

Vaclav,2004-11-09 08:03:03

Zajimave je, ze nikdo nezminuje asijske negrity. Andamanci, Mariove a ostatni lide jsou dodnes zijici "skritkove", kteri jeste ziji v pralesich Andamanskych ostrovu, v horach na Malajsie a na severu Mindanaa. Vetsinou meri kolem 130 cm. Je jich uz jen par tisic. Kdyby uz byli dnes vyhubeni a nekdo nelezl jejich ostatky, take by je jiste mnozi pokladali za jiny druh nez homo sapiens. Osobne se domnivam, ze skritek z Floresu muze byt jeste zakrslejsi forma Asijskych negritu, ale pravdu odhali pouze testy DNA.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz